Bukovina (země) a Rakousko-Uhersko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Bukovina (země) a Rakousko-Uhersko

Bukovina (země) vs. Rakousko-Uhersko

Bukovina – tmavé území na horním okraji mapy (silnější čára vyznačuje současnou hranici mezi Rumunskem, Moldávií a Ukrajinou) Znak Bukoviny Bukovina (Bukovyna;, Bukovina; nebo) je historické území, které po jeho vytržení z celku historického Moldavska bylo v letech 1775–1918 součástí Habsburské monarchie, později Rakouského císařství a Rakouska-Uherska. Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Černovice (Ukrajina)

Černovice (ukrajinsky Чернівці / Černivci, rumunsky Cernăuți, bělorusky Чарнаўцы / Čarnaŭcy, jidiš טשערנאָװיץ, hebrejsky צ׳רנוביץ, rusky Черновцы / Černovcy, polsky Czerniowce, slovensky Černovice, německy Czernowitz nebo Tschernowitz, maďarsky Csernovic, arménsky Չերնովից / Černovic̕) jsou oblastní město na jihozápadní Ukrajině na řece Prut na úpatí Karpat, historické zemské hlavní město Bukoviny a dnes správní středisko Černovické oblasti.

Bukovina (země) a Černovice (Ukrajina) · Rakousko-Uhersko a Černovice (Ukrajina) · Vidět víc »

Balkán

Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Balkán a Bukovina (země) · Balkán a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Bukovinské vévodství

Bukovinské vévodství (německy Herzogtum Bukowina, rumunsky Ducatul Bucovinei, ukrajinsky Герцогство Буковина, Hercohstvo Bukovyna, polsky Księstwo Bukowiny, rusky Герцогство Буковина, Gercogstvo Bukovina) je historický správní celek na částech území dnešního Rumunska a Ukrajiny.

Bukovina (země) a Bukovinské vévodství · Bukovinské vévodství a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Habsburská monarchie

Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.

Bukovina (země) a Habsburská monarchie · Habsburská monarchie a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Halič

Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).

Bukovina (země) a Halič · Halič a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Maďaři

Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.

Bukovina (země) a Maďaři · Maďaři a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Bukovina (země) a Němci · Němci a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Bukovina (země) a Osmanská říše · Osmanská říše a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Předlitavsko

Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.

Bukovina (země) a Předlitavsko · Předlitavsko a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Bukovina (země) a Poláci · Poláci a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Bukovina (země) a První světová válka · První světová válka a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Rakouské císařství

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Bukovina (země) a Rakouské císařství · Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Rakousko-uherská armáda

Uniformy rakousko-uherské armády kolem 1900 "Alarm im Feldquartier" ("Poplach v polním ležení") Signum Laudis Přilba rakousko-uherského dragounského důstojníka Rakousko-uherská armáda (německy Österreichisch-Ungarische Landstreitkräfte (v překladu do češtiny Rakousko-uherské pozemní síly), chorvatsky Austro-ugarska vojska) bylo označení pozemních vojsk Rakousko-Uherska, součásti ozbrojených sil Rakouska-Uherska.

Bukovina (země) a Rakousko-uherská armáda · Rakousko-Uhersko a Rakousko-uherská armáda · Vidět víc »

Rumuni

Rumuni jsou národ, tedy etnická skupina, kterou spojuje společná rumunská kultura a románský jazyk rumunština.

Bukovina (země) a Rumuni · Rakousko-Uhersko a Rumuni · Vidět víc »

Rumunské království

Rumunské království (rumunsky Regatul României) byl nezávislý stát v Jihovýchodní Evropě v letech 1881–1947.

Bukovina (země) a Rumunské království · Rakousko-Uhersko a Rumunské království · Vidět víc »

Rumunsko

Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Bukovina (země) a Rumunsko · Rakousko-Uhersko a Rumunsko · Vidět víc »

Rusíni

Rusíni (rusínsky Русины; ukrajinsky русини) je označení pro různorodé východoslovanské etnikum, které kompaktně osidluje území v těsné blízkosti Karpat v Zakarpatské Ukrajině, východním Slovensku, Polsku a Maďarsku.

Bukovina (země) a Rusíni · Rakousko-Uhersko a Rusíni · Vidět víc »

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

Bukovina (země) a Ruské impérium · Rakousko-Uhersko a Ruské impérium · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Bukovina (země) a Slované · Rakousko-Uhersko a Slované · Vidět víc »

Trojdohoda

Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená) Ruský plakát znázorňující Trojdohodu Jako Trojdohoda nebo Dohoda (řidčeji, hlavně ve starší literatuře Ententa z franc.) je označováno spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie, které vznikalo v letech 1893 až 1907 především jako protiváha k expanzivním tendencím Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie).

Bukovina (země) a Trojdohoda · Rakousko-Uhersko a Trojdohoda · Vidět víc »

Ukrajinština

Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština je východoslovanský jazyk, náležící mezi slovanské jazyky, tj.

Bukovina (země) a Ukrajinština · Rakousko-Uhersko a Ukrajinština · Vidět víc »

Ukrajinci

Ukrajinci jsou východoslovanský národ.

Bukovina (země) a Ukrajinci · Rakousko-Uhersko a Ukrajinci · Vidět víc »