Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Buněčné jádro a Eukaryota
Buněčné jádro a Eukaryota mají 47 věci společné (v Uniepedie): Aktin, Archea, Bakterie, Bílkovina, Bičíkovci, Buněčná membrána, Chromatin, Chromozom, Cytoplazma, Cytoskelet, Dírkonošci, DNA, Endoplazmatické retikulum, Endosymbióza, Endosymbiotická teorie, Eukaryotická buňka, Gen, Genom, Histon, Houby, Intron, Kokcidie, Lazucha, Měňavka, Mikrometr, Mikrotubulus, Mitóza, Mitochondriální DNA, MRNA, Nálevníci, ..., Nekódující DNA, Neuron, Organela, Plastidová DNA, Plazmodium, Prvoci, Replikace DNA, Ribozom, RNA, Rostliny, Rozmnožování, RRNA, Spermie, Stopkovýtrusné houby, Transkripce (DNA), Tubulin, Výtrusovci. Rozbalte index (17 více) »
Aktin
ADP Aktin je globulární strukturní protein, který polymeruje v dlouhá vlákna zvaná mikrofilamenta (F-aktin).
Aktin a Buněčné jádro · Aktin a Eukaryota ·
Archea
Archea (Archaea, z řec. ἀρχαῖα, archaia — starobylý), jednotné číslo archeon či v latinizované podobě archeum, dříve též archebakterie (Archaebacteria), je rozsáhlá skupina (doména) prokaryotických jednobuněčných organismů, jejíž nezávislost na ostatních doménách života (bakterie a eukaryota) byla zjištěna teprve roku 1977.
Archea a Buněčné jádro · Archea a Eukaryota ·
Bakterie
Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů.
Bakterie a Buněčné jádro · Bakterie a Eukaryota ·
Bílkovina
Trojrozměrná struktura proteinu Bílkoviny, odborně proteiny (z řeckého próteios „prvotní, primární, hlavní“), patří mezi biopolymery.
Bílkovina a Buněčné jádro · Bílkovina a Eukaryota ·
Bičíkovci
Zelené řasy z rodu Chlamydomonas Bičíkovci čili flageláti (Mastigophora, Flagellata) je polyfyletická skupina eukaryotických jednobuněčných organismů.
Bičíkovci a Buněčné jádro · Bičíkovci a Eukaryota ·
Buněčná membrána
Buněčné membrány jsou membrány, které se vyskytují v buňce.
Buněčná membrána a Buněčné jádro · Buněčná membrána a Eukaryota ·
Chromatin
Chromatin je komplex DNA a některých proteinů.
Buněčné jádro a Chromatin · Chromatin a Eukaryota ·
Chromozom
Chromozom (z řec. chroma – barva a soma – tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře.
Buněčné jádro a Chromozom · Chromozom a Eukaryota ·
Cytoplazma
Řez buňkou řasy ''Chlamydomonas''; cytoplazma je vše vyjma jádra uprostřed ektoplazma a endoplazma elektronového mikroskopu je patrné, jak je cytoplazma vyplněna rozmanitými strukturami a membránami – zde konkrétně oblast Golgiho aparátu Cytoplazma je označení pro veškerý obsah buňky obklopený cytoplazmatickou membránou, s výjimkou jádra.
Buněčné jádro a Cytoplazma · Cytoplazma a Eukaryota ·
Cytoskelet
Mikroskopická keratinová vlákna uvnitř buněk Cytoskelet je dynamický systém proteinových vláken a tubulů, jejichž hlavní funkcí je transport látek a buněčných komponentů, opora buňky a účast na jejím dělení (u živočichů za vytvoření tzv. dělicího vřeténka).
Buněčné jádro a Cytoskelet · Cytoskelet a Eukaryota ·
Dírkonošci
Schránky dírkonošců ''Quinqueloculina'' Dírkonošci (Foraminifera, tedy v překladu „otvůrky nesoucí“) jsou jednobuněční mořští prvoci z říše Rhizaria.
Buněčné jádro a Dírkonošci · Dírkonošci a Eukaryota ·
DNA
Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).
Buněčné jádro a DNA · DNA a Eukaryota ·
Endoplazmatické retikulum
membránové buněčné struktury Endoplazmatické retikulum (ER) je soustava vzájemně propojených miniaturních membránových cisteren a kanálků, která se nachází v cytoplazmě drtivé většiny eukaryotních buněk.
Buněčné jádro a Endoplazmatické retikulum · Endoplazmatické retikulum a Eukaryota ·
Endosymbióza
375x375px Endosymbióza je symbióza (soužití) dvou druhů organismů, z nichž jeden žije uvnitř těla toho druhého, a to buď v tělesných dutinách nebo v mezibuněčném prostoru (extracelulární endosymbióza), nebo přímo v buňkách hostitele (intracelulární endosymbióza).
Buněčné jádro a Endosymbióza · Endosymbióza a Eukaryota ·
Endosymbiotická teorie
Shrnutí endosymbiotické teorie: I. Archeální buňka (A) vchlípením buněčné membrány vytvořila buněčné jádro (B). 2. Proteobakterie (C) byla pohlcena za vzniku eukaryotické buňky (D). 3. Sinice (E) byla pohlcena některou eukaryotickou buňkou za vzniku rostlinné buňky (F). 4. Při sekundární endosymbióze eukaryotická buňka pohltila rostlinnou buňku. 5. Při terciární endosymbióze pohltila eukaryotická buňka (H) buňku se sekundárním plastidem (G). Endosymbiotická teorie popisuje původ semiautonomních organel eukaryotických buněk – mitochondrií a chloroplastů.
Buněčné jádro a Endosymbiotická teorie · Endosymbiotická teorie a Eukaryota ·
Eukaryotická buňka
hladké endoplazmatické retikulum; 9 – mitochondrie; 10 – vakuola; 11 – cytosol; 12 – lysozom; 13 – centriola Eukaryotická buňka (eucellula) je buňka vyskytující se u eukaryot, což jsou organizmy, jež mají těla složená z buněk s diferencovaným jádrem a s biomembránovými strukturami.
Buněčné jádro a Eukaryotická buňka · Eukaryota a Eukaryotická buňka ·
Gen
Kombinace rodičovských genů může způsobit, že koťata z téhož vrhu mají odlišné vlastnosti. Gen (z řeckého γόνος, gonos – potomstvo nebo generace) je základní jednotkou dědičnosti.
Buněčné jádro a Gen · Eukaryota a Gen ·
Genom
Genom muže – 46 chromozomů tvoří 23 párů v buněčném jádru (mitochondriální chromozom není zobrazen) Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA (u některých virů v RNA) v buňkách konkrétního organismu.
Buněčné jádro a Genom · Eukaryota a Genom ·
Histon
184x184pixelů Histony jsou malé bazické nukleoproteiny, které se podílejí na výstavbě nukleozomu, který je základem chromatinu v chromozomech.
Buněčné jádro a Histon · Eukaryota a Histon ·
Houby
Houby (Fungi, Mycetalia) představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám (jako jejich podříše Mycophyta), později Robertem Whittakerem vyčleněnou jako samostatnou říši a v současné době klasifikovanou spolu s např.
Buněčné jádro a Houby · Eukaryota a Houby ·
Intron
pre-mRNA v mRNA Intron je oblast pre-mRNA, která se nepřekládá do proteinu, ale vystřihuje se během tvorby mRNA mechanismem zvaným splicing.
Buněčné jádro a Intron · Eukaryota a Intron ·
Kokcidie
Kokcidie (Coccidiasina) jsou obligátně parazitičtí prvoci, původci závažných parazitárních onemocnění hospodářských zvířat, jako je drůbež, králíci, malí přežvýkavci, selata nebo telata, u kterých má onemocnění často závažný průběh.
Buněčné jádro a Kokcidie · Eukaryota a Kokcidie ·
Lazucha
Lazucha (Caulerpa) je rod zelených řas se zajímavou stavbou a praktickým významem pro člověka.
Buněčné jádro a Lazucha · Eukaryota a Lazucha ·
Měňavka
Měňavka (též améba) je obecné pojmenování jednobuněčného heterotrofního živočicha, který se pohybuje pomocí panožek.
Buněčné jádro a Měňavka · Eukaryota a Měňavka ·
Mikrometr
Mikrometr (symbol µm) je odvozená jednotka soustavy SI v délce jedné milióntiny metru (0,000 001 metru).
Buněčné jádro a Mikrometr · Eukaryota a Mikrometr ·
Mikrotubulus
Schéma mikrotubulu. Odstínem jsou odlišeny jednotky alfa-tubulinu a beta-tubulinu; v levé dolní části obrázku je schematický příčný řez mikrotubulem, na kterém je patrné, že se jedná o dutý útvar. Mikrotubuly jsou jedny z vláken cytoskeletu, která slouží především k transportu různých struktur a látek uvnitř buňky.
Buněčné jádro a Mikrotubulus · Eukaryota a Mikrotubulus ·
Mitóza
Mitóza (mitotické dělení) je typ buněčného dělení, jehož úkolem je zajistit rovnoměrné předání nezredukované genetické informace dceřiným buňkám.
Buněčné jádro a Mitóza · Eukaryota a Mitóza ·
Mitochondriální DNA
Příklad molekuly mtDNA: na lidské kruhové molekule mtDNA je znázorněno umístění některých genů Mitochondriální DNA (též mtDNA, mDNA či chondriom) je označení pro DNA, která se nachází v mitochondriích a tvoří tak součást mimojaderné genetické informace.
Buněčné jádro a Mitochondriální DNA · Eukaryota a Mitochondriální DNA ·
MRNA
Procesy související s mRNA mRNA je jednovláknová nukleová kyselina (RNA), která vzniká během transkripce DNA a slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu.
Buněčné jádro a MRNA · Eukaryota a MRNA ·
Nálevníci
Nálevníci (Ciliophora, Ciliata) jsou jednobuněčné eukaryotické organismy (protisté) klasifikovaní v současné době v rámci kladu Alveolata jako zástupci superskupiny Sar.
Buněčné jádro a Nálevníci · Eukaryota a Nálevníci ·
Nekódující DNA
Nekódující DNA je DNA, která není přepisována v proteiny.
Buněčné jádro a Nekódující DNA · Eukaryota a Nekódující DNA ·
Neuron
Neuron, česky nervová buňka, je základní funkční a histologická jednotka nervové tkáně.
Buněčné jádro a Neuron · Eukaryota a Neuron ·
Organela
ER, (9) mitochondrie, (10) vakuola, (11) cytoplazma, (12) lysozom, (13) centriola Organely jsou drobné mikroskopické útvary uvnitř buněk, se specifickou funkcí, které jsou funkční obdobou orgánů u živočichů.
Buněčné jádro a Organela · Eukaryota a Organela ·
Plastidová DNA
tukové kapénky Plastidová DNA (pDNA, také plastom) je DNA, která se nalézá v plastidech.
Buněčné jádro a Plastidová DNA · Eukaryota a Plastidová DNA ·
Plazmodium
plazmodium hlenky Fuligo septica Plazmodium je buněčná masa obklopená membránou s mnoha jádry, která vzniká dělením jader bez následujícího dělení buňky.
Buněčné jádro a Plazmodium · Eukaryota a Plazmodium ·
Prvoci
Prvoci (Protista) je souhrnné označení pro jednobuněčné eukaryotní heterotrofní (či mixotrofní) organismy, které byly dříve kvůli pohyblivosti a neschopnosti fotosyntézy řazeny do říše živočichové (Animalia).
Buněčné jádro a Prvoci · Eukaryota a Prvoci ·
Replikace DNA
Replikovaná DNA musí být nejprve rozdělena na 2 jednovláknové řetězce Replikace DNA je proces tvorby kopií molekuly deoxyribonukleové kyseliny (DNA), čímž se genetická informace přenáší z jedné molekuly DNA (templát, matrice) do jiné molekuly stejného typu (tzv. replika).
Buněčné jádro a Replikace DNA · Eukaryota a Replikace DNA ·
Ribozom
Ribozom je ribonukleoprotein nacházející se ve vysokých počtech v cytoplazmě všech známých buněk, u eukaryot také na povrchu hrubého endoplazmatického retikula.
Buněčné jádro a Ribozom · Eukaryota a Ribozom ·
RNA
Nukleové báze zeleně, ribózo-fosfátová kostra modře. Jedná se o jednovláknovou RNA, která interaguje sama se sebou. Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil.
Buněčné jádro a RNA · Eukaryota a RNA ·
Rostliny
Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.
Buněčné jádro a Rostliny · Eukaryota a Rostliny ·
Rozmnožování
pohlavním rozmnožování kolopejky (''Kalanchoe pinnata'') Rozmnožování (reprodukce) je proces tvorby potomstva.
Buněčné jádro a Rozmnožování · Eukaryota a Rozmnožování ·
RRNA
malé ribozomální podjednotky) rRNA neboli ribosomální RNA je druh RNA, který se podílí, spolu se specifickými bílkovinami, na tvorbě ribozomu.
Buněčné jádro a RRNA · Eukaryota a RRNA ·
Spermie
Schéma mužské spermie Spermie je samčí pohlavní buňka (samčí gameta).
Buněčné jádro a Spermie · Eukaryota a Spermie ·
Stopkovýtrusné houby
Stopkovýtrusné houby čili bazidiomycety (Basidiomycota) je druhově početné oddělení hub.
Buněčné jádro a Stopkovýtrusné houby · Eukaryota a Stopkovýtrusné houby ·
Transkripce (DNA)
ribozomální RNA(elektronový mikroskop, 40 000x) Transkripce („přepis“) je proces, při němž je podle genetické informace zapsané v řetězci DNA vyráběn řetězec RNA.
Buněčné jádro a Transkripce (DNA) · Eukaryota a Transkripce (DNA) ·
Tubulin
Tubulin AB heterodimer, Bos taurus. Tubulin je dimerní protein, skládající se z dvou podjednotek - alfa-tubulinu a beta-tubulinu.
Buněčné jádro a Tubulin · Eukaryota a Tubulin ·
Výtrusovci
Výtrusovci (Apicomplexa) je skupina jednobuněčných alveolátních organismů.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Buněčné jádro a Eukaryota
- To, co mají společné Buněčné jádro a Eukaryota
- Podobnosti mezi Buněčné jádro a Eukaryota
Srovnání mezi Buněčné jádro a Eukaryota
Buněčné jádro má 174 vztahy, zatímco Eukaryota má 269. Jak oni mají společné 47, index Jaccard je 10.61% = 47 / (174 + 269).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Buněčné jádro a Eukaryota. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
