Podobnosti mezi Buňka a Organela
Buňka a Organela mají 37 věci společné (v Uniepedie): Adenosintrifosfát, Archea, Bakterie, Bičík, Buněčná membrána, Buněčné dělení, Buněčné jádro, Chemická energie, Chromozom, Cytoplazma, Cytoskelet, DNA, Endoplazmatické retikulum, Enzym, Eukaryota, Eukaryotická buňka, Fotosyntéza, Golgiho aparát, Houby, Latina, Lipidy, Mitochondrie, Osmotický tlak, Oxid uhličitý, Plastid, Polopropustná membrána, Prokaryota, Prvoci, Ribozom, RNA, ..., Rostlinné pletivo, Rostliny, Sacharidy, Sinice, Tkáň, Vakuola, Vyšší rostliny. Rozbalte index (7 více) »
Adenosintrifosfát
Adenosintrifosfát (ATP, zkratka z angl. adenosine triphosphate) je důležitý nukleotid (resp. nukleosidtrifosfát), který se skládá z adenosinu a trojice fosfátů navázané na 5' uhlíku.
Adenosintrifosfát a Buňka · Adenosintrifosfát a Organela ·
Archea
Archea (Archaea, z řec. ἀρχαῖα, archaia — starobylý), jednotné číslo archeon či v latinizované podobě archeum, dříve též archebakterie (Archaebacteria), je rozsáhlá skupina (doména) prokaryotických jednobuněčných organismů, jejíž nezávislost na ostatních doménách života (bakterie a eukaryota) byla zjištěna teprve roku 1977.
Archea a Buňka · Archea a Organela ·
Bakterie
Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů.
Bakterie a Buňka · Bakterie a Organela ·
Bičík
Počet a uspořádání bakteriálních bičíků: A. monotricha, B. lofotricha, C. amfitricha, D. peritricha Bičík (u archeí též, u eukaryot) je podlouhlá buněčná struktura, která slouží k pohybu (taxi) jednobuněčných bičíkovců, některých menších mnohobuněčných organismů a některých buněk mnohobuněčných organismů.
Bičík a Buňka · Bičík a Organela ·
Buněčná membrána
Buněčné membrány jsou membrány, které se vyskytují v buňce.
Buněčná membrána a Buňka · Buněčná membrána a Organela ·
Buněčné dělení
Tři základní typy buněčného dělení, mitóza a meióza jsou však výhradně u eukaryot Buněčné dělení je proces, při kterém z jedné mateřské buňky vzniká několik buněk dceřiných.
Buněčné dělení a Buňka · Buněčné dělení a Organela ·
Buněčné jádro
interfázi (mimo buněčné dělení) Jádro (z lat. nucleus – jádro nebo oříšek, příp. řec. karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky.
Buněčné jádro a Buňka · Buněčné jádro a Organela ·
Chemická energie
Chemická energie je energie látek, která je obsažena v jejich vnitřní struktuře.
Buňka a Chemická energie · Chemická energie a Organela ·
Chromozom
Chromozom (z řec. chroma – barva a soma – tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře.
Buňka a Chromozom · Chromozom a Organela ·
Cytoplazma
Řez buňkou řasy ''Chlamydomonas''; cytoplazma je vše vyjma jádra uprostřed ektoplazma a endoplazma elektronového mikroskopu je patrné, jak je cytoplazma vyplněna rozmanitými strukturami a membránami – zde konkrétně oblast Golgiho aparátu Cytoplazma je označení pro veškerý obsah buňky obklopený cytoplazmatickou membránou, s výjimkou jádra.
Buňka a Cytoplazma · Cytoplazma a Organela ·
Cytoskelet
Mikroskopická keratinová vlákna uvnitř buněk Cytoskelet je dynamický systém proteinových vláken a tubulů, jejichž hlavní funkcí je transport látek a buněčných komponentů, opora buňky a účast na jejím dělení (u živočichů za vytvoření tzv. dělicího vřeténka).
Buňka a Cytoskelet · Cytoskelet a Organela ·
DNA
Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).
Buňka a DNA · DNA a Organela ·
Endoplazmatické retikulum
membránové buněčné struktury Endoplazmatické retikulum (ER) je soustava vzájemně propojených miniaturních membránových cisteren a kanálků, která se nachází v cytoplazmě drtivé většiny eukaryotních buněk.
Buňka a Endoplazmatické retikulum · Endoplazmatické retikulum a Organela ·
Enzym
''S''-hexylglutathion Enzym je jednoduchá či složená bílkovina s katalytickou aktivitou.
Buňka a Enzym · Enzym a Organela ·
Eukaryota
Eukaryota (též Eukarya či česky jaderní) je doména, kam patří jednak veškeré známé mnohobuněčné formy životavláknité stélky sinic i jiné komplexní bakteriální agregáty se v tomto ohledu považují za kolonie jednobuněčných organismů, i když některé zdroje je mohou chápat jako příklady tzv.
Buňka a Eukaryota · Eukaryota a Organela ·
Eukaryotická buňka
hladké endoplazmatické retikulum; 9 – mitochondrie; 10 – vakuola; 11 – cytosol; 12 – lysozom; 13 – centriola Eukaryotická buňka (eucellula) je buňka vyskytující se u eukaryot, což jsou organizmy, jež mají těla složená z buněk s diferencovaným jádrem a s biomembránovými strukturami.
Buňka a Eukaryotická buňka · Eukaryotická buňka a Organela ·
Fotosyntéza
Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.
Buňka a Fotosyntéza · Fotosyntéza a Organela ·
Golgiho aparát
ER (3, 4) - GA (10) membránové buněčné struktury Golgiho aparát (resp. Golgiho komplex, především u rostlinné buňky také diktyozom) je soustava buněčných váčků, které slouží k transportu a úpravě bílkovin.
Buňka a Golgiho aparát · Golgiho aparát a Organela ·
Houby
Houby (Fungi, Mycetalia) představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám (jako jejich podříše Mycophyta), později Robertem Whittakerem vyčleněnou jako samostatnou říši a v současné době klasifikovanou spolu s např.
Buňka a Houby · Houby a Organela ·
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Buňka a Latina · Latina a Organela ·
Lipidy
strukturní vzorec triacylglycerolů Lipidy (z řeckého lipos – tučný) jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu, mezi které patří především tuky, oleje, vosky, některé vitamíny a hormony.
Buňka a Lipidy · Lipidy a Organela ·
Mitochondrie
matrix(transmisní elektronový mikroskop) Mitochondrie je membránově obalená organela, kterou lze nalézt ve většině eukaryotických (např. lidských) buněk.
Buňka a Mitochondrie · Mitochondrie a Organela ·
Osmotický tlak
práci proti síle gravitační se nazývá osmotická sila. Tato síla je funkcí chemických vlastností systému. Průchod rozpouštědla se zastaví, když rozdíl koncentrací poklesne natolik, že se osmotická síla sníží na velikost opačně působící gravitační síly. Osmotický tlak je tlak, který způsobuje přirozený jev zvaný osmóza, pronikání rozpouštědla přes polopropustnou membránu do roztoku, ve kterém je vyšší koncentrace rozpuštěných molekul nebo iontů.
Buňka a Osmotický tlak · Organela a Osmotický tlak ·
Oxid uhličitý
Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.
Buňka a Oxid uhličitý · Organela a Oxid uhličitý ·
Plastid
měříku příbuzného v optickém mikroskopu) jsou patrně nejznámějšími zástupci plastidů. Plastid je eukaryotická semiautonomní organela přítomná v buňkách rostlin a některých dalších eukaryotických organismů (zejména různých řas).
Buňka a Plastid · Organela a Plastid ·
Polopropustná membrána
hemodialýzy Semipermeabilní membrána (polopropustná membrána) je membrána, která propouští pouze některé molekuly nebo ionty.
Buňka a Polopropustná membrána · Organela a Polopropustná membrána ·
Prokaryota
Řez prokaryotní buňkou Prokaryota z řeckého pro (před) a karyon (jádro), též prvojaderní nebo předjaderní, je označení pro evolučně velmi staré organismy, které se vyvinuly před 3–3,5 miliardami let.
Buňka a Prokaryota · Organela a Prokaryota ·
Prvoci
Prvoci (Protista) je souhrnné označení pro jednobuněčné eukaryotní heterotrofní (či mixotrofní) organismy, které byly dříve kvůli pohyblivosti a neschopnosti fotosyntézy řazeny do říše živočichové (Animalia).
Buňka a Prvoci · Organela a Prvoci ·
Ribozom
Ribozom je ribonukleoprotein nacházející se ve vysokých počtech v cytoplazmě všech známých buněk, u eukaryot také na povrchu hrubého endoplazmatického retikula.
Buňka a Ribozom · Organela a Ribozom ·
RNA
Nukleové báze zeleně, ribózo-fosfátová kostra modře. Jedná se o jednovláknovou RNA, která interaguje sama se sebou. Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil.
Buňka a RNA · Organela a RNA ·
Rostlinné pletivo
vakuol kukuřice) Rostlinné pletivo je soubor buněk společného původu, stejné stavby a funkce (podobně jako u živočichů tkáně).
Buňka a Rostlinné pletivo · Organela a Rostlinné pletivo ·
Rostliny
Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.
Buňka a Rostliny · Organela a Rostliny ·
Sacharidy
Sacharidy (z lat. saccharum.
Buňka a Sacharidy · Organela a Sacharidy ·
Sinice
Sinice na řece Rábca v Maďarsku Sinice (Cyanobacteria, ale také Cyanophyta či Cyanoprokaryota) je kmen nebo oddělení (záleží, zda se jedná o bakteriologické či botanické pojetí) gramnegativních bakterií.
Buňka a Sinice · Organela a Sinice ·
Tkáň
epitelovými buňkami Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci.
Buňka a Tkáň · Organela a Tkáň ·
Vakuola
Obarvené vakuoly v pletivu podeňky různobarvé (rhoeo discolor) Vakuola je jednoduchou membránou ohraničený prostor v buňkách rostlin, protist, kvasinek a některých živočichů.
Buňka a Vakuola · Organela a Vakuola ·
Vyšší rostliny
Vyšší rostliny (Embryophyta, Cormobionta, Embryobionta, Telomophyta) je podříše mnohobuněčných zelených rostlin, přizpůsobených primárně k životu na souši, což koresponduje s jejich anglickým pojmenováním land plants (suchozemské rostliny).
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Buňka a Organela
- To, co mají společné Buňka a Organela
- Podobnosti mezi Buňka a Organela
Srovnání mezi Buňka a Organela
Buňka má 135 vztahy, zatímco Organela má 91. Jak oni mají společné 37, index Jaccard je 16.37% = 37 / (135 + 91).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Buňka a Organela. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: