Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Brno a Vysídlení Němců z Československa

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Brno a Vysídlení Němců z Československa

Brno vs. Vysídlení Němců z Československa

Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy. Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa (německy Abschiebung / Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei) v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války.

Podobnosti mezi Brno a Vysídlení Němců z Československa

Brno a Vysídlení Němců z Československa mají 21 věci společné (v Uniepedie): Česká tisková kancelář, Český rozhlas, Bratislava, Brněnský pochod smrti, Druhá světová válka, Edvard Beneš, Kounicovy koleje, Morava, Moskva, Německá okupace Čech, Moravy a Slezska, Praha, Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku, Rudá armáda, Sankt Pölten, Slezsko, Slované, Spojené království, Svitavy, Velké Brno, Vratislav (město), Znojmo.

Česká tisková kancelář

Česká tisková kancelář (zkratka ČTK, anglicky Czech News Agency) je česká zpravodajská agentura (dříve tisková agentura nebo tisková kancelář), jedna z národních zpravodajských agentur.

Brno a Česká tisková kancelář · Vysídlení Němců z Československa a Česká tisková kancelář · Vidět víc »

Český rozhlas

Český rozhlas (ČRo) je veřejnoprávní instituce provozující celoplošné rozhlasové vysílání na území Česka.

Brno a Český rozhlas · Vysídlení Němců z Československa a Český rozhlas · Vidět víc »

Bratislava

Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.

Bratislava a Brno · Bratislava a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Brněnský pochod smrti

Brněnský pochod smrti je vžité označení nejen pro vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30.–31.

Brno a Brněnský pochod smrti · Brněnský pochod smrti a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Brno a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Edvard Beneš

Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.

Brno a Edvard Beneš · Edvard Beneš a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Kounicovy koleje

Kounicovy koleje či Kaunicovy studentské koleje jsou studentské koleje v Brně, v městské části Žabovřesky, postavené v roce 1922.

Brno a Kounicovy koleje · Kounicovy koleje a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Morava

Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).

Brno a Morava · Morava a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Brno a Moskva · Moskva a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Německá okupace Čech, Moravy a Slezska

Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj.

Brno a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Brno a Praha · Praha a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku

Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku (Pravoslávna cirkev v českých krajinách a na Slovensku) je místní autokefální (samostatná a nezávislá) pravoslavná církev složená z Pravoslavné církve v českých zemích (podle sčítání lidu 2011 měla 20 533 věřících, podle sčítání z roku 2021 již 40 681) a Pravoslavné církve na Slovensku (podle sčítání lidu 2011 49 133 věřících).

Brno a Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku · Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Brno a Rudá armáda · Rudá armáda a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Sankt Pölten

náhled Landhaus Festspielhaus Landesmuseum Klangturm Landesbibliothek Sankt Pölten (zkráceně St. Pölten, česky Svatý Hypolit či Svatý Hyppolit) je statutární město a zároveň hlavní a největší město rakouské spolkové země Dolní Rakousy.

Brno a Sankt Pölten · Sankt Pölten a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Slezsko

pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

Brno a Slezsko · Slezsko a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Brno a Slované · Slované a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

Brno a Spojené království · Spojené království a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Svitavy

Svitavy jsou město ležící v Pardubickém kraji v okrese Svitavy, 59 km severozápadně od Olomouce.

Brno a Svitavy · Svitavy a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Velké Brno

Velké Brno vzniklo v roce 1919 připojením dvou sousedních měst Králova Pole a Husovic a 21 dalších obcí k dosavadnímu Brnu, a to na základě zákona č.

Brno a Velké Brno · Velké Brno a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Vratislav (město)

Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.

Brno a Vratislav (město) · Vratislav (město) a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Znojmo

Znojmo (německy Znaim) je moravské město v okrese Znojmo a obec s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 65 km jihozápadně od Brna a 83 km severozápadně od Vídně.

Brno a Znojmo · Vysídlení Němců z Československa a Znojmo · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Brno a Vysídlení Němců z Československa

Brno má 773 vztahy, zatímco Vysídlení Němců z Československa má 320. Jak oni mají společné 21, index Jaccard je 1.92% = 21 / (773 + 320).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Brno a Vysídlení Němců z Československa. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »