Obsah
543 vztahy: Abbásovci, Absolutní monarchie, Achajské knížectví, Aegyptus, Africký exarchát, Afrika (provincie), Agathias, Akafist, Akritai, Alani, Albánština, Albánie, Aleppo, Alexandrie, Alexios I. Komnenos, Alexios II. Komnenos, Alexios III. Angelos, Alexios IV. Angelos, Alexios V., Alp-Arslan, Amorejská dynastie, Anastasios I., Andronikos I. Komnenos, Andronikos II., Andronikos III., Angelovci, Anna Komnenovna, Anthémios z Trallu, Antiochie, Antiochijské knížectví, Apeninský poloostrov, Arabština, Arabové, Aramejština, Aramejci, Arcadius, Ariánství, Aristokracie, Arménština, Arméni, Arménie, Úřední jazyk, Asie, Asparuch, Athény, Athos, Attila, Augustus (titul), Avaři, Şanlıurfa, ... Rozbalte index (493 více) »
- Zaniklé státy Afriky
- Zaniklé státy na Balkánském poloostrově
Abbásovci
Abbásovci je jedna ze dvou největších sunnitských dynastií muslimského impéria, vládnoucí arabskému chalífátu v letech 750 až 1258.
Vidět Byzantská říše a Abbásovci
Absolutní monarchie
– subnárodní monarchie (tradiční) Absolutní monarchie (nebo také Absolutistická monarchie) je forma monarchie, ve které panovník přímo disponuje státní mocí a není omezen ústavou nebo parlamentem.
Vidět Byzantská říše a Absolutní monarchie
Achajské knížectví
Achajské knížectví (francouzsky Principauté d'Achaïe, řecky Πριγκιπάτον Αχαϊας), též Morejské knížectví, byl křižácký stát vzniklý po vyvrácení Byzantské říše čtvrtou křížovou výpravou v roce 1204.
Vidět Byzantská říše a Achajské knížectví
Aegyptus
Aegyptus neboli česky Egypt, latinským celým názvem Provincia Aegypti (řecky ἐπαρχία Αἰγύπτου), bylo ve starověku jméno římské provincie, zahrnující převážnou část moderního Egypta s výjimkou Sinajského poloostrova.
Vidět Byzantská říše a Aegyptus
Africký exarchát
Africký exarchát (latinsky Exarchatus Africae), v dějinách též někdy označován jako Kartaginský exarchát, byla administrativní jednotka Byzantské říše zahrnující území v oblasti západního Středomoří.
Vidět Byzantská říše a Africký exarchát
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Vidět Byzantská říše a Afrika (provincie)
Agathias
#PŘESMĚRUJ Agathias z Myriny.
Vidět Byzantská říše a Agathias
Akafist
Ikona "Oslava Bohorodičky akafistem" ze 14. století Akafist, též Akathist nebo Akathistos (řecky Ακάθιστος - nesedící, tj. zpívaný v stoje) je ve východním ritu liturgický hymnus o zvláštní struktuře.
Vidět Byzantská říše a Akafist
Akritai
Akritai (řecky ἀκρίται, sg. ἀκρίτης, akrites) je termín používaný v byzantské říši v 9.–11. století, jímž se označovaly armádní jednotky a obyvatelstvo střežící východní hranice říše, čelící muslimským státům na Blízkém východě.
Vidět Byzantská říše a Akritai
Alani
Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.
Vidět Byzantská říše a Alani
Albánština
Albánština (albánsky gjuha shqipe nebo shqip) je indoevropský jazyk, kterým mluví přes 6 milionů lidí v Albánii a Kosovu.
Vidět Byzantská říše a Albánština
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Vidět Byzantská říše a Albánie
Aleppo
Aleppo (ve starověku Beroea) je město v severozápadní Sýrii, 50 km jižně od tureckých hranic.
Vidět Byzantská říše a Aleppo
Alexandrie
Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.
Vidět Byzantská říše a Alexandrie
Alexios I. Komnenos
Alexios I. Komnenos (1048 – 15. srpna 1118) byl byzantským císařem v letech 1081 až 1118 a zakladatelem dynastie Komnenovců.
Vidět Byzantská říše a Alexios I. Komnenos
Alexios II. Komnenos
Alexios II. (řecky Αλέξιος Β’ Κομνηνός, Alexios II Komnēnos, někdy latinsky Alexius II. Comnenus; 14. září 1169 – říjen 1183, Konstantinopol), syn byzantského císaře Manuela I.
Vidět Byzantská říše a Alexios II. Komnenos
Alexios III. Angelos
Alexios III.
Vidět Byzantská říše a Alexios III. Angelos
Alexios IV. Angelos
Alexios IV.
Vidět Byzantská říše a Alexios IV. Angelos
Alexios V.
Alexios V. zvaný Μurtzuflos (Murtzuflos Μούρτζουφλος.
Vidět Byzantská říše a Alexios V.
Alp-Arslan
Alp-Arslan (20. ledna 1029 – 25. listopadu 1072), plným jménem Diya ad-Dunya wa ad-Din Adud ad-Dawlah Abu Shuja Muhammad Alp Arslan ibn Dawud, byl druhý sultán z dynastie Velkých Seldžuků vládnoucí v letech 1063–1072.
Vidět Byzantská říše a Alp-Arslan
Amorejská dynastie
Rozsah Byzantské říše na konci vlády amorejské dynastieČlenové amorejské dynastie (také amorijské či fryžské) vládli Byzantské říši v letech 820 až 867.
Vidět Byzantská říše a Amorejská dynastie
Anastasios I.
Anastasios I. (Anastasius I.) (kolem 430 Dyrrhachium – 9./10. července 518 Konstantinopol) byl východořímským císařem v letech 491–518.
Vidět Byzantská říše a Anastasios I.
Andronikos I. Komnenos
Andronikos I. Komnenos (řecky Ανδρόνικος Α’ Κομνηνός; mezi 1118 a 1122 – 12. září 1185), syn sebastokratora Izáka Komnena (1093 – asi 1152), byl v letech 1183–1185 císař byzantské říše z rodu Komnenovců.
Vidět Byzantská říše a Andronikos I. Komnenos
Andronikos II.
Andronikos II.
Vidět Byzantská říše a Andronikos II.
Andronikos III.
Adronikos III.
Vidět Byzantská říše a Andronikos III.
Angelovci
Alexios IV. Angelos, byzantský císař Rod Angelovců (řecky Ἄγγελος, ženský rod Άγγελίνα) byl jednou z byzantských šlechtických rodin.
Vidět Byzantská říše a Angelovci
Anna Komnenovna
Anna Komnéna (řecky Ἄννα Κομνηνή, 2. prosince 1083 Konstantinopol - asi 1154) byla historička, dcera byzantského císaře Alexia I. Komnena a Ireny Dukaiovny.
Vidět Byzantská říše a Anna Komnenovna
Anthémios z Trallu
Anthémios z Trallu (činný v 6. století) byl byzantský matematik, sochař a architekt.
Vidět Byzantská říše a Anthémios z Trallu
Antiochie
Antiochie (řecky Ἀντιόχεια Antiocheia, latinsky Antiochia), pro rozlišení též Syrská Antiochie nebo Antiochie nad Orontem, bylo historické město na severu Sýrie na řece Orontés, u Isského zálivu na severovýchodě Středozemního moře.
Vidět Byzantská říše a Antiochie
Antiochijské knížectví
Antiochijské knížectví, možno také Antiošské (latinsky, normansky) byl křižácký stát rozkládající se v dnešní Sýrii a Turecku s centrem ve městě Antiochie.
Vidět Byzantská říše a Antiochijské knížectví
Apeninský poloostrov
Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.
Vidět Byzantská říše a Apeninský poloostrov
Arabština
Arabština (al-lugha al-ʿarabíja) je semitský jazyk.
Vidět Byzantská říše a Arabština
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Vidět Byzantská říše a Arabové
Aramejština
Aramejština (aramejsky ܐܪܡܝܐ) je jeden ze semitských jazyků.
Vidět Byzantská říše a Aramejština
Aramejci
Aramejci jsou příslušníci západosemitského kočovného a pasteveckého národa, který žil v oblasti horní Mezopotámie (biblický Aram).
Vidět Byzantská říše a Aramejci
Arcadius
Flavius Arcadius (řecky Arkadios; 377 – 1. května 408) byl východořímský císař vládnoucí od roku 395 až do své smrti.
Vidět Byzantská říše a Arcadius
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Vidět Byzantská říše a Ariánství
Aristokracie
Aristokracie (z řec. aristos, nejlepší a kratos, vláda) je forma vlády, kde je moc v rukou elity, skupiny urozených lidí.
Vidět Byzantská říše a Aristokracie
Arménština
Arménština je jazyk arménského národa.
Vidět Byzantská říše a Arménština
Arméni
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.
Vidět Byzantská říše a Arméni
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Vidět Byzantská říše a Arménie
Úřední jazyk
Úřední neboli státní jazyk je jazyk stanovený zákonem pro komunikaci s úřady, včetně školství.
Vidět Byzantská říše a Úřední jazyk
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Vidět Byzantská říše a Asie
Asparuch
Chán Asparuch byl prvním vládcem období první bulharské říše (681–1018).
Vidět Byzantská říše a Asparuch
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Vidět Byzantská říše a Athény
Athos
Athos (v pravoslaví většinou „Svatá Hora“ – z řeckého Agion Óros) je jeden ze tří poloostrovů na severořeckém Chalkidiki.
Vidět Byzantská říše a Athos
Attila
Attila (okolo 395 – březen 453; skutečné jméno není známo, Attila znamená gótsky Tatíček) přezdívaný Bič Boží byl nejmocnější náčelník hunské říše, krátkodobého státního útvaru ve střední a východní Evropě, který vznikl v souvislosti se stěhováním národů.
Vidět Byzantská říše a Attila
Augustus (titul)
Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.
Vidět Byzantská říše a Augustus (titul)
Avaři
Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.
Vidět Byzantská říše a Avaři
Şanlıurfa
Şanlıurfa neboli Edessa je město v Turecku, do osmdesátých let 20. století nazývané Urfa (čestný přívlastek şanlı – slavná byl udělen za odpor proti evropským koloniálním mocnostem za kemalistické revoluce).
Vidět Byzantská říše a Şanlıurfa
Štěpán Dušan
Štěpán Uroš IV.
Vidět Byzantská říše a Štěpán Dušan
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Vidět Byzantská říše a Židé
Černá smrt
Obyvatelé Tournai pochovávají oběti moru; detail miniatury z ''Letopisů Gillese Li Muisise'' (1272–1352)Bibliothèque royale de Belgique, MS 13076-77, f. 24v. https://www.facebook.com/Lesalondedieu/photos/a.425292488001307/787510025112883/?type.
Vidět Byzantská říše a Černá smrt
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Vidět Byzantská říše a Černé moře
Čtvrtá křížová výprava
Čtvrtá křížová výprava (1202–1204) byla jedním ze série válečných tažení do Svaté země.
Vidět Byzantská říše a Čtvrtá křížová výprava
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Vidět Byzantská říše a Řím
Římané
Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).
Vidět Byzantská říše a Římané
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př.
Vidět Byzantská říše a Římská říše
Římské právo
Gaius Avidius Cassius kolem roku 126 př. n. l. a připomíná Lex Cassia tabellaria z roku 137 př. n. l. Tento římský zákon nařizoval použití tajného hlasování soudních porot pro všechny procesy kromě případů zrady.
Vidět Byzantská říše a Římské právo
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Vidět Byzantská říše a Římské provincie
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Vidět Byzantská říše a Řečtina
Řecká pravoslavná církev
Řecká pravoslavná církev (Ελληνορθόδοξη Εκκλησία) je skupina několika církví v rámci širšího společenství pravoslavných církví, které sdílí společné kulturní tradice a stejnou věrouku.
Vidět Byzantská říše a Řecká pravoslavná církev
Řecké písmo
Řecká dopravní směrovací značka Vývoj řecké abecedy Řecké písmo je nejstarší dosud používané písmo v Evropě.
Vidět Byzantská říše a Řecké písmo
Řecký oheň
Ioanna Skylitza z poloviny 11. století Řecký oheň (též byzantinský oheň či tekutý oheň) byla zbraň používaná Byzantinci.
Vidět Byzantská říše a Řecký oheň
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Vidět Byzantská říše a Řecko
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Vidět Byzantská říše a Řekové
Bagdád
Bagdád je hlavní město Iráku a provincie Bagdád.
Vidět Byzantská říše a Bagdád
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Vidět Byzantská říše a Balkán
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Vidět Byzantská říše a Barbar
Bari
Bari je přístavní město, hlavní město regionu Apulie a její provincie Bari, ležící na pobřeží Jaderského moře v jižní Itálii.
Vidět Byzantská říše a Bari
Basileios I.
Basileios I., zvaný Makedonec, (okolo 812 – 29. srpna 886) byl byzantským císařem od roku 867 až do své smrti v roce 886.
Vidět Byzantská říše a Basileios I.
Basileios II. Bulgaroktonos
Basileios II.
Vidět Byzantská říše a Basileios II. Bulgaroktonos
Basileus
Basileus nebo basiliás je řecký titul, jehož význam se v různých historických epochách proměňoval.
Vidět Byzantská říše a Basileus
Basiliky
Basiliky (z řeckého τά βασιλικά νóμιμα, ta basilika nomima – „císařské zákony“) je právní sbírka vydaná na konci 9. století byzantským císařem Lvem VI.
Vidět Byzantská říše a Basiliky
Bazilika San Vitale
Bazilika San Vitale, italsky Basilica di San Vitale, je kostel v italském městě Ravenna.
Vidět Byzantská říše a Bazilika San Vitale
Beduíni
sinajské hoře Beduíni (z arabského badawí - neusazení, nomadští; pl. bedu) jsou příslušníci arabských nomádských kmenů obývajících převážně pouště.
Vidět Byzantská říše a Beduíni
Belisar
Flavius Belisarius (řecky Βελισάριος, 505 – 13. března 565) byl byzantský vojevůdce 6. století.
Vidět Byzantská říše a Belisar
Benátská republika
Benátská republika (benátsky Repùblega de Venèsia), plným jménem Nejjasnější republika benátská (benátsky Serenìsima Respùblica de Venexia) neboli La Serenissima, též známa jako „Nejjasnější republika sv.
Vidět Byzantská říše a Benátská republika
Bithýnie
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Bithýnie Bithýnie byla ve starověku královstvím a římskou provincií, rozkládající se na severovýchodě Malé Asie (v dnešním Turecku) při březích Propontidy (Marmarského moře), thráckého Bosporu a Pontu Euxinu (Černého moře).
Vidět Byzantská říše a Bithýnie
Bitva na Kosově poli
Bitva na Kosově poli (Kosovo polje, Campus Turdorum, někdy také bitva na Kosovu rovném)Dějiny Srbska, str.
Vidět Byzantská říše a Bitva na Kosově poli
Bitva u Acheloje
Bitva u Acheloje nebo též Anchiala byla vojenským střetnutím mezi byzantskou a bulharskou armádou, jež skončila bulharským vítězstvím.
Vidět Byzantská říše a Bitva u Acheloje
Bitva u Adrianopole
Bitva u Adrianopole se odehrála 9. srpna 378 mezi římským vojskem pod velením východořímského císaře Valenta s Góty a Alany vedenými Fritigernem.
Vidět Byzantská říše a Bitva u Adrianopole
Bitva u Akroinu
V bitvě u Akroinu se v roce 740 srazilo byzantské vojsko vedené císařem Leonem III. s muslimskými Araby.
Vidět Byzantská říše a Bitva u Akroinu
Bitva u Ankary
Bitva u Ankary nebo bitva u Angory byl střet mezi vojsky osmanského sultána Bájezída I. a turko-mongolsko-íránského dobyvatele Tamerlána (Tímura), ke kterému došlo 20. července 1402"Ankara, Battle of" in The New Encyclopaedia Britannica.
Vidět Byzantská říše a Bitva u Ankary
Bitva u řeky Marica
Bitva u řeky Marica nebo bitva u Černomenu se odehrála u řeky Marica, nedaleko vesnice Ormenio,, (dnes Řecko) a města Edirne (dnes Turecko) v pátek, dne 26. září 1371.
Vidět Byzantská říše a Bitva u řeky Marica
Bitva u Belasice
Bitva u Belasice, známá též jako bitva u Kleidionu, jež se odehrála 6. října 1014, byla jednou z rozhodujících porážek bulharské armády během byzantsko-bulharských válek.
Vidět Byzantská říše a Bitva u Belasice
Bitva u Dorylaia
V bitvě u Dorylaia se 1. července 1097 střetlo vojsko účastníků první křížové výpravy se seldžuckými Turky.
Vidět Byzantská říše a Bitva u Dorylaia
Bitva u Dyrrhachia (1081)
Bitva u Dyrrhachia se odehrála 18. října 1081 mezi Byzantinci vedenými císařem Alexiem I. Komnenem a jihoitalskými Normany, jimž velel Robert Guiscard.
Vidět Byzantská říše a Bitva u Dyrrhachia (1081)
Bitva u Jarmúku
Bitva u JarmúkuV anglických zdrojích Battle of Yarmouk.
Vidět Byzantská říše a Bitva u Jarmúku
Bitva u Mantzikertu
V bitvě u Mantzikertu se v pátek 26. srpna 1071 střetla byzantská armáda s vojskem seldžuckých Turků vedeným sultánem Alp-Arslánem. Porážka Byzantinců, jejichž císař Roman IV. Diogenes padl v průběhu boje do zajetí, a následný politický a vojenský rozvrat paralyzující byzantskou říši zásadním způsobem poznamenaly její obranyschopnost.
Vidět Byzantská říše a Bitva u Mantzikertu
Bitva u Myriokefala
Bitva u Myriokefala (turecky Bin Kelle Savaşı, tj. „bitva tisíce hlav“) se konala mezi Byzantinci a seldžuckými Turky 17. září 1176 ve Frýgii.
Vidět Byzantská říše a Bitva u Myriokefala
Bitva u Nikopole
V bitvě u Nikopole se 25. září 1396 střetli osmanští Turci s křižáckým vojskem tvořeným především Francouzi, Uhry, Chorvaty, Němci, Burgunďany, Bulhary, Benátčany aj.
Vidět Byzantská říše a Bitva u Nikopole
Bitva u Ninive
Bitva u Ninive byla rozhodující střetnutí poslední římsko-perské války, probíhající v letech 602 až 628.
Vidět Byzantská říše a Bitva u Ninive
Bitva u Pelagonie
Bitva u Pelagonie se odehrála v září roku 1259, mezi Nikájským císařstvím, které zde stálo proti knížectví Achajskému, despotátu Epirskému a království Sicilskému.
Vidět Byzantská říše a Bitva u Pelagonie
Bitva u Pelekanonu
V bitvě u Pelekanonu se 10. a 11. června 1329 střetlo byzantské vojsko v čele s císařem Andronikem III. s osmanskými Turky vedenými Orhanem I. Císař se vypravil do Bithýnie, aby prolomil osmanské obležení Nikomédie a Nikaie, avšak byl poražen.
Vidět Byzantská říše a Bitva u Pelekanonu
Bitva u Tagin
Bitva u Tagin, známá též jako bitva u Busta Gallorum, byla předposledním velkým střetnutím římsko-gótských válek, jejichž závěrečná fáze probíhala na území dnešní Itálie po značnou část první poloviny 6.
Vidět Byzantská říše a Bitva u Tagin
Bitva u Varny
Bitva u Varny, zvaná též „bitva národů u Varny“, nebo také „první bitva národů“, se konala 10. listopadu 1444 poblíž Varny ve východním Bulharsku a jednalo se o závěrečný střet s Osmany během takzvané Varnské křížové výpravy.
Vidět Byzantská říše a Bitva u Varny
Bogomilství
Soluně Bogomilství byl za křesťanství sám sebe označující náboženský směr, označovaný někdy jako dualistický, gnostický, či jako příbuzný s manicheismem.
Vidět Byzantská říše a Bogomilství
Bohemund z Tarentu
Bohemund z Tarentu (v latinských kronikách psán; 1052–1058 až 1111) byl italo-normanský válečník a dobrodruh, kníže z Tarentu a jeden z předních účastníků první křížové výpravy.
Vidět Byzantská říše a Bohemund z Tarentu
Bonifác z Montferratu
Bonifác I. z Montferratu (asi 1150 – 4. září 1207) byl markýz (markrabě) z Montferratu a vůdce čtvrté křížové výpravy.
Vidět Byzantská říše a Bonifác z Montferratu
Boris I.
Územní rozsah Bulharska za Borisovy vlády Boris I. († 907) byl bulharským knížetem vládnoucím v letech 852 až 889.
Vidět Byzantská říše a Boris I.
Bospor
Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka.
Vidět Byzantská říše a Bospor
Bulhaři
Bulhaři jsou národ a jihoslovanské etnikum žijící v Bulharsku a jeho sousedních regionech, které spojuje společný bulharský původ, kultura, historie a jazyk.
Vidět Byzantská říše a Bulhaři
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Vidět Byzantská říše a Bulharsko
Bursa
Bursa je čtvrté nejlidnatější město v Turecku, s 1 431 172 obyvateli (podle sčítání v roce 2007) je hlavním městem stejnojmenné provincie.
Vidět Byzantská říše a Bursa
Byzantion
Byzantion (starořecky Βυζάντιον, latinsky Byzantium) je název původní antické osady umístěné na Thráckém Bosporu, průlivu mezi Černým a Marmarským mořem.
Vidět Byzantská říše a Byzantion
Byzantologie
23. byzantologický kongres v Bělehradě, Srbsko. 2016; poštovní známka Srbska Byzantologie (méně často byzantistika) je interdisciplinární vědní obor, zabývající se historií, kulturou, náboženstvím, uměním, vědou, ekonomikou a politikou Byzantské říše.
Vidět Byzantská říše a Byzantologie
Byzantská říše v době Herakleiovců
Období vlády Herakleiovců trvalo od roku 610 do roku 711.
Vidět Byzantská říše a Byzantská říše v době Herakleiovců
Byzantská řečtina
Byzantská řečtina nebo také středověká řečtina, případně střední řečtina, je označení pro vývojové období řečtiny zhruba od pátého či šestého století našeho letopočtu do pádu Konstantinopole v roce 1453.
Vidět Byzantská říše a Byzantská řečtina
Caesar
Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.
Vidět Byzantská říše a Caesar
Caesarea Maritima
Letecký pohled na Caesareu Caesarea Maritima, často jen bez přízviska Caesarea či řecky Kaisareia, bylo důležité starověké město v Palestině, ve středověku pak důležité město křižáků.
Vidět Byzantská říše a Caesarea Maritima
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Vidět Byzantská říše a Car
Církev
Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.
Vidět Byzantská říše a Církev
Církevní unie
Unie církví je spojení dvou nebo více křesťanských denominací do jednoho celku.
Vidět Byzantská říše a Církevní unie
Chalífát
Rozsah Arabského chalífátu v letech 622–750 Chalífát (též kalifát) znamená vládu chalífy, hlavy ummy, muslimské obce.
Vidět Byzantská říše a Chalífát
Chalkedonský koncil
Chalkedonský koncil Chalkedonský koncil (8. října – 1. listopadu 451) byl čtvrtý ekumenický koncil, který zasedal v Chalkedonu v Bithýnii v Malé Asii.
Vidět Byzantská říše a Chalkedonský koncil
Charles Louis Montesquieu
Charles Louis de Secondat, baron de La Brède et de Montesquieu (od 5. ledna 1728) (18. ledna 1689 La Brède – 10. února 1755 Paříž), byl francouzský filozof a spisovatel, především kritik francouzského absolutismu a společnosti své doby.
Vidět Byzantská říše a Charles Louis Montesquieu
Chazarská říše
Chazarská říše je název zaniklého státního útvaru na pomezí východní Evropy a Asie, který v době svého největšího rozkvětu v 8. a 9. století zahrnoval oblasti od dolního Dněpru a Krymu až ke Kaspickému moři a úpatí severovýchodního Kavkazu.
Vidět Byzantská říše a Chazarská říše
Chálid ibn al-Valíd
Chálid ibn al-Valíd, Sajf Alláh - Meč božíčestné příjmení mu udělil prorok Mohamed, (592 Mekka - 642), jeden z nejvýznamnějších arabských vojevůdců z doby proroka Mohameda a volených chalífů Abú Bakra a Umara ibn al-Chattába.
Vidět Byzantská říše a Chálid ibn al-Valíd
Chán
Chán (turkicky: khān, mongolsky: qāān, čínsky: 可汗 – Xan, Han, Ke-Han) je tradiční turkické označení pro vůdce kmene, později panovníka státního útvaru označovaného jako chanát.
Vidět Byzantská říše a Chán
Christianizace
Viktora Vasněcova. Christianizace (pokřesťanštění) je pojem označující proces konverze jedinců či většího množství lidí ke křesťanství.
Vidět Byzantská říše a Christianizace
Christologie
Vzkříšení Krista 1560 Veronese, Didier Descouens Christologie (z řeckého χριστός christos pomazaný + λόγος logos slovo, řeč, nauka) je jedno z odvětví křesťanské teologie, která se zabývá osobou Ježíše Krista a jejím teologickým významem.
Vidět Byzantská říše a Christologie
Comitatenses
Pojem comitatenses označuje jednotky římské armády v době dominátu tvořící mobilní polní armády, zvané comitatus, rozmístěné uvnitř říše a připravené zastavit protivníka, který pronikl přes hranice.
Vidět Byzantská říše a Comitatenses
Corpus iuris civilis
Corpus iuris civilis představuje kodifikaci římského práva provedenou na podnět byzantského císaře Justiniána I. v 6. století.
Vidět Byzantská říše a Corpus iuris civilis
Cyril a Metoděj
Petra Váni Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj (označováni někdy jako soluňští bratři, apoštolové Slovanů či slovanští věrozvěstové) byli křesťanští misionáři, kněží, mniši a bratři ze Soluně, kteří v rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané hlaholice.
Vidět Byzantská říše a Cyril a Metoděj
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Vidět Byzantská říše a Cyrilice
Dalmatština
Dalmatština nebo dalmátština je východorománský jazyk, jímž mluvilo romanizované obyvatelstvo části západního Balkánu, zejména v dnešních městech Zadar (dalmatsky Jadera), Trogir (Tragur), Split (Spalatro), Dubrovnik (Raugia) a Kotor (Cattaro) a na blízkých ostrovech Krk (Vikla), Cres (Crepsa) a Rab (Arba).
Vidět Byzantská říše a Dalmatština
Dalmácie (provincie)
Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.
Vidět Byzantská říše a Dalmácie (provincie)
Damašek
Damašek (arabsky oficiálně دمشق Dimašk, hovorově aš-Šám الشام) je hlavní město Sýrie.
Vidět Byzantská říše a Damašek
Damietta
Damietta na mapě Egypta Damietta, nebo také Dumját, (arabsky) je přístavem v Egyptě, leží na pobřeží Středozemního moře.
Vidět Byzantská říše a Damietta
Danišmendovci
Danišmendovci či také Danišmendové (persky سلسله دانشمند, turecky Danişmentliler) byla turecká dynastie oghuzského původu založená Danišmendem Gazim.
Vidět Byzantská říše a Danišmendovci
Dóže
benátských dóžat 77. dóže benátský Andrea Gritti (Tizian, 1537-1540) Dóže (italsky doge, odvozené z benátského slova doxe) je titul voleného vládce některých italských republik ve středověku a raném novověku.
Vidět Byzantská říše a Dóže
Denár
Denár Vratislava II., první strana mince Denár Vratislava II., druhá strana mince Denár je stříbrná mince, která byla poprvé ražena na území římského státu.
Vidět Byzantská říše a Denár
Despocie
Despocie (z řec. despotés, hospodář, pán, panovník) je krajní forma nebo způsob autokratické vlády, která poddaným nepřiznává žádná práva a zachází s nimi jako se svým majetkem,Ritter-Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie.
Vidět Byzantská říše a Despocie
Digenis Akritas
Výjev s tematikou Digenise Akrity na athénském talíři z 12. století Digenis Akritas, v novořeckém přepisu Digenis Akritis, je byzantský hrdinský epos, jehož děj se odehrává na pozadí byzantsko-arabského konfliktu v oblasti kolem řeky Eufratu.
Vidět Byzantská říše a Digenis Akritas
Diglosie
Diglosie je sociolingvistický jev, který se vyznačuje současným používáním dvou jazyků nebo dvou forem jednoho jazyka s odlišnou sociální a kulturní funkcí na jednom území.
Vidět Byzantská říše a Diglosie
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1.
Vidět Byzantská říše a Diocletianus
Dobrudža
Bulharskem (světle zeleně). Dobrudža (rumunsky Dobrogea, bulharsky Добруджа), je historické území o rozloze 23 100 km² rozdělené dnes mezi Rumunsko a Bulharsko.
Vidět Byzantská říše a Dobrudža
Dromón
Model byzantského dromónu v Athenském muzeu války Dromón byla byzantská loď.
Vidět Byzantská říše a Dromón
Druhá Bulharská říše
Druhá Bulharská říše (Vtorо Bălgarskо Tsartsvo) byl středověký bulharský stát, který existoval mezi lety 1185 a 1396 (či 1422) Tento následnický stát První Bulharské říše dosáhl svého vrcholu za vlády cara Kalojana a Ivana Asena II., aby poté postupně upadal a nakonec byl dobyt vojsky osmanské říše kolem přelomu 14.
Vidět Byzantská říše a Druhá Bulharská říše
Druhá křížová výprava
Druhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím.
Vidět Byzantská říše a Druhá křížová výprava
Druhý lyonský koncil
Druhý lyonský koncil je koncil, který katolická církev uznává za ekumenický.
Vidět Byzantská říše a Druhý lyonský koncil
Druhý nikajský koncil
Druhý nikajský koncil (nicejský, 24. září 787 – 23. října 787) byl ekumenický koncil ve městě Nikaia.
Vidět Byzantská říše a Druhý nikajský koncil
Dukové
Dukové (řecky, singular Δούκας – Dukas) byli příslušníci byzantského aristokratického rodu, kteří údajně odvozovali svůj původ od bratrance římského císaře Konstantina Velikého, zakladatele Konstantinopole.
Vidět Byzantská říše a Dukové
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Vidět Byzantská říše a Dunaj
Edikt milánský
Edikt milánský, resp.
Vidět Byzantská říše a Edikt milánský
Edirne
Edirne (dříve Adrianopolis, česky též Drinopol) je město ležící v evropské části současného Turecka.
Vidět Byzantská říše a Edirne
Edward Gibbon
Edward Gibbon (8. května 1737 v Putney u Londýna, Anglie – 16. ledna 1794, Londýn) byl jeden z nejvýznamnějších britských historiků.
Vidět Byzantská říše a Edward Gibbon
Efez
Mapa starověkého Efesu Efez (řecky Efesos, Ἔφεσος) bylo jedním z velkoměst iónského Řecka v Malé Asii, které se nacházelo v Lýdii na pobřeží Egejského moře (dnes několik kilometrů od pobřeží v İzmirské provincii asi 50 km jižně od İzmiru).
Vidět Byzantská říše a Efez
Efezský koncil
Efezský koncil zasedal mezi 22. červnem 431 a 10. červencem 431 v maloasijském Efezu.
Vidět Byzantská říše a Efezský koncil
Egejské moře
Egejské moře (řecky Αιγαίο Πέλαγος, Aigaio Pelagos, turecky Ege Denizi) je polouzavřené moře Středozemního moře.
Vidět Byzantská říše a Egejské moře
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Vidět Byzantská říše a Egypt
Egyptská diecéze
#PŘESMĚRUJ Aegyptus#Byzantský Egypt.
Vidět Byzantská říše a Egyptská diecéze
Egyptské náboženství
Bohové Usir, Anup a Hor Egyptské náboženství je pojem vztahující se k náboženství starověkého Egypta.
Vidět Byzantská říše a Egyptské náboženství
Ekloga (zákoník)
Ekloga (z řeckého ἐκλογή, eklogé, výběr či výbor) byl byzantský zákoník z let 739–741 (některé prameny uvádějí rok 726). Vydal jej císař Lev III. Dílo čerpá z Justiniánovy kodifikace a obecně z římskoprávní tradice, v mnoha ohledech se však odkloňuje a čím dál zřetelněji staví na vlivu církve a křesťanských principů.
Vidět Byzantská říše a Ekloga (zákoník)
Ekumena
Starověká mapa obývaného světaHérodotos ca 450 pred Kr. Ekumena (řecky: οἰκουμένη „oikúmené“ - „obydlená“, tedy „obydlená země“) je „obývaný“ nebo „celý známý“ svět.
Vidět Byzantská říše a Ekumena
Emír
Sergeje Prokudina-Gorského Emír je čestný titul v muslimském světě, který náleží potomkům Mohameda, vysokým vojenským velitelům v zemích Blízkého východu a severní Afriky.
Vidět Byzantská říše a Emír
Emirát
Jako emirát (arabsky: إمارة, imára nebo imáratun, mn. číslo امارات imárát) se označuje oblast vlády emíra.
Vidět Byzantská říše a Emirát
Enrico Dandolo
Enrico Dandolo (latinsky: Henricus Dandolus, 1107 Benátky – 21. června 1205 Konstantinopol) byl benátský dóže a vládl Benátské republice v letech 1193 až 1205.
Vidět Byzantská říše a Enrico Dandolo
Epirský despotát
Epirský nebo Epeirský despotát (středověká řečtina Δεσποτάτο της Ηπείρου), označován někdy také jako „Epirské knížectví“, byl jedním ze středověkých řeckých států, které se hlásily k odkazu Byzantské říše, spolu s Nikájským císařstvím a Trapezuntským císařstvím za její legitimní nástupce, po jejím dobytí vojsky čtvrté křížové výpravy.
Vidět Byzantská říše a Epirský despotát
Epirus
Epirus (řecky Ήπειρος, albánsky Epiri, arumunsky Epiru) je geografická a historická oblast v jihovýchodní Evropě, nyní rozdělená mezi Řecko a Albánii.
Vidět Byzantská říše a Epirus
Etiopie
Etiopie, plným názvem Etiopská federativní demokratická republika, též Habeš, je vnitrozemský stát v Africkém rohu ve východní Africe.
Vidět Byzantská říše a Etiopie
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Vidět Byzantská říše a Eufrat
Eunuch
Kızlar Ağası, hlava černých eunuchů Otomanského říšského harému Eunuch (řecky „strážce lože“; z ευνέ (euné) – postel, ἔχειν (echein) – mít v moci) je muž, který (podle běžné definice tohoto termínu) buď byl kastrován (typicky v brzkém věku – dříve, než se u něj projevily hormonální změny), nebo (podle některých starověkých textů) mu v plození potomků bránila impotence, celibát či jiná zábrana.
Vidět Byzantská říše a Eunuch
Eurasie
Eurasie je označení pro souvislou pevninu na Zemi zahrnující světadíly Evropu a Asii, je součástí Eurafrasie.
Vidět Byzantská říše a Eurasie
Eusebios z Kaisareie
Eusebios z Kaisareie (asi 265 Palestina – 30. května 339 Kaisarea), nazýván též Eusebius Pamphili (žák Pamfilův), byl kněz, teolog a církevní historik.
Vidět Byzantská říše a Eusebios z Kaisareie
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Vidět Byzantská říše a Evropa
Exarchát (byzantská říše)
Exarchát byl byzantský administrativní celek, v jehož čele stál exarcha.
Vidět Byzantská říše a Exarchát (byzantská říše)
Exkomunikace
Jeana Paula Laurense Exkomunikace (z lat. ex-communicare) znamená vyobcování nebo vyloučení ze svátostného společenství církve, tj.
Vidět Byzantská říše a Exkomunikace
Fátimovský chalífát
Fátimovci byla arabská dynastie vládnoucí v Egyptě v 10.–12. století, jejich Fátimovský chalífát byl představitelem ší'itského směru islámu.
Vidět Byzantská říše a Fátimovský chalífát
Feudalismus
Tři stavy na středověké miniatuře Feudalismus neboli feudální zřízení je systém lenních vztahů charakteristický pro evropský, zejména vrcholný středověk.
Vidět Byzantská říše a Feudalismus
Florentská unie
Florentská unie je název užívaný pro církevní unii uzavřenou 6.
Vidět Byzantská říše a Florentská unie
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Vidět Byzantská říše a Foederati
Fokas
Fokas (po roce 547 v Thrákii – 5. října 610 v Konstantinopoli) byl byzantský císař v letech 602 až 610.
Vidět Byzantská říše a Fokas
Fotios
Fótios, řecky Φώτιος, (asi 820 Konstantinopol – 6. února 893 Bordi, Arménie) byl patriarcha konstantinopolský v letech 858–867 a 877–886 a jeden z protagonistů velkého církevního schizmatu (mezi Východem a Západem).
Vidět Byzantská říše a Fotios
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Vidět Byzantská říše a Francie
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3.
Vidět Byzantská říše a Frankové
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6.
Vidět Byzantská říše a Franská říše
Fridrich I. Barbarossa
Fridrich I. Barbarossa (Rudovous) (asi prosinec 1122 – 10. červen 1190, řeka Salef v dnešním Turecku) byl římský král (1152–1190) a císař (1155–1190) z rodu Štaufů, syn Fridricha II. Švábského a Judity Welfské, dcery bavorského vévody Jindřicha Černého z rodu Welfů.
Vidět Byzantská říše a Fridrich I. Barbarossa
Gallipoli
Satelitní fotografie poloostrova Gallipoli (turecky Gelibolu Yarımadası) je poloostrov nacházející se v provincii Çanakkale v evropské části Turecka.
Vidět Byzantská říše a Gallipoli
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Vidět Byzantská říše a Gótové
Georgij Aleksandrovič Ostrogorskij
Georgij Aleksandrovič Ostrogorskij (19. ledna 1902 – 24. října 1976) byl jugoslávský historik a byzantolog ruského původu.
Vidět Byzantská říše a Georgij Aleksandrovič Ostrogorskij
Georgios Gemistos Pléthón
Jeden z Plethonových rukopisů, napsán na počátku 15. století v Řecku Georgios Gemistos Plethon (také Pletho, řecky Γεώργιος Πλήθων Γεμιστός; kolem 1355.
Vidět Byzantská říše a Georgios Gemistos Pléthón
Georgios Maniakes
Georgios Maniakes († 1043 poblíž Soluně) byl byzantským generálem a vzdorocísařem v letech 1042 až 1043.
Vidět Byzantská říše a Georgios Maniakes
Georgios Pisides
Georgios Pisides byl byzantský básník pocházející z Pisidie, jenž tvořil na počátku 7. století.
Vidět Byzantská říše a Georgios Pisides
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Vidět Byzantská říše a Germáni
Glycerius
Glycerius byl západořímský císař od března 473 do června 474.
Vidět Byzantská říše a Glycerius
Gruzínština
Gruzínština (kartuli ena) je úřední jazyk kavkazské republiky Gruzie.
Vidět Byzantská říše a Gruzínština
Hagia Sofia
Hagia Sofia (řecky Ἁγία Σοφία (Hagia Sofia), turecky Ayasofya) čili chrám Svaté Moudrosti je byzantský chrám z let 532–537 v zátoce Zlatý roh v Istanbulu, jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa.
Vidět Byzantská říše a Hagia Sofia
Hésychasmus
Hésychasmus (řecky ἡσυχασμός, hésychasmos – od hésychia, „zklidnění“) je mystická forma pravoslavné religiozity, která zažívala rozkvět především mezi byzantskými mnichy v pozdním středověku.
Vidět Byzantská říše a Hésychasmus
Hedvábí
Termín hedvábí se v češtině v minulosti (v odborné literatuře do konce 20. století) používal a zčásti ještě používá pro všechna „nekonečně“ dlouhá textilní vlákna, ke kterým patří jak přírodní hedvábí, tak umělé výrobky podobného tvaru.
Vidět Byzantská říše a Hedvábí
Hedvábná stezka
Dálkové obchodní cesty v Asii. Hedvábná stezka vyznačena tučně Hedvábná stezka či Hedvábná cesta je starověká a středověká trasa vedoucí z východní Asie přes střední Asii do Středomoří.
Vidět Byzantská říše a Hedvábná stezka
Helénismus
diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4.
Vidět Byzantská říše a Helénismus
Helenizace
Řecká kultura pronikala i do židovské kultury, až nakonec otupila i zákaz zobrazování živých tvorů Helenizace je pojem používaný k popsání kulturní změny, při které se něco neřeckého stane řeckým (Antické Řecko).
Vidět Byzantská říše a Helenizace
Herakleios
Herakleios (latinsky Flavius Heraclius; kolem 575 – 11. února 641) byl byzantský císař v letech 610 až 641.
Vidět Byzantská říše a Herakleios
Herakleiovská dynastie
Herakleiovci byli jednou z byzantských panovnických dynastií vládnoucí s přestávkami mezi lety 610 až 711.
Vidět Byzantská říše a Herakleiovská dynastie
Heraldika
přikrývadly Heraldika (z latinského heraldus – herold) je pomocná věda historická, která se zabývá studiem souhrnu pravidel a zvyklostí, podle nichž se znaky a erby tvoří, popisují, určují a kreslí.
Vidět Byzantská říše a Heraldika
Hereze
křižáky (vpravo). Galileo Galilei před soudem inkvizice Hereze (z řeckého αἵρεσις hairesis volba, výběr) označovalo původně filosofické směry, dnes obvykle odštěpený menšinový náboženský směr, který je v podstatném věroučném rozporu s oficiální církví.
Vidět Byzantská říše a Hereze
Hieronymus Wolf
Hieronymus Wolf (13. srpna 1516, Oettingen – 8. října 1580, Augsburg) byl německý historik a humanista 16. století.
Vidět Byzantská říše a Hieronymus Wolf
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Vidět Byzantská říše a Hispánie
Homs
Homs (arabsky:حمص Ḥimṣ, dříve Emesa) je město v západní Sýrii.
Vidět Byzantská říše a Homs
Honorius (císař)
Flavius Honorius (9. září 384 – 15. srpna 423) byl západořímský císař od roku 395 až do své smrti.
Vidět Byzantská říše a Honorius (císař)
Humanismus
Fridrichem III. (freska z dómské knihovny v Sieně, autorem je Pinturicchio) Humanismus (z latinského humanus, lidský) je pozdější označení pro filosofické, literární a kulturní hnutí, vzniklé v Itálii ve 14.
Vidět Byzantská říše a Humanismus
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Vidět Byzantská říše a Hunové
Husrav I.
Husrav I. (řecky Chosroés) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců panující v letech 531–579.
Vidět Byzantská říše a Husrav I.
Husrav II.
Husrav II. (řecky Chosroés, – únor 628), známý jako Husrav Parvéz („Vítěz“; novopersky Parvíz پرویز), byl perský velkokrál z dynastie Sásánovců panující v letech 590/591–628.
Vidět Byzantská říše a Husrav II.
Hyperpyron
Manuela I. Komnena Hyperpyron (řecky ὑπέρπυρον) byl mince využívaná v Byzantské říši v období vrcholného středověku.
Vidět Byzantská říše a Hyperpyron
Ibérské království
Ibérie (Iberia) byl římský a řecký název pro starověké gruzínské království Kartli, které existovalo od 4. století př. n. l. do 6. století n. l.
Vidět Byzantská říše a Ibérské království
Ikona
archanděla Gabriela (Treťjakovská galerie, Moskva) archanděla Michaela (Treťjakovská galerie, Moskva) Kristus a svatý Menas, ikona, Egypt, 6. století Ikona je náboženský obraz (přenosný nebo součást ikonostasu) užívaný v oblasti východního křesťanství, tedy v pravoslavné a řeckokatolické církvi.
Vidět Byzantská říše a Ikona
Ikonodulie
Ikonodulie či ikonofilie (z řeckého εἰκῶν eikón obraz + δουλεία dúleia služba) je pojem označující praxi uctívání obrazů svatých, tzv.
Vidět Byzantská říše a Ikonodulie
Ikonografie
Ikonografie (z řečtiny ikon – obraz, grafein – psát, doslovně obrazopis) je jedno z odvětví dějin umění, které se zabývá popisem, klasifikací a interpretací různých zobrazení.
Vidět Byzantská říše a Ikonografie
Ilýrie
Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.
Vidět Byzantská říše a Ilýrie
Imperátor
Imperátor (latinsky imperator) bylo původně označení nositele vojenské moci (imperium) v římské republice.
Vidět Byzantská říše a Imperátor
Ioannes Skylitzes
dobývá Adrianopol a zajímá před bitvou byzantské vojáky Ioannes Skylitzes byl vysoký byzantský vojenský hodnostář a historik, tvořící ve druhé polovině 11. století.
Vidět Byzantská říše a Ioannes Skylitzes
Ioannes Zonaras
Ioannes Zonaras byl byzantský kronikář, který zastával vysoké úřady na dvoře císaře Alexia I. Komnena a později se odebral do kláštera.
Vidět Byzantská říše a Ioannes Zonaras
Irena Athénská
Solidus znázorňující Irenu jako „basilissu“ - císařovnu. Irena z Athén (– Eiréne, 752 v Athénách – 9. srpna 803 ve vyhnanství na ostrově Lesbu) byla ve vztahu manželském a mateřském s císaři Byzantské říše východořímské, správou říše se však zabývala ona, bylo by tedy možné považovat ji za císařovnu.
Vidět Byzantská říše a Irena Athénská
Isaurie
Poloha Isaurie v Malé Asii kolem roku 400 Isaurie bylo historické území na jihu střední části Malé Asie, asi 120 km severovýchodně od dnešní Antálie.
Vidět Byzantská říše a Isaurie
Isidor z Milétu
Isidor z Milétu (řecky: Ισίδωρος ο Μιλήσιος) byl řecký architekt, který spolu s Anthémiem z Trallu navrhl chrám Hagia Sofia v Konstantinopoli v letech 532–537.
Vidět Byzantská říše a Isidor z Milétu
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7.
Vidět Byzantská říše a Islám
Islámská expanze
Rané muslimské výboje (al-Futūḥāt al-Islāmiyya), označované také jako arabské výboje a rané islámské výboje začal islámský prorok Mohamedem v 7. století.
Vidět Byzantská říše a Islámská expanze
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Vidět Byzantská říše a Itálie
Ivan Asen II.
Ivan Asen II. (bulharsky Иван Асен II., Ivan Asen II., ve starší literatuře také Jan Asěn II. nebo Ivan II. Asen či Asěn; asi 1195 až 24. červen 1241), syn cara Asena I. a jeho ženy Eleny, byl v letech 1218–1241 bulharským carem z dynastie Asenovců.
Vidět Byzantská říše a Ivan Asen II.
Ivan III.
Ivan III.
Vidět Byzantská říše a Ivan III.
Ivan IV. Hrozný
Ivan IV.
Vidět Byzantská říše a Ivan IV. Hrozný
Izák II. Angelos
Izák II.
Vidět Byzantská říše a Izák II. Angelos
Jaderské moře
Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.
Vidět Byzantská říše a Jaderské moře
Jan Filoponos
Jan Filoponos, také Johannes Philoponus nebo Grammaticus (asi 490 – asi 570, Alexandrie) byl řecký křesťanský filosof, vědec a teolog, komentátor, ale také kritik Aristotela, zejména jeho představ o věčnosti vesmíru.
Vidět Byzantská říše a Jan Filoponos
Jan I. Tzimiskes
Jan I. Tzimiskes (česky také Jan Cimiskes, pravděpodobně v roce 924 v Konstantinopoli – 10. ledna 976) byl byzantským císařem v letech 969 až 976.
Vidět Byzantská říše a Jan I. Tzimiskes
Jan II. Komnenos
Jan II.
Vidět Byzantská říše a Jan II. Komnenos
Jan III. Dukas Vatatzés
Jan III.
Vidět Byzantská říše a Jan III. Dukas Vatatzés
Jan Malalas
Jan Malalas nebo také Ioannes Malalas, (asi 491, Antiochie – 578), byl byzantský kronikář narozený v Antiochii.
Vidět Byzantská říše a Jan Malalas
Jan V. Palaiologos
Jan V. Palailogos (18. června 1332 – 16. února 1391 Konstantinopol) byl byzantský císař v letech 1341–1391.
Vidět Byzantská říše a Jan V. Palaiologos
Jan VI. Kantakuzenos
Jan VI.
Vidět Byzantská říše a Jan VI. Kantakuzenos
Jan VIII. Palaiologos
Jan VIII.
Vidět Byzantská říše a Jan VIII. Palaiologos
Jan z Damašku
Svatý Jan z Damašku (kolem 650, 670 nebo 675-676, Damašek, Sýrie – 749-754, klášter sv. Sávy u Jeruzaléma; řecky: Ιωάννης Δαμασκήνος/Ióannés Damaskénos) byl byzantský teolog a mnich.
Vidět Byzantská říše a Jan z Damašku
Janovská republika
Janovská republika (italsky, ligursky, latinsky), od roku 1580 celým názvem Nejjasnější janovská republika (italsky) byla nezávislá italská republika v Ligurii na severozápadním pobřeží Apeninského poloostrova.
Vidět Byzantská říše a Janovská republika
Ježíš Kristus
Ježíš (asi mezi 7 a 1 př. n. l. Betlém – asi mezi 30 a 33 n. l. Jeruzalém), známý také jako Ježíš Nazaretský či Ježíš z Nazareta, byl židovský pocestný kazatel, zakladatel křesťanství.
Vidět Byzantská říše a Ježíš Kristus
Jeruzalém
Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).
Vidět Byzantská říše a Jeruzalém
Jeruzalémské království
Jeruzalémské království (latinsky, starofrancouzsky Roiaume de Jherusalem, arabsky, italsky, řecky, hebrejsky), též Latinské království jeruzalémské, bylo křižáckým státem založeným ve Svaté zemi po první křížové výpravě roku 1099.
Vidět Byzantská říše a Jeruzalémské království
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Vidět Byzantská říše a Judaismus
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Vidět Byzantská říše a Justinián I.
Justinián II.
Justinián II.
Vidět Byzantská říše a Justinián II.
Justiniánský mor
Justiniánský mor byla pandemie probíhající za vlády východořímského císaře Justiniána I., jejíž příčinou byl pravý mor.
Vidět Byzantská říše a Justiniánský mor
Justinus I.
Justinus I. (450 poblíž Naissu – 1. srpna 527 Konstantinopol) byl východořímským císařem v letech 518–527 a současně zakladatelem justiniánské dynastie (518–578 resp. 602).
Vidět Byzantská říše a Justinus I.
Justinus II.
Justinus II. (520 – 5. října 578) byl byzantským císařem od 14. listopadu 565 až do 5.
Vidět Byzantská říše a Justinus II.
Karel I. z Anjou
Karel I. z Anjou (1226 – 7. ledna 1285 Foggia, Neapolské království) byl sicilský, jeruzalémský a neapolský král z rodu Kapetovců, mladší bratr francouzského krále Ludvíka IX. Zúčastnil se dvou křižáckých výprav a stal se zakladatelem starší linie kapetovsko-anjouovské dynastie.
Vidět Byzantská říše a Karel I. z Anjou
Karel Veliký
Karel I. Veliký (2. dubna 748 – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814).
Vidět Byzantská říše a Karel Veliký
Kartágo
Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.
Vidět Byzantská říše a Kartágo
Katafrakt
kroužkovým brněním. Starověký reliéf perského katafrakta sásánovské doby ve skalní oblasti Ták-i Bustán (na okraji dnešního Kermánšáhu, Írán) – zobrazuje jezdce v přepychové zbroji, patřícího k nejvyšší nobilitě Artabanem IV.
Vidět Byzantská říše a Katafrakt
Katalánská kompanie
Katalánská kompanie (španělsky Compañía Catalana, latinsky Exercitus francorum, Societas exercitus catalanorum, Societas cathalanorum) neboli Velká katalánská kompanie (katalánsky Gran Companyia Catalana, latinsky Magna Societas Catalanorum) bylo vojsko žoldnéřů z Katalánska a Aragonie vedená Rogerem de Flor.
Vidět Byzantská říše a Katalánská kompanie
Katolická církev
Katolická církev, někdy také označovaná jako římskokatolická církev,Ovšem pod tímto pojmem se v našich podmínkách rozumí zpravidla pouze latinská církev, jako protiklad církví řeckokatolických.
Vidět Byzantská říše a Katolická církev
Kavkaz
Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.
Vidět Byzantská říše a Kavkaz
Kayseri
Kayseri, ve starověku Mazaka, Kaisareia či Ceasarea, je město v Kappadokii ve středním Turecku.
Vidět Byzantská říše a Kayseri
Křížové výpravy
Modlící se křižácký rytíř na dobové miniatuře ''(BL MS Royal 2A XXII f. 220)'' Křížové výpravy, starším výrazem kruciáty, byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům.
Vidět Byzantská říše a Křížové výpravy
Křesadlo
Křesací soupravakřesadla: pyrit, markazit, ocílkatroud: hubkakřesací kámen: úštěp pazourku Křesadlo je souprava předmětů určená k rozdělávání ohně za pomoci vykřesané jiskry.
Vidět Byzantská říše a Křesadlo
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj.
Vidět Byzantská říše a Křesťanství
Kilíkie
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Kilíkie Kilíkie (řecky Κιλικία, Kilikia) byl ve starověku obvykle užívaný název pro pobřežní region, jenž se rozkládal na jihu poloostrova Malá Asie.
Vidět Byzantská říše a Kilíkie
Klášter svaté Kateřiny
Klášter svaté Kateřiny (arabsky دير سانت كاترين, Dayr Sānt Kātrīn, řecky Ιερά Μονή Αγίας Αικατερίνης στο Όρος Σινά, Iera Monî Agias Aikaterinîs sto Oros Sina) je klášter v poušti na Sinajském poloostrově v Egyptě nedaleko města Svatá Kateřina (arabsky سانت كاترين) v guvernorátu Jižní Sinaj.
Vidět Byzantská říše a Klášter svaté Kateřiny
Koiné
Koiné (– obecná mluva) je označení pro interdialekt starořečtiny, kterým se běžně hovořilo ve východním Středomoří v období helénismu, zhruba od poloviny 4. století př. n. l. do 3. století n. l., ve východní části Římské říše až do 7.
Vidět Byzantská říše a Koiné
Komnenovci
Komnenovci (řecky Κομνηνοί, Komnenoi) byla dynastie, vládnoucí byzantské říši v letech 1081 až 1185.
Vidět Byzantská říše a Komnenovci
Koncil v Hiereii
Koncil v Hiereii byl v roce 754 svolán ikonoklastickým císařem Konstantinem V. za účelem odsouzení uctívání ikon.
Vidět Byzantská říše a Koncil v Hiereii
Konstans II.
Konstans II. (7. listopadu 630 – 15. září 668 v Syrakusách) byl byzantský císař vládnoucí v letech 641–668.
Vidět Byzantská říše a Konstans II.
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Vidět Byzantská říše a Konstantin I. Veliký
Konstantin IV.
Konstantin IV.
Vidět Byzantská říše a Konstantin IV.
Konstantin IX. Monomachos
Konstantin IX.
Vidět Byzantská říše a Konstantin IX. Monomachos
Konstantin V. Kopronymos
Konstantin V. Kopronymos („Pokálený“), (718 – 14. září 775) byl byzantským císařem v letech 741 až 775.
Vidět Byzantská říše a Konstantin V. Kopronymos
Konstantin VI.
Konstantin VI. (771–797) nastoupil v devíti letech na byzantský trůn po svém otci Leonovi IV. Zpočátku za něho vykonávala vládu jako regentka jeho matka Irena, později vládl sám.
Vidět Byzantská říše a Konstantin VI.
Konstantin VII. Porfyrogennetos
#PŘESMĚRUJ Konstantin VII. Porfyrogennétos.
Vidět Byzantská říše a Konstantin VII. Porfyrogennetos
Konstantin XI. Dragases
Svatý Konstantin XI.
Vidět Byzantská říše a Konstantin XI. Dragases
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Vidět Byzantská říše a Konstantinopol
Konstantinopolská univerzita
Konstantinopolská univerzita byla vysoká škola v Konstantinopoli, ustavená v roce 425 Theodosiem II. reformou starší vyšší školy zřízené při založení města Constantinem I. Koncem 4.
Vidět Byzantská říše a Konstantinopolská univerzita
Konstantinopolské hradby
Mapa Konstantinopole s vývojem městských hradeb během byzantské éry Konstantinopolské hradby jsou řady kamenných opevnění obklopující někdejší hlavní město Východořímské říše Konstantinopol (dnešní istanbulskou městskou část Fatih v Turecku), vybudované římským císařem Konstantinem I.
Vidět Byzantská říše a Konstantinopolské hradby
Konstantinopolský patriarchát
Ekumenický konstantinopolský patriarchát či zkráceně Konstantinopolský patriarchát (řecky Οικουμενικό Πατριαρχείο Κωνσταντινουπόλεως; turecky Rum Ortodoks Patrikhanesi, İstanbul Ekümenik Patrikhanesi)Saja English to Turkish dictionary v.2 je jednou ze čtrnácti autokefálních pravoslavných církví.
Vidět Byzantská říše a Konstantinopolský patriarchát
Koptština
Koptská abeceda Koptština (koptsky Ⲙⲉⲧⲣⲉⲙ̀ⲛⲭⲏⲙⲓ Met.Remenkími) je posledním vývojovým stádiem egyptštiny.
Vidět Byzantská říše a Koptština
Koptové
Koptové (z řeckého αιγυπτος „Egypťané“, arabský قبط, množné číslo أقباط) je etnicko-konfesionální skupina, potomci starých Egypťanů.
Vidět Byzantská říše a Koptové
Korint
Korint (řecky Κόρινθος, Kórinthos) byl starověký řecký městský stát a v současnosti je to řecké město ležící při Korintské šíji (Isthmos) – úzkém pásu země spojujícím Peloponéský poloostrov s řeckou pevninou.
Vidět Byzantská říše a Korint
Kréta
Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři.
Vidět Byzantská říše a Kréta
Kristus
Ježíš Kristus Kristus (latinsky christus, odvozeno z řeckého christos, kalk hebrejského mašiach) znamená „pomazaný“, Mesiáš, Bohem vyvolený král.
Vidět Byzantská říše a Kristus
Krize třetího století
Rozdělená říše v roce 271 Krize třetího století (také období vojenských císařů nebo období vojenské anarchie) je historický pojem, jímž se označuje období římských dějin mezi lety 235 a 284/285 n.
Vidět Byzantská říše a Krize třetího století
Krum
Krumova socha ve městě Plovdiv Rozsah bulharské říšeběhem Krumovy vlády(nově získaná území jsou znázorněna žlutě) Krum († 13. dubna 814) byl bulharský chán v letech 803–814 za První bulharské říše.
Vidět Byzantská říše a Krum
Ktésifón
Archeologická oblast starověkého Ktésifóntu Ktésifón (arabsky spolu s protilehlou Seleukií nad Tigridem al-Madá’in.
Vidět Byzantská říše a Ktésifón
Kyjevská Rus
Kyjevská Rus (starorusky Рѹсь, Rusĭ, Рѹ́сьскаѧ землѧ, Rous'skaja zemlja, Ruská země, staroseversky Garðaríki, latinsky Rut(h)enia, řecky Ῥωσία, tj. Rósia) byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11.
Vidět Byzantská říše a Kyjevská Rus
Kypčaci
Kamenná socha Kypčaka z 12. století v Luhansku Kypčaci byl národ turkického původu, který původně v 8. století sídlil ve stepích Kazachstánu a jižní Sibiře na horním a středním toku řeky Irtyš.
Vidět Byzantská říše a Kypčaci
Kypr
Kypr, plným názvem Kyperská republika, je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta.
Vidět Byzantská říše a Kypr
Labarum
Labarum Labarum byla císařská korouhev, původně hlavní vojenská standarta římské armády zavedená za vlády římského císaře Konstantina.
Vidět Byzantská říše a Labarum
Langobardi
Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.
Vidět Byzantská říše a Langobardi
Laonikos Chalkokondyles
Laonikos Chalkokondyles (asi 1423 – 1490) byl byzantský historik původem z Athén, který sepsal ve svém díle Výklad dějin (Ἀποδείξεις Ἱστοριῶν, Apodeixis historión) historický vývoj v letech 1298–1463.
Vidět Byzantská říše a Laonikos Chalkokondyles
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Vidět Byzantská říše a Latina
Latinské císařství
Latinské císařství, přesněji a oficiálně Románské císařství (latinsky, řecky), zkráceně Romania, též Císařství Římanů (latinsky) nebo také Konstantinopolské císařství (latinsky), byl křižácký stát, který vznikl na troskách Římské (byzantské) říše po dobytí jejího hlavního města Konstantinopole vojsky čtvrté křížové výpravy roku 1204.
Vidět Byzantská říše a Latinské císařství
Lýkie
Mapa umístění Lýkie (žlutě) Lýkie je historický region v Anatolii, jenž dnes administrativně spadá pod turecké provincie Antalya a Muğla.
Vidět Byzantská říše a Lýkie
Leon I.
Leon I., případně také Leo (400–474), byl východořímským císařem v letech 457 až 474.
Vidět Byzantská říše a Leon I.
Leon III. Syrský
Leon III.
Vidět Byzantská říše a Leon III. Syrský
Leon IV. Chazar
Leon IV. zvaný Chazar (kol. 750 – 780) byl byzantským císařem panujícím v letech 775–780.
Vidět Byzantská říše a Leon IV. Chazar
Leon V. Arménský
Leon V. Arménský (asi 775, Arminiya – 25. prosince 820, Konstantinopol) byl byzantský císař v letech 813–820.
Vidět Byzantská říše a Leon V. Arménský
Leon VI. Moudrý
Leon VI. (19. srpna 866 zřejmě v Konstantinopoli – 11. května 912 na témže místě), zvaný Moudrý nebo také Filozof, byl byzantský císař od roku 886.
Vidět Byzantská říše a Leon VI. Moudrý
Leontios
Leontios († 705), původem z Isaurie, byl byzantský císař vládnoucí v letech 695–698.
Vidět Byzantská říše a Leontios
Lev III.
Lev III. korunuje Karla Velikého (francouzský rukopis, 14. stol.) Rafael Santi: Lev III. korunuje Karla Velikého (detail fresky ve Vatikánu, 1516) Svatý Lev III. (okolo 750 Řím – 12. června 816 tamt.) byl papežem od 26. prosince 795 až do své smrti v roce 816.
Vidět Byzantská říše a Lev III.
Levanta
Levanta Pojem Levanta je tradiční označení oblasti v Asii ve východním Středomoří, jejíž rozsah se v historii měnil.
Vidět Byzantská říše a Levanta
Libra (jednotka hmotnosti)
Označení pro libru Libra (je stará jednotka hmotnosti odvozená z latinského libra pondo „ libra váhy“, a pondus.
Vidět Byzantská říše a Libra (jednotka hmotnosti)
Limitanei
Pojem limitanei označuje pohraniční jednotky římské armády v době dominátu rozmístěné na hranicích říše.
Vidět Byzantská říše a Limitanei
Lingua franca
Lingua franca (výslovnost lingva franka) je jakýkoliv jazyk šířeji využívaný nad rámec rodilých mluvčích.
Vidět Byzantská říše a Lingua franca
Lothar III.
Lothar III.
Vidět Byzantská říše a Lothar III.
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Vidět Byzantská říše a Maďaři
Makedonie (region)
20px: 1,2 % území oblasti Makedonie je geografické území s proměnlivým rozsahem rozdělené dnes mezi řeckou Makedonii (49,7 %), Severní Makedonii (37,4 %) a bulharskou Pirinskou Makedonii (9,9 %).
Vidět Byzantská říše a Makedonie (region)
Makedonská dynastie (Byzanc)
Byzantská říše v roce 1025. Makedonská dynastie vládla v Byzanci s přestávkami v letech 867–1056.
Vidět Byzantská říše a Makedonská dynastie (Byzanc)
Makedonská renesance
Mozaika z klášteru Hosios Loukas pocházející ze začátku 11. století Makedonská renesance je pojem používaný pro rozvoj byzantské vzdělanosti a kultury za vlády makedonské dynastie v letech (867-1056), a to zejména v 10.
Vidět Byzantská říše a Makedonská renesance
Malatya
Malatya, starověká Meliténé, latinsky Malatia, je město v jihovýchodním Turecku a sídlo stejnojmenné provincie v regionu Východní Anatolie.
Vidět Byzantská říše a Malatya
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Vidět Byzantská říše a Malá Asie
Mandylion
Mandylion na výstavě Expo 2000 Mandylion nebo také obraz z Edessy je svatá relikvie.
Vidět Byzantská říše a Mandylion
Manicheismus
Jeskynní portrét perského manichejce s kruhovým symbolem Jeskynní nákres manichejského chrámu a sedmi nebes Manicheismus či manichejství (vlastním jménem Náboženství Světla) je dnes již vymizelé světové náboženství, kdysi rozšířené od západní Evropy (kde zanikl v 7.
Vidět Byzantská říše a Manicheismus
Manuel I. Komnenos
Manuel I. Komnenos (řecky, Manouēl I Komnēnos; 28. listopadu 1118 – 24. září 1180) byl byzantský císař z dynastie Komnenovců, jenž panoval v převratném období dějin Byzance a východního Středomoří.
Vidět Byzantská říše a Manuel I. Komnenos
Manuel II. Palaiologos
Manuel II.
Vidět Byzantská říše a Manuel II. Palaiologos
Marcianus
Marcianus nebo také Markianos, případně Markian (okolo 390 – leden 457), byl v letech 450 až 457 císařem východořímské říše.
Vidět Byzantská říše a Marcianus
Maria (matka Ježíšova)
Madona z Veveří (kolem 1350) ikon znázorňujících Pannu Marii – Bogorodica Vladimirskaja, Rusko, 12. stol. Socha Panny Marie v Međugorje Maria nebo Marie, také Panna Maria (hebrejsky מַרְיָם Miriam, aramejsky ܡܪܝܡ Marjām; řecky Μαριαμ či Μαρια; arabsky مريمMarjam) byla podle Nového zákona matka Ježíše z Nazareta a snoubenka tesaře Josefa, Ježíšova pěstouna.
Vidět Byzantská říše a Maria (matka Ježíšova)
Maurikios
Maurikios (539–602) byl v letech 582 až 602 císařem byzantské říše a jedním z nejdůležitějších raně byzantských panovníků vůbec.
Vidět Byzantská říše a Maurikios
Mehmed II.
Mehmed II.
Vidět Byzantská říše a Mehmed II.
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Vidět Byzantská říše a Mezopotámie
Michael II. Amorijský
Michael II., zvaný Psellos („Koktavý“) nebo „Amorijský“ (770, Amorion, Frýgie – 2. října 829), byl byzantský císař od roku 820.
Vidět Byzantská říše a Michael II. Amorijský
Michael III.
Michael III.
Vidět Byzantská říše a Michael III.
Michael Kerullarios
Michael Kerullarios, řecky Μιχαήλ Κηρουλάριος, latinsky Michael Cerularius (1000–1059), byl jedním z nejvýznamnějších konstantinopolských patriarchů (1043–1058), který se stal byzantským protagonistou vypuknutí církevního schizmatu mezi Východem a Západem v roce 1054.
Vidět Byzantská říše a Michael Kerullarios
Michael Psellos
Michael Psellos (1017 nebo 1018 – kolem 1078), původním jménem Konstantin, byl byzantský spisovatel, filozof, politik a historik.
Vidět Byzantská říše a Michael Psellos
Michael VII. Dukas
Michael VII.
Vidět Byzantská říše a Michael VII. Dukas
Michael VIII. Palaiologos
Michael VIII.
Vidět Byzantská říše a Michael VIII. Palaiologos
Mikuláš I. Veliký
Svatý Mikuláš I. Veliký (kolem 800 Řím – 13. listopad 867) byl papežem od 24. dubna 858 až do své smrti.
Vidět Byzantská říše a Mikuláš I. Veliký
Moesie
legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie (latinsky Moesia, bulharsky Мизия) byla římskou provincií, ležící na území současných států Srbska a Bulharska.
Vidět Byzantská říše a Moesie
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Vidět Byzantská říše a Monarchie
Mongolská říše
Mongolská říše (středomongolsky Yeke Mongγol Ulus, doslova „Veliký mongolský lid“, mongolsky) byla druhou největší říší v dějinách lidstva.
Vidět Byzantská říše a Mongolská říše
Monofyzitismus
Monofyzitismus (z řeckého μόνος monos jeden + φύσις fysis přirozenost) je v křesťanství christologické učení, že Ježíš Kristus měl pouze jedinou, božskou přirozenost.
Vidět Byzantská říše a Monofyzitismus
Monopol
Monopol je obvykle chápán jako jedna z forem nedokonalé konkurence, kdy existuje jen jedna firma na straně nabídky.
Vidět Byzantská říše a Monopol
Monotheletismus
Debaty o povaze Ježíše Krista vyvolávaly v církvi po staletí obrovské spory Monotheletismus je křesťanská hereze uznávající dvojí přirozenost Ježíše Krista, ale pouze jedinou božskou vůli (theléma) v jeho osobě.
Vidět Byzantská říše a Monotheletismus
Morejský despotát
Morejský despotát (řecky Δεσποτάτο τουΜορέως) byl poloautonomní provincií Byzantské říše za vlády dynastie Palaiologů.
Vidět Byzantská říše a Morejský despotát
Moskevské velkoknížectví
Moskevské knížectví, od roku 1328 Moskevské velkoknížectví (Velikoje Kňažestvo Moskovskoje), též nazýváno jako Moskevská Rus, byl historický státní útvar, existující mezi roky 1276 a 1547 na severovýchodní Rusi.
Vidět Byzantská říše a Moskevské velkoknížectví
Mozaika
Skleněná mozaika ''Poslední soud'' na Zlaté bráně katedrály sv. Víta (1372) Giovanni Castrucci: Ideální město ''Nebeský Jeruzalém'', Praha kolem 1610 Jaguár z Huičolu, střední Mexiko, 18.-19.
Vidět Byzantská říše a Mozaika
Mu'ávija I.
Mu‘ávija I. (?602, Mekka – 6. května 680, Damašek), první chalífa a zakladatel dynastie Umajjovců vládnoucí v letech 661–680.
Vidět Byzantská říše a Mu'ávija I.
Murad II.
Murad II. (1404 – 3. února 1451 Adrianopol) byl osmanský sultán panující v letech 1421 až 1451 (mimo let 1444 až 1446).
Vidět Byzantská říše a Murad II.
Muslim
Muslimská populace ve světě (v %) Modlící se muslimové v Káhiře, 1865, Jean-Léon Gérôme Muslimští Chuejové Muslim je vyznavač islámu, monoteistického abrahámovského náboženství.
Vidět Byzantská říše a Muslim
Mystras
Kostel v Mystrasu Mystras bylo byzantské město, jehož počátky sahají do 13. století.
Vidět Byzantská říše a Mystras
Narses
Narses (478 - 573 n. l.) byl významným vojevůdcem východořímského císaře Justiniána I..
Vidět Byzantská říše a Narses
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Vidět Byzantská říše a Německo
Nestoriánství
Květné neděle na nástěnné malbě ze 7. nebo 8. století v západní Číně Nestoriánství či nestorianismus je christologická nauka pojmenovaná po Nestoriovi, který byl odsouzen roku 431 na Efezském koncilu.
Vidět Byzantská říše a Nestoriánství
Nestorios
Nestorios (po 381 Germanicia – asi 451 Horní Egypt) byl konstantinopolský patriarcha (428 – 431), zpravidla označovaný za autora jedné z křesťanských herezí, nestoriánství.
Vidět Byzantská říše a Nestorios
Nikaia
Pohled na město z římského amfiteátru Nikáj, též Nikaia a, je historické město v Anatolii v dávné Bithýnii a v dnešním Turecku, které je známo především jako místo konání historicky prvního ekumenického koncilu starověké křesťanské církve.
Vidět Byzantská říše a Nikaia
Nikájské císařství
Nikájské císařství, oficiálně Římská říše (řecky, Basileía Rhōmaíōn) byl nástupnický stát existující v letech 1204–1261 na západě Malé Asie a exilové císařství Byzantské (Římské) říše v Nikáji, kam přesídlil císařský dvůr z Konstantinopole po čtvrté křížové výpravě, která město dobyla.
Vidět Byzantská říše a Nikájské císařství
Nikéforos III. Botaneiatés
Nikeforos III. byl byzantským císařem v letech 1078–1081.
Vidět Byzantská říše a Nikéforos III. Botaneiatés
Nikeforos I.
Nikeforos I. (kolem 765 Seleukie Pisidská – 26. července 811 u Plisky) byl byzantský císař vládnoucí v letech 802–811.
Vidět Byzantská říše a Nikeforos I.
Nikeforos II.
Nikeforos II.
Vidět Byzantská říše a Nikeforos II.
Niketas Choniates
Nikétas Chóniatés (řecky, 1155 – 1215 nebo 1216), někdy zvaný také Acominatus, byl vysokým byzantským úředníkem a významným historikem.
Vidět Byzantská říše a Niketas Choniates
Nikomédie
Nikomédie (dnešní İzmit v Turecku) bylo starověké město původně založené v 8. století př. n. l. jako megarská kolonie nazývaná Astakos.
Vidět Byzantská říše a Nikomédie
Nil
Nil (staroegyptsky iteru, což byl obecný výraz pro řeku) je hlavní, severním směrem tekoucí, řeka na severovýchodě Afriky.
Vidět Byzantská říše a Nil
Normané
Červeně vyznačena území dobytá Normany Normanská pěchota a jízda Normané (normansky: Normaunds;;; starou severštinou: Norðmaðr) jsou etnická skupina, která vznikla kontaktem mezi severskými vikingskými osadníky z francouzského regionu, který po nich nese jméno Normandie, a domorodými Franky a Galoromány.
Vidět Byzantská říše a Normané
Novoplatonismus
Novoplatonismus (někdy také neoplatonismus) je poslední ucelený systém antické filosofie, který vznikl koncem 2. století a trval do 6. století.
Vidět Byzantská říše a Novoplatonismus
Občanská válka
Čečensku Občanská válka je ozbrojený konflikt, v němž obě válčící strany tvoří (alespoň zčásti) obyvatelé jednoho státu bojující zpravidla na jeho území.
Vidět Byzantská říše a Občanská válka
Obléhání Konstantinopole (626)
Obléhání Konstantinopole v roce 626 se stalo bodem obratu v poslední římsko-perské válce a vůbec prvním obležením východořímského/byzantského hlavního města barbary.
Vidět Byzantská říše a Obléhání Konstantinopole (626)
Obléhání Konstantinopole (674–678)
Obléhání Konstantinopole v letech 674 až 678 bylo prvním vážným útokem muslimských Arabů směřujícím proti hlavnímu městu byzantské říše.
Vidět Byzantská říše a Obléhání Konstantinopole (674–678)
Obléhání Konstantinopole (717–718)
Druhé arabské obléhání Konstantinopole v letech 717–718 bylo kombinovaným pozemním a námořním útokem Arabů Umajjovského chalífátu proti hlavnímu městu Byzantského císařství, Konstantinopoli.
Vidět Byzantská říše a Obléhání Konstantinopole (717–718)
Obléhání Nikaie
Obléhání Nikaie probíhalo od 14. května do 19. června 1097, kdy se město vzdalo byzantským jednotkám.
Vidět Byzantská říše a Obléhání Nikaie
Obrazoborectví
Obrazoborectví Obrazoborectví či ikonoklasmus (z řeckého εἰκῶν eikón obraz + κλάστειν klastein lámat) označuje původně hnutí, snažící se v náboženství (především v křesťanství) odstranit náboženské obrazy (ikony).
Vidět Byzantská říše a Obrazoborectví
Odoaker
Flavius Odoacer Flavius Odovacar, Odovacer či Fl.
Vidět Byzantská říše a Odoaker
Odoakerovo království
Italské království (Regnum Italicum) vzniklo v důsledku sesazení západořímského císaře Romula Augusta a nepřijetí císařského titulu germánským vojevůdcem Flaviem Odoacerem, který plnil v císařských službách funkci velitele jeho gardy.
Vidět Byzantská říše a Odoakerovo království
Orel (heraldika)
Pod pojmem orel se v české heraldice rozumí vyobrazení orla, který má dvě hlavy, oproti tomu orel s jednou hlavou se nazývá orlice.
Vidět Byzantská říše a Orel (heraldika)
Orhan I.
Orhan (1281 – březen 1362) byl druhý osmanský bej (překládáno slovem emír) v letech 1326–1362 po svém otci, zakladateli osmanské dynastie Osmanovi I. Během své velmi dlouhé vlády významně upevnil a rozšířil moc osmanského státu hlavně na úkor Byzantské říše.
Vidět Byzantská říše a Orhan I.
Orient
Chalcedonském koncilu, r. 451 Orient je označení pro Východ; tradičně zahrnuje vše, co patří k východnímu světu ve vztahu k Evropě.
Vidět Byzantská říše a Orient
Ortodoxie
Slovem ortodoxie (z řeckého ὀρθός orthos správný, přímý + δόξα doxa učení, názor, sláva) se označuje.
Vidět Byzantská říše a Ortodoxie
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Vidět Byzantská říše a Osmanská říše
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Vidět Byzantská říše a Ostrogóti
Ostrogótské království
Ostrogótské království či Ostrogótská říše, oficiálně Italské království (Regnum Italiae), literárně též „Království Ostrogótů v Itálii“ (Regnum Ostrogothicum Italiae) byl raně středověký stát na území Itálie, Rakouska, Panonie a severozápadního Balkánu.
Vidět Byzantská říše a Ostrogótské království
Osvícenství
d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.
Vidět Byzantská říše a Osvícenství
Palaiologové
Palaiologové (řecky Παλαιολόγοι, singulár Παλαιολόγος – Palaiologos) nebo Palaiologovci byli řecká šlechtická rodina, jejíž příslušníci nastolili poslední dynastii na byzantském trůně.
Vidět Byzantská říše a Palaiologové
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Vidět Byzantská říše a Palestina
Pantokrator
katedrála Proměnění Páně v Cefalù, Sicílie) Pantokrator (řecky παντοκράτωρ) znamená „vládce všeho“, „všemohoucí“, a v křesťanském umění znamená určitý typ zobrazení Ježíše Krista.
Vidět Byzantská říše a Pantokrator
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Vidět Byzantská říše a Papež
Patriarchát (církev)
Obecný znak patriarchy, u konkrétní osoby je vyplněn štít a devizní stuha Patriarchát je v křesťanské církvi název pro rozsáhlejší oblast podřízenou autoritě patriarchy.
Vidět Byzantská říše a Patriarchát (církev)
Paulikiáni
Jana Skylitzese Paulikiáni byli nekonformním křesťanským hnutím působícím v 8. a 9. století v Byzantské říši.
Vidět Byzantská říše a Paulikiáni
Pád Konstantinopole
Pád Konstantinopole do rukou Osmanských Turků, v nějž vyústilo obležení z roku 1453 (trvalo od 2. dubna do 29. května), představuje definitivní zánik Byzantské říše a okamžik, kdy se Osmanská říše stala v Evropě velmocí ovládající Balkán a východní Středomoří.
Vidět Byzantská říše a Pád Konstantinopole
Pečeněhové
Pečeněhové či Patzinakové (arménsky Badzinag, rusky Pečeněgi (Печенеги), řecky Patzinakoi (Πατζινάκοι), Petsenegoi (Πετσενέγοι), Patzinakitai (Πατζινακίται), maďarsky Besenyő, latinsky Pacinacae, staroturecky Beçenek, turecky Peçenekler) byli jeden z historicky prvotních 24 kmenů Oghuzských Turků.
Vidět Byzantská říše a Pečeněhové
Peloponés
Peloponés (Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu.
Vidět Byzantská říše a Peloponés
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Vidět Byzantská říše a Perská říše
Philae
Philae (někdy foneticky Fílé; v egyptštině Pilak, řecky Φιλαί) byl ostrov na Nilu v dnešním jižním Egyptě jižně od 1. kataraktu u Asuánu na historické hranici mezi Egyptem a Núbií, na němž byl postaven jeden z nejznámějších chrámů starověkého Egypta zasvěcený bohyni Esetě.
Vidět Byzantská říše a Philae
Platónská akademie
Starověké Athény. Akademie je při horním okraji mapy Vykopávky v ''Akadimia Platonos'' v Athénách Platónova Akademie na mozaice z Pompejí Platónská akademie (řec. Άκαδήμεια, lat.
Vidět Byzantská říše a Platónská akademie
Pohanství
Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např.
Vidět Byzantská říše a Pohanství
Polis
Polis (řecky πόλις), plurál: poleis (řecky πόλεις) znamená město, obec nebo městský stát.
Vidět Byzantská říše a Polis
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Vidět Byzantská říše a Polsko
Povstání Níká
Povstání Níká (řecky Στάση τουΝίκα) bylo povstání v hlavním městě Byzantské říše, Konstantinopoli, v roce 532, za vlády císaře Justiniána I. Během týdenního řádění bylo město značně poškozeno a desetitisíce jeho obyvatel byly zabity.
Vidět Byzantská říše a Povstání Níká
Pozdní středověk
Pozdní středověk představuje historické období probíhající zhruba ve 14. a 15. století v Evropě.
Vidět Byzantská říše a Pozdní středověk
Pozdně antické náboženství
Římské říše. Pozdně antické náboženství (někdy méně přesně též pohanství v pozdní antice) je konvenční novodobé označení pro pestrý a nejednotný soubor náboženských či filosoficko-náboženských nekřesťanských (tj.
Vidět Byzantská říše a Pozdně antické náboženství
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Vidět Byzantská říše a Pravoslaví
Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu
Pro Oriente.
Vidět Byzantská říše a Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu
Prokopios z Kaisareie
Prokopios z Kaisareie (cca 500 – cca 565 n. l.) byl byzantský historik a učenec, známý především svým dílem o byzantsko-perských, byzantsko-vandalských a byzantsko-ostrogótských válkách za vlády císaře Justiniána I.
Vidět Byzantská říše a Prokopios z Kaisareie
Pronie
Pronie (pronoia – „zaopatření“) byl systém držby půdy, resp.
Vidět Byzantská říše a Pronie
Protobulhaři
domov Protobulharů v pohoří Hindúkuš a Pamír, shodný s mapou Střední Asie z arménského atlasu ‚Ashharatsuyts‘ (5.–7. století), který zrekonstruoval akademik S.T. Eremian. Protobulhaři, Prabulhaři, Starobulhaři, Bulgaři nebo Bolgaři, někdy také Bulakové či Hunobulhaři,, je souhrnný název pro polokočovné válečnické turkické kmeny, které během 7.
Vidět Byzantská říše a Protobulhaři
Provincie
Provincie (z latinského provincia.
Vidět Byzantská říše a Provincie
První bulharská říše
První bulharská říše (bulharsky Първа българска държава; Parva balgarska daržava, staroslověnsky ц︢рьство бл︢гарское; ts'rstvo bl'garskoe)Rychlík, str.
Vidět Byzantská říše a První bulharská říše
První křížová výprava
První křížová výprava v dějinách byla vyhlášena roku 1095 na clermontském koncilu papežem Urbanem II. a směřovala do Svaté země za znovudobytí Božího hrobu od muslimů.
Vidět Byzantská říše a První křížová výprava
První nikajský koncil
První nikajský koncil, též nicejský koncil, svolal císař Konstantin v roce 325 do maloasijského města Nikáje (lat. Nicaea).
Vidět Byzantská říše a První nikajský koncil
Pyrenejský poloostrov
Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.
Vidět Byzantská říše a Pyrenejský poloostrov
Raimond z Poitiers
Raimond z Poitiers, psán též Raymond či Raimund (francouzsky, narozen někdy kolem roku 1108 – 29. června 1149) byl francouzský šlechtic a v letech 1136–1149 knížetem z Antiochie (jako kníže Raimond I.). Byl synem akvitánského vévody Viléma IX., zvaného trubadúr a hraběnky z Toulouse Filipy.
Vidět Byzantská říše a Raimond z Poitiers
Raný středověk
Mapa Evropy v době kolem roku 814 Karel Veliký, první středověký římský císař Jako raný středověk označují historici období evropských dějin od 6.
Vidět Byzantská říše a Raný středověk
Ravenna
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.
Vidět Byzantská říše a Ravenna
Ravennský exarchát
Ravennský exarchát (latinsky Exarchatus Ravennatis) neboli také Italský exarchát (latinsky Exarchatus Italiae) byla administrativní jednotka byzantské říše v Itálii, kterou kolem roku 584 založil císař Maurikios na obranu proti do Itálie pronikajícím Langobardům.
Vidět Byzantská říše a Ravennský exarchát
Růžena Dostálová
Růžena Dostálová (22. dubna 1924 Bratislava – 18. srpna 2014 Praha) byla česká filoložka, historička, literární historička, překladatelka a přední byzantoložka.
Vidět Byzantská říše a Růžena Dostálová
Rúmský sultanát
Rúmský (tj. Římský) nebo též Ikonyjský sultanát byl stát rozkládající se v Malé Asii v letech 1077 až 1310.
Vidět Byzantská říše a Rúmský sultanát
Renesance
Brunelleschiho kopule je jednou z prvních a zároveň nejznámějších renesančních staveb, byla postavena v letech 1420–1434 Michelangelův David, vytesaný v letech 1501–1504, je jedním z proslulých děl renesančního sochařství Renesance (též renezance) je evropský umělecký sloh, který se rozšířil z Itálie a trval přibližně od 14.
Vidět Byzantská říše a Renesance
Republika
Portoriku roku 1937 Republika (z latinského res publica, věc veřejná) je forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce.
Vidět Byzantská říše a Republika
Rhodos
Rhodos (druhý pád Rhodu, případně Rhodosu;, výslovnost) je řecký ostrov v Egejském moři, největší z Dodekanéských ostrovů, když dosahuje rozlohy 1400 km².
Vidět Byzantská říše a Rhodos
Robert Guiscard
Robert Guiscard (z latinského či starofrancouzského Viscart; 1015 – 17. července 1085 Kefalónie) byl normanský válečník a dobrodruh, který se svou normanskou výpravou do Byzantské říše dobyl její poslední jihoitalské državy, kde bylo následně založeno několik normanských státních celků, výrazně podporujících politiku sousedního papežského státu.
Vidět Byzantská říše a Robert Guiscard
Roger II. Sicilský
Roger II. (22. prosince 1095, Mileto – 26. února 1154, Palermo) byl sicilským hrabětem a od roku 1130 prvním sicilským králem.
Vidět Byzantská říše a Roger II. Sicilský
Roman I. Lakapenos
Romanos I. Lakapenos, případně Lekapenos (kolem roku 870 v Lekapě v Kappadokii – 15. června 948 na ostrově Proti), se stal byzantským císařem v době nezletilosti legitimního vládce Konstantina VII. Porfyrogenneta.
Vidět Byzantská říše a Roman I. Lakapenos
Roman II.
Mince s podobou Romana II. Romanos II. (938–963) se stal po smrti svého otce Konstantina VII. v roce 959 ve věku dvaceti jedna let byzantským císařem.
Vidět Byzantská říše a Roman II.
Roman IV. Diogenes
Romanos IV.
Vidět Byzantská říše a Roman IV. Diogenes
Romanizace (kultura)
Státy s romanskými jazyky Římská říše za vlády Trajána v roce 117 Romanizace byl proces postupného převládání římského vlivu v západní polovině Evropy, především na území podmaněném samotnými Římany, na němž zakládali římské provincie.
Vidět Byzantská říše a Romanizace (kultura)
Romanos Melodos
#PŘESMĚRUJ Roman Sladkopěvec.
Vidět Byzantská říše a Romanos Melodos
Románské jazyky
Rozšíření románských jazyků:'''modrá''' – francouzština; '''zelená''' – španělština; '''oranžová''' – portugalština; '''žlutá''' – italština; '''červená''' – rumunština Románské jazyky je rodina jazyků, které se vyvinuly z latiny.
Vidět Byzantská říše a Románské jazyky
Romulus Augustus
Romulus Augustus, známý rovněž jako Romulus Augustulus, byl poslední západořímský císař, vládnoucí od 31.
Vidět Byzantská říše a Romulus Augustus
Samuel I.
Samuel I. (958 – 6. října 1014) byl jedním z komitopulů, čtyř bratrů, kteří po smrti cara Petra I. převzali vládu nad západní částí první bulharské říše, zatímco byzantský císař Jan I.
Vidět Byzantská říše a Samuel I.
Sásánovci
Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651.
Vidět Byzantská říše a Sásánovci
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Vidět Byzantská říše a Sýrie
Sýrie (provincie)
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př.
Vidět Byzantská říše a Sýrie (provincie)
Schizma
Schizma (nebo také schisma) pochází z řeckého σχίσμα rozdělení (.
Vidět Byzantská říše a Schizma
Seldžucká říše
Velká Seldžucká říše (turecky Büyük Selçuklu İmparatorluğu) nebo běžně jen Seldžucká říše, přesněji Velký Seldžucký stát (turecky Büyük Selçuklu Devleti) nebo krátce Seldžucký stát (persky دولت سلجوقیان, Dawlat Seljūqiyān, arabsky الدولة السلجوقية), byla ve středověku turko-perská muslimská monarchie založená kınıkským klanem Oghuzů, jehož příslušníci byli vyznavači sunnitského islámu.
Vidět Byzantská říše a Seldžucká říše
Semité
Semité jsou obecně národy hovořící semitským jazykem.
Vidět Byzantská říše a Semité
Senát
českého Senátu. Senát (z latinského výrazu – stařec) je zastupitelský orgán (zákonodárný sbor), obvykle je horní komorou parlamentu.
Vidět Byzantská říše a Senát
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Vidět Byzantská říše a Severní Afrika
Seznam byzantských císařů
dvojhlavý orel s monogramem Tento seznam císařů Byzantské říše zahrnuje všechny císaře, počínaje Konstantinem I. Velikým po Konstantina XI. Dragaše, rozdělené podle panovnických dynastií.
Vidět Byzantská říše a Seznam byzantských císařů
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Vidět Byzantská říše a Sicílie
Sicilské království
Sicilské království (latinsky Regnum Siciliae, sicilsky Regnu di Sicilia, italsky Regno di Sicilia) bylo historickým státním útvarem na jihu Itálie v letech 1130–1816.
Vidět Byzantská říše a Sicilské království
Sicilské nešpory
Sicilské nešpory (italsky I Vespri siciliani) je název pro povstání, které vypuklo v Palermu 30. března 1282 proti vládě francouzského krále Karla I. z Anjou.
Vidět Byzantská říše a Sicilské nešpory
Sinaj (biblická hora)
''Mojžíš s Desaterem'' – Rembrandt van Rijn (1659) Název hora Sinaj se vztahuje k místu, kde podle Bible (Exodus 19–20) dal Hospodin Desatero přikázání Mojžíšovi.
Vidět Byzantská říše a Sinaj (biblická hora)
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
Vidět Byzantská říše a Skandinávie
Slonovina
alt.
Vidět Byzantská říše a Slonovina
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie).
Vidět Byzantská říše a Slované
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.
Vidět Byzantská říše a Slovanské jazyky
Smyrna
Smyrna je město v západním Turecku, na pobřeží Egejského moře.
Vidět Byzantská říše a Smyrna
Sofia Palaiologovna
Zoé Sofia Palaiologovna (řecky Ζωή Σοφία Παλαιολογίνα, Zoé Sofia Palaiologina; rusky Софи́я Фоми́нична Палеоло́г, Sofia Fominična Paleolog; kolem 1448 pravděpodobně Mystras - 1503) byla ruská velkokněžna.
Vidět Byzantská říše a Sofia Palaiologovna
Solidus
Juliana, 361 Avita, 456 Maurikia, 582–602 Solidus (latinský výraz solidní) byla zlatá mince užívaná Římany.
Vidět Byzantská říše a Solidus
Soluň
Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.
Vidět Byzantská říše a Soluň
Soluňské království
Soluňské království (italsky Regno di Tessalonica, řecky Βασίλειον Θεσσαλονίκηςm, Vasílio tis Thessaloníkis, latinsky Regnum Thessalonicae) byl křižácký stát vzniklý po čtvrté křížové výpravě na území bývalé (a později znovu obnovené) Byzantské říše.
Vidět Byzantská říše a Soluňské království
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r.
Vidět Byzantská říše a Srbové
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Vidět Byzantská říše a Srbsko
Sremska Mitrovica
Sremska Mitrovica je město v Srbsku.
Vidět Byzantská říše a Sremska Mitrovica
Starořečtina
Rozmístění řeckých dialektů kolem 400 př. n. l. Starořečtina neboli stará či klasická řečtina je mrtvý jazyk z řecké skupiny indoevropských jazyků a vývojový předchůdce moderní řečtiny (považované za samostatný jazyk).
Vidět Byzantská říše a Starořečtina
Staroslověnština
Staroslověnština neboli stará církevní slovanština je nejstarší slovanský spisovný jazyk.
Vidět Byzantská říše a Staroslověnština
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Vidět Byzantská říše a Starověk
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Vidět Byzantská říše a Starověké Řecko
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př.
Vidět Byzantská říše a Starověký Řím
Státní náboženství
bez státního náboženství Státní nebo také oficiální náboženství či státní církev je náboženská nauka, instituce nebo vyznání víry oficiálně podporované státem.
Vidět Byzantská říše a Státní náboženství
Stěhování národů
římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.
Vidět Byzantská říše a Stěhování národů
Střední východ
Střední východ Střední východ je výraz původem z anglického Middle East, který označuje ne zcela jednoznačně vymezené území v okolí východního Středomoří a Perského zálivu.
Vidět Byzantská říše a Střední východ
Středomoří
Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.
Vidět Byzantská říše a Středomoří
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Vidět Byzantská říše a Středověk
Steven Runciman
Steven Runciman vlastním jménem Sir James Stevenson Cochran Runciman (7. července 1903 Northumberland – 1. listopadu 2000 Radway) byl britský historik zabývající se především středověkými dějinami blízkého východu a středomoří.
Vidět Byzantská říše a Steven Runciman
Stratég
Stratég (starořecky: στρατηγός, stratégos (novořecky: stratigós), mn. č. starořec.: στρατηγοί, stratégoi (novořec.: stratijí)) byl ve starověkém Řecku titul velitele armády.
Vidět Byzantská říše a Stratég
Studijský klášter
Interiér bývalého kláštera Svatého Jana Křtitele ve Studiu v Istanbulu v roce 2017 Hagios Ioannes Prodromos en tois Studiou (Svatý Jan Křtitel ve Studiu), často zkracováno na Studijský klášter či Studion byl jedním z nejvýznamnějších klášterů Konstantinopole, hlavního města byzantské říše, pocházející z 5.
Vidět Byzantská říše a Studijský klášter
Suda (slovník)
Stránka ze Sudy Suda (v řecké transliteraci Souda) je středověký byzantský encyklopedický slovník v rozsahu 30 000 záznamů sestavený ve 2. polovině 10. století neznámým autorem.
Vidět Byzantská říše a Suda (slovník)
Sunnitský islám
Osobnosti islámu ctěné sunnitskými muslimy vyjádřené v podobě kaligrafie ibádíju islám (Omán) Sunnité jsou muslimové, kteří po Mohamedově smrti uznali za nástupce Abú Bakra a oddělili se tak od šíitů, kteří za nástupce považovali člena jeho rodiny – zetě Alího.
Vidět Byzantská říše a Sunnitský islám
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Vidět Byzantská říše a Svatá říše římská
Svatá země
Izraelské a jižní Judské království a území dvanácti kmenů Jeruzalém – centrum Svaté země, město posvátné judaismu, křesťanství i islámu Svatá země (latinsky Terra Sancta) je jedním z expresivních názvů Izraele a Palestiny, jakožto země, do níž vstoupili Židé po čtyřicetiletém putování pouští.
Vidět Byzantská říše a Svatá země
Svatý Kříž
G. Doré: ''Nalezení svatého Kříže'' Svatý Kříž nebo Pravý kříž je tradiční označení pro kříž, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus.
Vidět Byzantská říše a Svatý Kříž
Svatý stolec
Znak Svatého stolce Svatý stolec (dříve nazývaný též Svatá stolice, lat. Sancta Sedes, it. Santa Sede), též Apoštolský či Petrův stolec, je úřad římského biskupa.
Vidět Byzantská říše a Svatý stolec
Svjatoslav I. Igorevič
Svjatoslav I. Igorevič (starorusky: С~тославъ / Свąтославъ Игорєвичь, Sventoslavъ / Svantoslavъ Igorevičь; ukrajinsky Святослав Ігорович, Svjatoslav Ihorovyč; rusky Святослав Игоревич, Svjatoslav Igorevič; bělorusky Светослав, Svetoslav; řecky Σφενδοσθλάβος, Sphendosthlabos; 942 – březen 972) byl kyjevským vládcem a vojevůdcem, vládnoucím v letech 962 až 972.
Vidět Byzantská říše a Svjatoslav I. Igorevič
Syagriova říše
Syagriova říše neboli Syagriovo království (latinsky Regnum Syagrii), též Soissonské království (latinsky Regnum Suessonense), jsou historické označení státu, který byl nazýván Královstvím Římanů (latinsky Regnum Romanorum).
Vidět Byzantská říše a Syagriova říše
Syřané
Koláž slavných Syřanů Syřané jsou občané Syrské arabské republiky, kteří jsou semitského původu a hovoří arabsky nebo aramejsky.
Vidět Byzantská říše a Syřané
Symeon I.
Simeon I. (864 nebo 865 – 27. května 927) byl bulharský kníže, později první bulharský car, jeden z nejvýznamnějších panovníků staré bulharské říše, za jehož vlády dosáhl bulharský stát největšího rozmachu a politického významu; dokončil poslovanštění Bulharů; třetí (nejmladší) syn Borise I.
Vidět Byzantská říše a Symeon I.
Syrakusy
Syrakusy (česky také Syrákúsy) je italské město v oblasti Sicílie, hlavní město stejnojmenné provincie.
Vidět Byzantská říše a Syrakusy
Syrština
Syrština je klasický, literární a liturgický jazyk patřící do severozápadní větve semitských jazyků (v rámci afroasijské velkorodiny).
Vidět Byzantská říše a Syrština
Syrská dynastie
Solidus Lva III.Isaurského. Syrská dynastie, někdy nesprávně označovaná jako isaurská dynastie, byla založena byzantským císařem Leonem III. v roce 717 a přetrvala až do roku 802.
Vidět Byzantská říše a Syrská dynastie
Tagma
Jana Skylitza Tagma (plurál tagmata) byl elitní vojenský útvar byzantské armády.
Vidět Byzantská říše a Tagma
Tamerlán
Tamerlán (též Timur, nebo Tímur Lenk – timur znamená Železo a lenk Chromý nebo Kulhavý; 8. dubna 1336, Šachrizabz – 18. února 1405, Šymkent) byl turkický vojevůdce a krutý dobyvatel, který ve 14. století vytvořil obrovskou Tímúrovskou říši rozkládající se především na území dnešního Íránu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Afghánistánu s hlavním městem Samarkand.
Vidět Byzantská říše a Tamerlán
Taurus (pohoří)
Taurus je pohoří v jižním a východním Turecku.
Vidět Byzantská říše a Taurus (pohoří)
Třetí Řím
#PŘESMĚRUJ Moskva – třetí Řím.
Vidět Byzantská říše a Třetí Řím
Třetí křížová výprava
Třetí křížová výprava (1189–1192) bylo velké vojenské tažení vyhlášené papežem Řehořem VIII. za znovudobytí Jeruzaléma, který roku 1187 dobyl Saladin.
Vidět Byzantská říše a Třetí křížová výprava
Třetí konstantinopolský koncil
Třetí konstantinopolský koncil (7. listopadu 680 – 16. září 681) byl ekumenický koncil svolaný byzantským císařem Konstantinem IV. Pogonatem.
Vidět Byzantská říše a Třetí konstantinopolský koncil
Tetrarchie (vláda)
#PŘESMĚRUJ Tetrarchie.
Vidět Byzantská říše a Tetrarchie (vláda)
Thema
Thema (řecky θέμα) je byzantský správní termín, označující od 7. století militarizovaný správní okrsek.
Vidět Byzantská říše a Thema
Theodóros II. Laskaris
Theodóros II.
Vidět Byzantská říše a Theodóros II. Laskaris
Theodora I.
Theodora Byzantská (Θεοδώρα) (497 Konstantinopol – 28. června 548) byla manželka byzantského císaře Justiniána I. Narodila se kolem roku 497 v tehdejší Konstantinopoli jako dcera krotitele medvědů v cirku.
Vidět Byzantská říše a Theodora I.
Theodora II.
Ikona, zobrazující sv. Theodoru Theodora II. Theodora (kolem 810 – 11. února 867) byla byzantská císařovna a manželka císaře Theofila, po jehož smrti v roce 842 vládla jako regentka za jejich nedospělého syna Michala III. Krátce po začátku svého regentství prosadila obnovení uctívání ikon, čímž bylo definitivně ukončeno období ikonoklastického hnutí v byzantských dějinách.
Vidět Byzantská říše a Theodora II.
Theodora III.
Theodora III. (řecky Boží dar; okolo 985–1056 v Konstantinopoli) byla byzantská císařovna v roce 1042 a později v letech 1055 až 1056.
Vidět Byzantská říše a Theodora III.
Theodorich Veliký
Theodorich (též Theoderich) Veliký (453–526) z rodu Amalů byl od roku 474 králem Ostrogótů.
Vidět Byzantská říše a Theodorich Veliký
Theodoros I. Laskaris
Theodoros I. Komnenos Laskaris (někdy pouze Theodor, řecky Θεόδωρος Α' Λάσκαρις, Theodōros I Laskaris, 1174–1222), pocházející z magnátské rodiny Laskaridů, byl nikájským císařem v letech 1205 (1208)–1222.
Vidět Byzantská říše a Theodoros I. Laskaris
Theodoros Komnenos Dukas
Theodoros Komnenos Dukas († po roce 1253) byl epirský despota v letech 1215 až 1230 a v roce 1224 byl v Soluni korunován císařem.
Vidět Byzantská říše a Theodoros Komnenos Dukas
Theodoros Studijský
Theodoros Studites (759 – 11. listopadu 826) byl byzantský mnich a opat Studijského kláštera v Konstantinopoli.
Vidět Byzantská říše a Theodoros Studijský
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Vidět Byzantská říše a Theodosius I.
Theodosius II.
Flavius Theodosius (řecky Theodosios; 10. dubna 401, Konstantinopol – 28. července 450, Konstantinopol), známější spíše jako Theodosius II., byl východořímský císař od roku 408 až do své smrti.
Vidět Byzantská říše a Theodosius II.
Theofanes Homologetes
Svatý Theofanes Homologetes, případně latinsky Confessor (kolem 760 – 12. března 818), byl příslušník byzantské aristokracie, který se stal mnichem a významným kronikářem.
Vidět Byzantská říše a Theofanes Homologetes
Theofilos
Theofilos (okolo 804–842) byl byzantským císařem v letech 829 až 842.
Vidět Byzantská říše a Theofilos
Theofylaktos Simokattés
Theofylaktos Simokattés (řecky Θεοφύλακτος Σιμοκάτ(τ)ης, latinizovaně Theophylactus Simocatta; 6. – 7. století) byl byzantský historik a básník původem z Egypta.
Vidět Byzantská říše a Theofylaktos Simokattés
Thesálie
Thesálie (řecky: Θεσσαλία, Thessalía), případně Thessálie, je jedním z 13 řeckých krajů, který se dále člení do pěti regionů: Karditsa, Lárisa, Magnesia, Sporady a Trikala.
Vidět Byzantská říše a Thesálie
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Vidět Byzantská říše a Thrákie
Tiberios II.
Tiberios II.
Vidět Byzantská říše a Tiberios II.
Tomáš Akvinský
Fra Bartolomeo: Tomáš Akvinský (kolem 1500) Fra Angelico: Tomáš Akvinský (kolem 1440) Carlo Crivelli: Sv. Tomáš Akvinský (15. stol.) Svatý Tomáš Akvinský OP (1225 – 7. března 1274), latinsky Thomas Aquinas, krátce Aquinatus, Aquinata nebo jen Tomáš, také přízviskem Doctor angelicus (Andělský doktor), byl katolický filosof a teolog scholastické kultury.
Vidět Byzantská říše a Tomáš Akvinský
Tomáš Slovan
Tomáš Slovan (Thomas Sklavinos) byl byzantský vojevůdce a v letech 821 až 823 vzdorocísař.
Vidět Byzantská říše a Tomáš Slovan
Totila
Totila vešel do dějin zejména jako významný ostrogótský vojevůdce a král od roku 541 až do své smrti v roce 552.
Vidět Byzantská říše a Totila
Trabzon
Trabzon či Trapezunt (Trapezunta) je město na pobřeží Černého moře nacházející se na severovýchodě Turecka.
Vidět Byzantská říše a Trabzon
Translatio imperii
Translatio imperii (latinsky přenesení vlády) je koncept vyvinutý ve středověku a popisující historii jako lineární vývoj.
Vidět Byzantská říše a Translatio imperii
Trapezuntské císařství
Trapezuntské císařství (řecky Αυτοκρατορία της Τραπεζούντας) bylo nástupnickým státem Byzantské říše v oblasti maloasijského kraje Pontos.
Vidět Byzantská říše a Trapezuntské císařství
Treťjakovská galerie
Treťjakovská galerie nebo též Treťjakovská státní galerie v Moskvě je nejvýznamnější galerií ruského výtvarného umění na světě.
Vidět Byzantská říše a Treťjakovská galerie
Tribonianus
Flavius Tribonianus († 542) byl úspěšný právník a vysoce postavený úředník ve východořímské říši.
Vidět Byzantská říše a Tribonianus
Tribut
Tribut (tributum) je platba (finanční nebo naturální) placená vládcem jiným panovníkům.
Vidět Byzantská říše a Tribut
Turci
Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii.
Vidět Byzantská říše a Turci
Turkické národy
Země a autonomní oblasti, ve kterých je turkický jazyk oficiálním. Rozšíření turkických jazyků po Eurasii. Turkické národy anebo Turkiti (jiné názvy: Turkové — jednotné číslo: Turk, starší: turkotatarské národy, turecké národy, turkské národy, Turkotataři, Turci, Turci a Tataři, zřídka Türkové, türkské národy, turkitské národy, Turkmani, Turkomani) jsou jedna z největších asijských jazykových a etnických skupin, rozšířená od jihovýchodní Evropy až po severovýchodní oblasti Sibiře.
Vidět Byzantská říše a Turkické národy
Tyrannis
Král Ťie ze Sia drží v ruce tyčovou zbraň Ji představující útlak, a sedí na dvou dámách, které symbolizují jeho zneužívání moci. Tyrannis (řecky) nebo počeštěně tyranida označuje formu vlády ve starověkém Řecku, monarchii v jejímž čele stál tyran.
Vidět Byzantská říše a Tyrannis
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“.
Vidět Byzantská říše a Uhersko
Umajjovci
Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750.
Vidět Byzantská říše a Umajjovci
Urban II.
Blahoslavený Urban II., rodným jménem Odo de Lagery (1042, Châtillon-sur-Marne, Francie – 29. července 1099, Řím) byl papežem od 12. března 1088 až do své smrti.
Vidět Byzantská říše a Urban II.
Uzurpátor
Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.
Vidět Byzantská říše a Uzurpátor
Vandalové
Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.
Vidět Byzantská říše a Vandalové
Vazal
Označení vazal pochází z lenních vztahů, které tvořily podstatu feudálního státu zejména ve středověké Evropě.
Vidět Byzantská říše a Vazal
Východní Evropa
Východní Evropa podle The World Factbook OSN pobaltských států Východní Evropa je východní část Evropy.
Vidět Byzantská říše a Východní Evropa
Východní křesťanství
Mapa náboženství v Evropě, regiony západního křesťanství oproti východnímu (modrá) a protestantismu (oranžová, růžová, béžová) a islámu (zelená) Východní křesťanství je souborný název pro východní katolické církve, pravoslaví a starobylé východní církve.
Vidět Byzantská říše a Východní křesťanství
Východní Slované
Geografické rozložení Slovanů podle jazyků Východní Slované tvoří východní etnickou skupinu Slovanů, která používá Východoslovanské jazyky.
Vidět Byzantská říše a Východní Slované
Velké schizma
Velké schizma označuje rozkol v rané neboli prvotní církvi, který vyústil v rozdělení církve na dvě větve; dnešní tzv.
Vidět Byzantská říše a Velké schizma
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Vidět Byzantská říše a Velkomoravská říše
Vexillum
Replika římského vexilla Vexillum (zdrobnělina z latinského velum.
Vidět Byzantská říše a Vexillum
Vizigótská říše
Vizigótská říše nebo Království Vizigótů (latinsky Regnum Visigothorum, gótsky Gutþiuda Þiudinassus) je označení pro raně středověké barbarské království germánských Vizigótů, které existovalo v jihozápadní Evropě přibližně v letech 418–720.
Vidět Byzantská říše a Vizigótská říše
Vladimír I.
Svatý Vladimír I. Svjatoslavič, také zvaný Vladimír I. Veliký či Vladimír Svatý (staroslověnsky Володимѣръ Свѧтославичь, Volodiměr Svjatoslavič; 958–960? – 15. července 1015, Berestovo u Kyjeva), byl jedním z nejvýznamnějších vládců středověkého státu známého jako Kyjevská Rus.
Vidět Byzantská říše a Vladimír I.
Voltaire
Voltaire, vlastním jménem François Marie Arouet (21. listopadu 1694, Paříž – 30. května 1778, Paříž), byl osvícenský francouzský filozof, básník a spisovatel.
Vidět Byzantská říše a Voltaire
Vulgární latina
Nápisy v Pompejích Vulgární latina nebo lidová latina (latinsky sermo vulgaris tedy lidový jazyk) je všeobecné označení pro mluvené nářečí latiny v Římské říši (hlavně v západních provinciích) zhruba až do období 9.
Vidět Byzantská říše a Vulgární latina
Warren Treadgold
Warren T. Treadgold je americký historik a byzantolog.
Vidět Byzantská říše a Warren Treadgold
Západní Evropa
Návrh Stálého výboru pro zeměpisná jména na vymezení západní Evropy Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy.
Vidět Byzantská říše a Západní Evropa
Západní kultura
Vitruvius v III. knize svého pojednání ''De architectura''. západní filozofii. Západní kultura, také známá jako západní civilizace nebo západní společnost, je dědictví sociálních norem, etických hodnot, tradičních zvyků, systémů víry, politických systémů, artefaktů a technologií západního světa.
Vidět Byzantská říše a Západní kultura
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Vidět Byzantská říše a Západořímská říše
Zélóti (Soluň)
Jan VI. Kantakuzenos, úhlavní nepřítel zélótů Zélóti (řecky Ζηλωταί) byl protiaristokratický politický spolek se sociálními požadavky, který dominoval politickému vývoji v Soluni v letech 1342 až 1349.
Vidět Byzantská říše a Zélóti (Soluň)
Zenon (císař)
Zenon (lat. Zeno) byl východořímský císař od 9. února 474 do 9. dubna 491 (s dvacetiměsíčním přerušením v letech 475–476).
Vidět Byzantská říše a Zenon (císař)
10. století
10.
Vidět Byzantská říše a 10. století
1054
Rok 1054 (MLIV) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Vidět Byzantská říše a 1054
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
Vidět Byzantská říše a 11. století
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
Vidět Byzantská říše a 12. století
1261
Česko.
Vidět Byzantská říše a 1261
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
Vidět Byzantská říše a 13. století
1320
První písemná zmínka o obci Malhostovice.
Vidět Byzantská říše a 1320
15. srpen
15.
Vidět Byzantská říše a 15. srpen
1680
1680 (MDCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Byzantská říše a 1680
29. květen
29.
Vidět Byzantská říše a 29. květen
313
Byl vydán Edikt milánský – prohlášení Constantina I. a Licinia o toleranci říše vůči dosud nepovoleným náboženstvím, zvláště křesťanství.
Vidět Byzantská říše a 313
4. století
4.
Vidět Byzantská říše a 4. století
5. století
5.
Vidět Byzantská říše a 5. století
518
Rok 518 (DXVII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Byzantská říše a 518
6. století
6.
Vidět Byzantská říše a 6. století
610
...
Vidět Byzantská říše a 610
7. století
7.
Vidět Byzantská říše a 7. století
8. století
8.
Vidět Byzantská říše a 8. století
802
Možná hledáte motorový vůz 802.
Vidět Byzantská říše a 802
813
Byzantský císař Michael I. Rangabe byl poražen ve válce proti Bulharům.
Vidět Byzantská říše a 813
Viz také
Zaniklé státy Afriky
- Španělská západní Afrika
- Ajjúbovci
- Arabská islámská republika
- Barotseland
- Biafra
- Byzantská říše
- Dárfúr
- Etiopské císařství
- Federace Mali
- Francouzská Západní Afrika
- Francouzská rovníková Afrika
- Francouzské Maroko
- Jihoafrická unie
- Jihozápadní Afrika
- Jižní Rhodesie
- Kondominium Anglo-egyptský Súdán
- Království Dagbon
- Království Damot
- Království Kanárských ostrovů
- Království Mutapa
- Království Orungu
- Mamlúcký sultanát
- Mwali
- Nobatie
- Nzwani
- Oranžský svobodný stát
- Osmanská říše
- Osmanské Tunisko
- Rífská republika
- Republika Rhodesie
- Senegambie
- Sjednocená arabská republika
- Stellaland
- Wituland
- Západořímská říše
- Zair
- Zimbabwe Rhodesie
- Římská republika
- Římská říše
Zaniklé státy na Balkánském poloostrově
- Achajské knížectví
- Albánské knížectví (středověk)
- Albánské království (1272–1368)
- Arbešské knížectví
- Artský despotát
- Athénské vévodství
- Bosenský banát
- Byzantská říše
- Chorvatské knížectví
- Chorvatské království
- Chorvatské království (1527–1868)
- Dalmatské království
- Druhá Bulharská říše
- Dukagjinské knížectví
- Duklja
- Epirský despotát
- Fiume
- Jugoslávie
- Kastriotské knížectví
- Království chorvatsko-slavonské
- Latinské císařství
- Lublaňská provincie
- Mirditská republika
- Moesie
- Moravské Srbsko
- Murská republika
- Muzacké knížectví
- Narentinové
- Neopatrijské vévodství
- Nezávislá vláda Západní Thrákie
- Nezávislý stát Chorvatsko
- Osmanská říše
- Ostrogótské království
- První bulharská říše
- Rakouské císařství
- Rakousko-Uhersko
- Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny
- Rumunská socialistická republika
- Rumunské království
- Slavonské království
- Soluňské království
- Srbská říše
- Srbské království
- Srbský despotát
- Srbsko a Černá Hora
- Východní Rumélie
- Zeta v době Balšićů
- Černohorské království
Také známý jako Byzanc, Byzance, Byzantské císařství, Východní říše římská.
, Štěpán Dušan, Židé, Černá smrt, Černé moře, Čtvrtá křížová výprava, Řím, Římané, Římská říše, Římské právo, Římské provincie, Řečtina, Řecká pravoslavná církev, Řecké písmo, Řecký oheň, Řecko, Řekové, Bagdád, Balkán, Barbar, Bari, Basileios I., Basileios II. Bulgaroktonos, Basileus, Basiliky, Bazilika San Vitale, Beduíni, Belisar, Benátská republika, Bithýnie, Bitva na Kosově poli, Bitva u Acheloje, Bitva u Adrianopole, Bitva u Akroinu, Bitva u Ankary, Bitva u řeky Marica, Bitva u Belasice, Bitva u Dorylaia, Bitva u Dyrrhachia (1081), Bitva u Jarmúku, Bitva u Mantzikertu, Bitva u Myriokefala, Bitva u Nikopole, Bitva u Ninive, Bitva u Pelagonie, Bitva u Pelekanonu, Bitva u Tagin, Bitva u Varny, Bogomilství, Bohemund z Tarentu, Bonifác z Montferratu, Boris I., Bospor, Bulhaři, Bulharsko, Bursa, Byzantion, Byzantologie, Byzantská říše v době Herakleiovců, Byzantská řečtina, Caesar, Caesarea Maritima, Car, Církev, Církevní unie, Chalífát, Chalkedonský koncil, Charles Louis Montesquieu, Chazarská říše, Chálid ibn al-Valíd, Chán, Christianizace, Christologie, Comitatenses, Corpus iuris civilis, Cyril a Metoděj, Cyrilice, Dalmatština, Dalmácie (provincie), Damašek, Damietta, Danišmendovci, Dóže, Denár, Despocie, Digenis Akritas, Diglosie, Diocletianus, Dobrudža, Dromón, Druhá Bulharská říše, Druhá křížová výprava, Druhý lyonský koncil, Druhý nikajský koncil, Dukové, Dunaj, Edikt milánský, Edirne, Edward Gibbon, Efez, Efezský koncil, Egejské moře, Egypt, Egyptská diecéze, Egyptské náboženství, Ekloga (zákoník), Ekumena, Emír, Emirát, Enrico Dandolo, Epirský despotát, Epirus, Etiopie, Eufrat, Eunuch, Eurasie, Eusebios z Kaisareie, Evropa, Exarchát (byzantská říše), Exkomunikace, Fátimovský chalífát, Feudalismus, Florentská unie, Foederati, Fokas, Fotios, Francie, Frankové, Franská říše, Fridrich I. Barbarossa, Gallipoli, Gótové, Georgij Aleksandrovič Ostrogorskij, Georgios Gemistos Pléthón, Georgios Maniakes, Georgios Pisides, Germáni, Glycerius, Gruzínština, Hagia Sofia, Hésychasmus, Hedvábí, Hedvábná stezka, Helénismus, Helenizace, Herakleios, Herakleiovská dynastie, Heraldika, Hereze, Hieronymus Wolf, Hispánie, Homs, Honorius (císař), Humanismus, Hunové, Husrav I., Husrav II., Hyperpyron, Ibérské království, Ikona, Ikonodulie, Ikonografie, Ilýrie, Imperátor, Ioannes Skylitzes, Ioannes Zonaras, Irena Athénská, Isaurie, Isidor z Milétu, Islám, Islámská expanze, Itálie, Ivan Asen II., Ivan III., Ivan IV. Hrozný, Izák II. Angelos, Jaderské moře, Jan Filoponos, Jan I. Tzimiskes, Jan II. Komnenos, Jan III. Dukas Vatatzés, Jan Malalas, Jan V. Palaiologos, Jan VI. Kantakuzenos, Jan VIII. Palaiologos, Jan z Damašku, Janovská republika, Ježíš Kristus, Jeruzalém, Jeruzalémské království, Judaismus, Justinián I., Justinián II., Justiniánský mor, Justinus I., Justinus II., Karel I. z Anjou, Karel Veliký, Kartágo, Katafrakt, Katalánská kompanie, Katolická církev, Kavkaz, Kayseri, Křížové výpravy, Křesadlo, Křesťanství, Kilíkie, Klášter svaté Kateřiny, Koiné, Komnenovci, Koncil v Hiereii, Konstans II., Konstantin I. Veliký, Konstantin IV., Konstantin IX. Monomachos, Konstantin V. Kopronymos, Konstantin VI., Konstantin VII. Porfyrogennetos, Konstantin XI. Dragases, Konstantinopol, Konstantinopolská univerzita, Konstantinopolské hradby, Konstantinopolský patriarchát, Koptština, Koptové, Korint, Kréta, Kristus, Krize třetího století, Krum, Ktésifón, Kyjevská Rus, Kypčaci, Kypr, Labarum, Langobardi, Laonikos Chalkokondyles, Latina, Latinské císařství, Lýkie, Leon I., Leon III. Syrský, Leon IV. Chazar, Leon V. Arménský, Leon VI. Moudrý, Leontios, Lev III., Levanta, Libra (jednotka hmotnosti), Limitanei, Lingua franca, Lothar III., Maďaři, Makedonie (region), Makedonská dynastie (Byzanc), Makedonská renesance, Malatya, Malá Asie, Mandylion, Manicheismus, Manuel I. Komnenos, Manuel II. Palaiologos, Marcianus, Maria (matka Ježíšova), Maurikios, Mehmed II., Mezopotámie, Michael II. Amorijský, Michael III., Michael Kerullarios, Michael Psellos, Michael VII. Dukas, Michael VIII. Palaiologos, Mikuláš I. Veliký, Moesie, Monarchie, Mongolská říše, Monofyzitismus, Monopol, Monotheletismus, Morejský despotát, Moskevské velkoknížectví, Mozaika, Mu'ávija I., Murad II., Muslim, Mystras, Narses, Německo, Nestoriánství, Nestorios, Nikaia, Nikájské císařství, Nikéforos III. Botaneiatés, Nikeforos I., Nikeforos II., Niketas Choniates, Nikomédie, Nil, Normané, Novoplatonismus, Občanská válka, Obléhání Konstantinopole (626), Obléhání Konstantinopole (674–678), Obléhání Konstantinopole (717–718), Obléhání Nikaie, Obrazoborectví, Odoaker, Odoakerovo království, Orel (heraldika), Orhan I., Orient, Ortodoxie, Osmanská říše, Ostrogóti, Ostrogótské království, Osvícenství, Palaiologové, Palestina, Pantokrator, Papež, Patriarchát (církev), Paulikiáni, Pád Konstantinopole, Pečeněhové, Peloponés, Perská říše, Philae, Platónská akademie, Pohanství, Polis, Polsko, Povstání Níká, Pozdní středověk, Pozdně antické náboženství, Pravoslaví, Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu, Prokopios z Kaisareie, Pronie, Protobulhaři, Provincie, První bulharská říše, První křížová výprava, První nikajský koncil, Pyrenejský poloostrov, Raimond z Poitiers, Raný středověk, Ravenna, Ravennský exarchát, Růžena Dostálová, Rúmský sultanát, Renesance, Republika, Rhodos, Robert Guiscard, Roger II. Sicilský, Roman I. Lakapenos, Roman II., Roman IV. Diogenes, Romanizace (kultura), Romanos Melodos, Románské jazyky, Romulus Augustus, Samuel I., Sásánovci, Sýrie, Sýrie (provincie), Schizma, Seldžucká říše, Semité, Senát, Severní Afrika, Seznam byzantských císařů, Sicílie, Sicilské království, Sicilské nešpory, Sinaj (biblická hora), Skandinávie, Slonovina, Slované, Slovanské jazyky, Smyrna, Sofia Palaiologovna, Solidus, Soluň, Soluňské království, Srbové, Srbsko, Sremska Mitrovica, Starořečtina, Staroslověnština, Starověk, Starověké Řecko, Starověký Řím, Státní náboženství, Stěhování národů, Střední východ, Středomoří, Středověk, Steven Runciman, Stratég, Studijský klášter, Suda (slovník), Sunnitský islám, Svatá říše římská, Svatá země, Svatý Kříž, Svatý stolec, Svjatoslav I. Igorevič, Syagriova říše, Syřané, Symeon I., Syrakusy, Syrština, Syrská dynastie, Tagma, Tamerlán, Taurus (pohoří), Třetí Řím, Třetí křížová výprava, Třetí konstantinopolský koncil, Tetrarchie (vláda), Thema, Theodóros II. Laskaris, Theodora I., Theodora II., Theodora III., Theodorich Veliký, Theodoros I. Laskaris, Theodoros Komnenos Dukas, Theodoros Studijský, Theodosius I., Theodosius II., Theofanes Homologetes, Theofilos, Theofylaktos Simokattés, Thesálie, Thrákie, Tiberios II., Tomáš Akvinský, Tomáš Slovan, Totila, Trabzon, Translatio imperii, Trapezuntské císařství, Treťjakovská galerie, Tribonianus, Tribut, Turci, Turkické národy, Tyrannis, Uhersko, Umajjovci, Urban II., Uzurpátor, Vandalové, Vazal, Východní Evropa, Východní křesťanství, Východní Slované, Velké schizma, Velkomoravská říše, Vexillum, Vizigótská říše, Vladimír I., Voltaire, Vulgární latina, Warren Treadgold, Západní Evropa, Západní kultura, Západořímská říše, Zélóti (Soluň), Zenon (císař), 10. století, 1054, 11. století, 12. století, 1261, 13. století, 1320, 15. srpen, 1680, 29. květen, 313, 4. století, 5. století, 518, 6. století, 610, 7. století, 8. století, 802, 813.