Podobnosti mezi Buňka a Mitochondrie
Buňka a Mitochondrie mají 30 věci společné (v Uniepedie): Adenosintrifosfát, Archea, Autotrofie, Bakterie, Binární dělení, Buněčná membrána, Buněčné dýchání, Buněčné jádro, Buněčný cyklus, Chromozom, Cytoplazma, Cytoskelet, DNA, Endoplazmatické retikulum, Escherichia coli, Eukaryogeneze, Eukaryota, Eukaryotická buňka, Fosfolipid, Golgiho aparát, Lipidy, Metabolismus, Mikrometr, Nukleoid, Organela, Plastid, Prvoci, Ribozom, RNA, Semiautonomní organela.
Adenosintrifosfát
Adenosintrifosfát (ATP, zkratka z angl. adenosine triphosphate) je důležitý nukleotid (resp. nukleosidtrifosfát), který se skládá z adenosinu a trojice fosfátů navázané na 5' uhlíku.
Adenosintrifosfát a Buňka · Adenosintrifosfát a Mitochondrie ·
Archea
Archea (Archaea, z řec. ἀρχαῖα, archaia — starobylý), jednotné číslo archeon či v latinizované podobě archeum, dříve též archebakterie (Archaebacteria), je rozsáhlá skupina (doména) prokaryotických jednobuněčných organismů, jejíž nezávislost na ostatních doménách života (bakterie a eukaryota) byla zjištěna teprve roku 1977.
Archea a Buňka · Archea a Mitochondrie ·
Autotrofie
Cyklus mezi autotrofy a heterotrofy Autotrofie (z řeckého autos - sám a trophe - výživa) je způsob získávání uhlíku pro tvorbu uhlíkatých skeletů vlastních organických látek u autotrofních organismů (nebo také primárních producentů, prvovýrobců).
Autotrofie a Buňka · Autotrofie a Mitochondrie ·
Bakterie
Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů.
Bakterie a Buňka · Bakterie a Mitochondrie ·
Binární dělení
Binární dělení prokaryot Binární dělení je nepohlavní rozmnožování typické pro mnohé jednobuněčné organismy, při němž se jedna mateřská buňka rozdělí na dvě dceřiné, navzájem stejných rozměrů.
Binární dělení a Buňka · Binární dělení a Mitochondrie ·
Buněčná membrána
Buněčné membrány jsou membrány, které se vyskytují v buňce.
Buněčná membrána a Buňka · Buněčná membrána a Mitochondrie ·
Buněčné dýchání
Schéma aerobní respirace. Ze živin za účasti kyslíku vzniká oxid uhličitý, voda a využitelná energie. Buněčné dýchání (respirace) je biochemický proces, při kterém se uvolňuje chemická energie vazeb organických sloučenin (typicky sacharidů) za vzniku pohotového energetického zdroje pro buňku (ATP).
Buněčné dýchání a Buňka · Buněčné dýchání a Mitochondrie ·
Buněčné jádro
interfázi (mimo buněčné dělení) Jádro (z lat. nucleus – jádro nebo oříšek, příp. řec. karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky.
Buněčné jádro a Buňka · Buněčné jádro a Mitochondrie ·
Buněčný cyklus
Grafické znázornění buněčného cyklu a jeho fází s důrazem na zachování poměru jednotlivých fází Buněčný cyklus Buněčný cyklus je cyklus, kterým prochází eukaryotická buňka od svého vzniku po další dělení.
Buněčný cyklus a Buňka · Buněčný cyklus a Mitochondrie ·
Chromozom
Chromozom (z řec. chroma – barva a soma – tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře.
Buňka a Chromozom · Chromozom a Mitochondrie ·
Cytoplazma
Řez buňkou řasy ''Chlamydomonas''; cytoplazma je vše vyjma jádra uprostřed ektoplazma a endoplazma elektronového mikroskopu je patrné, jak je cytoplazma vyplněna rozmanitými strukturami a membránami – zde konkrétně oblast Golgiho aparátu Cytoplazma je označení pro veškerý obsah buňky obklopený cytoplazmatickou membránou, s výjimkou jádra.
Buňka a Cytoplazma · Cytoplazma a Mitochondrie ·
Cytoskelet
Mikroskopická keratinová vlákna uvnitř buněk Cytoskelet je dynamický systém proteinových vláken a tubulů, jejichž hlavní funkcí je transport látek a buněčných komponentů, opora buňky a účast na jejím dělení (u živočichů za vytvoření tzv. dělicího vřeténka).
Buňka a Cytoskelet · Cytoskelet a Mitochondrie ·
DNA
Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).
Buňka a DNA · DNA a Mitochondrie ·
Endoplazmatické retikulum
membránové buněčné struktury Endoplazmatické retikulum (ER) je soustava vzájemně propojených miniaturních membránových cisteren a kanálků, která se nachází v cytoplazmě drtivé většiny eukaryotních buněk.
Buňka a Endoplazmatické retikulum · Endoplazmatické retikulum a Mitochondrie ·
Escherichia coli
Escherichia coli (původním názvem Bacterium coli) je gramnegativní, fakultativně anaerobní, spory netvořící tyčinkovitá bakterie, pohybující se pomocí bičíků.
Buňka a Escherichia coli · Escherichia coli a Mitochondrie ·
Eukaryogeneze
hladké endoplazmatické retikulum; 9 - mitochondrie; 10 - vakuola; 11 - cytosol; 12 - lysozom; 13 - centriola Eukaryogeneze je evoluční proces vzniku eukaryotické buňky, která na rozdíl od prokaryotické obsahuje množství vnitřních membrán a složité organely (mitochondrie a podobně).
Buňka a Eukaryogeneze · Eukaryogeneze a Mitochondrie ·
Eukaryota
Eukaryota (též Eukarya či česky jaderní) je doména, kam patří jednak veškeré známé mnohobuněčné formy životavláknité stélky sinic i jiné komplexní bakteriální agregáty se v tomto ohledu považují za kolonie jednobuněčných organismů, i když některé zdroje je mohou chápat jako příklady tzv.
Buňka a Eukaryota · Eukaryota a Mitochondrie ·
Eukaryotická buňka
hladké endoplazmatické retikulum; 9 – mitochondrie; 10 – vakuola; 11 – cytosol; 12 – lysozom; 13 – centriola Eukaryotická buňka (eucellula) je buňka vyskytující se u eukaryot, což jsou organizmy, jež mají těla složená z buněk s diferencovaným jádrem a s biomembránovými strukturami.
Buňka a Eukaryotická buňka · Eukaryotická buňka a Mitochondrie ·
Fosfolipid
Obecný vzorec fosfolipidu. Vlevo dva nepolární hydrofobní ocasy a vpravo polární hydrofilní hlava. Fosfolipidy patří mezi složené lipidy obsahující fosfor.
Buňka a Fosfolipid · Fosfolipid a Mitochondrie ·
Golgiho aparát
ER (3, 4) - GA (10) membránové buněčné struktury Golgiho aparát (resp. Golgiho komplex, především u rostlinné buňky také diktyozom) je soustava buněčných váčků, které slouží k transportu a úpravě bílkovin.
Buňka a Golgiho aparát · Golgiho aparát a Mitochondrie ·
Lipidy
strukturní vzorec triacylglycerolů Lipidy (z řeckého lipos – tučný) jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu, mezi které patří především tuky, oleje, vosky, některé vitamíny a hormony.
Buňka a Lipidy · Lipidy a Mitochondrie ·
Metabolismus
Metabolismus (z řeckého metabolé – změna, přeměna) neboli energetická a látková přeměna je soubor chemických reakcí v organismech, které udržují jejich život.
Buňka a Metabolismus · Metabolismus a Mitochondrie ·
Mikrometr
Mikrometr (symbol µm) je odvozená jednotka soustavy SI v délce jedné milióntiny metru (0,000 001 metru).
Buňka a Mikrometr · Mikrometr a Mitochondrie ·
Nukleoid
prokaryotické buňky, uprostřed prokaryotické je kruhovitý nukleoid. Nukleoid (nukleoplazmatická oblast, centrální oblast, genofor, atp.) je dvoušroubovicová kruhová molekula DNA, která je charakteristická pro prokaryotické buňky bakterií a archeí.
Buňka a Nukleoid · Mitochondrie a Nukleoid ·
Organela
ER, (9) mitochondrie, (10) vakuola, (11) cytoplazma, (12) lysozom, (13) centriola Organely jsou drobné mikroskopické útvary uvnitř buněk, se specifickou funkcí, které jsou funkční obdobou orgánů u živočichů.
Buňka a Organela · Mitochondrie a Organela ·
Plastid
měříku příbuzného v optickém mikroskopu) jsou patrně nejznámějšími zástupci plastidů. Plastid je eukaryotická semiautonomní organela přítomná v buňkách rostlin a některých dalších eukaryotických organismů (zejména různých řas).
Buňka a Plastid · Mitochondrie a Plastid ·
Prvoci
Prvoci (Protista) je souhrnné označení pro jednobuněčné eukaryotní heterotrofní (či mixotrofní) organismy, které byly dříve kvůli pohyblivosti a neschopnosti fotosyntézy řazeny do říše živočichové (Animalia).
Buňka a Prvoci · Mitochondrie a Prvoci ·
Ribozom
Ribozom je ribonukleoprotein nacházející se ve vysokých počtech v cytoplazmě všech známých buněk, u eukaryot také na povrchu hrubého endoplazmatického retikula.
Buňka a Ribozom · Mitochondrie a Ribozom ·
RNA
Nukleové báze zeleně, ribózo-fosfátová kostra modře. Jedná se o jednovláknovou RNA, která interaguje sama se sebou. Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil.
Buňka a RNA · Mitochondrie a RNA ·
Semiautonomní organela
Semiautonomní organely jsou buněčné organely s vlastní genetickou informací, a to ve formě DNA prokaryotního uspořádání (DNA v kruhovém uspořádání a v plazmidech), u nichž se předpokládá, že vznikly na základě symbiózy mezi předkem eukaryotických organismů a organismy prokaryotickými.
Buňka a Semiautonomní organela · Mitochondrie a Semiautonomní organela ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Buňka a Mitochondrie
- To, co mají společné Buňka a Mitochondrie
- Podobnosti mezi Buňka a Mitochondrie
Srovnání mezi Buňka a Mitochondrie
Buňka má 135 vztahy, zatímco Mitochondrie má 155. Jak oni mají společné 30, index Jaccard je 10.34% = 30 / (135 + 155).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Buňka a Mitochondrie. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: