Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Byzantská říše a Kyjevská Rus
Byzantská říše a Kyjevská Rus mají 55 věci společné (v Uniepedie): Alexandrie, Arabové, Athos, Černé moře, Řečtina, Balkán, Basileios II. Bulgaroktonos, Bulhaři, Bulharsko, Chalífát, Chazarská říše, Christianizace, Cyrilice, Dunaj, Fotios, Franská říše, Hagia Sofia, Islám, Ivan IV. Hrozný, Jan I. Tzimiskes, Jeruzalém, Judaismus, Kavkaz, Konstantin VII. Porfyrogennetos, Konstantinopol, Latina, Leon VI. Moudrý, Michael III., Monarchie, Moskevské velkoknížectví, ..., Mozaika, Normané, Obrazoborectví, Pantokrator, Papež, Pečeněhové, Pohanství, Pravoslaví, První bulharská říše, Schizma, Skandinávie, Slované, Státní náboženství, Stěhování národů, Svatá říše římská, Svjatoslav I. Igorevič, Theofilos, Tribut, Východní Evropa, Východní Slované, Vladimír I., 10. století, 11. století, 12. století, 8. století. Rozbalte index (25 více) »
Alexandrie
Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.
Alexandrie a Byzantská říše · Alexandrie a Kyjevská Rus ·
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Arabové a Byzantská říše · Arabové a Kyjevská Rus ·
Athos
Athos (v pravoslaví většinou „Svatá Hora“ – z řeckého Agion Óros) je jeden ze tří poloostrovů na severořeckém Chalkidiki.
Athos a Byzantská říše · Athos a Kyjevská Rus ·
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Byzantská říše a Černé moře · Kyjevská Rus a Černé moře ·
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Byzantská říše a Řečtina · Kyjevská Rus a Řečtina ·
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Balkán a Byzantská říše · Balkán a Kyjevská Rus ·
Basileios II. Bulgaroktonos
Basileios II.
Basileios II. Bulgaroktonos a Byzantská říše · Basileios II. Bulgaroktonos a Kyjevská Rus ·
Bulhaři
Bulhaři jsou národ a jihoslovanské etnikum žijící v Bulharsku a jeho sousedních regionech, které spojuje společný bulharský původ, kultura, historie a jazyk.
Bulhaři a Byzantská říše · Bulhaři a Kyjevská Rus ·
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Bulharsko a Byzantská říše · Bulharsko a Kyjevská Rus ·
Chalífát
Rozsah Arabského chalífátu v letech 622–750 Chalífát (též kalifát) znamená vládu chalífy, hlavy ummy, muslimské obce.
Byzantská říše a Chalífát · Chalífát a Kyjevská Rus ·
Chazarská říše
Chazarská říše je název zaniklého státního útvaru na pomezí východní Evropy a Asie, který v době svého největšího rozkvětu v 8. a 9. století zahrnoval oblasti od dolního Dněpru a Krymu až ke Kaspickému moři a úpatí severovýchodního Kavkazu.
Byzantská říše a Chazarská říše · Chazarská říše a Kyjevská Rus ·
Christianizace
Viktora Vasněcova. Christianizace (pokřesťanštění) je pojem označující proces konverze jedinců či většího množství lidí ke křesťanství.
Byzantská říše a Christianizace · Christianizace a Kyjevská Rus ·
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Byzantská říše a Cyrilice · Cyrilice a Kyjevská Rus ·
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Byzantská říše a Dunaj · Dunaj a Kyjevská Rus ·
Fotios
Fótios, řecky Φώτιος, (asi 820 Konstantinopol – 6. února 893 Bordi, Arménie) byl patriarcha konstantinopolský v letech 858–867 a 877–886 a jeden z protagonistů velkého církevního schizmatu (mezi Východem a Západem).
Byzantská říše a Fotios · Fotios a Kyjevská Rus ·
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Byzantská říše a Franská říše · Franská říše a Kyjevská Rus ·
Hagia Sofia
Hagia Sofia (řecky Ἁγία Σοφία (Hagia Sofia), turecky Ayasofya) čili chrám Svaté Moudrosti je byzantský chrám z let 532–537 v zátoce Zlatý roh v Istanbulu, jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa.
Byzantská říše a Hagia Sofia · Hagia Sofia a Kyjevská Rus ·
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Byzantská říše a Islám · Islám a Kyjevská Rus ·
Ivan IV. Hrozný
Ivan IV.
Byzantská říše a Ivan IV. Hrozný · Ivan IV. Hrozný a Kyjevská Rus ·
Jan I. Tzimiskes
Jan I. Tzimiskes (česky také Jan Cimiskes, pravděpodobně v roce 924 v Konstantinopoli – 10. ledna 976) byl byzantským císařem v letech 969 až 976.
Byzantská říše a Jan I. Tzimiskes · Jan I. Tzimiskes a Kyjevská Rus ·
Jeruzalém
Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).
Byzantská říše a Jeruzalém · Jeruzalém a Kyjevská Rus ·
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Byzantská říše a Judaismus · Judaismus a Kyjevská Rus ·
Kavkaz
Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.
Byzantská říše a Kavkaz · Kavkaz a Kyjevská Rus ·
Konstantin VII. Porfyrogennetos
#PŘESMĚRUJ Konstantin VII. Porfyrogennétos.
Byzantská říše a Konstantin VII. Porfyrogennetos · Konstantin VII. Porfyrogennetos a Kyjevská Rus ·
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Byzantská říše a Konstantinopol · Konstantinopol a Kyjevská Rus ·
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Byzantská říše a Latina · Kyjevská Rus a Latina ·
Leon VI. Moudrý
Leon VI. (19. srpna 866 zřejmě v Konstantinopoli – 11. května 912 na témže místě), zvaný Moudrý nebo také Filozof, byl byzantský císař od roku 886.
Byzantská říše a Leon VI. Moudrý · Kyjevská Rus a Leon VI. Moudrý ·
Michael III.
Michael III.
Byzantská říše a Michael III. · Kyjevská Rus a Michael III. ·
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Byzantská říše a Monarchie · Kyjevská Rus a Monarchie ·
Moskevské velkoknížectví
Moskevské knížectví, od roku 1328 Moskevské velkoknížectví (Velikoje Kňažestvo Moskovskoje), též nazýváno jako Moskevská Rus, byl historický státní útvar, existující mezi roky 1276 a 1547 na severovýchodní Rusi.
Byzantská říše a Moskevské velkoknížectví · Kyjevská Rus a Moskevské velkoknížectví ·
Mozaika
Skleněná mozaika ''Poslední soud'' na Zlaté bráně katedrály sv. Víta (1372) Giovanni Castrucci: Ideální město ''Nebeský Jeruzalém'', Praha kolem 1610 Jaguár z Huičolu, střední Mexiko, 18.-19. století Anton Hanak, Vila Primavesi, 1918, Olomouc Viktor Foerster: Panna Marie Sněžná, na západním průčelí kostela P.M. Sněžné v Praze Mozaika ("věnované múzám") je plošná výzdoba, ornamentální nebo figurální, sestavená z drobných různobarevných kostiček, kolíčků nebo destiček z kamene, keramiky, nebo skla.
Byzantská říše a Mozaika · Kyjevská Rus a Mozaika ·
Normané
Červeně vyznačena území dobytá Normany Normanská pěchota a jízda Normané (normansky: Normaunds;;; starou severštinou: Norðmaðr) jsou etnická skupina, která vznikla kontaktem mezi severskými vikingskými osadníky z francouzského regionu, který po nich nese jméno Normandie, a domorodými Franky a Galoromány.
Byzantská říše a Normané · Kyjevská Rus a Normané ·
Obrazoborectví
Obrazoborectví Obrazoborectví či ikonoklasmus (z řeckého εἰκῶν eikón obraz + κλάστειν klastein lámat) označuje původně hnutí, snažící se v náboženství (především v křesťanství) odstranit náboženské obrazy (ikony).
Byzantská říše a Obrazoborectví · Kyjevská Rus a Obrazoborectví ·
Pantokrator
katedrála Proměnění Páně v Cefalù, Sicílie) Pantokrator (řecky παντοκράτωρ) znamená „vládce všeho“, „všemohoucí“, a v křesťanském umění znamená určitý typ zobrazení Ježíše Krista.
Byzantská říše a Pantokrator · Kyjevská Rus a Pantokrator ·
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Byzantská říše a Papež · Kyjevská Rus a Papež ·
Pečeněhové
Pečeněhové či Patzinakové (arménsky Badzinag, rusky Pečeněgi (Печенеги), řecky Patzinakoi (Πατζινάκοι), Petsenegoi (Πετσενέγοι), Patzinakitai (Πατζινακίται), maďarsky Besenyő, latinsky Pacinacae, staroturecky Beçenek, turecky Peçenekler) byli jeden z historicky prvotních 24 kmenů Oghuzských Turků.
Byzantská říše a Pečeněhové · Kyjevská Rus a Pečeněhové ·
Pohanství
Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).
Byzantská říše a Pohanství · Kyjevská Rus a Pohanství ·
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Byzantská říše a Pravoslaví · Kyjevská Rus a Pravoslaví ·
První bulharská říše
První bulharská říše (bulharsky Първа българска държава; Parva balgarska daržava, staroslověnsky ц︢рьство бл︢гарское; ts'rstvo bl'garskoe)Rychlík, str.
Byzantská říše a První bulharská říše · Kyjevská Rus a První bulharská říše ·
Schizma
Schizma (nebo také schisma) pochází z řeckého σχίσμα rozdělení (.
Byzantská říše a Schizma · Kyjevská Rus a Schizma ·
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
Byzantská říše a Skandinávie · Kyjevská Rus a Skandinávie ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Byzantská říše a Slované · Kyjevská Rus a Slované ·
Státní náboženství
bez státního náboženství Státní nebo také oficiální náboženství či státní církev je náboženská nauka, instituce nebo vyznání víry oficiálně podporované státem.
Byzantská říše a Státní náboženství · Kyjevská Rus a Státní náboženství ·
Stěhování národů
římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.
Byzantská říše a Stěhování národů · Kyjevská Rus a Stěhování národů ·
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Byzantská říše a Svatá říše římská · Kyjevská Rus a Svatá říše římská ·
Svjatoslav I. Igorevič
Svjatoslav I. Igorevič (starorusky: С~тославъ / Свąтославъ Игорєвичь, Sventoslavъ / Svantoslavъ Igorevičь; ukrajinsky Святослав Ігорович, Svjatoslav Ihorovyč; rusky Святослав Игоревич, Svjatoslav Igorevič; bělorusky Светослав, Svetoslav; řecky Σφενδοσθλάβος, Sphendosthlabos; 942 – březen 972) byl kyjevským vládcem a vojevůdcem, vládnoucím v letech 962 až 972.
Byzantská říše a Svjatoslav I. Igorevič · Kyjevská Rus a Svjatoslav I. Igorevič ·
Theofilos
Theofilos (okolo 804–842) byl byzantským císařem v letech 829 až 842.
Byzantská říše a Theofilos · Kyjevská Rus a Theofilos ·
Tribut
Tribut (tributum) je platba (finanční nebo naturální) placená vládcem jiným panovníkům.
Byzantská říše a Tribut · Kyjevská Rus a Tribut ·
Východní Evropa
Východní Evropa podle The World Factbook OSN pobaltských států Východní Evropa je východní část Evropy.
Byzantská říše a Východní Evropa · Kyjevská Rus a Východní Evropa ·
Východní Slované
Geografické rozložení Slovanů podle jazyků Východní Slované tvoří východní etnickou skupinu Slovanů, která používá Východoslovanské jazyky.
Byzantská říše a Východní Slované · Kyjevská Rus a Východní Slované ·
Vladimír I.
Svatý Vladimír I. Svjatoslavič, také zvaný Vladimír I. Veliký či Vladimír Svatý (staroslověnsky Володимѣръ Свѧтославичь, Volodiměr Svjatoslavič; 958–960? – 15. července 1015, Berestovo u Kyjeva), byl jedním z nejvýznamnějších vládců středověkého státu známého jako Kyjevská Rus.
Byzantská říše a Vladimír I. · Kyjevská Rus a Vladimír I. ·
10. století
10.
10. století a Byzantská říše · 10. století a Kyjevská Rus ·
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
11. století a Byzantská říše · 11. století a Kyjevská Rus ·
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
12. století a Byzantská říše · 12. století a Kyjevská Rus ·
8. století
8.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Byzantská říše a Kyjevská Rus
- To, co mají společné Byzantská říše a Kyjevská Rus
- Podobnosti mezi Byzantská říše a Kyjevská Rus
Srovnání mezi Byzantská říše a Kyjevská Rus
Byzantská říše má 582 vztahy, zatímco Kyjevská Rus má 307. Jak oni mají společné 55, index Jaccard je 6.19% = 55 / (582 + 307).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Byzantská říše a Kyjevská Rus. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
