Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Brno a Znojemský úděl
Brno a Znojemský úděl mají 12 věci společné (v Uniepedie): Údělné knížectví, Římskokatolická církev, Břetislav I., Brněnský úděl, Jihomoravský kraj, Konrád I. Brněnský, Morava, Moravané, Moravské markrabství, Olomoucký úděl, Vratislav II., Znojmo.
Údělné knížectví
Údelné knížectví bylo i Nitransko Jako údělné knížectví je pro realitu raného středověku označováno území, jehož správou byl pověřen některý z příslušníků vládnoucího rodu.
Údělné knížectví a Brno · Údělné knížectví a Znojemský úděl ·
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Brno a Římskokatolická církev · Znojemský úděl a Římskokatolická církev ·
Břetislav I.
Břetislav I., přezdívaný kronikářem Kosmou „český Achilles“, (mezi 1002 až 1005 – 10. ledna 1055 Chrudim) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl na Moravě asi od roku 1029, v Čechách v letech 1034–1055.
Brno a Břetislav I. · Břetislav I. a Znojemský úděl ·
Brněnský úděl
Brněnský úděl, zkráceně Brněnsko, je označení historického území na jihu Moravy, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.
Brno a Brněnský úděl · Brněnský úděl a Znojemský úděl ·
Jihomoravský kraj
Jihomoravský kraj (v letech 2000–2001 Brněnský kraj) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní a středozápadní Moravě.
Brno a Jihomoravský kraj · Jihomoravský kraj a Znojemský úděl ·
Konrád I. Brněnský
Konrád I. Brněnský (asi 1035 – 6. září 1092, Praha), syn Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu (Schweinfurtu), byl kníže brněnského údělu (1055–1056 a 1061–1092) a český kníže (1092) z dynastie Přemyslovců.
Brno a Konrád I. Brněnský · Konrád I. Brněnský a Znojemský úděl ·
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Brno a Morava · Morava a Znojemský úděl ·
Moravané
Výročí „1200 let Moravy“ (první písemná zmínka o Moravanech k roku 822), budova Nového zemského domu v Brně Hanácký kroj Moravané (lidově také Moraváci, zastarale Moravci, německy Mährer, anglicky Moravians) je označení lidí žijících na Moravě, nebo z Moravy pocházejících, kdy první písemná zmínka o Moravanech pochází z Letopisů království Franků k roku 822.
Brno a Moravané · Moravané a Znojemský úděl ·
Moravské markrabství
Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy.
Brno a Moravské markrabství · Moravské markrabství a Znojemský úděl ·
Olomoucký úděl
Olomoucký úděl, zkráceně Olomoucko, je označení historického území na severní a východní Moravě, kde v 11.–12.
Brno a Olomoucký úděl · Olomoucký úděl a Znojemský úděl ·
Vratislav II.
Vratislav II. (okolo 1033 – 14. ledna 1092) byl český kníže od 28. ledna 1061 do dubna 1085 a poté první český král z rodu Přemyslovců.
Brno a Vratislav II. · Vratislav II. a Znojemský úděl ·
Znojmo
Znojmo (německy Znaim) je moravské město v okrese Znojmo a obec s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 65 km jihozápadně od Brna a 83 km severozápadně od Vídně.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Brno a Znojemský úděl
- To, co mají společné Brno a Znojemský úděl
- Podobnosti mezi Brno a Znojemský úděl
Srovnání mezi Brno a Znojemský úděl
Brno má 773 vztahy, zatímco Znojemský úděl má 37. Jak oni mají společné 12, index Jaccard je 1.48% = 12 / (773 + 37).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Brno a Znojemský úděl. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
