Podobnosti mezi Byzantská říše a Evropa
Byzantská říše a Evropa mají 70 věci společné (v Uniepedie): Albánie, Apeninský poloostrov, Arabové, Arménie, Asie, Černé moře, Řím, Římská říše, Řecko, Řekové, Balkán, Bitva na Kosově poli, Bulharsko, Christianizace, Dunaj, Egejské moře, Eurasie, Feudalismus, Francie, Franská říše, Germáni, Helénismus, Itálie, Jaderské moře, Kartágo, Kavkaz, Křesťanství, Kréta, Kyjevská Rus, Kypr, ..., Langobardi, Latina, Lýkie, Maďaři, Malá Asie, Německo, Osmanská říše, Palestina, Peloponés, Pohanství, Polsko, Pozdně antické náboženství, Pravoslaví, Pyrenejský poloostrov, Renesance, Rhodos, Románské jazyky, Sicílie, Skandinávie, Slované, Slovanské jazyky, Srbsko, Starověk, Starověké Řecko, Starověký Řím, Stěhování národů, Středomoří, Středověk, Sunnitský islám, Svatá říše římská, Východní Evropa, Velkomoravská říše, Západní Evropa, Západní kultura, Západořímská říše, 10. století, 11. století, 5. století, 6. století, 7. století. Rozbalte index (40 více) »
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Albánie a Byzantská říše · Albánie a Evropa ·
Apeninský poloostrov
Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.
Apeninský poloostrov a Byzantská říše · Apeninský poloostrov a Evropa ·
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Arabové a Byzantská říše · Arabové a Evropa ·
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Arménie a Byzantská říše · Arménie a Evropa ·
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Asie a Byzantská říše · Asie a Evropa ·
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Byzantská říše a Černé moře · Evropa a Černé moře ·
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Byzantská říše a Řím · Evropa a Řím ·
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Byzantská říše a Římská říše · Evropa a Římská říše ·
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Byzantská říše a Řecko · Evropa a Řecko ·
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Byzantská říše a Řekové · Evropa a Řekové ·
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Balkán a Byzantská říše · Balkán a Evropa ·
Bitva na Kosově poli
Bitva na Kosově poli (Kosovo polje, Campus Turdorum, někdy také bitva na Kosovu rovném)Dějiny Srbska, str.
Bitva na Kosově poli a Byzantská říše · Bitva na Kosově poli a Evropa ·
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Bulharsko a Byzantská říše · Bulharsko a Evropa ·
Christianizace
Viktora Vasněcova. Christianizace (pokřesťanštění) je pojem označující proces konverze jedinců či většího množství lidí ke křesťanství.
Byzantská říše a Christianizace · Christianizace a Evropa ·
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Byzantská říše a Dunaj · Dunaj a Evropa ·
Egejské moře
Egejské moře (řecky Αιγαίο Πέλαγος, Aigaio Pelagos, turecky Ege Denizi) je polouzavřené moře Středozemního moře.
Byzantská říše a Egejské moře · Egejské moře a Evropa ·
Eurasie
Eurasie je označení pro souvislou pevninu na Zemi zahrnující světadíly Evropu a Asii, je součástí Eurafrasie.
Byzantská říše a Eurasie · Eurasie a Evropa ·
Feudalismus
Tři stavy na středověké miniatuře Feudalismus neboli feudální zřízení je systém lenních vztahů charakteristický pro evropský, zejména vrcholný středověk.
Byzantská říše a Feudalismus · Evropa a Feudalismus ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Byzantská říše a Francie · Evropa a Francie ·
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Byzantská říše a Franská říše · Evropa a Franská říše ·
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Byzantská říše a Germáni · Evropa a Germáni ·
Helénismus
diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování.
Byzantská říše a Helénismus · Evropa a Helénismus ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Byzantská říše a Itálie · Evropa a Itálie ·
Jaderské moře
Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.
Byzantská říše a Jaderské moře · Evropa a Jaderské moře ·
Kartágo
Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.
Byzantská říše a Kartágo · Evropa a Kartágo ·
Kavkaz
Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.
Byzantská říše a Kavkaz · Evropa a Kavkaz ·
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Byzantská říše a Křesťanství · Evropa a Křesťanství ·
Kréta
Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři.
Byzantská říše a Kréta · Evropa a Kréta ·
Kyjevská Rus
Kyjevská Rus (starorusky Рѹсь, Rusĭ, Рѹ́сьскаѧ землѧ, Rous'skaja zemlja, Ruská země, staroseversky Garðaríki, latinsky Rut(h)enia, řecky Ῥωσία, tj. Rósia) byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11. století konstituoval v multietnickém prostředí východní Evropy.
Byzantská říše a Kyjevská Rus · Evropa a Kyjevská Rus ·
Kypr
Kypr, plným názvem Kyperská republika, je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta.
Byzantská říše a Kypr · Evropa a Kypr ·
Langobardi
Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.
Byzantská říše a Langobardi · Evropa a Langobardi ·
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Byzantská říše a Latina · Evropa a Latina ·
Lýkie
Mapa umístění Lýkie (žlutě) Lýkie je historický region v Anatolii, jenž dnes administrativně spadá pod turecké provincie Antalya a Muğla.
Byzantská říše a Lýkie · Evropa a Lýkie ·
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Byzantská říše a Maďaři · Evropa a Maďaři ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Byzantská říše a Malá Asie · Evropa a Malá Asie ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Byzantská říše a Německo · Evropa a Německo ·
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Byzantská říše a Osmanská říše · Evropa a Osmanská říše ·
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Byzantská říše a Palestina · Evropa a Palestina ·
Peloponés
Peloponés (Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu.
Byzantská říše a Peloponés · Evropa a Peloponés ·
Pohanství
Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).
Byzantská říše a Pohanství · Evropa a Pohanství ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Byzantská říše a Polsko · Evropa a Polsko ·
Pozdně antické náboženství
Římské říše. Pozdně antické náboženství (někdy méně přesně též pohanství v pozdní antice) je konvenční novodobé označení pro pestrý a nejednotný soubor náboženských či filosoficko-náboženských nekřesťanských (tj. pohanských) představ a systémů v oblasti tradiční řecko-římské kultury v době, kdy se po vydání milánského ediktu začaly střetávat s křesťanstvím jako rovnoprávným náboženstvím.
Byzantská říše a Pozdně antické náboženství · Evropa a Pozdně antické náboženství ·
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Byzantská říše a Pravoslaví · Evropa a Pravoslaví ·
Pyrenejský poloostrov
Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.
Byzantská říše a Pyrenejský poloostrov · Evropa a Pyrenejský poloostrov ·
Renesance
Brunelleschiho kopule je jednou z prvních a zároveň nejznámějších renesančních staveb, byla postavena v letech 1420–1434 Michelangelův David, vytesaný v letech 1501–1504, je jedním z proslulých děl renesančního sochařství Renesance (též renezance) je evropský umělecký sloh, který se rozšířil z Itálie a trval přibližně od 14. do 16. století.
Byzantská říše a Renesance · Evropa a Renesance ·
Rhodos
Rhodos (druhý pád Rhodu, případně Rhodosu;, výslovnost) je řecký ostrov v Egejském moři, největší z Dodekanéských ostrovů, když dosahuje rozlohy 1400 km².
Byzantská říše a Rhodos · Evropa a Rhodos ·
Románské jazyky
Rozšíření románských jazyků:'''modrá''' – francouzština; '''zelená''' – španělština; '''oranžová''' – portugalština; '''žlutá''' – italština; '''červená''' – rumunština Románské jazyky je rodina jazyků, které se vyvinuly z latiny.
Byzantská říše a Románské jazyky · Evropa a Románské jazyky ·
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Byzantská říše a Sicílie · Evropa a Sicílie ·
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
Byzantská říše a Skandinávie · Evropa a Skandinávie ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Byzantská říše a Slované · Evropa a Slované ·
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.
Byzantská říše a Slovanské jazyky · Evropa a Slovanské jazyky ·
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Byzantská říše a Srbsko · Evropa a Srbsko ·
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Byzantská říše a Starověk · Evropa a Starověk ·
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Byzantská říše a Starověké Řecko · Evropa a Starověké Řecko ·
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Byzantská říše a Starověký Řím · Evropa a Starověký Řím ·
Stěhování národů
římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.
Byzantská říše a Stěhování národů · Evropa a Stěhování národů ·
Středomoří
Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.
Byzantská říše a Středomoří · Evropa a Středomoří ·
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Byzantská říše a Středověk · Evropa a Středověk ·
Sunnitský islám
Osobnosti islámu ctěné sunnitskými muslimy vyjádřené v podobě kaligrafie ibádíju islám (Omán) Sunnité jsou muslimové, kteří po Mohamedově smrti uznali za nástupce Abú Bakra a oddělili se tak od šíitů, kteří za nástupce považovali člena jeho rodiny – zetě Alího.
Byzantská říše a Sunnitský islám · Evropa a Sunnitský islám ·
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Byzantská říše a Svatá říše římská · Evropa a Svatá říše římská ·
Východní Evropa
Východní Evropa podle The World Factbook OSN pobaltských států Východní Evropa je východní část Evropy.
Byzantská říše a Východní Evropa · Evropa a Východní Evropa ·
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Byzantská říše a Velkomoravská říše · Evropa a Velkomoravská říše ·
Západní Evropa
Návrh Stálého výboru pro zeměpisná jména na vymezení západní Evropy Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy.
Byzantská říše a Západní Evropa · Evropa a Západní Evropa ·
Západní kultura
Vitruvius v III. knize svého pojednání ''De architectura''. západní filozofii. Západní kultura, také známá jako západní civilizace nebo západní společnost, je dědictví sociálních norem, etických hodnot, tradičních zvyků, systémů víry, politických systémů, artefaktů a technologií západního světa.
Byzantská říše a Západní kultura · Evropa a Západní kultura ·
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Byzantská říše a Západořímská říše · Evropa a Západořímská říše ·
10. století
10.
10. století a Byzantská říše · 10. století a Evropa ·
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
11. století a Byzantská říše · 11. století a Evropa ·
5. století
5.
5. století a Byzantská říše · 5. století a Evropa ·
6. století
6.
6. století a Byzantská říše · 6. století a Evropa ·
7. století
7.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Byzantská říše a Evropa
- To, co mají společné Byzantská říše a Evropa
- Podobnosti mezi Byzantská říše a Evropa
Srovnání mezi Byzantská říše a Evropa
Byzantská říše má 582 vztahy, zatímco Evropa má 538. Jak oni mají společné 70, index Jaccard je 6.25% = 70 / (582 + 538).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Byzantská říše a Evropa. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: