Rychlejší přístup než prohlížeči!
135 vztahy: Adenosintrifosfát, Aktin, Amitóza, Anabolismus, Archea, Autotrofie, Šlechtění rostlin, Živná půda, Červená krvinka, Čistá kultura (biologie), Řasinka, Bakterie, Bičík, Binární dělení, Biologie, Biotechnologie, Botanik, Buněčná biologie, Buněčná membrána, Buněčná stěna, Buněčná teorie, Buněčné dýchání, Buněčné dělení, Buněčné jádro, Buněčný cyklus, Celulóza, Chemická energie, Chloroplast, Chromozom, Cytogenetika, Cytoplazma, Cytoskelet, Dědičnost, Deplazmolýza, DNA, Doba zdvojení, Doména (biologie), Druh, Dvoušroubovice, Endomembránový systém, Endoplazmatické retikulum, Enzym, Escherichia coli, Eukaryogeneze, Eukaryota, Eukaryotická buňka, Evoluce, Flagelin, Fosfolipid, Fotosyntéza, ..., Fototrofie, Fylogeneze, Fyziologie, Genetický kód, Genom, Golgiho aparát, Heterocyt, Histon, Houby, Jaderný dualismus, Jednobuněčný organismus, Katabolismus, Katalyzátor, Kolonie (biologie), Latina, Lýza, Lipidy, Lipozom, Matthias Jacob Schleiden, Meióza, Metabolismus, Mikrobiologie, Mikrofilamentum, Mikrometr, Mikrotubulus, Mitóza, Mitochondrie, Mnohobuněčnost, MRNA, Nebuněčné organismy, Nikotinamidadenindinukleotidfosfát, Nukleoid, Nukleová kyselina, Organela, Organismus, Osmotický tlak, Osteoklast, Oxid uhličitý, Přirozený výběr, Plastid, Plazmodium, Plazmolýza, Plazmoptýza, Plazmorhiza, Ploidie, Pohlavní buňka, Pohlavní rozmnožování, Pokožka (rostliny), Polopropustná membrána, Prokaryota, Prokaryotická buňka, Protoplast, Prvoci, Pučení, Rakovina, Replikace DNA, Ribozom, RNA, RNA svět, Robert Hooke, Rostlinné pletivo, Rostliny, Roztok, Sacharidy, Sekvence DNA, Semiautonomní organela, Seznam buněčných typů v lidském těle, Sinice, Sluneční energie, Svedberg, Symbióza, Syncytium, Taxon, Theodor Schwann, Tkáň, Tonicita, Transkripce (DNA), Translace (biologie), Tubulin, Vakuola, Viroid, Virus, Virusoid, Vyšší rostliny, 1838. Rozbalte index (85 více) »
Adenosintrifosfát
Adenosintrifosfát (ATP, zkratka z angl. adenosine triphosphate) je důležitý nukleotid (resp. nukleosidtrifosfát), který se skládá z adenosinu a trojice fosfátů navázané na 5' uhlíku.
Nový!!: Buňka a Adenosintrifosfát · Vidět víc »
Aktin
ADP Aktin je globulární strukturní protein, který polymeruje v dlouhá vlákna zvaná mikrofilamenta (F-aktin).
Nový!!: Buňka a Aktin · Vidět víc »
Amitóza
Amitóza je přímé dělení buňky (nebo jen buněčného jádra u vícejaderných buněk) bez vytváření chromozomů a dělicího vřeténka.
Nový!!: Buňka a Amitóza · Vidět víc »
Anabolismus
Zjednodušené schéma katabolismu a anabolismu v buňce živého organismu. Anabolismus (biosyntéz) nebo také stavební metabolismus) je soubor metabolických drah v živých organismech, při kterých jsou z menších molekul (monosacharidy, mastné kyseliny, aminokyseliny, nukleotidy) vytvářeny velké molekuly (polysacharidy, lipidy, bílkoviny, nukleové kyseliny).
Nový!!: Buňka a Anabolismus · Vidět víc »
Archea
Archea (Archaea, z řec. ἀρχαῖα, archaia — starobylý), jednotné číslo archeon či v latinizované podobě archeum, dříve též archebakterie (Archaebacteria), je rozsáhlá skupina (doména) prokaryotických jednobuněčných organismů, jejíž nezávislost na ostatních doménách života (bakterie a eukaryota) byla zjištěna teprve roku 1977.
Nový!!: Buňka a Archea · Vidět víc »
Autotrofie
Cyklus mezi autotrofy a heterotrofy Autotrofie (z řeckého autos - sám a trophe - výživa) je způsob získávání uhlíku pro tvorbu uhlíkatých skeletů vlastních organických látek u autotrofních organismů (nebo také primárních producentů, prvovýrobců).
Nový!!: Buňka a Autotrofie · Vidět víc »
Šlechtění rostlin
Šlechtění rostlin je cílevědomá lidská činnost zaměřená na vytváření (šlechtění) nových odrůd zemědělských, okrasných a lesních plodin, případně zlepšování již stávajících odrůd.
Nový!!: Buňka a Šlechtění rostlin · Vidět víc »
Živná půda
krevním agaru Živná půda (též růstové médium nebo kultivační médium) je substrát poskytující výživu a další vhodné podmínky organismům a jejich částem pěstovaným in vitro.
Nový!!: Buňka a Živná půda · Vidět víc »
Červená krvinka
Lidské červené krvinky Červená krvinka čili erytrocyt (z řec. erythros – červený a kytos – buňka) je nejběžnější krevní buňka.
Nový!!: Buňka a Červená krvinka · Vidět víc »
Čistá kultura (biologie)
Čistá kultura je biologický pojem, kterým se rozumí pomnožení jedné buňky nejčastěji in vitro.
Nový!!: Buňka a Čistá kultura (biologie) · Vidět víc »
Řasinka
plic Řasinka, také brva či cilium, je buněčná struktura, která se nachází v některých eukaryotických buňkách.
Nový!!: Buňka a Řasinka · Vidět víc »
Bakterie
Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů.
Nový!!: Buňka a Bakterie · Vidět víc »
Bičík
Počet a uspořádání bakteriálních bičíků: A. monotricha, B. lofotricha, C. amfitricha, D. peritricha Bičík (u archeí též, u eukaryot) je podlouhlá buněčná struktura, která slouží k pohybu (taxi) jednobuněčných bičíkovců, některých menších mnohobuněčných organismů a některých buněk mnohobuněčných organismů.
Nový!!: Buňka a Bičík · Vidět víc »
Binární dělení
Binární dělení prokaryot Binární dělení je nepohlavní rozmnožování typické pro mnohé jednobuněčné organismy, při němž se jedna mateřská buňka rozdělí na dvě dceřiné, navzájem stejných rozměrů.
Nový!!: Buňka a Binární dělení · Vidět víc »
Biologie
Biologie (z řeckého jako život a jako věda – tedy životověda – věda zkoumající život) v nejširším slova smyslu je vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí, od chemických dějů v organismech probíhajících na úrovni atomů a molekul, až po celé ekosystémy.
Nový!!: Buňka a Biologie · Vidět víc »
Biotechnologie
Struktura inzulinu Biotechnologie jsou technologie založené na využívání poznatků z biologie, využívá se v zemědělství, potravinářství a medicíně.
Nový!!: Buňka a Biotechnologie · Vidět víc »
Botanik
Botanička při práci v terénu Květní diagram Botanik je vědec zabývající se botanikou, studuje rostliny, včetně krytosemenných, mechů a mořských řas a to jak v terénu (in situ), tak v laboratoři (ex situ).
Nový!!: Buňka a Botanik · Vidět víc »
Buněčná biologie
478x478bod Buněčná biologie (také cytologie; řecky kytos - buňka + lat. logos - věda) je obor biologie, který studuje strukturu, funkci a chování buněk.
Nový!!: Buňka a Buněčná biologie · Vidět víc »
Buněčná membrána
Buněčné membrány jsou membrány, které se vyskytují v buňce.
Nový!!: Buňka a Buněčná membrána · Vidět víc »
Buněčná stěna
Buněčná stěna je pevná struktura, která vzniká na povrchu buněk bakterií, archeí, hub, rostlin a řas.
Nový!!: Buňka a Buněčná stěna · Vidět víc »
Buněčná teorie
Buněčná teorie je vědecká teorie, která je jedním ze základních kamenů biologie.
Nový!!: Buňka a Buněčná teorie · Vidět víc »
Buněčné dýchání
Schéma aerobní respirace. Ze živin za účasti kyslíku vzniká oxid uhličitý, voda a využitelná energie. Buněčné dýchání (respirace) je biochemický proces, při kterém se uvolňuje chemická energie vazeb organických sloučenin (typicky sacharidů) za vzniku pohotového energetického zdroje pro buňku (ATP).
Nový!!: Buňka a Buněčné dýchání · Vidět víc »
Buněčné dělení
Tři základní typy buněčného dělení, mitóza a meióza jsou však výhradně u eukaryot Buněčné dělení je proces, při kterém z jedné mateřské buňky vzniká několik buněk dceřiných.
Nový!!: Buňka a Buněčné dělení · Vidět víc »
Buněčné jádro
interfázi (mimo buněčné dělení) Jádro (z lat. nucleus – jádro nebo oříšek, příp. řec. karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky.
Nový!!: Buňka a Buněčné jádro · Vidět víc »
Buněčný cyklus
Grafické znázornění buněčného cyklu a jeho fází s důrazem na zachování poměru jednotlivých fází Buněčný cyklus Buněčný cyklus je cyklus, kterým prochází eukaryotická buňka od svého vzniku po další dělení.
Nový!!: Buňka a Buněčný cyklus · Vidět víc »
Celulóza
Celulóza (chemický název celulosa) je polysacharid sestávající z beta-D-glukózy.
Nový!!: Buňka a Celulóza · Vidět víc »
Chemická energie
Chemická energie je energie látek, která je obsažena v jejich vnitřní struktuře.
Nový!!: Buňka a Chemická energie · Vidět víc »
Chloroplast
měříku příbuzného v optickém mikroskopu. Chloroplast je zelená buněčná organela patřící mezi plastidy.
Nový!!: Buňka a Chloroplast · Vidět víc »
Chromozom
Chromozom (z řec. chroma – barva a soma – tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře.
Nový!!: Buňka a Chromozom · Vidět víc »
Cytogenetika
Lidská krev pod elektronovým mikroskopem. Cytogenetika je podobor genetiky zabývající se buňkou a jejími strukturami.
Nový!!: Buňka a Cytogenetika · Vidět víc »
Cytoplazma
Řez buňkou řasy ''Chlamydomonas''; cytoplazma je vše vyjma jádra uprostřed ektoplazma a endoplazma elektronového mikroskopu je patrné, jak je cytoplazma vyplněna rozmanitými strukturami a membránami – zde konkrétně oblast Golgiho aparátu Cytoplazma je označení pro veškerý obsah buňky obklopený cytoplazmatickou membránou, s výjimkou jádra.
Nový!!: Buňka a Cytoplazma · Vidět víc »
Cytoskelet
Mikroskopická keratinová vlákna uvnitř buněk Cytoskelet je dynamický systém proteinových vláken a tubulů, jejichž hlavní funkcí je transport látek a buněčných komponentů, opora buňky a účast na jejím dělení (u živočichů za vytvoření tzv. dělicího vřeténka).
Nový!!: Buňka a Cytoskelet · Vidět víc »
Dědičnost
Animace části molekuly DNA Dědičnost je unikátní schopnost živých organismů, díky které mohou přenášet určité znaky, vlohy a schopnosti z generace na generaci.
Nový!!: Buňka a Dědičnost · Vidět víc »
Deplazmolýza
Deplazmolýza je proces, při kterém se protoplast rostlinné buňky vlivem vstupu vody rozšiřuje a připojuje se zpět k buněčné stěně.
Nový!!: Buňka a Deplazmolýza · Vidět víc »
DNA
Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).
Nový!!: Buňka a DNA · Vidět víc »
Doba zdvojení
Doba zdvojení je termím používaný v mikrobiologii pro dobu za kterou dojde ke zdvojnásobení buněk populace.
Nový!!: Buňka a Doba zdvojení · Vidět víc »
Doména (biologie)
Fylogenetický stromzachycující tři domény života Doména, dříve také nadříšeJako nadříše se v současných systémech označuje zpravidla úroveň nižší než doména (ale vyšší než říše).
Nový!!: Buňka a Doména (biologie) · Vidět víc »
Druh
Druh (species, zkratka sp.) je základní kategorie biologické nomenklatury.
Nový!!: Buňka a Druh · Vidět víc »
Dvoušroubovice
Dvoušroubovice je složená ze dvou řetězců, které jsou znázorněny odlišnými barvami. B-DNA, struktura dvoušroubovice Dvoušroubovice (dvojitá šroubovice, anglicky double helix) je geometrický útvar, který se skládá ze dvou šroubovic se společnou osou (osou šroubovice) a shodnou vzdáleností od této osy, úhlem stoupání a chiralitou, které mají vzájemně posunutou fázi stoupání (někdy se implicitně předpokládá speciální, symetrický případ, kdy jedna šroubovice je souměrná ke druhé vzhledem k ose šroubovice).
Nový!!: Buňka a Dvoušroubovice · Vidět víc »
Endomembránový systém
Endomembránový systém Endomembránový systém je souhrnné označení pro všechny membrány uvnitř eukaryotických buněk.
Nový!!: Buňka a Endomembránový systém · Vidět víc »
Endoplazmatické retikulum
membránové buněčné struktury Endoplazmatické retikulum (ER) je soustava vzájemně propojených miniaturních membránových cisteren a kanálků, která se nachází v cytoplazmě drtivé většiny eukaryotních buněk.
Nový!!: Buňka a Endoplazmatické retikulum · Vidět víc »
Enzym
''S''-hexylglutathion Enzym je jednoduchá či složená bílkovina s katalytickou aktivitou.
Nový!!: Buňka a Enzym · Vidět víc »
Escherichia coli
Escherichia coli (původním názvem Bacterium coli) je gramnegativní, fakultativně anaerobní, spory netvořící tyčinkovitá bakterie, pohybující se pomocí bičíků.
Nový!!: Buňka a Escherichia coli · Vidět víc »
Eukaryogeneze
hladké endoplazmatické retikulum; 9 - mitochondrie; 10 - vakuola; 11 - cytosol; 12 - lysozom; 13 - centriola Eukaryogeneze je evoluční proces vzniku eukaryotické buňky, která na rozdíl od prokaryotické obsahuje množství vnitřních membrán a složité organely (mitochondrie a podobně).
Nový!!: Buňka a Eukaryogeneze · Vidět víc »
Eukaryota
Eukaryota (též Eukarya či česky jaderní) je doména, kam patří jednak veškeré známé mnohobuněčné formy životavláknité stélky sinic i jiné komplexní bakteriální agregáty se v tomto ohledu považují za kolonie jednobuněčných organismů, i když některé zdroje je mohou chápat jako příklady tzv.
Nový!!: Buňka a Eukaryota · Vidět víc »
Eukaryotická buňka
hladké endoplazmatické retikulum; 9 – mitochondrie; 10 – vakuola; 11 – cytosol; 12 – lysozom; 13 – centriola Eukaryotická buňka (eucellula) je buňka vyskytující se u eukaryot, což jsou organizmy, jež mají těla složená z buněk s diferencovaným jádrem a s biomembránovými strukturami.
Nový!!: Buňka a Eukaryotická buňka · Vidět víc »
Evoluce
alt.
Nový!!: Buňka a Evoluce · Vidět víc »
Flagelin
''Helicobacter pylori'' s bičíky Flagelin je protein tvaru dutého válce, který tvoří šroubovicová vlákna v bakteriálním bičíku, a proto je hojně procentuálně zastoupen v buňkách bičíkatých bakterií.
Nový!!: Buňka a Flagelin · Vidět víc »
Fosfolipid
Obecný vzorec fosfolipidu. Vlevo dva nepolární hydrofobní ocasy a vpravo polární hydrofilní hlava. Fosfolipidy patří mezi složené lipidy obsahující fosfor.
Nový!!: Buňka a Fosfolipid · Vidět víc »
Fotosyntéza
Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.
Nový!!: Buňka a Fotosyntéza · Vidět víc »
Fototrofie
Fototrofie je způsob získávání energie pro budování organických sloučenin u fototrofních organismů.
Nový!!: Buňka a Fototrofie · Vidět víc »
Fylogeneze
Fylogeneze (z řec. fylé.
Nový!!: Buňka a Fylogeneze · Vidět víc »
Fyziologie
Fyziologie (z řeckého φύσις fýsis ‚živá příroda‘ a λόγος lógos ‚nauka‘, ‚věda‘) je biologický a lékařský vědní obor, který studuje fungování živých organismů a procesy, jež v nich probíhají na úrovni buněk, tkání resp.
Nový!!: Buňka a Fyziologie · Vidět víc »
Genetický kód
RNA kodony – bílkovina Genetický kód představuje soubor pravidel, podle kterých se genetická informace uložená v DNA (respektive RNA) převádí na primární strukturu bílkovin – tj.
Nový!!: Buňka a Genetický kód · Vidět víc »
Genom
Genom muže – 46 chromozomů tvoří 23 párů v buněčném jádru (mitochondriální chromozom není zobrazen) Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA (u některých virů v RNA) v buňkách konkrétního organismu.
Nový!!: Buňka a Genom · Vidět víc »
Golgiho aparát
ER (3, 4) - GA (10) membránové buněčné struktury Golgiho aparát (resp. Golgiho komplex, především u rostlinné buňky také diktyozom) je soustava buněčných váčků, které slouží k transportu a úpravě bílkovin.
Nový!!: Buňka a Golgiho aparát · Vidět víc »
Heterocyt
Heterocyty (heterocysty) jsou specializované buňky sinic vytvářené vegetativními buňkami v případě nutnosti syntézy vlastního enzymatického aparátu, zejména nitrogenázy striktně vyžadující anaerobní prostředí (samotná příčina procesu), z důvodu fixace molekulárního dusíku z atmosféry.
Nový!!: Buňka a Heterocyt · Vidět víc »
Histon
184x184pixelů Histony jsou malé bazické nukleoproteiny, které se podílejí na výstavbě nukleozomu, který je základem chromatinu v chromozomech.
Nový!!: Buňka a Histon · Vidět víc »
Houby
Houby (Fungi, Mycetalia) představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám (jako jejich podříše Mycophyta), později Robertem Whittakerem vyčleněnou jako samostatnou říši a v současné době klasifikovanou spolu s např.
Nový!!: Buňka a Houby · Vidět víc »
Jaderný dualismus
Stavba buňky nálevníka; pod číslem 3 je makronukleus, pod číslem 4 je mikronukleus Jaderný dualismus je přítomnost dvou typů buněčných jader v jedné buňce, přičemž obě jádra obsahují stejnou genetickou informaci, ale zpravidla vypadají odlišně.
Nový!!: Buňka a Jaderný dualismus · Vidět víc »
Jednobuněčný organismus
''Valonia ventricosa'' patří mezi největší jednobuněčné organismy na světě Jednobuněčný organismus je takový organismus, který se skládá jen z jedné buňky.
Nový!!: Buňka a Jednobuněčný organismus · Vidět víc »
Katabolismus
Zjednodušené schéma katabolismu a anabolismu v buňce živého organismu. Při katabolismu jsou látky rozkládány, při anabolismu jsou syntetizovány. Katabolismus (řecky καταβολισμός, katabolismós, rozpad nebo stanovení sil) je soubor metabolických drah (rozkladných procesů), při nichž z látek složitějších (polysacharidy, lipidy, bílkoviny, nukleové kyseliny) vznikají látky jednodušší (monosacharidy, mastné kyseliny, aminokyseliny, nukleotidy).
Nový!!: Buňka a Katabolismus · Vidět víc »
Katalyzátor
Katalyzátor (z řeckého κατα-λύτης kata(dolu)lýtés) je látka, vstupující do chemické reakce a vystupující z ní nezměněná, zvyšující pravděpodobnost uskutečnění této reakce.
Nový!!: Buňka a Katalyzátor · Vidět víc »
Kolonie (biologie)
right Výraz kolonie se v biologii používá pro organismy podobného nebo stejného druhu žijící na určitém místě pohromadě a obývající stejné prostředí.
Nový!!: Buňka a Kolonie (biologie) · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Buňka a Latina · Vidět víc »
Lýza
Lýza (lyze, z řec. lysis – rozpouštění) je rozklad či destrukce, a to nejčastěji smrt buněk v důsledku rozpadu jejich vnější membrány.
Nový!!: Buňka a Lýza · Vidět víc »
Lipidy
strukturní vzorec triacylglycerolů Lipidy (z řeckého lipos – tučný) jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu, mezi které patří především tuky, oleje, vosky, některé vitamíny a hormony.
Nový!!: Buňka a Lipidy · Vidět víc »
Lipozom
pmid.
Nový!!: Buňka a Lipozom · Vidět víc »
Matthias Jacob Schleiden
Matthias Jacob Schleiden (5. dubna 1804, Hamburk – 23. června 1881, Frankfurt am Main) byl německý botanik.
Nový!!: Buňka a Matthias Jacob Schleiden · Vidět víc »
Meióza
Meióza (meiotické dělení, redukční dělení) je jaderné, resp.
Nový!!: Buňka a Meióza · Vidět víc »
Metabolismus
Metabolismus (z řeckého metabolé – změna, přeměna) neboli energetická a látková přeměna je soubor chemických reakcí v organismech, které udržují jejich život.
Nový!!: Buňka a Metabolismus · Vidět víc »
Mikrobiologie
živném médiu – agaru Mikrobiologie (z řeckého micron.
Nový!!: Buňka a Mikrobiologie · Vidět víc »
Mikrofilamentum
Fluorescenčně značené endoteliální buňky plicní arterie skotu; mikrofilamenta jsou zviditelněna faloidinem s navázaným červeným fluoroforem TRITC; modře jádro, zeleně mikrotubuly Mikrofilamentum (množ. č. mikrofilamenta) čili aktinové filamentum je cytoskeletální proteinové vlákno podílející se zásadně na udržování tvaru a vnitřní organizace buňky.
Nový!!: Buňka a Mikrofilamentum · Vidět víc »
Mikrometr
Mikrometr (symbol µm) je odvozená jednotka soustavy SI v délce jedné milióntiny metru (0,000 001 metru).
Nový!!: Buňka a Mikrometr · Vidět víc »
Mikrotubulus
Schéma mikrotubulu. Odstínem jsou odlišeny jednotky alfa-tubulinu a beta-tubulinu; v levé dolní části obrázku je schematický příčný řez mikrotubulem, na kterém je patrné, že se jedná o dutý útvar. Mikrotubuly jsou jedny z vláken cytoskeletu, která slouží především k transportu různých struktur a látek uvnitř buňky.
Nový!!: Buňka a Mikrotubulus · Vidět víc »
Mitóza
Mitóza (mitotické dělení) je typ buněčného dělení, jehož úkolem je zajistit rovnoměrné předání nezredukované genetické informace dceřiným buňkám.
Nový!!: Buňka a Mitóza · Vidět víc »
Mitochondrie
matrix(transmisní elektronový mikroskop) Mitochondrie je membránově obalená organela, kterou lze nalézt ve většině eukaryotických (např. lidských) buněk.
Nový!!: Buňka a Mitochondrie · Vidět víc »
Mnohobuněčnost
url.
Nový!!: Buňka a Mnohobuněčnost · Vidět víc »
MRNA
Procesy související s mRNA mRNA je jednovláknová nukleová kyselina (RNA), která vzniká během transkripce DNA a slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu.
Nový!!: Buňka a MRNA · Vidět víc »
Nebuněčné organismy
Typ viru – tzv. bakteriofág Nebuněčné, respektive subcelulární organismy (Acytota syn. AphanobiontaBioLib) jsou různorodou skupinou struktur nacházejících se na pomezí živých a neživých systémů.
Nový!!: Buňka a Nebuněčné organismy · Vidět víc »
Nikotinamidadenindinukleotidfosfát
Oxidovaná forma NADP+ Nikotinamidadenindinukleotidfosfát (NADP) je koenzym skládající se z nikotinamidu, adeninu, dvou molekul ribózy a dvou fosfátů, jež jsou navzájem propojeny jako nukleotidy (adenosindifosfát, na nějž je navázána ribóza a za ní nikotinamid).
Nový!!: Buňka a Nikotinamidadenindinukleotidfosfát · Vidět víc »
Nukleoid
prokaryotické buňky, uprostřed prokaryotické je kruhovitý nukleoid. Nukleoid (nukleoplazmatická oblast, centrální oblast, genofor, atp.) je dvoušroubovicová kruhová molekula DNA, která je charakteristická pro prokaryotické buňky bakterií a archeí.
Nový!!: Buňka a Nukleoid · Vidět víc »
Nukleová kyselina
Nukleová kyselina je biochemická makromolekulární látka tvořená polynukleotidovým řetězcem, který ve své struktuře uchovává genetickou informaci.
Nový!!: Buňka a Nukleová kyselina · Vidět víc »
Organela
ER, (9) mitochondrie, (10) vakuola, (11) cytoplazma, (12) lysozom, (13) centriola Organely jsou drobné mikroskopické útvary uvnitř buněk, se specifickou funkcí, které jsou funkční obdobou orgánů u živočichů.
Nový!!: Buňka a Organela · Vidět víc »
Organismus
Bakterie ''Escherichia Coli'' Organismus (organizmus, zastarale také „ústrojenec“) je v biologii i ekologii biologická entita.
Nový!!: Buňka a Organismus · Vidět víc »
Osmotický tlak
práci proti síle gravitační se nazývá osmotická sila. Tato síla je funkcí chemických vlastností systému. Průchod rozpouštědla se zastaví, když rozdíl koncentrací poklesne natolik, že se osmotická síla sníží na velikost opačně působící gravitační síly. Osmotický tlak je tlak, který způsobuje přirozený jev zvaný osmóza, pronikání rozpouštědla přes polopropustnou membránu do roztoku, ve kterém je vyšší koncentrace rozpuštěných molekul nebo iontů.
Nový!!: Buňka a Osmotický tlak · Vidět víc »
Osteoklast
Mnohojaderný osteoklast na mikrofotografii Osteoklast je velká rozvětvená kostní buňka schopná pohybu.
Nový!!: Buňka a Osteoklast · Vidět víc »
Oxid uhličitý
Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.
Nový!!: Buňka a Oxid uhličitý · Vidět víc »
Přirozený výběr
Přirozený výběr je proces, který dle rozmanitých kritérií vybírá z různorodé skupiny jedinců ty, které potlačuje nebo naopak zvýhodňuje.
Nový!!: Buňka a Přirozený výběr · Vidět víc »
Plastid
měříku příbuzného v optickém mikroskopu) jsou patrně nejznámějšími zástupci plastidů. Plastid je eukaryotická semiautonomní organela přítomná v buňkách rostlin a některých dalších eukaryotických organismů (zejména různých řas).
Nový!!: Buňka a Plastid · Vidět víc »
Plazmodium
plazmodium hlenky Fuligo septica Plazmodium je buněčná masa obklopená membránou s mnoha jádry, která vzniká dělením jader bez následujícího dělení buňky.
Nový!!: Buňka a Plazmodium · Vidět víc »
Plazmolýza
izotonickém prostředí, vpravo plazmoptýza. Plazmolýza je osmotický jev, který spočívá v osmotické ztrátě vody z rostlinné buňky, která se nachází v hypertonickém prostředí (prostředí s větším osmotickým potenciálem než vakuoly dané buňky).
Nový!!: Buňka a Plazmolýza · Vidět víc »
Plazmoptýza
izotonickém prostředí, vpravo zvýšený turgor, plazmoptýza. Plazmoptýza (cytolýza) je stav živočišné buňky, kdy je koncentrace iontů rozpuštěných ve vodě nižší, než jaká je koncentrace v izotonickém roztoku.
Nový!!: Buňka a Plazmoptýza · Vidět víc »
Plazmorhiza
Plazmorhiza je smršťování živočišné buňky v hypertonickém prostředí (s vyšší koncentrací látek, vyšší osmotická hodnota).
Nový!!: Buňka a Plazmorhiza · Vidět víc »
Ploidie
Ploidie je počet homologních sad chromozomů v živé buňce.
Nový!!: Buňka a Ploidie · Vidět víc »
Pohlavní buňka
Lidské vajíčko – zona pellucida (šeda prstencová vrstva) zvnitřku naléhající na buňky ''corony radiaty''. Mezi zonou pellucidou a vlastní cytopl. membránou vajíčka (oolemmou) je perivitellinní prostor (bílá oblast) Pohlavní buňka, neboli gameta (z řec. γαμετης), je zvláštní typ buňky, jejímž úkolem je umožnit vznik nového jedince v procesu pohlavního rozmnožování.
Nový!!: Buňka a Pohlavní buňka · Vidět víc »
Pohlavní rozmnožování
Pestřenky na květu zachycení během kopulace, důležité fáze pohlavního rozmnožování Pohlavní rozmnožování je biologický proces, během nějž vzniká nový jedinec splynutím pohlavních buněk zpravidla dvou různých organismů (výjimečně jednoho).
Nový!!: Buňka a Pohlavní rozmnožování · Vidět víc »
Pokožka (rostliny)
Pokožka s průduchem Pokožka (epidermis) rostlin je jednovrstevné krycí pletivo, která zvnějšku chrání rostlinu, především listy, stonek a kořeny.
Nový!!: Buňka a Pokožka (rostliny) · Vidět víc »
Polopropustná membrána
hemodialýzy Semipermeabilní membrána (polopropustná membrána) je membrána, která propouští pouze některé molekuly nebo ionty.
Nový!!: Buňka a Polopropustná membrána · Vidět víc »
Prokaryota
Řez prokaryotní buňkou Prokaryota z řeckého pro (před) a karyon (jádro), též prvojaderní nebo předjaderní, je označení pro evolučně velmi staré organismy, které se vyvinuly před 3–3,5 miliardami let.
Nový!!: Buňka a Prokaryota · Vidět víc »
Prokaryotická buňka
Řez prokaryotní buňkou Prokaryotická buňka je typ buňky charakteristický pro bakterie a archea (tedy souhrnně Prokaryota).
Nový!!: Buňka a Prokaryotická buňka · Vidět víc »
Protoplast
Protoplast je (převážná) část buňky, kterou obaluje cytoplazmatická membrána.
Nový!!: Buňka a Protoplast · Vidět víc »
Prvoci
Prvoci (Protista) je souhrnné označení pro jednobuněčné eukaryotní heterotrofní (či mixotrofní) organismy, které byly dříve kvůli pohyblivosti a neschopnosti fotosyntézy řazeny do říše živočichové (Animalia).
Nový!!: Buňka a Prvoci · Vidět víc »
Pučení
Pučení (gemace) je typ nepohlavního rozmnožování, při němž vzniká nový jedinec z výčnělku těla jiného jedince.
Nový!!: Buňka a Pučení · Vidět víc »
Rakovina
Normální buňky reagují na neopravitelné poškození programovou smrtí – apoptózou. Nádorové buňky jsou k mechanismům apoptózy jen omezeně vnímavé Rakovina nebo přesněji nádorové onemocnění je různorodá skupina chorob, jejichž společným rysem je to, že některá populace vlastních buněk organismu se vymkne kontrole a začne relativně autonomně růst, ačkoli za normálních okolností jsou buňky schopny svou mutaci detekovat a opravit, nebo samy sebe zničit apoptózou.
Nový!!: Buňka a Rakovina · Vidět víc »
Replikace DNA
Replikovaná DNA musí být nejprve rozdělena na 2 jednovláknové řetězce Replikace DNA je proces tvorby kopií molekuly deoxyribonukleové kyseliny (DNA), čímž se genetická informace přenáší z jedné molekuly DNA (templát, matrice) do jiné molekuly stejného typu (tzv. replika).
Nový!!: Buňka a Replikace DNA · Vidět víc »
Ribozom
Ribozom je ribonukleoprotein nacházející se ve vysokých počtech v cytoplazmě všech známých buněk, u eukaryot také na povrchu hrubého endoplazmatického retikula.
Nový!!: Buňka a Ribozom · Vidět víc »
RNA
Nukleové báze zeleně, ribózo-fosfátová kostra modře. Jedná se o jednovláknovou RNA, která interaguje sama se sebou. Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil.
Nový!!: Buňka a RNA · Vidět víc »
RNA svět
Rozdíl ve struktuře RNA a DNA RNA svět je hypotetická představa o jedné z fází vzniku života na Zemi.
Nový!!: Buňka a RNA svět · Vidět víc »
Robert Hooke
Robert Hooke (18. července 1635 Freshwater, ostrov Wight – 3. března 1703 Londýn) byl anglický polyhistor, který se proslavil zejména svými objevy na poli přírodních věd.
Nový!!: Buňka a Robert Hooke · Vidět víc »
Rostlinné pletivo
vakuol kukuřice) Rostlinné pletivo je soubor buněk společného původu, stejné stavby a funkce (podobně jako u živočichů tkáně).
Nový!!: Buňka a Rostlinné pletivo · Vidět víc »
Rostliny
Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.
Nový!!: Buňka a Rostliny · Vidět víc »
Roztok
Roztok je homogenní (stejnorodá) většinou kapalná směs nejméně dvou látek, rozpouštědla a rozpuštěné látky.
Nový!!: Buňka a Roztok · Vidět víc »
Sacharidy
Sacharidy (z lat. saccharum.
Nový!!: Buňka a Sacharidy · Vidět víc »
Sekvence DNA
#PŘESMĚRUJ Sekvence nukleové kyseliny.
Nový!!: Buňka a Sekvence DNA · Vidět víc »
Semiautonomní organela
Semiautonomní organely jsou buněčné organely s vlastní genetickou informací, a to ve formě DNA prokaryotního uspořádání (DNA v kruhovém uspořádání a v plazmidech), u nichž se předpokládá, že vznikly na základě symbiózy mezi předkem eukaryotických organismů a organismy prokaryotickými.
Nový!!: Buňka a Semiautonomní organela · Vidět víc »
Seznam buněčných typů v lidském těle
Pohlavní buňky představují vysoce specializované buněčné typy lidského těla. Ilustrují rozmanitost tvarů a velikostí, jež na sebe mohou lidské buňky brát Seznam buněčných typů v lidském těle zahrnuje více než 200 typů buněk.
Nový!!: Buňka a Seznam buněčných typů v lidském těle · Vidět víc »
Sinice
Sinice na řece Rábca v Maďarsku Sinice (Cyanobacteria, ale také Cyanophyta či Cyanoprokaryota) je kmen nebo oddělení (záleží, zda se jedná o bakteriologické či botanické pojetí) gramnegativních bakterií.
Nový!!: Buňka a Sinice · Vidět víc »
Sluneční energie
upright.
Nový!!: Buňka a Sluneční energie · Vidět víc »
Svedberg
Svedberg (zkratka S či Sv), též Svedbergova jednotka, je odvozená jednotka fyzikální veličiny známé jako sedimentační koeficient.
Nový!!: Buňka a Svedberg · Vidět víc »
Symbióza
sasankou velkolepou (''Heteractis magnifica''). Protože z tohoto vztahu mají výhodu oba druhy, nazýváme tuto symbiózu mutualismus vydavatel.
Nový!!: Buňka a Symbióza · Vidět víc »
Syncytium
Syncytium vzniklé napadením buněk virem HIV Syncytium (soubuní) je mnohojaderný buněčný útvar, který vznikne rozrušením buněčných membrán několika sousedních buněk a dojde ke splynutí jejich cytoplazem.
Nový!!: Buňka a Syncytium · Vidět víc »
Taxon
Taxon neboli systematická jednotka neboli taxonomická jednotka je základním pojmem taxonomie, oboru, který se zabývá klasifikací prvků systémů.
Nový!!: Buňka a Taxon · Vidět víc »
Theodor Schwann
Theodor Schwann (7. prosince 1810 Neuss, Prusko – 11. ledna 1882 Kolín nad Rýnem) byl německý fyziolog, histolog a cytolog.
Nový!!: Buňka a Theodor Schwann · Vidět víc »
Tkáň
epitelovými buňkami Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci.
Nový!!: Buňka a Tkáň · Vidět víc »
Tonicita
Erytrocyty v různých prostředích Tonicita je míra gradientu efektivního osmotického tlaku dvou roztoků oddělených polopropustnou membránu.
Nový!!: Buňka a Tonicita · Vidět víc »
Transkripce (DNA)
ribozomální RNA(elektronový mikroskop, 40 000x) Transkripce („přepis“) je proces, při němž je podle genetické informace zapsané v řetězci DNA vyráběn řetězec RNA.
Nový!!: Buňka a Transkripce (DNA) · Vidět víc »
Translace (biologie)
Diagram zachycující translaci (anglicky) Animace translace Translace je sekundární proces syntézy bílkovin (část procesu genové exprese).
Nový!!: Buňka a Translace (biologie) · Vidět víc »
Tubulin
Tubulin AB heterodimer, Bos taurus. Tubulin je dimerní protein, skládající se z dvou podjednotek - alfa-tubulinu a beta-tubulinu.
Nový!!: Buňka a Tubulin · Vidět víc »
Vakuola
Obarvené vakuoly v pletivu podeňky různobarvé (rhoeo discolor) Vakuola je jednoduchou membránou ohraničený prostor v buňkách rostlin, protist, kvasinek a některých živočichů.
Nový!!: Buňka a Vakuola · Vidět víc »
Viroid
Viroid je malá infekční cirkulární autokatalytická ribonukleová kyselina (RNA) nekódující žádný protein.
Nový!!: Buňka a Viroid · Vidět víc »
Virus
Virus (z lat. „virus“ – jed) je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na pomezí mezi živým a neživým.
Nový!!: Buňka a Virus · Vidět víc »
Virusoid
Virusoid je infekční agens tvořené jednořetězcovou ribonukleovou kyselinou (RNA, RNK) napadající rostliny.
Nový!!: Buňka a Virusoid · Vidět víc »
Vyšší rostliny
Vyšší rostliny (Embryophyta, Cormobionta, Embryobionta, Telomophyta) je podříše mnohobuněčných zelených rostlin, přizpůsobených primárně k životu na souši, což koresponduje s jejich anglickým pojmenováním land plants (suchozemské rostliny).
Nový!!: Buňka a Vyšší rostliny · Vidět víc »
1838
1838 (MDCCCXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Buňka a 1838 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Buněčná struktura, Buňky, Cellula.
