Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Byzantská říše a Komnenovci
Byzantská říše a Komnenovci mají 35 věci společné (v Uniepedie): Alexios I. Komnenos, Alexios II. Komnenos, Alexios III. Angelos, Andronikos I. Komnenos, Angelovci, Anna Komnenovna, Antiochijské knížectví, Černé moře, Čtvrtá křížová výprava, Řečtina, Dukové, Epirský despotát, Francie, Izák II. Angelos, Jan II. Komnenos, Jeruzalémské království, Konstantinopol, Kypr, Levanta, Malá Asie, Manuel I. Komnenos, Mehmed II., Německo, Palaiologové, Pád Konstantinopole, Polsko, První křížová výprava, Srbsko, Svatá země, Třetí křížová výprava, ..., Trapezuntské císařství, Uhersko, Urban II., 10. století, 12. století. Rozbalte index (5 více) »
Alexios I. Komnenos
Alexios I. Komnenos (1048 – 15. srpna 1118) byl byzantským císařem v letech 1081 až 1118 a zakladatelem dynastie Komnenovců.
Alexios I. Komnenos a Byzantská říše · Alexios I. Komnenos a Komnenovci ·
Alexios II. Komnenos
Alexios II. (řecky Αλέξιος Β’ Κομνηνός, Alexios II Komnēnos, někdy latinsky Alexius II. Comnenus; 14. září 1169 – říjen 1183, Konstantinopol), syn byzantského císaře Manuela I. Komnena a jeho druhé ženy Marie z Antiochie, byl byzantským císařem v letech 1180 až 1183.
Alexios II. Komnenos a Byzantská říše · Alexios II. Komnenos a Komnenovci ·
Alexios III. Angelos
Alexios III.
Alexios III. Angelos a Byzantská říše · Alexios III. Angelos a Komnenovci ·
Andronikos I. Komnenos
Andronikos I. Komnenos (řecky Ανδρόνικος Α’ Κομνηνός; mezi 1118 a 1122 – 12. září 1185), syn sebastokratora Izáka Komnena (1093 – asi 1152), byl v letech 1183–1185 císař byzantské říše z rodu Komnenovců.
Andronikos I. Komnenos a Byzantská říše · Andronikos I. Komnenos a Komnenovci ·
Angelovci
Alexios IV. Angelos, byzantský císař Rod Angelovců (řecky Ἄγγελος, ženský rod Άγγελίνα) byl jednou z byzantských šlechtických rodin.
Angelovci a Byzantská říše · Angelovci a Komnenovci ·
Anna Komnenovna
Anna Komnéna (řecky Ἄννα Κομνηνή, 2. prosince 1083 Konstantinopol - asi 1154) byla historička, dcera byzantského císaře Alexia I. Komnena a Ireny Dukaiovny.
Anna Komnenovna a Byzantská říše · Anna Komnenovna a Komnenovci ·
Antiochijské knížectví
Antiochijské knížectví, možno také Antiošské (latinsky, normansky) byl křižácký stát rozkládající se v dnešní Sýrii a Turecku s centrem ve městě Antiochie.
Antiochijské knížectví a Byzantská říše · Antiochijské knížectví a Komnenovci ·
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Byzantská říše a Černé moře · Komnenovci a Černé moře ·
Čtvrtá křížová výprava
Čtvrtá křížová výprava (1202–1204) byla jedním ze série válečných tažení do Svaté země.
Byzantská říše a Čtvrtá křížová výprava · Komnenovci a Čtvrtá křížová výprava ·
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Byzantská říše a Řečtina · Komnenovci a Řečtina ·
Dukové
Dukové (řecky, singular Δούκας – Dukas) byli příslušníci byzantského aristokratického rodu, kteří údajně odvozovali svůj původ od bratrance římského císaře Konstantina Velikého, zakladatele Konstantinopole.
Byzantská říše a Dukové · Dukové a Komnenovci ·
Epirský despotát
Epirský nebo Epeirský despotát (středověká řečtina Δεσποτάτο της Ηπείρου), označován někdy také jako „Epirské knížectví“, byl jedním ze středověkých řeckých států, které se hlásily k odkazu Byzantské říše, spolu s Nikájským císařstvím a Trapezuntským císařstvím za její legitimní nástupce, po jejím dobytí vojsky čtvrté křížové výpravy.
Byzantská říše a Epirský despotát · Epirský despotát a Komnenovci ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Byzantská říše a Francie · Francie a Komnenovci ·
Izák II. Angelos
Izák II.
Byzantská říše a Izák II. Angelos · Izák II. Angelos a Komnenovci ·
Jan II. Komnenos
Jan II.
Byzantská říše a Jan II. Komnenos · Jan II. Komnenos a Komnenovci ·
Jeruzalémské království
Jeruzalémské království (latinsky, starofrancouzsky Roiaume de Jherusalem, arabsky, italsky, řecky, hebrejsky), též Latinské království jeruzalémské, bylo křižáckým státem založeným ve Svaté zemi po první křížové výpravě roku 1099.
Byzantská říše a Jeruzalémské království · Jeruzalémské království a Komnenovci ·
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Byzantská říše a Konstantinopol · Komnenovci a Konstantinopol ·
Kypr
Kypr, plným názvem Kyperská republika, je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta.
Byzantská říše a Kypr · Komnenovci a Kypr ·
Levanta
Levanta Pojem Levanta je tradiční označení oblasti v Asii ve východním Středomoří, jejíž rozsah se v historii měnil.
Byzantská říše a Levanta · Komnenovci a Levanta ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Byzantská říše a Malá Asie · Komnenovci a Malá Asie ·
Manuel I. Komnenos
Manuel I. Komnenos (řecky, Manouēl I Komnēnos; 28. listopadu 1118 – 24. září 1180) byl byzantský císař z dynastie Komnenovců, jenž panoval v převratném období dějin Byzance a východního Středomoří.
Byzantská říše a Manuel I. Komnenos · Komnenovci a Manuel I. Komnenos ·
Mehmed II.
Mehmed II.
Byzantská říše a Mehmed II. · Komnenovci a Mehmed II. ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Byzantská říše a Německo · Komnenovci a Německo ·
Palaiologové
Palaiologové (řecky Παλαιολόγοι, singulár Παλαιολόγος – Palaiologos) nebo Palaiologovci byli řecká šlechtická rodina, jejíž příslušníci nastolili poslední dynastii na byzantském trůně.
Byzantská říše a Palaiologové · Komnenovci a Palaiologové ·
Pád Konstantinopole
Pád Konstantinopole do rukou Osmanských Turků, v nějž vyústilo obležení z roku 1453 (trvalo od 2. dubna do 29. května), představuje definitivní zánik Byzantské říše a okamžik, kdy se Osmanská říše stala v Evropě velmocí ovládající Balkán a východní Středomoří.
Byzantská říše a Pád Konstantinopole · Komnenovci a Pád Konstantinopole ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Byzantská říše a Polsko · Komnenovci a Polsko ·
První křížová výprava
První křížová výprava v dějinách byla vyhlášena roku 1095 na clermontském koncilu papežem Urbanem II. a směřovala do Svaté země za znovudobytí Božího hrobu od muslimů.
Byzantská říše a První křížová výprava · Komnenovci a První křížová výprava ·
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Byzantská říše a Srbsko · Komnenovci a Srbsko ·
Svatá země
Izraelské a jižní Judské království a území dvanácti kmenů Jeruzalém – centrum Svaté země, město posvátné judaismu, křesťanství i islámu Svatá země (latinsky Terra Sancta) je jedním z expresivních názvů Izraele a Palestiny, jakožto země, do níž vstoupili Židé po čtyřicetiletém putování pouští.
Byzantská říše a Svatá země · Komnenovci a Svatá země ·
Třetí křížová výprava
Třetí křížová výprava (1189–1192) bylo velké vojenské tažení vyhlášené papežem Řehořem VIII. za znovudobytí Jeruzaléma, který roku 1187 dobyl Saladin.
Byzantská říše a Třetí křížová výprava · Komnenovci a Třetí křížová výprava ·
Trapezuntské císařství
Trapezuntské císařství (řecky Αυτοκρατορία της Τραπεζούντας) bylo nástupnickým státem Byzantské říše v oblasti maloasijského kraje Pontos.
Byzantská říše a Trapezuntské císařství · Komnenovci a Trapezuntské císařství ·
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Byzantská říše a Uhersko · Komnenovci a Uhersko ·
Urban II.
Blahoslavený Urban II., rodným jménem Odo de Lagery (1042, Châtillon-sur-Marne, Francie – 29. července 1099, Řím) byl papežem od 12. března 1088 až do své smrti.
Byzantská říše a Urban II. · Komnenovci a Urban II. ·
10. století
10.
10. století a Byzantská říše · 10. století a Komnenovci ·
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Byzantská říše a Komnenovci
- To, co mají společné Byzantská říše a Komnenovci
- Podobnosti mezi Byzantská říše a Komnenovci
Srovnání mezi Byzantská říše a Komnenovci
Byzantská říše má 582 vztahy, zatímco Komnenovci má 61. Jak oni mají společné 35, index Jaccard je 5.44% = 35 / (582 + 61).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Byzantská říše a Komnenovci. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
