Byzantská říše a Ostrogótské království

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Byzantská říše a Ostrogótské království

Byzantská říše vs. Ostrogótské království

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří. Ostrogótské království či Ostrogótská říše, oficiálně Italské království (Regnum Italiae), literárně též „Království Ostrogótů v Itálii“ (Regnum Ostrogothicum Italiae) byl raně středověký stát na území Itálie, Rakouska, Panonie a severozápadního Balkánu.

Anastasios I.

Anastasios I. (Anastasius I.) (kolem 430 Dyrrhachium – 9./10. července 518 Konstantinopol) byl východořímským císařem v letech 491–518.

Anastasios I. a Byzantská říše · Anastasios I. a Ostrogótské království · Vidět víc »

Ariánství

První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).

Ariánství a Byzantská říše · Ariánství a Ostrogótské království · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Byzantská říše a Židé · Ostrogótské království a Židé · Vidět víc »

Černé moře

Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

Byzantská říše a Černé moře · Ostrogótské království a Černé moře · Vidět víc »

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.

Byzantská říše a Řím · Ostrogótské království a Řím · Vidět víc »

Římané

Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).

Byzantská říše a Římané · Ostrogótské království a Římané · Vidět víc »

Balkán

Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Balkán a Byzantská říše · Balkán a Ostrogótské království · Vidět víc »

Belisar

Flavius Belisarius (řecky Βελισάριος, 505 – 13. března 565) byl byzantský vojevůdce 6. století.

Belisar a Byzantská říše · Belisar a Ostrogótské království · Vidět víc »

Bitva u Tagin

Bitva u Tagin, známá též jako bitva u Busta Gallorum, byla předposledním velkým střetnutím římsko-gótských válek, jejichž závěrečná fáze probíhala na území dnešní Itálie po značnou část první poloviny 6. století.

Bitva u Tagin a Byzantská říše · Bitva u Tagin a Ostrogótské království · Vidět víc »

Dalmácie (provincie)

Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.

Byzantská říše a Dalmácie (provincie) · Dalmácie (provincie) a Ostrogótské království · Vidět víc »

Epirus

Epirus (řecky Ήπειρος, albánsky Epiri, arumunsky Epiru) je geografická a historická oblast v jihovýchodní Evropě, nyní rozdělená mezi Řecko a Albánii.

Byzantská říše a Epirus · Epirus a Ostrogótské království · Vidět víc »

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Byzantská říše a Germáni · Germáni a Ostrogótské království · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Byzantská říše a Itálie · Itálie a Ostrogótské království · Vidět víc »

Judaismus

Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.

Byzantská říše a Judaismus · Judaismus a Ostrogótské království · Vidět víc »

Justinián I.

Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.

Byzantská říše a Justinián I. · Justinián I. a Ostrogótské království · Vidět víc »

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.

Byzantská říše a Křesťanství · Křesťanství a Ostrogótské království · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Byzantská říše a Konstantinopol · Konstantinopol a Ostrogótské království · Vidět víc »

Manicheismus

Jeskynní portrét perského manichejce s kruhovým symbolem Jeskynní nákres manichejského chrámu a sedmi nebes Manicheismus či manichejství (vlastním jménem Náboženství Světla) je dnes již vymizelé světové náboženství, kdysi rozšířené od západní Evropy (kde zanikl v 7. století), severní Afriky, přes Blízký východ (do 10. století, kdy ustoupil islámu), střední Asii (14. století) až po Čínu (kde se udržel až do 17. století a byly nalezeny jeho nejpozdější a nejzachovalejší formy s největším počtem památek).

Byzantská říše a Manicheismus · Manicheismus a Ostrogótské království · Vidět víc »

Narses

Narses (478 - 573 n. l.) byl významným vojevůdcem východořímského císaře Justiniána I..

Byzantská říše a Narses · Narses a Ostrogótské království · Vidět víc »

Odoaker

Flavius Odoacer Flavius Odovacar, Odovacer či Fl.

Byzantská říše a Odoaker · Odoaker a Ostrogótské království · Vidět víc »

Ostrogóti

Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).

Byzantská říše a Ostrogóti · Ostrogóti a Ostrogótské království · Vidět víc »

Pozdně antické náboženství

Římské říše. Pozdně antické náboženství (někdy méně přesně též pohanství v pozdní antice) je konvenční novodobé označení pro pestrý a nejednotný soubor náboženských či filosoficko-náboženských nekřesťanských (tj. pohanských) představ a systémů v oblasti tradiční řecko-římské kultury v době, kdy se po vydání milánského ediktu začaly střetávat s křesťanstvím jako rovnoprávným náboženstvím.

Byzantská říše a Pozdně antické náboženství · Ostrogótské království a Pozdně antické náboženství · Vidět víc »

Pyrenejský poloostrov

Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.

Byzantská říše a Pyrenejský poloostrov · Ostrogótské království a Pyrenejský poloostrov · Vidět víc »

Raný středověk

Mapa Evropy v době kolem roku 814 Karel Veliký, první středověký římský císař Jako raný středověk označují historici období evropských dějin od 6.

Byzantská říše a Raný středověk · Ostrogótské království a Raný středověk · Vidět víc »

Ravenna

Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.

Byzantská říše a Ravenna · Ostrogótské království a Ravenna · Vidět víc »

Sicílie

Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.

Byzantská říše a Sicílie · Ostrogótské království a Sicílie · Vidět víc »

Státní náboženství

bez státního náboženství Státní nebo také oficiální náboženství či státní církev je náboženská nauka, instituce nebo vyznání víry oficiálně podporované státem.

Byzantská říše a Státní náboženství · Ostrogótské království a Státní náboženství · Vidět víc »

Theodorich Veliký

Theodorich (též Theoderich) Veliký (453–526) z rodu Amalů byl od roku 474 králem Ostrogótů.

Byzantská říše a Theodorich Veliký · Ostrogótské království a Theodorich Veliký · Vidět víc »

Totila

Totila vešel do dějin zejména jako významný ostrogótský vojevůdce a král od roku 541 až do své smrti v roce 552.

Byzantská říše a Totila · Ostrogótské království a Totila · Vidět víc »

Vandalové

Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.

Byzantská říše a Vandalové · Ostrogótské království a Vandalové · Vidět víc »

Vazal

Označení vazal pochází z lenních vztahů, které tvořily podstatu feudálního státu zejména ve středověké Evropě.

Byzantská říše a Vazal · Ostrogótské království a Vazal · Vidět víc »

Vulgární latina

Nápisy v Pompejích Vulgární latina nebo lidová latina (latinsky sermo vulgaris tedy lidový jazyk) je všeobecné označení pro mluvené nářečí latiny v Římské říši (hlavně v západních provinciích) zhruba až do období 9. století, kdy se z jednotlivých nářečí vyvinuly románské jazyky.

Byzantská říše a Vulgární latina · Ostrogótské království a Vulgární latina · Vidět víc »

Západořímská říše

Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.

Byzantská říše a Západořímská říše · Ostrogótské království a Západořímská říše · Vidět víc »

5. století

5.

5. století a Byzantská říše · 5. století a Ostrogótské království · Vidět víc »