Podobnosti mezi Buňka a Sinice
Buňka a Sinice mají 38 věci společné (v Uniepedie): Adenosintrifosfát, Autotrofie, Bakterie, Bičík, Buněčná membrána, Buněčná stěna, Buněčné dělení, Chemická energie, Cytoplazma, DNA, Druh, Endomembránový systém, Enzym, Eukaryota, Eukaryotická buňka, Evoluce, Fotosyntéza, Fototrofie, Heterocyt, Histon, Kolonie (biologie), Metabolismus, Nukleoid, Organela, Oxid uhličitý, Přirozený výběr, Plastid, Ploidie, Pohlavní buňka, Prokaryotická buňka, ..., Protoplast, Rakovina, Ribozom, RNA, Rostliny, Svedberg, Symbióza, Virus. Rozbalte index (8 více) »
Adenosintrifosfát
Adenosintrifosfát (ATP, zkratka z angl. adenosine triphosphate) je důležitý nukleotid (resp. nukleosidtrifosfát), který se skládá z adenosinu a trojice fosfátů navázané na 5' uhlíku.
Adenosintrifosfát a Buňka · Adenosintrifosfát a Sinice ·
Autotrofie
Cyklus mezi autotrofy a heterotrofy Autotrofie (z řeckého autos - sám a trophe - výživa) je způsob získávání uhlíku pro tvorbu uhlíkatých skeletů vlastních organických látek u autotrofních organismů (nebo také primárních producentů, prvovýrobců).
Autotrofie a Buňka · Autotrofie a Sinice ·
Bakterie
Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů.
Bakterie a Buňka · Bakterie a Sinice ·
Bičík
Počet a uspořádání bakteriálních bičíků: A. monotricha, B. lofotricha, C. amfitricha, D. peritricha Bičík (u archeí též, u eukaryot) je podlouhlá buněčná struktura, která slouží k pohybu (taxi) jednobuněčných bičíkovců, některých menších mnohobuněčných organismů a některých buněk mnohobuněčných organismů.
Bičík a Buňka · Bičík a Sinice ·
Buněčná membrána
Buněčné membrány jsou membrány, které se vyskytují v buňce.
Buněčná membrána a Buňka · Buněčná membrána a Sinice ·
Buněčná stěna
Buněčná stěna je pevná struktura, která vzniká na povrchu buněk bakterií, archeí, hub, rostlin a řas.
Buněčná stěna a Buňka · Buněčná stěna a Sinice ·
Buněčné dělení
Tři základní typy buněčného dělení, mitóza a meióza jsou však výhradně u eukaryot Buněčné dělení je proces, při kterém z jedné mateřské buňky vzniká několik buněk dceřiných.
Buněčné dělení a Buňka · Buněčné dělení a Sinice ·
Chemická energie
Chemická energie je energie látek, která je obsažena v jejich vnitřní struktuře.
Buňka a Chemická energie · Chemická energie a Sinice ·
Cytoplazma
Řez buňkou řasy ''Chlamydomonas''; cytoplazma je vše vyjma jádra uprostřed ektoplazma a endoplazma elektronového mikroskopu je patrné, jak je cytoplazma vyplněna rozmanitými strukturami a membránami – zde konkrétně oblast Golgiho aparátu Cytoplazma je označení pro veškerý obsah buňky obklopený cytoplazmatickou membránou, s výjimkou jádra.
Buňka a Cytoplazma · Cytoplazma a Sinice ·
DNA
Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).
Druh
Druh (species, zkratka sp.) je základní kategorie biologické nomenklatury.
Buňka a Druh · Druh a Sinice ·
Endomembránový systém
Endomembránový systém Endomembránový systém je souhrnné označení pro všechny membrány uvnitř eukaryotických buněk.
Buňka a Endomembránový systém · Endomembránový systém a Sinice ·
Enzym
''S''-hexylglutathion Enzym je jednoduchá či složená bílkovina s katalytickou aktivitou.
Buňka a Enzym · Enzym a Sinice ·
Eukaryota
Eukaryota (též Eukarya či česky jaderní) je doména, kam patří jednak veškeré známé mnohobuněčné formy životavláknité stélky sinic i jiné komplexní bakteriální agregáty se v tomto ohledu považují za kolonie jednobuněčných organismů, i když některé zdroje je mohou chápat jako příklady tzv.
Buňka a Eukaryota · Eukaryota a Sinice ·
Eukaryotická buňka
hladké endoplazmatické retikulum; 9 – mitochondrie; 10 – vakuola; 11 – cytosol; 12 – lysozom; 13 – centriola Eukaryotická buňka (eucellula) je buňka vyskytující se u eukaryot, což jsou organizmy, jež mají těla složená z buněk s diferencovaným jádrem a s biomembránovými strukturami.
Buňka a Eukaryotická buňka · Eukaryotická buňka a Sinice ·
Evoluce
alt.
Buňka a Evoluce · Evoluce a Sinice ·
Fotosyntéza
Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.
Buňka a Fotosyntéza · Fotosyntéza a Sinice ·
Fototrofie
Fototrofie je způsob získávání energie pro budování organických sloučenin u fototrofních organismů.
Buňka a Fototrofie · Fototrofie a Sinice ·
Heterocyt
Heterocyty (heterocysty) jsou specializované buňky sinic vytvářené vegetativními buňkami v případě nutnosti syntézy vlastního enzymatického aparátu, zejména nitrogenázy striktně vyžadující anaerobní prostředí (samotná příčina procesu), z důvodu fixace molekulárního dusíku z atmosféry.
Buňka a Heterocyt · Heterocyt a Sinice ·
Histon
184x184pixelů Histony jsou malé bazické nukleoproteiny, které se podílejí na výstavbě nukleozomu, který je základem chromatinu v chromozomech.
Buňka a Histon · Histon a Sinice ·
Kolonie (biologie)
right Výraz kolonie se v biologii používá pro organismy podobného nebo stejného druhu žijící na určitém místě pohromadě a obývající stejné prostředí.
Buňka a Kolonie (biologie) · Kolonie (biologie) a Sinice ·
Metabolismus
Metabolismus (z řeckého metabolé – změna, přeměna) neboli energetická a látková přeměna je soubor chemických reakcí v organismech, které udržují jejich život.
Buňka a Metabolismus · Metabolismus a Sinice ·
Nukleoid
prokaryotické buňky, uprostřed prokaryotické je kruhovitý nukleoid. Nukleoid (nukleoplazmatická oblast, centrální oblast, genofor, atp.) je dvoušroubovicová kruhová molekula DNA, která je charakteristická pro prokaryotické buňky bakterií a archeí.
Buňka a Nukleoid · Nukleoid a Sinice ·
Organela
ER, (9) mitochondrie, (10) vakuola, (11) cytoplazma, (12) lysozom, (13) centriola Organely jsou drobné mikroskopické útvary uvnitř buněk, se specifickou funkcí, které jsou funkční obdobou orgánů u živočichů.
Buňka a Organela · Organela a Sinice ·
Oxid uhličitý
Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.
Buňka a Oxid uhličitý · Oxid uhličitý a Sinice ·
Přirozený výběr
Přirozený výběr je proces, který dle rozmanitých kritérií vybírá z různorodé skupiny jedinců ty, které potlačuje nebo naopak zvýhodňuje.
Buňka a Přirozený výběr · Přirozený výběr a Sinice ·
Plastid
měříku příbuzného v optickém mikroskopu) jsou patrně nejznámějšími zástupci plastidů. Plastid je eukaryotická semiautonomní organela přítomná v buňkách rostlin a některých dalších eukaryotických organismů (zejména různých řas).
Buňka a Plastid · Plastid a Sinice ·
Ploidie
Ploidie je počet homologních sad chromozomů v živé buňce.
Buňka a Ploidie · Ploidie a Sinice ·
Pohlavní buňka
Lidské vajíčko – zona pellucida (šeda prstencová vrstva) zvnitřku naléhající na buňky ''corony radiaty''. Mezi zonou pellucidou a vlastní cytopl. membránou vajíčka (oolemmou) je perivitellinní prostor (bílá oblast) Pohlavní buňka, neboli gameta (z řec. γαμετης), je zvláštní typ buňky, jejímž úkolem je umožnit vznik nového jedince v procesu pohlavního rozmnožování.
Buňka a Pohlavní buňka · Pohlavní buňka a Sinice ·
Prokaryotická buňka
Řez prokaryotní buňkou Prokaryotická buňka je typ buňky charakteristický pro bakterie a archea (tedy souhrnně Prokaryota).
Buňka a Prokaryotická buňka · Prokaryotická buňka a Sinice ·
Protoplast
Protoplast je (převážná) část buňky, kterou obaluje cytoplazmatická membrána.
Buňka a Protoplast · Protoplast a Sinice ·
Rakovina
Normální buňky reagují na neopravitelné poškození programovou smrtí – apoptózou. Nádorové buňky jsou k mechanismům apoptózy jen omezeně vnímavé Rakovina nebo přesněji nádorové onemocnění je různorodá skupina chorob, jejichž společným rysem je to, že některá populace vlastních buněk organismu se vymkne kontrole a začne relativně autonomně růst, ačkoli za normálních okolností jsou buňky schopny svou mutaci detekovat a opravit, nebo samy sebe zničit apoptózou.
Buňka a Rakovina · Rakovina a Sinice ·
Ribozom
Ribozom je ribonukleoprotein nacházející se ve vysokých počtech v cytoplazmě všech známých buněk, u eukaryot také na povrchu hrubého endoplazmatického retikula.
Buňka a Ribozom · Ribozom a Sinice ·
RNA
Nukleové báze zeleně, ribózo-fosfátová kostra modře. Jedná se o jednovláknovou RNA, která interaguje sama se sebou. Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil.
Rostliny
Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.
Buňka a Rostliny · Rostliny a Sinice ·
Svedberg
Svedberg (zkratka S či Sv), též Svedbergova jednotka, je odvozená jednotka fyzikální veličiny známé jako sedimentační koeficient.
Buňka a Svedberg · Sinice a Svedberg ·
Symbióza
sasankou velkolepou (''Heteractis magnifica''). Protože z tohoto vztahu mají výhodu oba druhy, nazýváme tuto symbiózu mutualismus vydavatel.
Buňka a Symbióza · Sinice a Symbióza ·
Virus
Virus (z lat. „virus“ – jed) je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na pomezí mezi živým a neživým.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Buňka a Sinice
- To, co mají společné Buňka a Sinice
- Podobnosti mezi Buňka a Sinice
Srovnání mezi Buňka a Sinice
Buňka má 135 vztahy, zatímco Sinice má 235. Jak oni mají společné 38, index Jaccard je 10.27% = 38 / (135 + 235).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Buňka a Sinice. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: