Byzantská říše a První bulharská říše

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Byzantská říše a První bulharská říše

Byzantská říše vs. První bulharská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří. První bulharská říše (bulharsky Първа българска държава; Parva balgarska daržava, staroslověnsky ц︢рьство бл︢гарское; ts'rstvo bl'garskoe)Rychlík, str.

Absolutní monarchie

– subnárodní monarchie (tradiční) Absolutní monarchie (nebo také Absolutistická monarchie) je forma monarchie, ve které panovník přímo disponuje státní mocí a není omezen ústavou nebo parlamentem.

Absolutní monarchie a Byzantská říše · Absolutní monarchie a První bulharská říše · Vidět víc »

Albánie

Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.

Albánie a Byzantská říše · Albánie a První bulharská říše · Vidět víc »

Arabové

arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.

Arabové a Byzantská říše · Arabové a První bulharská říše · Vidět víc »

Úřední jazyk

Úřední neboli státní jazyk je jazyk stanovený zákonem pro komunikaci s úřady, včetně školství.

Úřední jazyk a Byzantská říše · Úřední jazyk a První bulharská říše · Vidět víc »

Asparuch

Chán Asparuch byl prvním vládcem období první bulharské říše (681–1018).

Asparuch a Byzantská říše · Asparuch a První bulharská říše · Vidět víc »

Avaři

Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.

Avaři a Byzantská říše · Avaři a První bulharská říše · Vidět víc »

Černé moře

Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

Byzantská říše a Černé moře · První bulharská říše a Černé moře · Vidět víc »

Balkán

Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Balkán a Byzantská říše · Balkán a První bulharská říše · Vidět víc »

Basileios I.

Basileios I., zvaný Makedonec, (okolo 812 – 29. srpna 886) byl byzantským císařem od roku 867 až do své smrti v roce 886.

Basileios I. a Byzantská říše · Basileios I. a První bulharská říše · Vidět víc »

Basileios II. Bulgaroktonos

Basileios II.

Basileios II. Bulgaroktonos a Byzantská říše · Basileios II. Bulgaroktonos a První bulharská říše · Vidět víc »

Bitva u Acheloje

Bitva u Acheloje nebo též Anchiala byla vojenským střetnutím mezi byzantskou a bulharskou armádou, jež skončila bulharským vítězstvím.

Bitva u Acheloje a Byzantská říše · Bitva u Acheloje a První bulharská říše · Vidět víc »

Bitva u Belasice

Bitva u Belasice, známá též jako bitva u Kleidionu, jež se odehrála 6. října 1014, byla jednou z rozhodujících porážek bulharské armády během byzantsko-bulharských válek.

Bitva u Belasice a Byzantská říše · Bitva u Belasice a První bulharská říše · Vidět víc »

Bogomilství

Soluně Bogomilství byl za křesťanství sám sebe označující náboženský směr, označovaný někdy jako dualistický, gnostický, či jako příbuzný s manicheismem.

Bogomilství a Byzantská říše · Bogomilství a První bulharská říše · Vidět víc »

Boris I.

Územní rozsah Bulharska za Borisovy vlády Boris I. († 907) byl bulharským knížetem vládnoucím v letech 852 až 889.

Boris I. a Byzantská říše · Boris I. a První bulharská říše · Vidět víc »

Bulhaři

Bulhaři jsou národ a jihoslovanské etnikum žijící v Bulharsku a jeho sousedních regionech, které spojuje společný bulharský původ, kultura, historie a jazyk.

Bulhaři a Byzantská říše · Bulhaři a První bulharská říše · Vidět víc »

Bulharsko

Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.

Bulharsko a Byzantská říše · Bulharsko a První bulharská říše · Vidět víc »

Car

moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).

Byzantská říše a Car · Car a První bulharská říše · Vidět víc »

Chalífát

Rozsah Arabského chalífátu v letech 622–750 Chalífát (též kalifát) znamená vládu chalífy, hlavy ummy, muslimské obce.

Byzantská říše a Chalífát · Chalífát a První bulharská říše · Vidět víc »

Chazarská říše

Chazarská říše je název zaniklého státního útvaru na pomezí východní Evropy a Asie, který v době svého největšího rozkvětu v 8. a 9. století zahrnoval oblasti od dolního Dněpru a Krymu až ke Kaspickému moři a úpatí severovýchodního Kavkazu.

Byzantská říše a Chazarská říše · Chazarská říše a První bulharská říše · Vidět víc »

Chán

Chán (turkicky: khān, mongolsky: qāān, čínsky: 可汗 – Xan, Han, Ke-Han) je tradiční turkické označení pro vůdce kmene, později panovníka státního útvaru označovaného jako chanát.

Byzantská říše a Chán · Chán a První bulharská říše · Vidět víc »

Christianizace

Viktora Vasněcova. Christianizace (pokřesťanštění) je pojem označující proces konverze jedinců či většího množství lidí ke křesťanství.

Byzantská říše a Christianizace · Christianizace a První bulharská říše · Vidět víc »

Cyril a Metoděj

Petra Váni Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj (označováni někdy jako soluňští bratři, apoštolové Slovanů či slovanští věrozvěstové) byli křesťanští misionáři, kněží, mniši a bratři ze Soluně, kteří v rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané hlaholice.

Byzantská říše a Cyril a Metoděj · Cyril a Metoděj a První bulharská říše · Vidět víc »

Cyrilice

Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.

Byzantská říše a Cyrilice · Cyrilice a První bulharská říše · Vidět víc »

Dobrudža

Bulharskem (světle zeleně). Dobrudža (rumunsky Dobrogea, bulharsky Добруджа), je historické území o rozloze 23 100 km² rozdělené dnes mezi Rumunsko a Bulharsko.

Byzantská říše a Dobrudža · Dobrudža a První bulharská říše · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Byzantská říše a Dunaj · Dunaj a První bulharská říše · Vidět víc »

Edirne

Edirne (dříve Adrianopolis, česky též Drinopol) je město ležící v evropské části současného Turecka.

Byzantská říše a Edirne · Edirne a První bulharská říše · Vidět víc »

Egypt

Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.

Byzantská říše a Egypt · Egypt a První bulharská říše · Vidět víc »

Ekloga (zákoník)

Ekloga (z řeckého ἐκλογή, eklogé, výběr či výbor) byl byzantský zákoník z let 739–741 (některé prameny uvádějí rok 726). Vydal jej císař Lev III. Dílo čerpá z Justiniánovy kodifikace a obecně z římskoprávní tradice, v mnoha ohledech se však odkloňuje a čím dál zřetelněji staví na vlivu církve a křesťanských principů.

Byzantská říše a Ekloga (zákoník) · Ekloga (zákoník) a První bulharská říše · Vidět víc »

Feudalismus

Tři stavy na středověké miniatuře Feudalismus neboli feudální zřízení je systém lenních vztahů charakteristický pro evropský, zejména vrcholný středověk.

Byzantská říše a Feudalismus · Feudalismus a První bulharská říše · Vidět víc »

Fotios

Fótios, řecky Φώτιος, (asi 820 Konstantinopol – 6. února 893 Bordi, Arménie) byl patriarcha konstantinopolský v letech 858–867 a 877–886 a jeden z protagonistů velkého církevního schizmatu (mezi Východem a Západem).

Byzantská říše a Fotios · Fotios a První bulharská říše · Vidět víc »

Franská říše

Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.

Byzantská říše a Franská říše · Franská říše a První bulharská říše · Vidět víc »

Helenizace

Řecká kultura pronikala i do židovské kultury, až nakonec otupila i zákaz zobrazování živých tvorů Helenizace je pojem používaný k popsání kulturní změny, při které se něco neřeckého stane řeckým (Antické Řecko).

Byzantská říše a Helenizace · Helenizace a První bulharská říše · Vidět víc »

Hereze

křižáky (vpravo). Galileo Galilei před soudem inkvizice Hereze (z řeckého αἵρεσις hairesis volba, výběr) označovalo původně filosofické směry, dnes obvykle odštěpený menšinový náboženský směr, který je v podstatném věroučném rozporu s oficiální církví.

Byzantská říše a Hereze · Hereze a První bulharská říše · Vidět víc »

Ioannes Skylitzes

dobývá Adrianopol a zajímá před bitvou byzantské vojáky Ioannes Skylitzes byl vysoký byzantský vojenský hodnostář a historik, tvořící ve druhé polovině 11. století.

Byzantská říše a Ioannes Skylitzes · Ioannes Skylitzes a První bulharská říše · Vidět víc »

Islám

směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.

Byzantská říše a Islám · Islám a První bulharská říše · Vidět víc »

Jan I. Tzimiskes

Jan I. Tzimiskes (česky také Jan Cimiskes, pravděpodobně v roce 924 v Konstantinopoli – 10. ledna 976) byl byzantským císařem v letech 969 až 976.

Byzantská říše a Jan I. Tzimiskes · Jan I. Tzimiskes a První bulharská říše · Vidět víc »

Jan z Damašku

Svatý Jan z Damašku (kolem 650, 670 nebo 675-676, Damašek, Sýrie – 749-754, klášter sv. Sávy u Jeruzaléma; řecky: Ιωάννης Δαμασκήνος/Ióannés Damaskénos) byl byzantský teolog a mnich.

Byzantská říše a Jan z Damašku · Jan z Damašku a První bulharská říše · Vidět víc »

Justinián II.

Justinián II.

Byzantská říše a Justinián II. · Justinián II. a První bulharská říše · Vidět víc »

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.

Byzantská říše a Křesťanství · Křesťanství a První bulharská říše · Vidět víc »

Konstantin IV.

Konstantin IV.

Byzantská říše a Konstantin IV. · Konstantin IV. a První bulharská říše · Vidět víc »

Konstantin V. Kopronymos

Konstantin V. Kopronymos („Pokálený“), (718 – 14. září 775) byl byzantským císařem v letech 741 až 775.

Byzantská říše a Konstantin V. Kopronymos · Konstantin V. Kopronymos a První bulharská říše · Vidět víc »

Konstantin VI.

Konstantin VI. (771–797) nastoupil v devíti letech na byzantský trůn po svém otci Leonovi IV. Zpočátku za něho vykonávala vládu jako regentka jeho matka Irena, později vládl sám.

Byzantská říše a Konstantin VI. · Konstantin VI. a První bulharská říše · Vidět víc »

Konstantin VII. Porfyrogennetos

#PŘESMĚRUJ Konstantin VII. Porfyrogennétos.

Byzantská říše a Konstantin VII. Porfyrogennetos · Konstantin VII. Porfyrogennetos a První bulharská říše · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Byzantská říše a Konstantinopol · Konstantinopol a První bulharská říše · Vidět víc »

Konstantinopolské hradby

Mapa Konstantinopole s vývojem městských hradeb během byzantské éry Konstantinopolské hradby jsou řady kamenných opevnění obklopující někdejší hlavní město Východořímské říše Konstantinopol (dnešní istanbulskou městskou část Fatih v Turecku), vybudované římským císařem Konstantinem I. Velikým.

Byzantská říše a Konstantinopolské hradby · Konstantinopolské hradby a První bulharská říše · Vidět víc »

Konstantinopolský patriarchát

Ekumenický konstantinopolský patriarchát či zkráceně Konstantinopolský patriarchát (řecky Οικουμενικό Πατριαρχείο Κωνσταντινουπόλεως; turecky Rum Ortodoks Patrikhanesi, İstanbul Ekümenik Patrikhanesi)Saja English to Turkish dictionary v.2 je jednou ze čtrnácti autokefálních pravoslavných církví.

Byzantská říše a Konstantinopolský patriarchát · Konstantinopolský patriarchát a První bulharská říše · Vidět víc »

Krum

Krumova socha ve městě Plovdiv Rozsah bulharské říšeběhem Krumovy vlády(nově získaná území jsou znázorněna žlutě) Krum († 13. dubna 814) byl bulharský chán v letech 803–814 za První bulharské říše.

Byzantská říše a Krum · Krum a První bulharská říše · Vidět víc »

Leon III. Syrský

Leon III.

Byzantská říše a Leon III. Syrský · Leon III. Syrský a První bulharská říše · Vidět víc »

Leon V. Arménský

Leon V. Arménský (asi 775, Arminiya – 25. prosince 820, Konstantinopol) byl byzantský císař v letech 813–820.

Byzantská říše a Leon V. Arménský · Leon V. Arménský a První bulharská říše · Vidět víc »

Leon VI. Moudrý

Leon VI. (19. srpna 866 zřejmě v Konstantinopoli – 11. května 912 na témže místě), zvaný Moudrý nebo také Filozof, byl byzantský císař od roku 886.

Byzantská říše a Leon VI. Moudrý · Leon VI. Moudrý a První bulharská říše · Vidět víc »

Maďaři

Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.

Byzantská říše a Maďaři · Maďaři a První bulharská říše · Vidět víc »

Makedonie (region)

20px: 1,2 % území oblasti Makedonie je geografické území s proměnlivým rozsahem rozdělené dnes mezi řeckou Makedonii (49,7 %), Severní Makedonii (37,4 %) a bulharskou Pirinskou Makedonii (9,9 %).

Byzantská říše a Makedonie (region) · Makedonie (region) a První bulharská říše · Vidět víc »

Makedonská dynastie (Byzanc)

Byzantská říše v roce 1025. Makedonská dynastie vládla v Byzanci s přestávkami v letech 867–1056.

Byzantská říše a Makedonská dynastie (Byzanc) · Makedonská dynastie (Byzanc) a První bulharská říše · Vidět víc »

Malá Asie

Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.

Byzantská říše a Malá Asie · Malá Asie a První bulharská říše · Vidět víc »

Michael II. Amorijský

Michael II., zvaný Psellos („Koktavý“) nebo „Amorijský“ (770, Amorion, Frýgie – 2. října 829), byl byzantský císař od roku 820.

Byzantská říše a Michael II. Amorijský · Michael II. Amorijský a První bulharská říše · Vidět víc »

Michael III.

Michael III.

Byzantská říše a Michael III. · Michael III. a První bulharská říše · Vidět víc »

Mikuláš I. Veliký

Svatý Mikuláš I. Veliký (kolem 800 Řím – 13. listopad 867) byl papežem od 24. dubna 858 až do své smrti.

Byzantská říše a Mikuláš I. Veliký · Mikuláš I. Veliký a První bulharská říše · Vidět víc »

Nikeforos I.

Nikeforos I. (kolem 765 Seleukie Pisidská – 26. července 811 u Plisky) byl byzantský císař vládnoucí v letech 802–811.

Byzantská říše a Nikeforos I. · Nikeforos I. a První bulharská říše · Vidět víc »

Nikeforos II.

Nikeforos II.

Byzantská říše a Nikeforos II. · Nikeforos II. a První bulharská říše · Vidět víc »

Obléhání Konstantinopole (717–718)

Druhé arabské obléhání Konstantinopole v letech 717–718 bylo kombinovaným pozemním a námořním útokem Arabů Umajjovského chalífátu proti hlavnímu městu Byzantského císařství, Konstantinopoli.

Byzantská říše a Obléhání Konstantinopole (717–718) · Obléhání Konstantinopole (717–718) a První bulharská říše · Vidět víc »

Papež

František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.

Byzantská říše a Papež · Papež a První bulharská říše · Vidět víc »

Pečeněhové

Pečeněhové či Patzinakové (arménsky Badzinag, rusky Pečeněgi (Печенеги), řecky Patzinakoi (Πατζινάκοι), Petsenegoi (Πετσενέγοι), Patzinakitai (Πατζινακίται), maďarsky Besenyő, latinsky Pacinacae, staroturecky Beçenek, turecky Peçenekler) byli jeden z historicky prvotních 24 kmenů Oghuzských Turků.

Byzantská říše a Pečeněhové · Pečeněhové a První bulharská říše · Vidět víc »

Pohanství

Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).

Byzantská říše a Pohanství · Pohanství a První bulharská říše · Vidět víc »

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Byzantská říše a Pravoslaví · Pravoslaví a První bulharská říše · Vidět víc »

Protobulhaři

domov Protobulharů v pohoří Hindúkuš a Pamír, shodný s mapou Střední Asie z arménského atlasu ‚Ashharatsuyts‘ (5.–7. století), který zrekonstruoval akademik S.T. Eremian. Protobulhaři, Prabulhaři, Starobulhaři, Bulgaři nebo Bolgaři, někdy také Bulakové či Hunobulhaři,, je souhrnný název pro polokočovné válečnické turkické kmeny, které během 7. století vytvořily v pontsko-kaspické stepi státní útvar Staré Velké Bulharsko.

Byzantská říše a Protobulhaři · Protobulhaři a První bulharská říše · Vidět víc »

Roman I. Lakapenos

Romanos I. Lakapenos, případně Lekapenos (kolem roku 870 v Lekapě v Kappadokii – 15. června 948 na ostrově Proti), se stal byzantským císařem v době nezletilosti legitimního vládce Konstantina VII. Porfyrogenneta.

Byzantská říše a Roman I. Lakapenos · První bulharská říše a Roman I. Lakapenos · Vidět víc »

Samuel I.

Samuel I. (958 – 6. října 1014) byl jedním z komitopulů, čtyř bratrů, kteří po smrti cara Petra I. převzali vládu nad západní částí první bulharské říše, zatímco byzantský císař Jan I. Tzimiskes se zmocnil části východní.

Byzantská říše a Samuel I. · První bulharská říše a Samuel I. · Vidět víc »

Seznam byzantských císařů

dvojhlavý orel s monogramem Tento seznam císařů Byzantské říše zahrnuje všechny císaře, počínaje Konstantinem I. Velikým po Konstantina XI. Dragaše, rozdělené podle panovnických dynastií.

Byzantská říše a Seznam byzantských císařů · První bulharská říše a Seznam byzantských císařů · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Byzantská říše a Slované · První bulharská říše a Slované · Vidět víc »

Solidus

Juliana, 361 Avita, 456 Maurikia, 582–602 Solidus (latinský výraz solidní) byla zlatá mince užívaná Římany.

Byzantská říše a Solidus · První bulharská říše a Solidus · Vidět víc »

Soluň

Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.

Byzantská říše a Soluň · První bulharská říše a Soluň · Vidět víc »

Staroslověnština

Staroslověnština neboli stará církevní slovanština je nejstarší slovanský spisovný jazyk.

Byzantská říše a Staroslověnština · První bulharská říše a Staroslověnština · Vidět víc »

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.

Byzantská říše a Starověký Řím · První bulharská říše a Starověký Řím · Vidět víc »

Státní náboženství

bez státního náboženství Státní nebo také oficiální náboženství či státní církev je náboženská nauka, instituce nebo vyznání víry oficiálně podporované státem.

Byzantská říše a Státní náboženství · První bulharská říše a Státní náboženství · Vidět víc »

Středověk

Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.

Byzantská říše a Středověk · První bulharská říše a Středověk · Vidět víc »

Svjatoslav I. Igorevič

Svjatoslav I. Igorevič (starorusky: С~тославъ / Свąтославъ Игорєвичь, Sventoslavъ / Svantoslavъ Igorevičь; ukrajinsky Святослав Ігорович, Svjatoslav Ihorovyč; rusky Святослав Игоревич, Svjatoslav Igorevič; bělorusky Светослав, Svetoslav; řecky Σφενδοσθλάβος, Sphendosthlabos; 942 – březen 972) byl kyjevským vládcem a vojevůdcem, vládnoucím v letech 962 až 972.

Byzantská říše a Svjatoslav I. Igorevič · První bulharská říše a Svjatoslav I. Igorevič · Vidět víc »

Symeon I.

Simeon I. (864 nebo 865 – 27. května 927) byl bulharský kníže, později první bulharský car, jeden z nejvýznamnějších panovníků staré bulharské říše, za jehož vlády dosáhl bulharský stát největšího rozmachu a politického významu; dokončil poslovanštění Bulharů; třetí (nejmladší) syn Borise I.

Byzantská říše a Symeon I. · První bulharská říše a Symeon I. · Vidět víc »

Thrákie

Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.

Byzantská říše a Thrákie · První bulharská říše a Thrákie · Vidět víc »

Tomáš Slovan

Tomáš Slovan (Thomas Sklavinos) byl byzantský vojevůdce a v letech 821 až 823 vzdorocísař.

Byzantská říše a Tomáš Slovan · První bulharská říše a Tomáš Slovan · Vidět víc »

Velkomoravská říše

Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).

Byzantská říše a Velkomoravská říše · První bulharská říše a Velkomoravská říše · Vidět víc »