Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Buňka a Eukaryogeneze
Buňka a Eukaryogeneze mají 32 věci společné (v Uniepedie): Aktin, Archea, Bakterie, Bičík, Buněčná membrána, Buněčná stěna, Buněčné dýchání, Buněčné jádro, Chloroplast, Chromozom, Cytoskelet, DNA, Endomembránový systém, Endoplazmatické retikulum, Eukaryotická buňka, Fotosyntéza, Genom, Golgiho aparát, Mikrotubulus, Mitóza, Mitochondrie, MRNA, Plastid, Prokaryotická buňka, Ribozom, RNA, RNA svět, Rostliny, Semiautonomní organela, Sinice, ..., Symbióza, Vakuola. Rozbalte index (2 více) »
Aktin
ADP Aktin je globulární strukturní protein, který polymeruje v dlouhá vlákna zvaná mikrofilamenta (F-aktin).
Aktin a Buňka · Aktin a Eukaryogeneze ·
Archea
Archea (Archaea, z řec. ἀρχαῖα, archaia — starobylý), jednotné číslo archeon či v latinizované podobě archeum, dříve též archebakterie (Archaebacteria), je rozsáhlá skupina (doména) prokaryotických jednobuněčných organismů, jejíž nezávislost na ostatních doménách života (bakterie a eukaryota) byla zjištěna teprve roku 1977.
Archea a Buňka · Archea a Eukaryogeneze ·
Bakterie
Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů.
Bakterie a Buňka · Bakterie a Eukaryogeneze ·
Bičík
Počet a uspořádání bakteriálních bičíků: A. monotricha, B. lofotricha, C. amfitricha, D. peritricha Bičík (u archeí též, u eukaryot) je podlouhlá buněčná struktura, která slouží k pohybu (taxi) jednobuněčných bičíkovců, některých menších mnohobuněčných organismů a některých buněk mnohobuněčných organismů.
Bičík a Buňka · Bičík a Eukaryogeneze ·
Buněčná membrána
Buněčné membrány jsou membrány, které se vyskytují v buňce.
Buněčná membrána a Buňka · Buněčná membrána a Eukaryogeneze ·
Buněčná stěna
Buněčná stěna je pevná struktura, která vzniká na povrchu buněk bakterií, archeí, hub, rostlin a řas.
Buněčná stěna a Buňka · Buněčná stěna a Eukaryogeneze ·
Buněčné dýchání
Schéma aerobní respirace. Ze živin za účasti kyslíku vzniká oxid uhličitý, voda a využitelná energie. Buněčné dýchání (respirace) je biochemický proces, při kterém se uvolňuje chemická energie vazeb organických sloučenin (typicky sacharidů) za vzniku pohotového energetického zdroje pro buňku (ATP).
Buněčné dýchání a Buňka · Buněčné dýchání a Eukaryogeneze ·
Buněčné jádro
interfázi (mimo buněčné dělení) Jádro (z lat. nucleus – jádro nebo oříšek, příp. řec. karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky.
Buněčné jádro a Buňka · Buněčné jádro a Eukaryogeneze ·
Chloroplast
měříku příbuzného v optickém mikroskopu. Chloroplast je zelená buněčná organela patřící mezi plastidy.
Buňka a Chloroplast · Chloroplast a Eukaryogeneze ·
Chromozom
Chromozom (z řec. chroma – barva a soma – tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře.
Buňka a Chromozom · Chromozom a Eukaryogeneze ·
Cytoskelet
Mikroskopická keratinová vlákna uvnitř buněk Cytoskelet je dynamický systém proteinových vláken a tubulů, jejichž hlavní funkcí je transport látek a buněčných komponentů, opora buňky a účast na jejím dělení (u živočichů za vytvoření tzv. dělicího vřeténka).
Buňka a Cytoskelet · Cytoskelet a Eukaryogeneze ·
DNA
Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).
Buňka a DNA · DNA a Eukaryogeneze ·
Endomembránový systém
Endomembránový systém Endomembránový systém je souhrnné označení pro všechny membrány uvnitř eukaryotických buněk.
Buňka a Endomembránový systém · Endomembránový systém a Eukaryogeneze ·
Endoplazmatické retikulum
membránové buněčné struktury Endoplazmatické retikulum (ER) je soustava vzájemně propojených miniaturních membránových cisteren a kanálků, která se nachází v cytoplazmě drtivé většiny eukaryotních buněk.
Buňka a Endoplazmatické retikulum · Endoplazmatické retikulum a Eukaryogeneze ·
Eukaryotická buňka
hladké endoplazmatické retikulum; 9 – mitochondrie; 10 – vakuola; 11 – cytosol; 12 – lysozom; 13 – centriola Eukaryotická buňka (eucellula) je buňka vyskytující se u eukaryot, což jsou organizmy, jež mají těla složená z buněk s diferencovaným jádrem a s biomembránovými strukturami.
Buňka a Eukaryotická buňka · Eukaryogeneze a Eukaryotická buňka ·
Fotosyntéza
Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.
Buňka a Fotosyntéza · Eukaryogeneze a Fotosyntéza ·
Genom
Genom muže – 46 chromozomů tvoří 23 párů v buněčném jádru (mitochondriální chromozom není zobrazen) Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA (u některých virů v RNA) v buňkách konkrétního organismu.
Buňka a Genom · Eukaryogeneze a Genom ·
Golgiho aparát
ER (3, 4) - GA (10) membránové buněčné struktury Golgiho aparát (resp. Golgiho komplex, především u rostlinné buňky také diktyozom) je soustava buněčných váčků, které slouží k transportu a úpravě bílkovin.
Buňka a Golgiho aparát · Eukaryogeneze a Golgiho aparát ·
Mikrotubulus
Schéma mikrotubulu. Odstínem jsou odlišeny jednotky alfa-tubulinu a beta-tubulinu; v levé dolní části obrázku je schematický příčný řez mikrotubulem, na kterém je patrné, že se jedná o dutý útvar. Mikrotubuly jsou jedny z vláken cytoskeletu, která slouží především k transportu různých struktur a látek uvnitř buňky.
Buňka a Mikrotubulus · Eukaryogeneze a Mikrotubulus ·
Mitóza
Mitóza (mitotické dělení) je typ buněčného dělení, jehož úkolem je zajistit rovnoměrné předání nezredukované genetické informace dceřiným buňkám.
Buňka a Mitóza · Eukaryogeneze a Mitóza ·
Mitochondrie
matrix(transmisní elektronový mikroskop) Mitochondrie je membránově obalená organela, kterou lze nalézt ve většině eukaryotických (např. lidských) buněk.
Buňka a Mitochondrie · Eukaryogeneze a Mitochondrie ·
MRNA
Procesy související s mRNA mRNA je jednovláknová nukleová kyselina (RNA), která vzniká během transkripce DNA a slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu.
Buňka a MRNA · Eukaryogeneze a MRNA ·
Plastid
měříku příbuzného v optickém mikroskopu) jsou patrně nejznámějšími zástupci plastidů. Plastid je eukaryotická semiautonomní organela přítomná v buňkách rostlin a některých dalších eukaryotických organismů (zejména různých řas).
Buňka a Plastid · Eukaryogeneze a Plastid ·
Prokaryotická buňka
Řez prokaryotní buňkou Prokaryotická buňka je typ buňky charakteristický pro bakterie a archea (tedy souhrnně Prokaryota).
Buňka a Prokaryotická buňka · Eukaryogeneze a Prokaryotická buňka ·
Ribozom
Ribozom je ribonukleoprotein nacházející se ve vysokých počtech v cytoplazmě všech známých buněk, u eukaryot také na povrchu hrubého endoplazmatického retikula.
Buňka a Ribozom · Eukaryogeneze a Ribozom ·
RNA
Nukleové báze zeleně, ribózo-fosfátová kostra modře. Jedná se o jednovláknovou RNA, která interaguje sama se sebou. Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil.
Buňka a RNA · Eukaryogeneze a RNA ·
RNA svět
Rozdíl ve struktuře RNA a DNA RNA svět je hypotetická představa o jedné z fází vzniku života na Zemi.
Buňka a RNA svět · Eukaryogeneze a RNA svět ·
Rostliny
Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.
Buňka a Rostliny · Eukaryogeneze a Rostliny ·
Semiautonomní organela
Semiautonomní organely jsou buněčné organely s vlastní genetickou informací, a to ve formě DNA prokaryotního uspořádání (DNA v kruhovém uspořádání a v plazmidech), u nichž se předpokládá, že vznikly na základě symbiózy mezi předkem eukaryotických organismů a organismy prokaryotickými.
Buňka a Semiautonomní organela · Eukaryogeneze a Semiautonomní organela ·
Sinice
Sinice na řece Rábca v Maďarsku Sinice (Cyanobacteria, ale také Cyanophyta či Cyanoprokaryota) je kmen nebo oddělení (záleží, zda se jedná o bakteriologické či botanické pojetí) gramnegativních bakterií.
Buňka a Sinice · Eukaryogeneze a Sinice ·
Symbióza
sasankou velkolepou (''Heteractis magnifica''). Protože z tohoto vztahu mají výhodu oba druhy, nazýváme tuto symbiózu mutualismus vydavatel.
Buňka a Symbióza · Eukaryogeneze a Symbióza ·
Vakuola
Obarvené vakuoly v pletivu podeňky různobarvé (rhoeo discolor) Vakuola je jednoduchou membránou ohraničený prostor v buňkách rostlin, protist, kvasinek a některých živočichů.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Buňka a Eukaryogeneze
- To, co mají společné Buňka a Eukaryogeneze
- Podobnosti mezi Buňka a Eukaryogeneze
Srovnání mezi Buňka a Eukaryogeneze
Buňka má 135 vztahy, zatímco Eukaryogeneze má 64. Jak oni mají společné 32, index Jaccard je 16.08% = 32 / (135 + 64).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Buňka a Eukaryogeneze. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
