Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Buňka a Organela

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Buňka a Organela

Buňka vs. Organela

upright. ER, (9) mitochondrie, (10) vakuola, (11) cytoplazma, (12) lysozom, (13) centriola Organely jsou drobné mikroskopické útvary uvnitř buněk, se specifickou funkcí, které jsou funkční obdobou orgánů u živočichů.

Podobnosti mezi Buňka a Organela

Buňka a Organela mají 37 věci společné (v Uniepedie): Adenosintrifosfát, Archea, Bakterie, Bičík, Buněčná membrána, Buněčné dělení, Buněčné jádro, Chemická energie, Chromozom, Cytoplazma, Cytoskelet, DNA, Endoplazmatické retikulum, Enzym, Eukaryota, Eukaryotická buňka, Fotosyntéza, Golgiho aparát, Houby, Latina, Lipidy, Mitochondrie, Osmotický tlak, Oxid uhličitý, Plastid, Polopropustná membrána, Prokaryota, Prvoci, Ribozom, RNA, ..., Rostlinné pletivo, Rostliny, Sacharidy, Sinice, Tkáň, Vakuola, Vyšší rostliny. Rozbalte index (7 více) »

Adenosintrifosfát

Adenosintrifosfát (ATP, zkratka z angl. adenosine triphosphate) je důležitý nukleotid (resp. nukleosidtrifosfát), který se skládá z adenosinu a trojice fosfátů navázané na 5' uhlíku.

Adenosintrifosfát a Buňka · Adenosintrifosfát a Organela · Vidět víc »

Archea

Archea (Archaea, z řec. ἀρχαῖα, archaia — starobylý), jednotné číslo archeon či v latinizované podobě archeum, dříve též archebakterie (Archaebacteria), je rozsáhlá skupina (doména) prokaryotických jednobuněčných organismů, jejíž nezávislost na ostatních doménách života (bakterie a eukaryota) byla zjištěna teprve roku 1977.

Archea a Buňka · Archea a Organela · Vidět víc »

Bakterie

Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů.

Bakterie a Buňka · Bakterie a Organela · Vidět víc »

Bičík

Počet a uspořádání bakteriálních bičíků: A. monotricha, B. lofotricha, C. amfitricha, D. peritricha Bičík (u archeí též, u eukaryot) je podlouhlá buněčná struktura, která slouží k pohybu (taxi) jednobuněčných bičíkovců, některých menších mnohobuněčných organismů a některých buněk mnohobuněčných organismů.

Bičík a Buňka · Bičík a Organela · Vidět víc »

Buněčná membrána

Buněčné membrány jsou membrány, které se vyskytují v buňce.

Buněčná membrána a Buňka · Buněčná membrána a Organela · Vidět víc »

Buněčné dělení

Tři základní typy buněčného dělení, mitóza a meióza jsou však výhradně u eukaryot Buněčné dělení je proces, při kterém z jedné mateřské buňky vzniká několik buněk dceřiných.

Buněčné dělení a Buňka · Buněčné dělení a Organela · Vidět víc »

Buněčné jádro

interfázi (mimo buněčné dělení) Jádro (z lat. nucleus – jádro nebo oříšek, příp. řec. karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky.

Buněčné jádro a Buňka · Buněčné jádro a Organela · Vidět víc »

Chemická energie

Chemická energie je energie látek, která je obsažena v jejich vnitřní struktuře.

Buňka a Chemická energie · Chemická energie a Organela · Vidět víc »

Chromozom

Chromozom (z řec. chroma – barva a soma – tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře.

Buňka a Chromozom · Chromozom a Organela · Vidět víc »

Cytoplazma

Řez buňkou řasy ''Chlamydomonas''; cytoplazma je vše vyjma jádra uprostřed ektoplazma a endoplazma elektronového mikroskopu je patrné, jak je cytoplazma vyplněna rozmanitými strukturami a membránami – zde konkrétně oblast Golgiho aparátu Cytoplazma je označení pro veškerý obsah buňky obklopený cytoplazmatickou membránou, s výjimkou jádra.

Buňka a Cytoplazma · Cytoplazma a Organela · Vidět víc »

Cytoskelet

Mikroskopická keratinová vlákna uvnitř buněk Cytoskelet je dynamický systém proteinových vláken a tubulů, jejichž hlavní funkcí je transport látek a buněčných komponentů, opora buňky a účast na jejím dělení (u živočichů za vytvoření tzv. dělicího vřeténka).

Buňka a Cytoskelet · Cytoskelet a Organela · Vidět víc »

DNA

Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).

Buňka a DNA · DNA a Organela · Vidět víc »

Endoplazmatické retikulum

membránové buněčné struktury Endoplazmatické retikulum (ER) je soustava vzájemně propojených miniaturních membránových cisteren a kanálků, která se nachází v cytoplazmě drtivé většiny eukaryotních buněk.

Buňka a Endoplazmatické retikulum · Endoplazmatické retikulum a Organela · Vidět víc »

Enzym

''S''-hexylglutathion Enzym je jednoduchá či složená bílkovina s katalytickou aktivitou.

Buňka a Enzym · Enzym a Organela · Vidět víc »

Eukaryota

Eukaryota (též Eukarya či česky jaderní) je doména, kam patří jednak veškeré známé mnohobuněčné formy životavláknité stélky sinic i jiné komplexní bakteriální agregáty se v tomto ohledu považují za kolonie jednobuněčných organismů, i když některé zdroje je mohou chápat jako příklady tzv.

Buňka a Eukaryota · Eukaryota a Organela · Vidět víc »

Eukaryotická buňka

hladké endoplazmatické retikulum; 9 – mitochondrie; 10 – vakuola; 11 – cytosol; 12 – lysozom; 13 – centriola Eukaryotická buňka (eucellula) je buňka vyskytující se u eukaryot, což jsou organizmy, jež mají těla složená z buněk s diferencovaným jádrem a s biomembránovými strukturami.

Buňka a Eukaryotická buňka · Eukaryotická buňka a Organela · Vidět víc »

Fotosyntéza

Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.

Buňka a Fotosyntéza · Fotosyntéza a Organela · Vidět víc »

Golgiho aparát

ER (3, 4) - GA (10) membránové buněčné struktury Golgiho aparát (resp. Golgiho komplex, především u rostlinné buňky také diktyozom) je soustava buněčných váčků, které slouží k transportu a úpravě bílkovin.

Buňka a Golgiho aparát · Golgiho aparát a Organela · Vidět víc »

Houby

Houby (Fungi, Mycetalia) představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám (jako jejich podříše Mycophyta), později Robertem Whittakerem vyčleněnou jako samostatnou říši a v současné době klasifikovanou spolu s např.

Buňka a Houby · Houby a Organela · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Buňka a Latina · Latina a Organela · Vidět víc »

Lipidy

strukturní vzorec triacylglycerolů Lipidy (z řeckého lipos – tučný) jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu, mezi které patří především tuky, oleje, vosky, některé vitamíny a hormony.

Buňka a Lipidy · Lipidy a Organela · Vidět víc »

Mitochondrie

matrix(transmisní elektronový mikroskop) Mitochondrie je membránově obalená organela, kterou lze nalézt ve většině eukaryotických (např. lidských) buněk.

Buňka a Mitochondrie · Mitochondrie a Organela · Vidět víc »

Osmotický tlak

práci proti síle gravitační se nazývá osmotická sila. Tato síla je funkcí chemických vlastností systému. Průchod rozpouštědla se zastaví, když rozdíl koncentrací poklesne natolik, že se osmotická síla sníží na velikost opačně působící gravitační síly. Osmotický tlak je tlak, který způsobuje přirozený jev zvaný osmóza, pronikání rozpouštědla přes polopropustnou membránu do roztoku, ve kterém je vyšší koncentrace rozpuštěných molekul nebo iontů.

Buňka a Osmotický tlak · Organela a Osmotický tlak · Vidět víc »

Oxid uhličitý

Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.

Buňka a Oxid uhličitý · Organela a Oxid uhličitý · Vidět víc »

Plastid

měříku příbuzného v optickém mikroskopu) jsou patrně nejznámějšími zástupci plastidů. Plastid je eukaryotická semiautonomní organela přítomná v buňkách rostlin a některých dalších eukaryotických organismů (zejména různých řas).

Buňka a Plastid · Organela a Plastid · Vidět víc »

Polopropustná membrána

hemodialýzy Semipermeabilní membrána (polopropustná membrána) je membrána, která propouští pouze některé molekuly nebo ionty.

Buňka a Polopropustná membrána · Organela a Polopropustná membrána · Vidět víc »

Prokaryota

Řez prokaryotní buňkou Prokaryota z řeckého pro (před) a karyon (jádro), též prvojaderní nebo předjaderní, je označení pro evolučně velmi staré organismy, které se vyvinuly před 3–3,5 miliardami let.

Buňka a Prokaryota · Organela a Prokaryota · Vidět víc »

Prvoci

Prvoci (Protista) je souhrnné označení pro jednobuněčné eukaryotní heterotrofní (či mixotrofní) organismy, které byly dříve kvůli pohyblivosti a neschopnosti fotosyntézy řazeny do říše živočichové (Animalia).

Buňka a Prvoci · Organela a Prvoci · Vidět víc »

Ribozom

Ribozom je ribonukleoprotein nacházející se ve vysokých počtech v cytoplazmě všech známých buněk, u eukaryot také na povrchu hrubého endoplazmatického retikula.

Buňka a Ribozom · Organela a Ribozom · Vidět víc »

RNA

Nukleové báze zeleně, ribózo-fosfátová kostra modře. Jedná se o jednovláknovou RNA, která interaguje sama se sebou. Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil.

Buňka a RNA · Organela a RNA · Vidět víc »

Rostlinné pletivo

vakuol kukuřice) Rostlinné pletivo je soubor buněk společného původu, stejné stavby a funkce (podobně jako u živočichů tkáně).

Buňka a Rostlinné pletivo · Organela a Rostlinné pletivo · Vidět víc »

Rostliny

Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.

Buňka a Rostliny · Organela a Rostliny · Vidět víc »

Sacharidy

Sacharidy (z lat. saccharum.

Buňka a Sacharidy · Organela a Sacharidy · Vidět víc »

Sinice

Sinice na řece Rábca v Maďarsku Sinice (Cyanobacteria, ale také Cyanophyta či Cyanoprokaryota) je kmen nebo oddělení (záleží, zda se jedná o bakteriologické či botanické pojetí) gramnegativních bakterií.

Buňka a Sinice · Organela a Sinice · Vidět víc »

Tkáň

epitelovými buňkami Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci.

Buňka a Tkáň · Organela a Tkáň · Vidět víc »

Vakuola

Obarvené vakuoly v pletivu podeňky různobarvé (rhoeo discolor) Vakuola je jednoduchou membránou ohraničený prostor v buňkách rostlin, protist, kvasinek a některých živočichů.

Buňka a Vakuola · Organela a Vakuola · Vidět víc »

Vyšší rostliny

Vyšší rostliny (Embryophyta, Cormobionta, Embryobionta, Telomophyta) je podříše mnohobuněčných zelených rostlin, přizpůsobených primárně k životu na souši, což koresponduje s jejich anglickým pojmenováním land plants (suchozemské rostliny).

Buňka a Vyšší rostliny · Organela a Vyšší rostliny · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Buňka a Organela

Buňka má 135 vztahy, zatímco Organela má 91. Jak oni mají společné 37, index Jaccard je 16.37% = 37 / (135 + 91).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Buňka a Organela. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »