Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

Byzantská říše

Index Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Obsah

  1. 543 vztahy: Abbásovci, Absolutní monarchie, Achajské knížectví, Aegyptus, Africký exarchát, Afrika (provincie), Agathias, Akafist, Akritai, Alani, Albánština, Albánie, Aleppo, Alexandrie, Alexios I. Komnenos, Alexios II. Komnenos, Alexios III. Angelos, Alexios IV. Angelos, Alexios V., Alp-Arslan, Amorejská dynastie, Anastasios I., Andronikos I. Komnenos, Andronikos II., Andronikos III., Angelovci, Anna Komnenovna, Anthémios z Trallu, Antiochie, Antiochijské knížectví, Apeninský poloostrov, Arabština, Arabové, Aramejština, Aramejci, Arcadius, Ariánství, Aristokracie, Arménština, Arméni, Arménie, Úřední jazyk, Asie, Asparuch, Athény, Athos, Attila, Augustus (titul), Avaři, Şanlıurfa, ... Rozbalte index (493 více) »

  2. Zaniklé státy Afriky
  3. Zaniklé státy na Balkánském poloostrově

Abbásovci

Abbásovci je jedna ze dvou největších sunnitských dynastií muslimského impéria, vládnoucí arabskému chalífátu v letech 750 až 1258.

Vidět Byzantská říše a Abbásovci

Absolutní monarchie

– subnárodní monarchie (tradiční) Absolutní monarchie (nebo také Absolutistická monarchie) je forma monarchie, ve které panovník přímo disponuje státní mocí a není omezen ústavou nebo parlamentem.

Vidět Byzantská říše a Absolutní monarchie

Achajské knížectví

Achajské knížectví (francouzsky Principauté d'Achaïe, řecky Πριγκιπάτον Αχαϊας), též Morejské knížectví, byl křižácký stát vzniklý po vyvrácení Byzantské říše čtvrtou křížovou výpravou v roce 1204.

Vidět Byzantská říše a Achajské knížectví

Aegyptus

Aegyptus neboli česky Egypt, latinským celým názvem Provincia Aegypti (řecky ἐπαρχία Αἰγύπτου), bylo ve starověku jméno římské provincie, zahrnující převážnou část moderního Egypta s výjimkou Sinajského poloostrova.

Vidět Byzantská říše a Aegyptus

Africký exarchát

Africký exarchát (latinsky Exarchatus Africae), v dějinách též někdy označován jako Kartaginský exarchát, byla administrativní jednotka Byzantské říše zahrnující území v oblasti západního Středomoří.

Vidět Byzantská říše a Africký exarchát

Afrika (provincie)

Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.

Vidět Byzantská říše a Afrika (provincie)

Agathias

#PŘESMĚRUJ Agathias z Myriny.

Vidět Byzantská říše a Agathias

Akafist

Ikona "Oslava Bohorodičky akafistem" ze 14. století Akafist, též Akathist nebo Akathistos (řecky Ακάθιστος - nesedící, tj. zpívaný v stoje) je ve východním ritu liturgický hymnus o zvláštní struktuře.

Vidět Byzantská říše a Akafist

Akritai

Akritai (řecky ἀκρίται, sg. ἀκρίτης, akrites) je termín používaný v byzantské říši v 9.–11. století, jímž se označovaly armádní jednotky a obyvatelstvo střežící východní hranice říše, čelící muslimským státům na Blízkém východě.

Vidět Byzantská říše a Akritai

Alani

Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.

Vidět Byzantská říše a Alani

Albánština

Albánština (albánsky gjuha shqipe nebo shqip) je indoevropský jazyk, kterým mluví přes 6 milionů lidí v Albánii a Kosovu.

Vidět Byzantská říše a Albánština

Albánie

Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.

Vidět Byzantská říše a Albánie

Aleppo

Aleppo (ve starověku Beroea) je město v severozápadní Sýrii, 50 km jižně od tureckých hranic.

Vidět Byzantská říše a Aleppo

Alexandrie

Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.

Vidět Byzantská říše a Alexandrie

Alexios I. Komnenos

Alexios I. Komnenos (1048 – 15. srpna 1118) byl byzantským císařem v letech 1081 až 1118 a zakladatelem dynastie Komnenovců.

Vidět Byzantská říše a Alexios I. Komnenos

Alexios II. Komnenos

Alexios II. (řecky Αλέξιος Β’ Κομνηνός, Alexios II Komnēnos, někdy latinsky Alexius II. Comnenus; 14. září 1169 – říjen 1183, Konstantinopol), syn byzantského císaře Manuela I.

Vidět Byzantská říše a Alexios II. Komnenos

Alexios III. Angelos

Alexios III.

Vidět Byzantská říše a Alexios III. Angelos

Alexios IV. Angelos

Alexios IV.

Vidět Byzantská říše a Alexios IV. Angelos

Alexios V.

Alexios V. zvaný Μurtzuflos (Murtzuflos Μούρτζουφλος.

Vidět Byzantská říše a Alexios V.

Alp-Arslan

Alp-Arslan (20. ledna 1029 – 25. listopadu 1072), plným jménem Diya ad-Dunya wa ad-Din Adud ad-Dawlah Abu Shuja Muhammad Alp Arslan ibn Dawud, byl druhý sultán z dynastie Velkých Seldžuků vládnoucí v letech 1063–1072.

Vidět Byzantská říše a Alp-Arslan

Amorejská dynastie

Rozsah Byzantské říše na konci vlády amorejské dynastieČlenové amorejské dynastie (také amorijské či fryžské) vládli Byzantské říši v letech 820 až 867.

Vidět Byzantská říše a Amorejská dynastie

Anastasios I.

Anastasios I. (Anastasius I.) (kolem 430 Dyrrhachium – 9./10. července 518 Konstantinopol) byl východořímským císařem v letech 491–518.

Vidět Byzantská říše a Anastasios I.

Andronikos I. Komnenos

Andronikos I. Komnenos (řecky Ανδρόνικος Α’ Κομνηνός; mezi 1118 a 1122 – 12. září 1185), syn sebastokratora Izáka Komnena (1093 – asi 1152), byl v letech 1183–1185 císař byzantské říše z rodu Komnenovců.

Vidět Byzantská říše a Andronikos I. Komnenos

Andronikos II.

Andronikos II.

Vidět Byzantská říše a Andronikos II.

Andronikos III.

Adronikos III.

Vidět Byzantská říše a Andronikos III.

Angelovci

Alexios IV. Angelos, byzantský císař Rod Angelovců (řecky Ἄγγελος, ženský rod Άγγελίνα) byl jednou z byzantských šlechtických rodin.

Vidět Byzantská říše a Angelovci

Anna Komnenovna

Anna Komnéna (řecky Ἄννα Κομνηνή, 2. prosince 1083 Konstantinopol - asi 1154) byla historička, dcera byzantského císaře Alexia I. Komnena a Ireny Dukaiovny.

Vidět Byzantská říše a Anna Komnenovna

Anthémios z Trallu

Anthémios z Trallu (činný v 6. století) byl byzantský matematik, sochař a architekt.

Vidět Byzantská říše a Anthémios z Trallu

Antiochie

Antiochie (řecky Ἀντιόχεια Antiocheia, latinsky Antiochia), pro rozlišení též Syrská Antiochie nebo Antiochie nad Orontem, bylo historické město na severu Sýrie na řece Orontés, u Isského zálivu na severovýchodě Středozemního moře.

Vidět Byzantská říše a Antiochie

Antiochijské knížectví

Antiochijské knížectví, možno také Antiošské (latinsky, normansky) byl křižácký stát rozkládající se v dnešní Sýrii a Turecku s centrem ve městě Antiochie.

Vidět Byzantská říše a Antiochijské knížectví

Apeninský poloostrov

Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.

Vidět Byzantská říše a Apeninský poloostrov

Arabština

Arabština (al-lugha al-ʿarabíja) je semitský jazyk.

Vidět Byzantská říše a Arabština

Arabové

arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.

Vidět Byzantská říše a Arabové

Aramejština

Aramejština (aramejsky ܐܪܡܝܐ) je jeden ze semitských jazyků.

Vidět Byzantská říše a Aramejština

Aramejci

Aramejci jsou příslušníci západosemitského kočovného a pasteveckého národa, který žil v oblasti horní Mezopotámie (biblický Aram).

Vidět Byzantská říše a Aramejci

Arcadius

Flavius Arcadius (řecky Arkadios; 377 – 1. května 408) byl východořímský císař vládnoucí od roku 395 až do své smrti.

Vidět Byzantská říše a Arcadius

Ariánství

První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).

Vidět Byzantská říše a Ariánství

Aristokracie

Aristokracie (z řec. aristos, nejlepší a kratos, vláda) je forma vlády, kde je moc v rukou elity, skupiny urozených lidí.

Vidět Byzantská říše a Aristokracie

Arménština

Arménština je jazyk arménského národa.

Vidět Byzantská říše a Arménština

Arméni

Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.

Vidět Byzantská říše a Arméni

Arménie

Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.

Vidět Byzantská říše a Arménie

Úřední jazyk

Úřední neboli státní jazyk je jazyk stanovený zákonem pro komunikaci s úřady, včetně školství.

Vidět Byzantská říše a Úřední jazyk

Asie

Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.

Vidět Byzantská říše a Asie

Asparuch

Chán Asparuch byl prvním vládcem období první bulharské říše (681–1018).

Vidět Byzantská říše a Asparuch

Athény

Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.

Vidět Byzantská říše a Athény

Athos

Athos (v pravoslaví většinou „Svatá Hora“ – z řeckého Agion Óros) je jeden ze tří poloostrovů na severořeckém Chalkidiki.

Vidět Byzantská říše a Athos

Attila

Attila (okolo 395 – březen 453; skutečné jméno není známo, Attila znamená gótsky Tatíček) přezdívaný Bič Boží byl nejmocnější náčelník hunské říše, krátkodobého státního útvaru ve střední a východní Evropě, který vznikl v souvislosti se stěhováním národů.

Vidět Byzantská říše a Attila

Augustus (titul)

Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.

Vidět Byzantská říše a Augustus (titul)

Avaři

Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.

Vidět Byzantská říše a Avaři

Şanlıurfa

Şanlıurfa neboli Edessa je město v Turecku, do osmdesátých let 20. století nazývané Urfa (čestný přívlastek şanlı – slavná byl udělen za odpor proti evropským koloniálním mocnostem za kemalistické revoluce).

Vidět Byzantská říše a Şanlıurfa

Štěpán Dušan

Štěpán Uroš IV.

Vidět Byzantská říše a Štěpán Dušan

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Vidět Byzantská říše a Židé

Černá smrt

Obyvatelé Tournai pochovávají oběti moru; detail miniatury z ''Letopisů Gillese Li Muisise'' (1272–1352)Bibliothèque royale de Belgique, MS 13076-77, f. 24v. https://www.facebook.com/Lesalondedieu/photos/a.425292488001307/787510025112883/?type.

Vidět Byzantská říše a Černá smrt

Černé moře

Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

Vidět Byzantská říše a Černé moře

Čtvrtá křížová výprava

Čtvrtá křížová výprava (1202–1204) byla jedním ze série válečných tažení do Svaté země.

Vidět Byzantská říše a Čtvrtá křížová výprava

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.

Vidět Byzantská říše a Řím

Římané

Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).

Vidět Byzantská říše a Římané

Římská říše

Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př.

Vidět Byzantská říše a Římská říše

Římské právo

Gaius Avidius Cassius kolem roku 126 př. n. l. a připomíná Lex Cassia tabellaria z roku 137 př. n. l. Tento římský zákon nařizoval použití tajného hlasování soudních porot pro všechny procesy kromě případů zrady.

Vidět Byzantská říše a Římské právo

Římské provincie

Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.

Vidět Byzantská říše a Římské provincie

Řečtina

Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.

Vidět Byzantská říše a Řečtina

Řecká pravoslavná církev

Řecká pravoslavná církev (Ελληνορθόδοξη Εκκλησία) je skupina několika církví v rámci širšího společenství pravoslavných církví, které sdílí společné kulturní tradice a stejnou věrouku.

Vidět Byzantská říše a Řecká pravoslavná církev

Řecké písmo

Řecká dopravní směrovací značka Vývoj řecké abecedy Řecké písmo je nejstarší dosud používané písmo v Evropě.

Vidět Byzantská říše a Řecké písmo

Řecký oheň

Ioanna Skylitza z poloviny 11. století Řecký oheň (též byzantinský oheň či tekutý oheň) byla zbraň používaná Byzantinci.

Vidět Byzantská říše a Řecký oheň

Řecko

Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.

Vidět Byzantská říše a Řecko

Řekové

Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.

Vidět Byzantská říše a Řekové

Bagdád

Bagdád je hlavní město Iráku a provincie Bagdád.

Vidět Byzantská říše a Bagdád

Balkán

Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Vidět Byzantská říše a Balkán

Barbar

kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.

Vidět Byzantská říše a Barbar

Bari

Bari je přístavní město, hlavní město regionu Apulie a její provincie Bari, ležící na pobřeží Jaderského moře v jižní Itálii.

Vidět Byzantská říše a Bari

Basileios I.

Basileios I., zvaný Makedonec, (okolo 812 – 29. srpna 886) byl byzantským císařem od roku 867 až do své smrti v roce 886.

Vidět Byzantská říše a Basileios I.

Basileios II. Bulgaroktonos

Basileios II.

Vidět Byzantská říše a Basileios II. Bulgaroktonos

Basileus

Basileus nebo basiliás je řecký titul, jehož význam se v různých historických epochách proměňoval.

Vidět Byzantská říše a Basileus

Basiliky

Basiliky (z řeckého τά βασιλικά νóμιμα, ta basilika nomima – „císařské zákony“) je právní sbírka vydaná na konci 9. století byzantským císařem Lvem VI.

Vidět Byzantská říše a Basiliky

Bazilika San Vitale

Bazilika San Vitale, italsky Basilica di San Vitale, je kostel v italském městě Ravenna.

Vidět Byzantská říše a Bazilika San Vitale

Beduíni

sinajské hoře Beduíni (z arabského badawí - neusazení, nomadští; pl. bedu) jsou příslušníci arabských nomádských kmenů obývajících převážně pouště.

Vidět Byzantská říše a Beduíni

Belisar

Flavius Belisarius (řecky Βελισάριος, 505 – 13. března 565) byl byzantský vojevůdce 6. století.

Vidět Byzantská říše a Belisar

Benátská republika

Benátská republika (benátsky Repùblega de Venèsia), plným jménem Nejjasnější republika benátská (benátsky Serenìsima Respùblica de Venexia) neboli La Serenissima, též známa jako „Nejjasnější republika sv.

Vidět Byzantská říše a Benátská republika

Bithýnie

Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Bithýnie Bithýnie byla ve starověku královstvím a římskou provincií, rozkládající se na severovýchodě Malé Asie (v dnešním Turecku) při březích Propontidy (Marmarského moře), thráckého Bosporu a Pontu Euxinu (Černého moře).

Vidět Byzantská říše a Bithýnie

Bitva na Kosově poli

Bitva na Kosově poli (Kosovo polje, Campus Turdorum, někdy také bitva na Kosovu rovném)Dějiny Srbska, str.

Vidět Byzantská říše a Bitva na Kosově poli

Bitva u Acheloje

Bitva u Acheloje nebo též Anchiala byla vojenským střetnutím mezi byzantskou a bulharskou armádou, jež skončila bulharským vítězstvím.

Vidět Byzantská říše a Bitva u Acheloje

Bitva u Adrianopole

Bitva u Adrianopole se odehrála 9. srpna 378 mezi římským vojskem pod velením východořímského císaře Valenta s Góty a Alany vedenými Fritigernem.

Vidět Byzantská říše a Bitva u Adrianopole

Bitva u Akroinu

V bitvě u Akroinu se v roce 740 srazilo byzantské vojsko vedené císařem Leonem III. s muslimskými Araby.

Vidět Byzantská říše a Bitva u Akroinu

Bitva u Ankary

Bitva u Ankary nebo bitva u Angory byl střet mezi vojsky osmanského sultána Bájezída I. a turko-mongolsko-íránského dobyvatele Tamerlána (Tímura), ke kterému došlo 20. července 1402"Ankara, Battle of" in The New Encyclopaedia Britannica.

Vidět Byzantská říše a Bitva u Ankary

Bitva u řeky Marica

Bitva u řeky Marica nebo bitva u Černomenu se odehrála u řeky Marica, nedaleko vesnice Ormenio,, (dnes Řecko) a města Edirne (dnes Turecko) v pátek, dne 26. září 1371.

Vidět Byzantská říše a Bitva u řeky Marica

Bitva u Belasice

Bitva u Belasice, známá též jako bitva u Kleidionu, jež se odehrála 6. října 1014, byla jednou z rozhodujících porážek bulharské armády během byzantsko-bulharských válek.

Vidět Byzantská říše a Bitva u Belasice

Bitva u Dorylaia

V bitvě u Dorylaia se 1. července 1097 střetlo vojsko účastníků první křížové výpravy se seldžuckými Turky.

Vidět Byzantská říše a Bitva u Dorylaia

Bitva u Dyrrhachia (1081)

Bitva u Dyrrhachia se odehrála 18. října 1081 mezi Byzantinci vedenými císařem Alexiem I. Komnenem a jihoitalskými Normany, jimž velel Robert Guiscard.

Vidět Byzantská říše a Bitva u Dyrrhachia (1081)

Bitva u Jarmúku

Bitva u JarmúkuV anglických zdrojích Battle of Yarmouk.

Vidět Byzantská říše a Bitva u Jarmúku

Bitva u Mantzikertu

V bitvě u Mantzikertu se v pátek 26. srpna 1071 střetla byzantská armáda s vojskem seldžuckých Turků vedeným sultánem Alp-Arslánem. Porážka Byzantinců, jejichž císař Roman IV. Diogenes padl v průběhu boje do zajetí, a následný politický a vojenský rozvrat paralyzující byzantskou říši zásadním způsobem poznamenaly její obranyschopnost.

Vidět Byzantská říše a Bitva u Mantzikertu

Bitva u Myriokefala

Bitva u Myriokefala (turecky Bin Kelle Savaşı, tj. „bitva tisíce hlav“) se konala mezi Byzantinci a seldžuckými Turky 17. září 1176 ve Frýgii.

Vidět Byzantská říše a Bitva u Myriokefala

Bitva u Nikopole

V bitvě u Nikopole se 25. září 1396 střetli osmanští Turci s křižáckým vojskem tvořeným především Francouzi, Uhry, Chorvaty, Němci, Burgunďany, Bulhary, Benátčany aj.

Vidět Byzantská říše a Bitva u Nikopole

Bitva u Ninive

Bitva u Ninive byla rozhodující střetnutí poslední římsko-perské války, probíhající v letech 602 až 628.

Vidět Byzantská říše a Bitva u Ninive

Bitva u Pelagonie

Bitva u Pelagonie se odehrála v září roku 1259, mezi Nikájským císařstvím, které zde stálo proti knížectví Achajskému, despotátu Epirskému a království Sicilskému.

Vidět Byzantská říše a Bitva u Pelagonie

Bitva u Pelekanonu

V bitvě u Pelekanonu se 10. a 11. června 1329 střetlo byzantské vojsko v čele s císařem Andronikem III. s osmanskými Turky vedenými Orhanem I. Císař se vypravil do Bithýnie, aby prolomil osmanské obležení Nikomédie a Nikaie, avšak byl poražen.

Vidět Byzantská říše a Bitva u Pelekanonu

Bitva u Tagin

Bitva u Tagin, známá též jako bitva u Busta Gallorum, byla předposledním velkým střetnutím římsko-gótských válek, jejichž závěrečná fáze probíhala na území dnešní Itálie po značnou část první poloviny 6.

Vidět Byzantská říše a Bitva u Tagin

Bitva u Varny

Bitva u Varny, zvaná též „bitva národů u Varny“, nebo také „první bitva národů“, se konala 10. listopadu 1444 poblíž Varny ve východním Bulharsku a jednalo se o závěrečný střet s Osmany během takzvané Varnské křížové výpravy.

Vidět Byzantská říše a Bitva u Varny

Bogomilství

Soluně Bogomilství byl za křesťanství sám sebe označující náboženský směr, označovaný někdy jako dualistický, gnostický, či jako příbuzný s manicheismem.

Vidět Byzantská říše a Bogomilství

Bohemund z Tarentu

Bohemund z Tarentu (v latinských kronikách psán; 1052–1058 až 1111) byl italo-normanský válečník a dobrodruh, kníže z Tarentu a jeden z předních účastníků první křížové výpravy.

Vidět Byzantská říše a Bohemund z Tarentu

Bonifác z Montferratu

Bonifác I. z Montferratu (asi 1150 – 4. září 1207) byl markýz (markrabě) z Montferratu a vůdce čtvrté křížové výpravy.

Vidět Byzantská říše a Bonifác z Montferratu

Boris I.

Územní rozsah Bulharska za Borisovy vlády Boris I. († 907) byl bulharským knížetem vládnoucím v letech 852 až 889.

Vidět Byzantská říše a Boris I.

Bospor

Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka.

Vidět Byzantská říše a Bospor

Bulhaři

Bulhaři jsou národ a jihoslovanské etnikum žijící v Bulharsku a jeho sousedních regionech, které spojuje společný bulharský původ, kultura, historie a jazyk.

Vidět Byzantská říše a Bulhaři

Bulharsko

Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.

Vidět Byzantská říše a Bulharsko

Bursa

Bursa je čtvrté nejlidnatější město v Turecku, s 1 431 172 obyvateli (podle sčítání v roce 2007) je hlavním městem stejnojmenné provincie.

Vidět Byzantská říše a Bursa

Byzantion

Byzantion (starořecky Βυζάντιον, latinsky Byzantium) je název původní antické osady umístěné na Thráckém Bosporu, průlivu mezi Černým a Marmarským mořem.

Vidět Byzantská říše a Byzantion

Byzantologie

23. byzantologický kongres v Bělehradě, Srbsko. 2016; poštovní známka Srbska Byzantologie (méně často byzantistika) je interdisciplinární vědní obor, zabývající se historií, kulturou, náboženstvím, uměním, vědou, ekonomikou a politikou Byzantské říše.

Vidět Byzantská říše a Byzantologie

Byzantská říše v době Herakleiovců

Období vlády Herakleiovců trvalo od roku 610 do roku 711.

Vidět Byzantská říše a Byzantská říše v době Herakleiovců

Byzantská řečtina

Byzantská řečtina nebo také středověká řečtina, případně střední řečtina, je označení pro vývojové období řečtiny zhruba od pátého či šestého století našeho letopočtu do pádu Konstantinopole v roce 1453.

Vidět Byzantská říše a Byzantská řečtina

Caesar

Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.

Vidět Byzantská říše a Caesar

Caesarea Maritima

Letecký pohled na Caesareu Caesarea Maritima, často jen bez přízviska Caesarea či řecky Kaisareia, bylo důležité starověké město v Palestině, ve středověku pak důležité město křižáků.

Vidět Byzantská říše a Caesarea Maritima

Car

moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).

Vidět Byzantská říše a Car

Církev

Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.

Vidět Byzantská říše a Církev

Církevní unie

Unie církví je spojení dvou nebo více křesťanských denominací do jednoho celku.

Vidět Byzantská říše a Církevní unie

Chalífát

Rozsah Arabského chalífátu v letech 622–750 Chalífát (též kalifát) znamená vládu chalífy, hlavy ummy, muslimské obce.

Vidět Byzantská říše a Chalífát

Chalkedonský koncil

Chalkedonský koncil Chalkedonský koncil (8. října – 1. listopadu 451) byl čtvrtý ekumenický koncil, který zasedal v Chalkedonu v Bithýnii v Malé Asii.

Vidět Byzantská říše a Chalkedonský koncil

Charles Louis Montesquieu

Charles Louis de Secondat, baron de La Brède et de Montesquieu (od 5. ledna 1728) (18. ledna 1689 La Brède – 10. února 1755 Paříž), byl francouzský filozof a spisovatel, především kritik francouzského absolutismu a společnosti své doby.

Vidět Byzantská říše a Charles Louis Montesquieu

Chazarská říše

Chazarská říše je název zaniklého státního útvaru na pomezí východní Evropy a Asie, který v době svého největšího rozkvětu v 8. a 9. století zahrnoval oblasti od dolního Dněpru a Krymu až ke Kaspickému moři a úpatí severovýchodního Kavkazu.

Vidět Byzantská říše a Chazarská říše

Chálid ibn al-Valíd

Chálid ibn al-Valíd, Sajf Alláh - Meč božíčestné příjmení mu udělil prorok Mohamed, (592 Mekka - 642), jeden z nejvýznamnějších arabských vojevůdců z doby proroka Mohameda a volených chalífů Abú Bakra a Umara ibn al-Chattába.

Vidět Byzantská říše a Chálid ibn al-Valíd

Chán

Chán (turkicky: khān, mongolsky: qāān, čínsky: 可汗 – Xan, Han, Ke-Han) je tradiční turkické označení pro vůdce kmene, později panovníka státního útvaru označovaného jako chanát.

Vidět Byzantská říše a Chán

Christianizace

Viktora Vasněcova. Christianizace (pokřesťanštění) je pojem označující proces konverze jedinců či většího množství lidí ke křesťanství.

Vidět Byzantská říše a Christianizace

Christologie

Vzkříšení Krista 1560 Veronese, Didier Descouens Christologie (z řeckého χριστός christos pomazaný + λόγος logos slovo, řeč, nauka) je jedno z odvětví křesťanské teologie, která se zabývá osobou Ježíše Krista a jejím teologickým významem.

Vidět Byzantská říše a Christologie

Comitatenses

Pojem comitatenses označuje jednotky římské armády v době dominátu tvořící mobilní polní armády, zvané comitatus, rozmístěné uvnitř říše a připravené zastavit protivníka, který pronikl přes hranice.

Vidět Byzantská říše a Comitatenses

Corpus iuris civilis

Corpus iuris civilis představuje kodifikaci římského práva provedenou na podnět byzantského císaře Justiniána I. v 6. století.

Vidět Byzantská říše a Corpus iuris civilis

Cyril a Metoděj

Petra Váni Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj (označováni někdy jako soluňští bratři, apoštolové Slovanů či slovanští věrozvěstové) byli křesťanští misionáři, kněží, mniši a bratři ze Soluně, kteří v rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané hlaholice.

Vidět Byzantská říše a Cyril a Metoděj

Cyrilice

Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.

Vidět Byzantská říše a Cyrilice

Dalmatština

Dalmatština nebo dalmátština je východorománský jazyk, jímž mluvilo romanizované obyvatelstvo části západního Balkánu, zejména v dnešních městech Zadar (dalmatsky Jadera), Trogir (Tragur), Split (Spalatro), Dubrovnik (Raugia) a Kotor (Cattaro) a na blízkých ostrovech Krk (Vikla), Cres (Crepsa) a Rab (Arba).

Vidět Byzantská říše a Dalmatština

Dalmácie (provincie)

Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.

Vidět Byzantská říše a Dalmácie (provincie)

Damašek

Damašek (arabsky oficiálně دمشق Dimašk, hovorově aš-Šám الشام) je hlavní město Sýrie.

Vidět Byzantská říše a Damašek

Damietta

Damietta na mapě Egypta Damietta, nebo také Dumját, (arabsky) je přístavem v Egyptě, leží na pobřeží Středozemního moře.

Vidět Byzantská říše a Damietta

Danišmendovci

Danišmendovci či také Danišmendové (persky سلسله دانشمند, turecky Danişmentliler) byla turecká dynastie oghuzského původu založená Danišmendem Gazim.

Vidět Byzantská říše a Danišmendovci

Dóže

benátských dóžat 77. dóže benátský Andrea Gritti (Tizian, 1537-1540) Dóže (italsky doge, odvozené z benátského slova doxe) je titul voleného vládce některých italských republik ve středověku a raném novověku.

Vidět Byzantská říše a Dóže

Denár

Denár Vratislava II., první strana mince Denár Vratislava II., druhá strana mince Denár je stříbrná mince, která byla poprvé ražena na území římského státu.

Vidět Byzantská říše a Denár

Despocie

Despocie (z řec. despotés, hospodář, pán, panovník) je krajní forma nebo způsob autokratické vlády, která poddaným nepřiznává žádná práva a zachází s nimi jako se svým majetkem,Ritter-Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie.

Vidět Byzantská říše a Despocie

Digenis Akritas

Výjev s tematikou Digenise Akrity na athénském talíři z 12. století Digenis Akritas, v novořeckém přepisu Digenis Akritis, je byzantský hrdinský epos, jehož děj se odehrává na pozadí byzantsko-arabského konfliktu v oblasti kolem řeky Eufratu.

Vidět Byzantská říše a Digenis Akritas

Diglosie

Diglosie je sociolingvistický jev, který se vyznačuje současným používáním dvou jazyků nebo dvou forem jednoho jazyka s odlišnou sociální a kulturní funkcí na jednom území.

Vidět Byzantská říše a Diglosie

Diocletianus

Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1.

Vidět Byzantská říše a Diocletianus

Dobrudža

Bulharskem (světle zeleně). Dobrudža (rumunsky Dobrogea, bulharsky Добруджа), je historické území o rozloze 23 100 km² rozdělené dnes mezi Rumunsko a Bulharsko.

Vidět Byzantská říše a Dobrudža

Dromón

Model byzantského dromónu v Athenském muzeu války Dromón byla byzantská loď.

Vidět Byzantská říše a Dromón

Druhá Bulharská říše

Druhá Bulharská říše (Vtorо Bălgarskо Tsartsvo) byl středověký bulharský stát, který existoval mezi lety 1185 a 1396 (či 1422) Tento následnický stát První Bulharské říše dosáhl svého vrcholu za vlády cara Kalojana a Ivana Asena II., aby poté postupně upadal a nakonec byl dobyt vojsky osmanské říše kolem přelomu 14.

Vidět Byzantská říše a Druhá Bulharská říše

Druhá křížová výprava

Druhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím.

Vidět Byzantská říše a Druhá křížová výprava

Druhý lyonský koncil

Druhý lyonský koncil je koncil, který katolická církev uznává za ekumenický.

Vidět Byzantská říše a Druhý lyonský koncil

Druhý nikajský koncil

Druhý nikajský koncil (nicejský, 24. září 787 – 23. října 787) byl ekumenický koncil ve městě Nikaia.

Vidět Byzantská říše a Druhý nikajský koncil

Dukové

Dukové (řecky, singular Δούκας – Dukas) byli příslušníci byzantského aristokratického rodu, kteří údajně odvozovali svůj původ od bratrance římského císaře Konstantina Velikého, zakladatele Konstantinopole.

Vidět Byzantská říše a Dukové

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Vidět Byzantská říše a Dunaj

Edikt milánský

Edikt milánský, resp.

Vidět Byzantská říše a Edikt milánský

Edirne

Edirne (dříve Adrianopolis, česky též Drinopol) je město ležící v evropské části současného Turecka.

Vidět Byzantská říše a Edirne

Edward Gibbon

Edward Gibbon (8. května 1737 v Putney u Londýna, Anglie – 16. ledna 1794, Londýn) byl jeden z nejvýznamnějších britských historiků.

Vidět Byzantská říše a Edward Gibbon

Efez

Mapa starověkého Efesu Efez (řecky Efesos, Ἔφεσος) bylo jedním z velkoměst iónského Řecka v Malé Asii, které se nacházelo v Lýdii na pobřeží Egejského moře (dnes několik kilometrů od pobřeží v İzmirské provincii asi 50 km jižně od İzmiru).

Vidět Byzantská říše a Efez

Efezský koncil

Efezský koncil zasedal mezi 22. červnem 431 a 10. červencem 431 v maloasijském Efezu.

Vidět Byzantská říše a Efezský koncil

Egejské moře

Egejské moře (řecky Αιγαίο Πέλαγος, Aigaio Pelagos, turecky Ege Denizi) je polouzavřené moře Středozemního moře.

Vidět Byzantská říše a Egejské moře

Egypt

Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.

Vidět Byzantská říše a Egypt

Egyptská diecéze

#PŘESMĚRUJ Aegyptus#Byzantský Egypt.

Vidět Byzantská říše a Egyptská diecéze

Egyptské náboženství

Bohové Usir, Anup a Hor Egyptské náboženství je pojem vztahující se k náboženství starověkého Egypta.

Vidět Byzantská říše a Egyptské náboženství

Ekloga (zákoník)

Ekloga (z řeckého ἐκλογή, eklogé, výběr či výbor) byl byzantský zákoník z let 739–741 (některé prameny uvádějí rok 726). Vydal jej císař Lev III. Dílo čerpá z Justiniánovy kodifikace a obecně z římskoprávní tradice, v mnoha ohledech se však odkloňuje a čím dál zřetelněji staví na vlivu církve a křesťanských principů.

Vidět Byzantská říše a Ekloga (zákoník)

Ekumena

Starověká mapa obývaného světaHérodotos ca 450 pred Kr. Ekumena (řecky: οἰκουμένη „oikúmené“ - „obydlená“, tedy „obydlená země“) je „obývaný“ nebo „celý známý“ svět.

Vidět Byzantská říše a Ekumena

Emír

Sergeje Prokudina-Gorského Emír je čestný titul v muslimském světě, který náleží potomkům Mohameda, vysokým vojenským velitelům v zemích Blízkého východu a severní Afriky.

Vidět Byzantská říše a Emír

Emirát

Jako emirát (arabsky: إمارة, imára nebo imáratun, mn. číslo امارات imárát) se označuje oblast vlády emíra.

Vidět Byzantská říše a Emirát

Enrico Dandolo

Enrico Dandolo (latinsky: Henricus Dandolus, 1107 Benátky – 21. června 1205 Konstantinopol) byl benátský dóže a vládl Benátské republice v letech 1193 až 1205.

Vidět Byzantská říše a Enrico Dandolo

Epirský despotát

Epirský nebo Epeirský despotát (středověká řečtina Δεσποτάτο της Ηπείρου), označován někdy také jako „Epirské knížectví“, byl jedním ze středověkých řeckých států, které se hlásily k odkazu Byzantské říše, spolu s Nikájským císařstvím a Trapezuntským císařstvím za její legitimní nástupce, po jejím dobytí vojsky čtvrté křížové výpravy.

Vidět Byzantská říše a Epirský despotát

Epirus

Epirus (řecky Ήπειρος, albánsky Epiri, arumunsky Epiru) je geografická a historická oblast v jihovýchodní Evropě, nyní rozdělená mezi Řecko a Albánii.

Vidět Byzantská říše a Epirus

Etiopie

Etiopie, plným názvem Etiopská federativní demokratická republika, též Habeš, je vnitrozemský stát v Africkém rohu ve východní Africe.

Vidět Byzantská říše a Etiopie

Eufrat

Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.

Vidět Byzantská říše a Eufrat

Eunuch

Kızlar Ağası, hlava černých eunuchů Otomanského říšského harému Eunuch (řecky „strážce lože“; z ευνέ (euné) – postel, ἔχειν (echein) – mít v moci) je muž, který (podle běžné definice tohoto termínu) buď byl kastrován (typicky v brzkém věku – dříve, než se u něj projevily hormonální změny), nebo (podle některých starověkých textů) mu v plození potomků bránila impotence, celibát či jiná zábrana.

Vidět Byzantská říše a Eunuch

Eurasie

Eurasie je označení pro souvislou pevninu na Zemi zahrnující světadíly Evropu a Asii, je součástí Eurafrasie.

Vidět Byzantská říše a Eurasie

Eusebios z Kaisareie

Eusebios z Kaisareie (asi 265 Palestina – 30. května 339 Kaisarea), nazýván též Eusebius Pamphili (žák Pamfilův), byl kněz, teolog a církevní historik.

Vidět Byzantská říše a Eusebios z Kaisareie

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Vidět Byzantská říše a Evropa

Exarchát (byzantská říše)

Exarchát byl byzantský administrativní celek, v jehož čele stál exarcha.

Vidět Byzantská říše a Exarchát (byzantská říše)

Exkomunikace

Jeana Paula Laurense Exkomunikace (z lat. ex-communicare) znamená vyobcování nebo vyloučení ze svátostného společenství církve, tj.

Vidět Byzantská říše a Exkomunikace

Fátimovský chalífát

Fátimovci byla arabská dynastie vládnoucí v Egyptě v 10.–12. století, jejich Fátimovský chalífát byl představitelem ší'itského směru islámu.

Vidět Byzantská říše a Fátimovský chalífát

Feudalismus

Tři stavy na středověké miniatuře Feudalismus neboli feudální zřízení je systém lenních vztahů charakteristický pro evropský, zejména vrcholný středověk.

Vidět Byzantská říše a Feudalismus

Florentská unie

Florentská unie je název užívaný pro církevní unii uzavřenou 6.

Vidět Byzantská říše a Florentská unie

Foederati

Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.

Vidět Byzantská říše a Foederati

Fokas

Fokas (po roce 547 v Thrákii – 5. října 610 v Konstantinopoli) byl byzantský císař v letech 602 až 610.

Vidět Byzantská říše a Fokas

Fotios

Fótios, řecky Φώτιος, (asi 820 Konstantinopol – 6. února 893 Bordi, Arménie) byl patriarcha konstantinopolský v letech 858–867 a 877–886 a jeden z protagonistů velkého církevního schizmatu (mezi Východem a Západem).

Vidět Byzantská říše a Fotios

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Vidět Byzantská říše a Francie

Frankové

Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3.

Vidět Byzantská říše a Frankové

Franská říše

Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6.

Vidět Byzantská říše a Franská říše

Fridrich I. Barbarossa

Fridrich I. Barbarossa (Rudovous) (asi prosinec 1122 – 10. červen 1190, řeka Salef v dnešním Turecku) byl římský král (1152–1190) a císař (1155–1190) z rodu Štaufů, syn Fridricha II. Švábského a Judity Welfské, dcery bavorského vévody Jindřicha Černého z rodu Welfů.

Vidět Byzantská říše a Fridrich I. Barbarossa

Gallipoli

Satelitní fotografie poloostrova Gallipoli (turecky Gelibolu Yarımadası) je poloostrov nacházející se v provincii Çanakkale v evropské části Turecka.

Vidět Byzantská říše a Gallipoli

Gótové

Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.

Vidět Byzantská říše a Gótové

Georgij Aleksandrovič Ostrogorskij

Georgij Aleksandrovič Ostrogorskij (19. ledna 1902 – 24. října 1976) byl jugoslávský historik a byzantolog ruského původu.

Vidět Byzantská říše a Georgij Aleksandrovič Ostrogorskij

Georgios Gemistos Pléthón

Jeden z Plethonových rukopisů, napsán na počátku 15. století v Řecku Georgios Gemistos Plethon (také Pletho, řecky Γεώργιος Πλήθων Γεμιστός; kolem 1355.

Vidět Byzantská říše a Georgios Gemistos Pléthón

Georgios Maniakes

Georgios Maniakes († 1043 poblíž Soluně) byl byzantským generálem a vzdorocísařem v letech 1042 až 1043.

Vidět Byzantská říše a Georgios Maniakes

Georgios Pisides

Georgios Pisides byl byzantský básník pocházející z Pisidie, jenž tvořil na počátku 7. století.

Vidět Byzantská říše a Georgios Pisides

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Vidět Byzantská říše a Germáni

Glycerius

Glycerius byl západořímský císař od března 473 do června 474.

Vidět Byzantská říše a Glycerius

Gruzínština

Gruzínština (kartuli ena) je úřední jazyk kavkazské republiky Gruzie.

Vidět Byzantská říše a Gruzínština

Hagia Sofia

Hagia Sofia (řecky Ἁγία Σοφία (Hagia Sofia), turecky Ayasofya) čili chrám Svaté Moudrosti je byzantský chrám z let 532–537 v zátoce Zlatý roh v Istanbulu, jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa.

Vidět Byzantská říše a Hagia Sofia

Hésychasmus

Hésychasmus (řecky ἡσυχασμός, hésychasmos – od hésychia, „zklidnění“) je mystická forma pravoslavné religiozity, která zažívala rozkvět především mezi byzantskými mnichy v pozdním středověku.

Vidět Byzantská říše a Hésychasmus

Hedvábí

Termín hedvábí se v češtině v minulosti (v odborné literatuře do konce 20. století) používal a zčásti ještě používá pro všechna „nekonečně“ dlouhá textilní vlákna, ke kterým patří jak přírodní hedvábí, tak umělé výrobky podobného tvaru.

Vidět Byzantská říše a Hedvábí

Hedvábná stezka

Dálkové obchodní cesty v Asii. Hedvábná stezka vyznačena tučně Hedvábná stezka či Hedvábná cesta je starověká a středověká trasa vedoucí z východní Asie přes střední Asii do Středomoří.

Vidět Byzantská říše a Hedvábná stezka

Helénismus

diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4.

Vidět Byzantská říše a Helénismus

Helenizace

Řecká kultura pronikala i do židovské kultury, až nakonec otupila i zákaz zobrazování živých tvorů Helenizace je pojem používaný k popsání kulturní změny, při které se něco neřeckého stane řeckým (Antické Řecko).

Vidět Byzantská říše a Helenizace

Herakleios

Herakleios (latinsky Flavius Heraclius; kolem 575 – 11. února 641) byl byzantský císař v letech 610 až 641.

Vidět Byzantská říše a Herakleios

Herakleiovská dynastie

Herakleiovci byli jednou z byzantských panovnických dynastií vládnoucí s přestávkami mezi lety 610 až 711.

Vidět Byzantská říše a Herakleiovská dynastie

Heraldika

přikrývadly Heraldika (z latinského heraldus – herold) je pomocná věda historická, která se zabývá studiem souhrnu pravidel a zvyklostí, podle nichž se znaky a erby tvoří, popisují, určují a kreslí.

Vidět Byzantská říše a Heraldika

Hereze

křižáky (vpravo). Galileo Galilei před soudem inkvizice Hereze (z řeckého αἵρεσις hairesis volba, výběr) označovalo původně filosofické směry, dnes obvykle odštěpený menšinový náboženský směr, který je v podstatném věroučném rozporu s oficiální církví.

Vidět Byzantská říše a Hereze

Hieronymus Wolf

Hieronymus Wolf (13. srpna 1516, Oettingen – 8. října 1580, Augsburg) byl německý historik a humanista 16. století.

Vidět Byzantská říše a Hieronymus Wolf

Hispánie

Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.

Vidět Byzantská říše a Hispánie

Homs

Homs (arabsky:حمص Ḥimṣ, dříve Emesa) je město v západní Sýrii.

Vidět Byzantská říše a Homs

Honorius (císař)

Flavius Honorius (9. září 384 – 15. srpna 423) byl západořímský císař od roku 395 až do své smrti.

Vidět Byzantská říše a Honorius (císař)

Humanismus

Fridrichem III. (freska z dómské knihovny v Sieně, autorem je Pinturicchio) Humanismus (z latinského humanus, lidský) je pozdější označení pro filosofické, literární a kulturní hnutí, vzniklé v Itálii ve 14.

Vidět Byzantská říše a Humanismus

Hunové

Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.

Vidět Byzantská říše a Hunové

Husrav I.

Husrav I. (řecky Chosroés) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců panující v letech 531–579.

Vidět Byzantská říše a Husrav I.

Husrav II.

Husrav II. (řecky Chosroés, – únor 628), známý jako Husrav Parvéz („Vítěz“; novopersky Parvíz پرویز), byl perský velkokrál z dynastie Sásánovců panující v letech 590/591–628.

Vidět Byzantská říše a Husrav II.

Hyperpyron

Manuela I. Komnena Hyperpyron (řecky ὑπέρπυρον) byl mince využívaná v Byzantské říši v období vrcholného středověku.

Vidět Byzantská říše a Hyperpyron

Ibérské království

Ibérie (Iberia) byl římský a řecký název pro starověké gruzínské království Kartli, které existovalo od 4. století př. n. l. do 6. století n. l.

Vidět Byzantská říše a Ibérské království

Ikona

archanděla Gabriela (Treťjakovská galerie, Moskva) archanděla Michaela (Treťjakovská galerie, Moskva) Kristus a svatý Menas, ikona, Egypt, 6. století Ikona je náboženský obraz (přenosný nebo součást ikonostasu) užívaný v oblasti východního křesťanství, tedy v pravoslavné a řeckokatolické církvi.

Vidět Byzantská říše a Ikona

Ikonodulie

Ikonodulie či ikonofilie (z řeckého εἰκῶν eikón obraz + δουλεία dúleia služba) je pojem označující praxi uctívání obrazů svatých, tzv.

Vidět Byzantská říše a Ikonodulie

Ikonografie

Ikonografie (z řečtiny ikon – obraz, grafein – psát, doslovně obrazopis) je jedno z odvětví dějin umění, které se zabývá popisem, klasifikací a interpretací různých zobrazení.

Vidět Byzantská říše a Ikonografie

Ilýrie

Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.

Vidět Byzantská říše a Ilýrie

Imperátor

Imperátor (latinsky imperator) bylo původně označení nositele vojenské moci (imperium) v římské republice.

Vidět Byzantská říše a Imperátor

Ioannes Skylitzes

dobývá Adrianopol a zajímá před bitvou byzantské vojáky Ioannes Skylitzes byl vysoký byzantský vojenský hodnostář a historik, tvořící ve druhé polovině 11. století.

Vidět Byzantská říše a Ioannes Skylitzes

Ioannes Zonaras

Ioannes Zonaras byl byzantský kronikář, který zastával vysoké úřady na dvoře císaře Alexia I. Komnena a později se odebral do kláštera.

Vidět Byzantská říše a Ioannes Zonaras

Irena Athénská

Solidus znázorňující Irenu jako „basilissu“ - císařovnu. Irena z Athén (– Eiréne, 752 v Athénách – 9. srpna 803 ve vyhnanství na ostrově Lesbu) byla ve vztahu manželském a mateřském s císaři Byzantské říše východořímské, správou říše se však zabývala ona, bylo by tedy možné považovat ji za císařovnu.

Vidět Byzantská říše a Irena Athénská

Isaurie

Poloha Isaurie v Malé Asii kolem roku 400 Isaurie bylo historické území na jihu střední části Malé Asie, asi 120 km severovýchodně od dnešní Antálie.

Vidět Byzantská říše a Isaurie

Isidor z Milétu

Isidor z Milétu (řecky: Ισίδωρος ο Μιλήσιος) byl řecký architekt, který spolu s Anthémiem z Trallu navrhl chrám Hagia Sofia v Konstantinopoli v letech 532–537.

Vidět Byzantská říše a Isidor z Milétu

Islám

směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7.

Vidět Byzantská říše a Islám

Islámská expanze

Rané muslimské výboje (al-Futūḥāt al-Islāmiyya), označované také jako arabské výboje a rané islámské výboje začal islámský prorok Mohamedem v 7. století.

Vidět Byzantská říše a Islámská expanze

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Vidět Byzantská říše a Itálie

Ivan Asen II.

Ivan Asen II. (bulharsky Иван Асен II., Ivan Asen II., ve starší literatuře také Jan Asěn II. nebo Ivan II. Asen či Asěn; asi 1195 až 24. červen 1241), syn cara Asena I. a jeho ženy Eleny, byl v letech 1218–1241 bulharským carem z dynastie Asenovců.

Vidět Byzantská říše a Ivan Asen II.

Ivan III.

Ivan III.

Vidět Byzantská říše a Ivan III.

Ivan IV. Hrozný

Ivan IV.

Vidět Byzantská říše a Ivan IV. Hrozný

Izák II. Angelos

Izák II.

Vidět Byzantská říše a Izák II. Angelos

Jaderské moře

Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.

Vidět Byzantská říše a Jaderské moře

Jan Filoponos

Jan Filoponos, také Johannes Philoponus nebo Grammaticus (asi 490 – asi 570, Alexandrie) byl řecký křesťanský filosof, vědec a teolog, komentátor, ale také kritik Aristotela, zejména jeho představ o věčnosti vesmíru.

Vidět Byzantská říše a Jan Filoponos

Jan I. Tzimiskes

Jan I. Tzimiskes (česky také Jan Cimiskes, pravděpodobně v roce 924 v Konstantinopoli – 10. ledna 976) byl byzantským císařem v letech 969 až 976.

Vidět Byzantská říše a Jan I. Tzimiskes

Jan II. Komnenos

Jan II.

Vidět Byzantská říše a Jan II. Komnenos

Jan III. Dukas Vatatzés

Jan III.

Vidět Byzantská říše a Jan III. Dukas Vatatzés

Jan Malalas

Jan Malalas nebo také Ioannes Malalas, (asi 491, Antiochie – 578), byl byzantský kronikář narozený v Antiochii.

Vidět Byzantská říše a Jan Malalas

Jan V. Palaiologos

Jan V. Palailogos (18. června 1332 – 16. února 1391 Konstantinopol) byl byzantský císař v letech 1341–1391.

Vidět Byzantská říše a Jan V. Palaiologos

Jan VI. Kantakuzenos

Jan VI.

Vidět Byzantská říše a Jan VI. Kantakuzenos

Jan VIII. Palaiologos

Jan VIII.

Vidět Byzantská říše a Jan VIII. Palaiologos

Jan z Damašku

Svatý Jan z Damašku (kolem 650, 670 nebo 675-676, Damašek, Sýrie – 749-754, klášter sv. Sávy u Jeruzaléma; řecky: Ιωάννης Δαμασκήνος/Ióannés Damaskénos) byl byzantský teolog a mnich.

Vidět Byzantská říše a Jan z Damašku

Janovská republika

Janovská republika (italsky, ligursky, latinsky), od roku 1580 celým názvem Nejjasnější janovská republika (italsky) byla nezávislá italská republika v Ligurii na severozápadním pobřeží Apeninského poloostrova.

Vidět Byzantská říše a Janovská republika

Ježíš Kristus

Ježíš (asi mezi 7 a 1 př. n. l. Betlém – asi mezi 30 a 33 n. l. Jeruzalém), známý také jako Ježíš Nazaretský či Ježíš z Nazareta, byl židovský pocestný kazatel, zakladatel křesťanství.

Vidět Byzantská říše a Ježíš Kristus

Jeruzalém

Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).

Vidět Byzantská říše a Jeruzalém

Jeruzalémské království

Jeruzalémské království (latinsky, starofrancouzsky Roiaume de Jherusalem, arabsky, italsky, řecky, hebrejsky), též Latinské království jeruzalémské, bylo křižáckým státem založeným ve Svaté zemi po první křížové výpravě roku 1099.

Vidět Byzantská říše a Jeruzalémské království

Judaismus

Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.

Vidět Byzantská říše a Judaismus

Justinián I.

Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.

Vidět Byzantská říše a Justinián I.

Justinián II.

Justinián II.

Vidět Byzantská říše a Justinián II.

Justiniánský mor

Justiniánský mor byla pandemie probíhající za vlády východořímského císaře Justiniána I., jejíž příčinou byl pravý mor.

Vidět Byzantská říše a Justiniánský mor

Justinus I.

Justinus I. (450 poblíž Naissu – 1. srpna 527 Konstantinopol) byl východořímským císařem v letech 518–527 a současně zakladatelem justiniánské dynastie (518–578 resp. 602).

Vidět Byzantská říše a Justinus I.

Justinus II.

Justinus II. (520 – 5. října 578) byl byzantským císařem od 14. listopadu 565 až do 5.

Vidět Byzantská říše a Justinus II.

Karel I. z Anjou

Karel I. z Anjou (1226 – 7. ledna 1285 Foggia, Neapolské království) byl sicilský, jeruzalémský a neapolský král z rodu Kapetovců, mladší bratr francouzského krále Ludvíka IX. Zúčastnil se dvou křižáckých výprav a stal se zakladatelem starší linie kapetovsko-anjouovské dynastie.

Vidět Byzantská říše a Karel I. z Anjou

Karel Veliký

Karel I. Veliký (2. dubna 748 – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814).

Vidět Byzantská říše a Karel Veliký

Kartágo

Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.

Vidět Byzantská říše a Kartágo

Katafrakt

kroužkovým brněním. Starověký reliéf perského katafrakta sásánovské doby ve skalní oblasti Ták-i Bustán (na okraji dnešního Kermánšáhu, Írán) – zobrazuje jezdce v přepychové zbroji, patřícího k nejvyšší nobilitě Artabanem IV.

Vidět Byzantská říše a Katafrakt

Katalánská kompanie

Katalánská kompanie (španělsky Compañía Catalana, latinsky Exercitus francorum, Societas exercitus catalanorum, Societas cathalanorum) neboli Velká katalánská kompanie (katalánsky Gran Companyia Catalana, latinsky Magna Societas Catalanorum) bylo vojsko žoldnéřů z Katalánska a Aragonie vedená Rogerem de Flor.

Vidět Byzantská říše a Katalánská kompanie

Katolická církev

Katolická církev, někdy také označovaná jako římskokatolická církev,Ovšem pod tímto pojmem se v našich podmínkách rozumí zpravidla pouze latinská církev, jako protiklad církví řeckokatolických.

Vidět Byzantská říše a Katolická církev

Kavkaz

Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.

Vidět Byzantská říše a Kavkaz

Kayseri

Kayseri, ve starověku Mazaka, Kaisareia či Ceasarea, je město v Kappadokii ve středním Turecku.

Vidět Byzantská říše a Kayseri

Křížové výpravy

Modlící se křižácký rytíř na dobové miniatuře ''(BL MS Royal 2A XXII f. 220)'' Křížové výpravy, starším výrazem kruciáty, byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům.

Vidět Byzantská říše a Křížové výpravy

Křesadlo

Křesací soupravakřesadla: pyrit, markazit, ocílkatroud: hubkakřesací kámen: úštěp pazourku Křesadlo je souprava předmětů určená k rozdělávání ohně za pomoci vykřesané jiskry.

Vidět Byzantská říše a Křesadlo

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj.

Vidět Byzantská říše a Křesťanství

Kilíkie

Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Kilíkie Kilíkie (řecky Κιλικία, Kilikia) byl ve starověku obvykle užívaný název pro pobřežní region, jenž se rozkládal na jihu poloostrova Malá Asie.

Vidět Byzantská říše a Kilíkie

Klášter svaté Kateřiny

Klášter svaté Kateřiny (arabsky دير سانت كاترين, Dayr Sānt Kātrīn, řecky Ιερά Μονή Αγίας Αικατερίνης στο Όρος Σινά, Iera Monî Agias Aikaterinîs sto Oros Sina) je klášter v poušti na Sinajském poloostrově v Egyptě nedaleko města Svatá Kateřina (arabsky سانت كاترين) v guvernorátu Jižní Sinaj.

Vidět Byzantská říše a Klášter svaté Kateřiny

Koiné

Koiné (– obecná mluva) je označení pro interdialekt starořečtiny, kterým se běžně hovořilo ve východním Středomoří v období helénismu, zhruba od poloviny 4. století př. n. l. do 3. století n. l., ve východní části Římské říše až do 7.

Vidět Byzantská říše a Koiné

Komnenovci

Komnenovci (řecky Κομνηνοί, Komnenoi) byla dynastie, vládnoucí byzantské říši v letech 1081 až 1185.

Vidět Byzantská říše a Komnenovci

Koncil v Hiereii

Koncil v Hiereii byl v roce 754 svolán ikonoklastickým císařem Konstantinem V. za účelem odsouzení uctívání ikon.

Vidět Byzantská říše a Koncil v Hiereii

Konstans II.

Konstans II. (7. listopadu 630 – 15. září 668 v Syrakusách) byl byzantský císař vládnoucí v letech 641–668.

Vidět Byzantská říše a Konstans II.

Konstantin I. Veliký

Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.

Vidět Byzantská říše a Konstantin I. Veliký

Konstantin IV.

Konstantin IV.

Vidět Byzantská říše a Konstantin IV.

Konstantin IX. Monomachos

Konstantin IX.

Vidět Byzantská říše a Konstantin IX. Monomachos

Konstantin V. Kopronymos

Konstantin V. Kopronymos („Pokálený“), (718 – 14. září 775) byl byzantským císařem v letech 741 až 775.

Vidět Byzantská říše a Konstantin V. Kopronymos

Konstantin VI.

Konstantin VI. (771–797) nastoupil v devíti letech na byzantský trůn po svém otci Leonovi IV. Zpočátku za něho vykonávala vládu jako regentka jeho matka Irena, později vládl sám.

Vidět Byzantská říše a Konstantin VI.

Konstantin VII. Porfyrogennetos

#PŘESMĚRUJ Konstantin VII. Porfyrogennétos.

Vidět Byzantská říše a Konstantin VII. Porfyrogennetos

Konstantin XI. Dragases

Svatý Konstantin XI.

Vidět Byzantská říše a Konstantin XI. Dragases

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Vidět Byzantská říše a Konstantinopol

Konstantinopolská univerzita

Konstantinopolská univerzita byla vysoká škola v Konstantinopoli, ustavená v roce 425 Theodosiem II. reformou starší vyšší školy zřízené při založení města Constantinem I. Koncem 4.

Vidět Byzantská říše a Konstantinopolská univerzita

Konstantinopolské hradby

Mapa Konstantinopole s vývojem městských hradeb během byzantské éry Konstantinopolské hradby jsou řady kamenných opevnění obklopující někdejší hlavní město Východořímské říše Konstantinopol (dnešní istanbulskou městskou část Fatih v Turecku), vybudované římským císařem Konstantinem I.

Vidět Byzantská říše a Konstantinopolské hradby

Konstantinopolský patriarchát

Ekumenický konstantinopolský patriarchát či zkráceně Konstantinopolský patriarchát (řecky Οικουμενικό Πατριαρχείο Κωνσταντινουπόλεως; turecky Rum Ortodoks Patrikhanesi, İstanbul Ekümenik Patrikhanesi)Saja English to Turkish dictionary v.2 je jednou ze čtrnácti autokefálních pravoslavných církví.

Vidět Byzantská říše a Konstantinopolský patriarchát

Koptština

Koptská abeceda Koptština (koptsky Ⲙⲉⲧⲣⲉⲙ̀ⲛⲭⲏⲙⲓ Met.Remenkími) je posledním vývojovým stádiem egyptštiny.

Vidět Byzantská říše a Koptština

Koptové

Koptové (z řeckého αιγυπτος „Egypťané“, arabský قبط, množné číslo أقباط) je etnicko-konfesionální skupina, potomci starých Egypťanů.

Vidět Byzantská říše a Koptové

Korint

Korint (řecky Κόρινθος, Kórinthos) byl starověký řecký městský stát a v současnosti je to řecké město ležící při Korintské šíji (Isthmos) – úzkém pásu země spojujícím Peloponéský poloostrov s řeckou pevninou.

Vidět Byzantská říše a Korint

Kréta

Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři.

Vidět Byzantská říše a Kréta

Kristus

Ježíš Kristus Kristus (latinsky christus, odvozeno z řeckého christos, kalk hebrejského mašiach) znamená „pomazaný“, Mesiáš, Bohem vyvolený král.

Vidět Byzantská říše a Kristus

Krize třetího století

Rozdělená říše v roce 271 Krize třetího století (také období vojenských císařů nebo období vojenské anarchie) je historický pojem, jímž se označuje období římských dějin mezi lety 235 a 284/285 n.

Vidět Byzantská říše a Krize třetího století

Krum

Krumova socha ve městě Plovdiv Rozsah bulharské říšeběhem Krumovy vlády(nově získaná území jsou znázorněna žlutě) Krum († 13. dubna 814) byl bulharský chán v letech 803–814 za První bulharské říše.

Vidět Byzantská říše a Krum

Ktésifón

Archeologická oblast starověkého Ktésifóntu Ktésifón (arabsky spolu s protilehlou Seleukií nad Tigridem al-Madá’in.

Vidět Byzantská říše a Ktésifón

Kyjevská Rus

Kyjevská Rus (starorusky Рѹсь, Rusĭ, Рѹ́сьскаѧ землѧ, Rous'skaja zemlja, Ruská země, staroseversky Garðaríki, latinsky Rut(h)enia, řecky Ῥωσία, tj. Rósia) byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11.

Vidět Byzantská říše a Kyjevská Rus

Kypčaci

Kamenná socha Kypčaka z 12. století v Luhansku Kypčaci byl národ turkického původu, který původně v 8. století sídlil ve stepích Kazachstánu a jižní Sibiře na horním a středním toku řeky Irtyš.

Vidět Byzantská říše a Kypčaci

Kypr

Kypr, plným názvem Kyperská republika, je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta.

Vidět Byzantská říše a Kypr

Labarum

Labarum Labarum byla císařská korouhev, původně hlavní vojenská standarta římské armády zavedená za vlády římského císaře Konstantina.

Vidět Byzantská říše a Labarum

Langobardi

Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.

Vidět Byzantská říše a Langobardi

Laonikos Chalkokondyles

Laonikos Chalkokondyles (asi 1423 – 1490) byl byzantský historik původem z Athén, který sepsal ve svém díle Výklad dějin (Ἀποδείξεις Ἱστοριῶν, Apodeixis historión) historický vývoj v letech 1298–1463.

Vidět Byzantská říše a Laonikos Chalkokondyles

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Vidět Byzantská říše a Latina

Latinské císařství

Latinské císařství, přesněji a oficiálně Románské císařství (latinsky, řecky), zkráceně Romania, též Císařství Římanů (latinsky) nebo také Konstantinopolské císařství (latinsky), byl křižácký stát, který vznikl na troskách Římské (byzantské) říše po dobytí jejího hlavního města Konstantinopole vojsky čtvrté křížové výpravy roku 1204.

Vidět Byzantská říše a Latinské císařství

Lýkie

Mapa umístění Lýkie (žlutě) Lýkie je historický region v Anatolii, jenž dnes administrativně spadá pod turecké provincie Antalya a Muğla.

Vidět Byzantská říše a Lýkie

Leon I.

Leon I., případně také Leo (400–474), byl východořímským císařem v letech 457 až 474.

Vidět Byzantská říše a Leon I.

Leon III. Syrský

Leon III.

Vidět Byzantská říše a Leon III. Syrský

Leon IV. Chazar

Leon IV. zvaný Chazar (kol. 750 – 780) byl byzantským císařem panujícím v letech 775–780.

Vidět Byzantská říše a Leon IV. Chazar

Leon V. Arménský

Leon V. Arménský (asi 775, Arminiya – 25. prosince 820, Konstantinopol) byl byzantský císař v letech 813–820.

Vidět Byzantská říše a Leon V. Arménský

Leon VI. Moudrý

Leon VI. (19. srpna 866 zřejmě v Konstantinopoli – 11. května 912 na témže místě), zvaný Moudrý nebo také Filozof, byl byzantský císař od roku 886.

Vidět Byzantská říše a Leon VI. Moudrý

Leontios

Leontios († 705), původem z Isaurie, byl byzantský císař vládnoucí v letech 695–698.

Vidět Byzantská říše a Leontios

Lev III.

Lev III. korunuje Karla Velikého (francouzský rukopis, 14. stol.) Rafael Santi: Lev III. korunuje Karla Velikého (detail fresky ve Vatikánu, 1516) Svatý Lev III. (okolo 750 Řím – 12. června 816 tamt.) byl papežem od 26. prosince 795 až do své smrti v roce 816.

Vidět Byzantská říše a Lev III.

Levanta

Levanta Pojem Levanta je tradiční označení oblasti v Asii ve východním Středomoří, jejíž rozsah se v historii měnil.

Vidět Byzantská říše a Levanta

Libra (jednotka hmotnosti)

Označení pro libru Libra (je stará jednotka hmotnosti odvozená z latinského libra pondo „ libra váhy“, a pondus.

Vidět Byzantská říše a Libra (jednotka hmotnosti)

Limitanei

Pojem limitanei označuje pohraniční jednotky římské armády v době dominátu rozmístěné na hranicích říše.

Vidět Byzantská říše a Limitanei

Lingua franca

Lingua franca (výslovnost lingva franka) je jakýkoliv jazyk šířeji využívaný nad rámec rodilých mluvčích.

Vidět Byzantská říše a Lingua franca

Lothar III.

Lothar III.

Vidět Byzantská říše a Lothar III.

Maďaři

Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.

Vidět Byzantská říše a Maďaři

Makedonie (region)

20px: 1,2 % území oblasti Makedonie je geografické území s proměnlivým rozsahem rozdělené dnes mezi řeckou Makedonii (49,7 %), Severní Makedonii (37,4 %) a bulharskou Pirinskou Makedonii (9,9 %).

Vidět Byzantská říše a Makedonie (region)

Makedonská dynastie (Byzanc)

Byzantská říše v roce 1025. Makedonská dynastie vládla v Byzanci s přestávkami v letech 867–1056.

Vidět Byzantská říše a Makedonská dynastie (Byzanc)

Makedonská renesance

Mozaika z klášteru Hosios Loukas pocházející ze začátku 11. století Makedonská renesance je pojem používaný pro rozvoj byzantské vzdělanosti a kultury za vlády makedonské dynastie v letech (867-1056), a to zejména v 10.

Vidět Byzantská říše a Makedonská renesance

Malatya

Malatya, starověká Meliténé, latinsky Malatia, je město v jihovýchodním Turecku a sídlo stejnojmenné provincie v regionu Východní Anatolie.

Vidět Byzantská říše a Malatya

Malá Asie

Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.

Vidět Byzantská říše a Malá Asie

Mandylion

Mandylion na výstavě Expo 2000 Mandylion nebo také obraz z Edessy je svatá relikvie.

Vidět Byzantská říše a Mandylion

Manicheismus

Jeskynní portrét perského manichejce s kruhovým symbolem Jeskynní nákres manichejského chrámu a sedmi nebes Manicheismus či manichejství (vlastním jménem Náboženství Světla) je dnes již vymizelé světové náboženství, kdysi rozšířené od západní Evropy (kde zanikl v 7.

Vidět Byzantská říše a Manicheismus

Manuel I. Komnenos

Manuel I. Komnenos (řecky, Manouēl I Komnēnos; 28. listopadu 1118 – 24. září 1180) byl byzantský císař z dynastie Komnenovců, jenž panoval v převratném období dějin Byzance a východního Středomoří.

Vidět Byzantská říše a Manuel I. Komnenos

Manuel II. Palaiologos

Manuel II.

Vidět Byzantská říše a Manuel II. Palaiologos

Marcianus

Marcianus nebo také Markianos, případně Markian (okolo 390 – leden 457), byl v letech 450 až 457 císařem východořímské říše.

Vidět Byzantská říše a Marcianus

Maria (matka Ježíšova)

Madona z Veveří (kolem 1350) ikon znázorňujících Pannu Marii – Bogorodica Vladimirskaja, Rusko, 12. stol. Socha Panny Marie v Međugorje Maria nebo Marie, také Panna Maria (hebrejsky מַרְיָם Miriam, aramejsky ܡܪܝܡ Marjām; řecky Μαριαμ či Μαρια; arabsky مريمMarjam) byla podle Nového zákona matka Ježíše z Nazareta a snoubenka tesaře Josefa, Ježíšova pěstouna.

Vidět Byzantská říše a Maria (matka Ježíšova)

Maurikios

Maurikios (539–602) byl v letech 582 až 602 císařem byzantské říše a jedním z nejdůležitějších raně byzantských panovníků vůbec.

Vidět Byzantská říše a Maurikios

Mehmed II.

Mehmed II.

Vidět Byzantská říše a Mehmed II.

Mezopotámie

Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.

Vidět Byzantská říše a Mezopotámie

Michael II. Amorijský

Michael II., zvaný Psellos („Koktavý“) nebo „Amorijský“ (770, Amorion, Frýgie – 2. října 829), byl byzantský císař od roku 820.

Vidět Byzantská říše a Michael II. Amorijský

Michael III.

Michael III.

Vidět Byzantská říše a Michael III.

Michael Kerullarios

Michael Kerullarios, řecky Μιχαήλ Κηρουλάριος, latinsky Michael Cerularius (1000–1059), byl jedním z nejvýznamnějších konstantinopolských patriarchů (1043–1058), který se stal byzantským protagonistou vypuknutí církevního schizmatu mezi Východem a Západem v roce 1054.

Vidět Byzantská říše a Michael Kerullarios

Michael Psellos

Michael Psellos (1017 nebo 1018 – kolem 1078), původním jménem Konstantin, byl byzantský spisovatel, filozof, politik a historik.

Vidět Byzantská říše a Michael Psellos

Michael VII. Dukas

Michael VII.

Vidět Byzantská říše a Michael VII. Dukas

Michael VIII. Palaiologos

Michael VIII.

Vidět Byzantská říše a Michael VIII. Palaiologos

Mikuláš I. Veliký

Svatý Mikuláš I. Veliký (kolem 800 Řím – 13. listopad 867) byl papežem od 24. dubna 858 až do své smrti.

Vidět Byzantská říše a Mikuláš I. Veliký

Moesie

legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie (latinsky Moesia, bulharsky Мизия) byla římskou provincií, ležící na území současných států Srbska a Bulharska.

Vidět Byzantská říše a Moesie

Monarchie

Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.

Vidět Byzantská říše a Monarchie

Mongolská říše

Mongolská říše (středomongolsky Yeke Mongγol Ulus, doslova „Veliký mongolský lid“, mongolsky) byla druhou největší říší v dějinách lidstva.

Vidět Byzantská říše a Mongolská říše

Monofyzitismus

Monofyzitismus (z řeckého μόνος monos jeden + φύσις fysis přirozenost) je v křesťanství christologické učení, že Ježíš Kristus měl pouze jedinou, božskou přirozenost.

Vidět Byzantská říše a Monofyzitismus

Monopol

Monopol je obvykle chápán jako jedna z forem nedokonalé konkurence, kdy existuje jen jedna firma na straně nabídky.

Vidět Byzantská říše a Monopol

Monotheletismus

Debaty o povaze Ježíše Krista vyvolávaly v církvi po staletí obrovské spory Monotheletismus je křesťanská hereze uznávající dvojí přirozenost Ježíše Krista, ale pouze jedinou božskou vůli (theléma) v jeho osobě.

Vidět Byzantská říše a Monotheletismus

Morejský despotát

Morejský despotát (řecky Δεσποτάτο τουΜορέως) byl poloautonomní provincií Byzantské říše za vlády dynastie Palaiologů.

Vidět Byzantská říše a Morejský despotát

Moskevské velkoknížectví

Moskevské knížectví, od roku 1328 Moskevské velkoknížectví (Velikoje Kňažestvo Moskovskoje), též nazýváno jako Moskevská Rus, byl historický státní útvar, existující mezi roky 1276 a 1547 na severovýchodní Rusi.

Vidět Byzantská říše a Moskevské velkoknížectví

Mozaika

Skleněná mozaika ''Poslední soud'' na Zlaté bráně katedrály sv. Víta (1372) Giovanni Castrucci: Ideální město ''Nebeský Jeruzalém'', Praha kolem 1610 Jaguár z Huičolu, střední Mexiko, 18.-19.

Vidět Byzantská říše a Mozaika

Mu'ávija I.

Mu‘ávija I. (?602, Mekka – 6. května 680, Damašek), první chalífa a zakladatel dynastie Umajjovců vládnoucí v letech 661–680.

Vidět Byzantská říše a Mu'ávija I.

Murad II.

Murad II. (1404 – 3. února 1451 Adrianopol) byl osmanský sultán panující v letech 1421 až 1451 (mimo let 1444 až 1446).

Vidět Byzantská říše a Murad II.

Muslim

Muslimská populace ve světě (v %) Modlící se muslimové v Káhiře, 1865, Jean-Léon Gérôme Muslimští Chuejové Muslim je vyznavač islámu, monoteistického abrahámovského náboženství.

Vidět Byzantská říše a Muslim

Mystras

Kostel v Mystrasu Mystras bylo byzantské město, jehož počátky sahají do 13. století.

Vidět Byzantská říše a Mystras

Narses

Narses (478 - 573 n. l.) byl významným vojevůdcem východořímského císaře Justiniána I..

Vidět Byzantská říše a Narses

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Vidět Byzantská říše a Německo

Nestoriánství

Květné neděle na nástěnné malbě ze 7. nebo 8. století v západní Číně Nestoriánství či nestorianismus je christologická nauka pojmenovaná po Nestoriovi, který byl odsouzen roku 431 na Efezském koncilu.

Vidět Byzantská říše a Nestoriánství

Nestorios

Nestorios (po 381 Germanicia – asi 451 Horní Egypt) byl konstantinopolský patriarcha (428 – 431), zpravidla označovaný za autora jedné z křesťanských herezí, nestoriánství.

Vidět Byzantská říše a Nestorios

Nikaia

Pohled na město z římského amfiteátru Nikáj, též Nikaia a, je historické město v Anatolii v dávné Bithýnii a v dnešním Turecku, které je známo především jako místo konání historicky prvního ekumenického koncilu starověké křesťanské církve.

Vidět Byzantská říše a Nikaia

Nikájské císařství

Nikájské císařství, oficiálně Římská říše (řecky, Basileía Rhōmaíōn) byl nástupnický stát existující v letech 1204–1261 na západě Malé Asie a exilové císařství Byzantské (Římské) říše v Nikáji, kam přesídlil císařský dvůr z Konstantinopole po čtvrté křížové výpravě, která město dobyla.

Vidět Byzantská říše a Nikájské císařství

Nikéforos III. Botaneiatés

Nikeforos III. byl byzantským císařem v letech 1078–1081.

Vidět Byzantská říše a Nikéforos III. Botaneiatés

Nikeforos I.

Nikeforos I. (kolem 765 Seleukie Pisidská – 26. července 811 u Plisky) byl byzantský císař vládnoucí v letech 802–811.

Vidět Byzantská říše a Nikeforos I.

Nikeforos II.

Nikeforos II.

Vidět Byzantská říše a Nikeforos II.

Niketas Choniates

Nikétas Chóniatés (řecky, 1155 – 1215 nebo 1216), někdy zvaný také Acominatus, byl vysokým byzantským úředníkem a významným historikem.

Vidět Byzantská říše a Niketas Choniates

Nikomédie

Nikomédie (dnešní İzmit v Turecku) bylo starověké město původně založené v 8. století př. n. l. jako megarská kolonie nazývaná Astakos.

Vidět Byzantská říše a Nikomédie

Nil

Nil (staroegyptsky iteru, což byl obecný výraz pro řeku) je hlavní, severním směrem tekoucí, řeka na severovýchodě Afriky.

Vidět Byzantská říše a Nil

Normané

Červeně vyznačena území dobytá Normany Normanská pěchota a jízda Normané (normansky: Normaunds;;; starou severštinou: Norðmaðr) jsou etnická skupina, která vznikla kontaktem mezi severskými vikingskými osadníky z francouzského regionu, který po nich nese jméno Normandie, a domorodými Franky a Galoromány.

Vidět Byzantská říše a Normané

Novoplatonismus

Novoplatonismus (někdy také neoplatonismus) je poslední ucelený systém antické filosofie, který vznikl koncem 2. století a trval do 6. století.

Vidět Byzantská říše a Novoplatonismus

Občanská válka

Čečensku Občanská válka je ozbrojený konflikt, v němž obě válčící strany tvoří (alespoň zčásti) obyvatelé jednoho státu bojující zpravidla na jeho území.

Vidět Byzantská říše a Občanská válka

Obléhání Konstantinopole (626)

Obléhání Konstantinopole v roce 626 se stalo bodem obratu v poslední římsko-perské válce a vůbec prvním obležením východořímského/byzantského hlavního města barbary.

Vidět Byzantská říše a Obléhání Konstantinopole (626)

Obléhání Konstantinopole (674–678)

Obléhání Konstantinopole v letech 674 až 678 bylo prvním vážným útokem muslimských Arabů směřujícím proti hlavnímu městu byzantské říše.

Vidět Byzantská říše a Obléhání Konstantinopole (674–678)

Obléhání Konstantinopole (717–718)

Druhé arabské obléhání Konstantinopole v letech 717–718 bylo kombinovaným pozemním a námořním útokem Arabů Umajjovského chalífátu proti hlavnímu městu Byzantského císařství, Konstantinopoli.

Vidět Byzantská říše a Obléhání Konstantinopole (717–718)

Obléhání Nikaie

Obléhání Nikaie probíhalo od 14. května do 19. června 1097, kdy se město vzdalo byzantským jednotkám.

Vidět Byzantská říše a Obléhání Nikaie

Obrazoborectví

Obrazoborectví Obrazoborectví či ikonoklasmus (z řeckého εἰκῶν eikón obraz + κλάστειν klastein lámat) označuje původně hnutí, snažící se v náboženství (především v křesťanství) odstranit náboženské obrazy (ikony).

Vidět Byzantská říše a Obrazoborectví

Odoaker

Flavius Odoacer Flavius Odovacar, Odovacer či Fl.

Vidět Byzantská říše a Odoaker

Odoakerovo království

Italské království (Regnum Italicum) vzniklo v důsledku sesazení západořímského císaře Romula Augusta a nepřijetí císařského titulu germánským vojevůdcem Flaviem Odoacerem, který plnil v císařských službách funkci velitele jeho gardy.

Vidět Byzantská říše a Odoakerovo království

Orel (heraldika)

Pod pojmem orel se v české heraldice rozumí vyobrazení orla, který má dvě hlavy, oproti tomu orel s jednou hlavou se nazývá orlice.

Vidět Byzantská říše a Orel (heraldika)

Orhan I.

Orhan (1281 – březen 1362) byl druhý osmanský bej (překládáno slovem emír) v letech 1326–1362 po svém otci, zakladateli osmanské dynastie Osmanovi I. Během své velmi dlouhé vlády významně upevnil a rozšířil moc osmanského státu hlavně na úkor Byzantské říše.

Vidět Byzantská říše a Orhan I.

Orient

Chalcedonském koncilu, r. 451 Orient je označení pro Východ; tradičně zahrnuje vše, co patří k východnímu světu ve vztahu k Evropě.

Vidět Byzantská říše a Orient

Ortodoxie

Slovem ortodoxie (z řeckého ὀρθός orthos správný, přímý + δόξα doxa učení, názor, sláva) se označuje.

Vidět Byzantská říše a Ortodoxie

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Vidět Byzantská říše a Osmanská říše

Ostrogóti

Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).

Vidět Byzantská říše a Ostrogóti

Ostrogótské království

Ostrogótské království či Ostrogótská říše, oficiálně Italské království (Regnum Italiae), literárně též „Království Ostrogótů v Itálii“ (Regnum Ostrogothicum Italiae) byl raně středověký stát na území Itálie, Rakouska, Panonie a severozápadního Balkánu.

Vidět Byzantská říše a Ostrogótské království

Osvícenství

d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.

Vidět Byzantská říše a Osvícenství

Palaiologové

Palaiologové (řecky Παλαιολόγοι, singulár Παλαιολόγος – Palaiologos) nebo Palaiologovci byli řecká šlechtická rodina, jejíž příslušníci nastolili poslední dynastii na byzantském trůně.

Vidět Byzantská říše a Palaiologové

Palestina

Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.

Vidět Byzantská říše a Palestina

Pantokrator

katedrála Proměnění Páně v Cefalù, Sicílie) Pantokrator (řecky παντοκράτωρ) znamená „vládce všeho“, „všemohoucí“, a v křesťanském umění znamená určitý typ zobrazení Ježíše Krista.

Vidět Byzantská říše a Pantokrator

Papež

František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.

Vidět Byzantská říše a Papež

Patriarchát (církev)

Obecný znak patriarchy, u konkrétní osoby je vyplněn štít a devizní stuha Patriarchát je v křesťanské církvi název pro rozsáhlejší oblast podřízenou autoritě patriarchy.

Vidět Byzantská říše a Patriarchát (církev)

Paulikiáni

Jana Skylitzese Paulikiáni byli nekonformním křesťanským hnutím působícím v 8. a 9. století v Byzantské říši.

Vidět Byzantská říše a Paulikiáni

Pád Konstantinopole

Pád Konstantinopole do rukou Osmanských Turků, v nějž vyústilo obležení z roku 1453 (trvalo od 2. dubna do 29. května), představuje definitivní zánik Byzantské říše a okamžik, kdy se Osmanská říše stala v Evropě velmocí ovládající Balkán a východní Středomoří.

Vidět Byzantská říše a Pád Konstantinopole

Pečeněhové

Pečeněhové či Patzinakové (arménsky Badzinag, rusky Pečeněgi (Печенеги), řecky Patzinakoi (Πατζινάκοι), Petsenegoi (Πετσενέγοι), Patzinakitai (Πατζινακίται), maďarsky Besenyő, latinsky Pacinacae, staroturecky Beçenek, turecky Peçenekler) byli jeden z historicky prvotních 24 kmenů Oghuzských Turků.

Vidět Byzantská říše a Pečeněhové

Peloponés

Peloponés (Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu.

Vidět Byzantská říše a Peloponés

Perská říše

Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.

Vidět Byzantská říše a Perská říše

Philae

Philae (někdy foneticky Fílé; v egyptštině Pilak, řecky Φιλαί) byl ostrov na Nilu v dnešním jižním Egyptě jižně od 1. kataraktu u Asuánu na historické hranici mezi Egyptem a Núbií, na němž byl postaven jeden z nejznámějších chrámů starověkého Egypta zasvěcený bohyni Esetě.

Vidět Byzantská říše a Philae

Platónská akademie

Starověké Athény. Akademie je při horním okraji mapy Vykopávky v ''Akadimia Platonos'' v Athénách Platónova Akademie na mozaice z Pompejí Platónská akademie (řec. Άκαδήμεια, lat.

Vidět Byzantská říše a Platónská akademie

Pohanství

Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např.

Vidět Byzantská říše a Pohanství

Polis

Polis (řecky πόλις), plurál: poleis (řecky πόλεις) znamená město, obec nebo městský stát.

Vidět Byzantská říše a Polis

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Vidět Byzantská říše a Polsko

Povstání Níká

Povstání Níká (řecky Στάση τουΝίκα) bylo povstání v hlavním městě Byzantské říše, Konstantinopoli, v roce 532, za vlády císaře Justiniána I. Během týdenního řádění bylo město značně poškozeno a desetitisíce jeho obyvatel byly zabity.

Vidět Byzantská říše a Povstání Níká

Pozdní středověk

Pozdní středověk představuje historické období probíhající zhruba ve 14. a 15. století v Evropě.

Vidět Byzantská říše a Pozdní středověk

Pozdně antické náboženství

Římské říše. Pozdně antické náboženství (někdy méně přesně též pohanství v pozdní antice) je konvenční novodobé označení pro pestrý a nejednotný soubor náboženských či filosoficko-náboženských nekřesťanských (tj.

Vidět Byzantská říše a Pozdně antické náboženství

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Vidět Byzantská říše a Pravoslaví

Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu

Pro Oriente.

Vidět Byzantská říše a Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu

Prokopios z Kaisareie

Prokopios z Kaisareie (cca 500 – cca 565 n. l.) byl byzantský historik a učenec, známý především svým dílem o byzantsko-perských, byzantsko-vandalských a byzantsko-ostrogótských válkách za vlády císaře Justiniána I.

Vidět Byzantská říše a Prokopios z Kaisareie

Pronie

Pronie (pronoia – „zaopatření“) byl systém držby půdy, resp.

Vidět Byzantská říše a Pronie

Protobulhaři

domov Protobulharů v pohoří Hindúkuš a Pamír, shodný s mapou Střední Asie z arménského atlasu ‚Ashharatsuyts‘ (5.–7. století), který zrekonstruoval akademik S.T. Eremian. Protobulhaři, Prabulhaři, Starobulhaři, Bulgaři nebo Bolgaři, někdy také Bulakové či Hunobulhaři,, je souhrnný název pro polokočovné válečnické turkické kmeny, které během 7.

Vidět Byzantská říše a Protobulhaři

Provincie

Provincie (z latinského provincia.

Vidět Byzantská říše a Provincie

První bulharská říše

První bulharská říše (bulharsky Първа българска държава; Parva balgarska daržava, staroslověnsky ц︢рьство бл︢гарское; ts'rstvo bl'garskoe)Rychlík, str.

Vidět Byzantská říše a První bulharská říše

První křížová výprava

První křížová výprava v dějinách byla vyhlášena roku 1095 na clermontském koncilu papežem Urbanem II. a směřovala do Svaté země za znovudobytí Božího hrobu od muslimů.

Vidět Byzantská říše a První křížová výprava

První nikajský koncil

První nikajský koncil, též nicejský koncil, svolal císař Konstantin v roce 325 do maloasijského města Nikáje (lat. Nicaea).

Vidět Byzantská říše a První nikajský koncil

Pyrenejský poloostrov

Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.

Vidět Byzantská říše a Pyrenejský poloostrov

Raimond z Poitiers

Raimond z Poitiers, psán též Raymond či Raimund (francouzsky, narozen někdy kolem roku 1108 – 29. června 1149) byl francouzský šlechtic a v letech 1136–1149 knížetem z Antiochie (jako kníže Raimond I.). Byl synem akvitánského vévody Viléma IX., zvaného trubadúr a hraběnky z Toulouse Filipy.

Vidět Byzantská říše a Raimond z Poitiers

Raný středověk

Mapa Evropy v době kolem roku 814 Karel Veliký, první středověký římský císař Jako raný středověk označují historici období evropských dějin od 6.

Vidět Byzantská říše a Raný středověk

Ravenna

Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.

Vidět Byzantská říše a Ravenna

Ravennský exarchát

Ravennský exarchát (latinsky Exarchatus Ravennatis) neboli také Italský exarchát (latinsky Exarchatus Italiae) byla administrativní jednotka byzantské říše v Itálii, kterou kolem roku 584 založil císař Maurikios na obranu proti do Itálie pronikajícím Langobardům.

Vidět Byzantská říše a Ravennský exarchát

Růžena Dostálová

Růžena Dostálová (22. dubna 1924 Bratislava – 18. srpna 2014 Praha) byla česká filoložka, historička, literární historička, překladatelka a přední byzantoložka.

Vidět Byzantská říše a Růžena Dostálová

Rúmský sultanát

Rúmský (tj. Římský) nebo též Ikonyjský sultanát byl stát rozkládající se v Malé Asii v letech 1077 až 1310.

Vidět Byzantská říše a Rúmský sultanát

Renesance

Brunelleschiho kopule je jednou z prvních a zároveň nejznámějších renesančních staveb, byla postavena v letech 1420–1434 Michelangelův David, vytesaný v letech 1501–1504, je jedním z proslulých děl renesančního sochařství Renesance (též renezance) je evropský umělecký sloh, který se rozšířil z Itálie a trval přibližně od 14.

Vidět Byzantská říše a Renesance

Republika

Portoriku roku 1937 Republika (z latinského res publica, věc veřejná) je forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce.

Vidět Byzantská říše a Republika

Rhodos

Rhodos (druhý pád Rhodu, případně Rhodosu;, výslovnost) je řecký ostrov v Egejském moři, největší z Dodekanéských ostrovů, když dosahuje rozlohy 1400 km².

Vidět Byzantská říše a Rhodos

Robert Guiscard

Robert Guiscard (z latinského či starofrancouzského Viscart; 1015 – 17. července 1085 Kefalónie) byl normanský válečník a dobrodruh, který se svou normanskou výpravou do Byzantské říše dobyl její poslední jihoitalské državy, kde bylo následně založeno několik normanských státních celků, výrazně podporujících politiku sousedního papežského státu.

Vidět Byzantská říše a Robert Guiscard

Roger II. Sicilský

Roger II. (22. prosince 1095, Mileto – 26. února 1154, Palermo) byl sicilským hrabětem a od roku 1130 prvním sicilským králem.

Vidět Byzantská říše a Roger II. Sicilský

Roman I. Lakapenos

Romanos I. Lakapenos, případně Lekapenos (kolem roku 870 v Lekapě v Kappadokii – 15. června 948 na ostrově Proti), se stal byzantským císařem v době nezletilosti legitimního vládce Konstantina VII. Porfyrogenneta.

Vidět Byzantská říše a Roman I. Lakapenos

Roman II.

Mince s podobou Romana II. Romanos II. (938–963) se stal po smrti svého otce Konstantina VII. v roce 959 ve věku dvaceti jedna let byzantským císařem.

Vidět Byzantská říše a Roman II.

Roman IV. Diogenes

Romanos IV.

Vidět Byzantská říše a Roman IV. Diogenes

Romanizace (kultura)

Státy s romanskými jazyky Římská říše za vlády Trajána v roce 117 Romanizace byl proces postupného převládání římského vlivu v západní polovině Evropy, především na území podmaněném samotnými Římany, na němž zakládali římské provincie.

Vidět Byzantská říše a Romanizace (kultura)

Romanos Melodos

#PŘESMĚRUJ Roman Sladkopěvec.

Vidět Byzantská říše a Romanos Melodos

Románské jazyky

Rozšíření románských jazyků:'''modrá''' – francouzština; '''zelená''' – španělština; '''oranžová''' – portugalština; '''žlutá''' – italština; '''červená''' – rumunština Románské jazyky je rodina jazyků, které se vyvinuly z latiny.

Vidět Byzantská říše a Románské jazyky

Romulus Augustus

Romulus Augustus, známý rovněž jako Romulus Augustulus, byl poslední západořímský císař, vládnoucí od 31.

Vidět Byzantská říše a Romulus Augustus

Samuel I.

Samuel I. (958 – 6. října 1014) byl jedním z komitopulů, čtyř bratrů, kteří po smrti cara Petra I. převzali vládu nad západní částí první bulharské říše, zatímco byzantský císař Jan I.

Vidět Byzantská říše a Samuel I.

Sásánovci

Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651.

Vidět Byzantská říše a Sásánovci

Sýrie

Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.

Vidět Byzantská říše a Sýrie

Sýrie (provincie)

Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př.

Vidět Byzantská říše a Sýrie (provincie)

Schizma

Schizma (nebo také schisma) pochází z řeckého σχίσμα rozdělení (.

Vidět Byzantská říše a Schizma

Seldžucká říše

Velká Seldžucká říše (turecky Büyük Selçuklu İmparatorluğu) nebo běžně jen Seldžucká říše, přesněji Velký Seldžucký stát (turecky Büyük Selçuklu Devleti) nebo krátce Seldžucký stát (persky دولت سلجوقیان, Dawlat Seljūqiyān, arabsky الدولة السلجوقية), byla ve středověku turko-perská muslimská monarchie založená kınıkským klanem Oghuzů, jehož příslušníci byli vyznavači sunnitského islámu.

Vidět Byzantská říše a Seldžucká říše

Semité

Semité jsou obecně národy hovořící semitským jazykem.

Vidět Byzantská říše a Semité

Senát

českého Senátu. Senát (z latinského výrazu – stařec) je zastupitelský orgán (zákonodárný sbor), obvykle je horní komorou parlamentu.

Vidět Byzantská říše a Senát

Severní Afrika

Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.

Vidět Byzantská říše a Severní Afrika

Seznam byzantských císařů

dvojhlavý orel s monogramem Tento seznam císařů Byzantské říše zahrnuje všechny císaře, počínaje Konstantinem I. Velikým po Konstantina XI. Dragaše, rozdělené podle panovnických dynastií.

Vidět Byzantská říše a Seznam byzantských císařů

Sicílie

Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.

Vidět Byzantská říše a Sicílie

Sicilské království

Sicilské království (latinsky Regnum Siciliae, sicilsky Regnu di Sicilia, italsky Regno di Sicilia) bylo historickým státním útvarem na jihu Itálie v letech 1130–1816.

Vidět Byzantská říše a Sicilské království

Sicilské nešpory

Sicilské nešpory (italsky I Vespri siciliani) je název pro povstání, které vypuklo v Palermu 30. března 1282 proti vládě francouzského krále Karla I. z Anjou.

Vidět Byzantská říše a Sicilské nešpory

Sinaj (biblická hora)

''Mojžíš s Desaterem'' – Rembrandt van Rijn (1659) Název hora Sinaj se vztahuje k místu, kde podle Bible (Exodus 19–20) dal Hospodin Desatero přikázání Mojžíšovi.

Vidět Byzantská říše a Sinaj (biblická hora)

Skandinávie

Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.

Vidět Byzantská říše a Skandinávie

Slonovina

alt.

Vidět Byzantská říše a Slonovina

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie).

Vidět Byzantská říše a Slované

Slovanské jazyky

Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.

Vidět Byzantská říše a Slovanské jazyky

Smyrna

Smyrna je město v západním Turecku, na pobřeží Egejského moře.

Vidět Byzantská říše a Smyrna

Sofia Palaiologovna

Zoé Sofia Palaiologovna (řecky Ζωή Σοφία Παλαιολογίνα, Zoé Sofia Palaiologina; rusky Софи́я Фоми́нична Палеоло́г, Sofia Fominična Paleolog; kolem 1448 pravděpodobně Mystras - 1503) byla ruská velkokněžna.

Vidět Byzantská říše a Sofia Palaiologovna

Solidus

Juliana, 361 Avita, 456 Maurikia, 582–602 Solidus (latinský výraz solidní) byla zlatá mince užívaná Římany.

Vidět Byzantská říše a Solidus

Soluň

Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.

Vidět Byzantská říše a Soluň

Soluňské království

Soluňské království (italsky Regno di Tessalonica, řecky Βασίλειον Θεσσαλονίκηςm, Vasílio tis Thessaloníkis, latinsky Regnum Thessalonicae) byl křižácký stát vzniklý po čtvrté křížové výpravě na území bývalé (a později znovu obnovené) Byzantské říše.

Vidět Byzantská říše a Soluňské království

Srbové

Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r.

Vidět Byzantská říše a Srbové

Srbsko

Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Vidět Byzantská říše a Srbsko

Sremska Mitrovica

Sremska Mitrovica je město v Srbsku.

Vidět Byzantská říše a Sremska Mitrovica

Starořečtina

Rozmístění řeckých dialektů kolem 400 př. n. l. Starořečtina neboli stará či klasická řečtina je mrtvý jazyk z řecké skupiny indoevropských jazyků a vývojový předchůdce moderní řečtiny (považované za samostatný jazyk).

Vidět Byzantská říše a Starořečtina

Staroslověnština

Staroslověnština neboli stará církevní slovanština je nejstarší slovanský spisovný jazyk.

Vidět Byzantská říše a Staroslověnština

Starověk

Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.

Vidět Byzantská říše a Starověk

Starověké Řecko

Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.

Vidět Byzantská říše a Starověké Řecko

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př.

Vidět Byzantská říše a Starověký Řím

Státní náboženství

bez státního náboženství Státní nebo také oficiální náboženství či státní církev je náboženská nauka, instituce nebo vyznání víry oficiálně podporované státem.

Vidět Byzantská říše a Státní náboženství

Stěhování národů

římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.

Vidět Byzantská říše a Stěhování národů

Střední východ

Střední východ Střední východ je výraz původem z anglického Middle East, který označuje ne zcela jednoznačně vymezené území v okolí východního Středomoří a Perského zálivu.

Vidět Byzantská říše a Střední východ

Středomoří

Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.

Vidět Byzantská říše a Středomoří

Středověk

Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.

Vidět Byzantská říše a Středověk

Steven Runciman

Steven Runciman vlastním jménem Sir James Stevenson Cochran Runciman (7. července 1903 Northumberland – 1. listopadu 2000 Radway) byl britský historik zabývající se především středověkými dějinami blízkého východu a středomoří.

Vidět Byzantská říše a Steven Runciman

Stratég

Stratég (starořecky: στρατηγός, stratégos (novořecky: stratigós), mn. č. starořec.: στρατηγοί, stratégoi (novořec.: stratijí)) byl ve starověkém Řecku titul velitele armády.

Vidět Byzantská říše a Stratég

Studijský klášter

Interiér bývalého kláštera Svatého Jana Křtitele ve Studiu v Istanbulu v roce 2017 Hagios Ioannes Prodromos en tois Studiou (Svatý Jan Křtitel ve Studiu), často zkracováno na Studijský klášter či Studion byl jedním z nejvýznamnějších klášterů Konstantinopole, hlavního města byzantské říše, pocházející z 5.

Vidět Byzantská říše a Studijský klášter

Suda (slovník)

Stránka ze Sudy Suda (v řecké transliteraci Souda) je středověký byzantský encyklopedický slovník v rozsahu 30 000 záznamů sestavený ve 2. polovině 10. století neznámým autorem.

Vidět Byzantská říše a Suda (slovník)

Sunnitský islám

Osobnosti islámu ctěné sunnitskými muslimy vyjádřené v podobě kaligrafie ibádíju islám (Omán) Sunnité jsou muslimové, kteří po Mohamedově smrti uznali za nástupce Abú Bakra a oddělili se tak od šíitů, kteří za nástupce považovali člena jeho rodiny – zetě Alího.

Vidět Byzantská říše a Sunnitský islám

Svatá říše římská

Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.

Vidět Byzantská říše a Svatá říše římská

Svatá země

Izraelské a jižní Judské království a území dvanácti kmenů Jeruzalém – centrum Svaté země, město posvátné judaismu, křesťanství i islámu Svatá země (latinsky Terra Sancta) je jedním z expresivních názvů Izraele a Palestiny, jakožto země, do níž vstoupili Židé po čtyřicetiletém putování pouští.

Vidět Byzantská říše a Svatá země

Svatý Kříž

G. Doré: ''Nalezení svatého Kříže'' Svatý Kříž nebo Pravý kříž je tradiční označení pro kříž, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus.

Vidět Byzantská říše a Svatý Kříž

Svatý stolec

Znak Svatého stolce Svatý stolec (dříve nazývaný též Svatá stolice, lat. Sancta Sedes, it. Santa Sede), též Apoštolský či Petrův stolec, je úřad římského biskupa.

Vidět Byzantská říše a Svatý stolec

Svjatoslav I. Igorevič

Svjatoslav I. Igorevič (starorusky: С~тославъ / Свąтославъ Игорєвичь, Sventoslavъ / Svantoslavъ Igorevičь; ukrajinsky Святослав Ігорович, Svjatoslav Ihorovyč; rusky Святослав Игоревич, Svjatoslav Igorevič; bělorusky Светослав, Svetoslav; řecky Σφενδοσθλάβος, Sphendosthlabos; 942 – březen 972) byl kyjevským vládcem a vojevůdcem, vládnoucím v letech 962 až 972.

Vidět Byzantská říše a Svjatoslav I. Igorevič

Syagriova říše

Syagriova říše neboli Syagriovo království (latinsky Regnum Syagrii), též Soissonské království (latinsky Regnum Suessonense), jsou historické označení státu, který byl nazýván Královstvím Římanů (latinsky Regnum Romanorum).

Vidět Byzantská říše a Syagriova říše

Syřané

Koláž slavných Syřanů Syřané jsou občané Syrské arabské republiky, kteří jsou semitského původu a hovoří arabsky nebo aramejsky.

Vidět Byzantská říše a Syřané

Symeon I.

Simeon I. (864 nebo 865 – 27. května 927) byl bulharský kníže, později první bulharský car, jeden z nejvýznamnějších panovníků staré bulharské říše, za jehož vlády dosáhl bulharský stát největšího rozmachu a politického významu; dokončil poslovanštění Bulharů; třetí (nejmladší) syn Borise I.

Vidět Byzantská říše a Symeon I.

Syrakusy

Syrakusy (česky také Syrákúsy) je italské město v oblasti Sicílie, hlavní město stejnojmenné provincie.

Vidět Byzantská říše a Syrakusy

Syrština

Syrština je klasický, literární a liturgický jazyk patřící do severozápadní větve semitských jazyků (v rámci afroasijské velkorodiny).

Vidět Byzantská říše a Syrština

Syrská dynastie

Solidus Lva III.Isaurského. Syrská dynastie, někdy nesprávně označovaná jako isaurská dynastie, byla založena byzantským císařem Leonem III. v roce 717 a přetrvala až do roku 802.

Vidět Byzantská říše a Syrská dynastie

Tagma

Jana Skylitza Tagma (plurál tagmata) byl elitní vojenský útvar byzantské armády.

Vidět Byzantská říše a Tagma

Tamerlán

Tamerlán (též Timur, nebo Tímur Lenk – timur znamená Železo a lenk Chromý nebo Kulhavý; 8. dubna 1336, Šachrizabz – 18. února 1405, Šymkent) byl turkický vojevůdce a krutý dobyvatel, který ve 14. století vytvořil obrovskou Tímúrovskou říši rozkládající se především na území dnešního Íránu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Afghánistánu s hlavním městem Samarkand.

Vidět Byzantská říše a Tamerlán

Taurus (pohoří)

Taurus je pohoří v jižním a východním Turecku.

Vidět Byzantská říše a Taurus (pohoří)

Třetí Řím

#PŘESMĚRUJ Moskva – třetí Řím.

Vidět Byzantská říše a Třetí Řím

Třetí křížová výprava

Třetí křížová výprava (1189–1192) bylo velké vojenské tažení vyhlášené papežem Řehořem VIII. za znovudobytí Jeruzaléma, který roku 1187 dobyl Saladin.

Vidět Byzantská říše a Třetí křížová výprava

Třetí konstantinopolský koncil

Třetí konstantinopolský koncil (7. listopadu 680 – 16. září 681) byl ekumenický koncil svolaný byzantským císařem Konstantinem IV. Pogonatem.

Vidět Byzantská říše a Třetí konstantinopolský koncil

Tetrarchie (vláda)

#PŘESMĚRUJ Tetrarchie.

Vidět Byzantská říše a Tetrarchie (vláda)

Thema

Thema (řecky θέμα) je byzantský správní termín, označující od 7. století militarizovaný správní okrsek.

Vidět Byzantská říše a Thema

Theodóros II. Laskaris

Theodóros II.

Vidět Byzantská říše a Theodóros II. Laskaris

Theodora I.

Theodora Byzantská (Θεοδώρα) (497 Konstantinopol – 28. června 548) byla manželka byzantského císaře Justiniána I. Narodila se kolem roku 497 v tehdejší Konstantinopoli jako dcera krotitele medvědů v cirku.

Vidět Byzantská říše a Theodora I.

Theodora II.

Ikona, zobrazující sv. Theodoru Theodora II. Theodora (kolem 810 – 11. února 867) byla byzantská císařovna a manželka císaře Theofila, po jehož smrti v roce 842 vládla jako regentka za jejich nedospělého syna Michala III. Krátce po začátku svého regentství prosadila obnovení uctívání ikon, čímž bylo definitivně ukončeno období ikonoklastického hnutí v byzantských dějinách.

Vidět Byzantská říše a Theodora II.

Theodora III.

Theodora III. (řecky Boží dar; okolo 985–1056 v Konstantinopoli) byla byzantská císařovna v roce 1042 a později v letech 1055 až 1056.

Vidět Byzantská říše a Theodora III.

Theodorich Veliký

Theodorich (též Theoderich) Veliký (453–526) z rodu Amalů byl od roku 474 králem Ostrogótů.

Vidět Byzantská říše a Theodorich Veliký

Theodoros I. Laskaris

Theodoros I. Komnenos Laskaris (někdy pouze Theodor, řecky Θεόδωρος Α' Λάσκαρις, Theodōros I Laskaris, 1174–1222), pocházející z magnátské rodiny Laskaridů, byl nikájským císařem v letech 1205 (1208)–1222.

Vidět Byzantská říše a Theodoros I. Laskaris

Theodoros Komnenos Dukas

Theodoros Komnenos Dukas († po roce 1253) byl epirský despota v letech 1215 až 1230 a v roce 1224 byl v Soluni korunován císařem.

Vidět Byzantská říše a Theodoros Komnenos Dukas

Theodoros Studijský

Theodoros Studites (759 – 11. listopadu 826) byl byzantský mnich a opat Studijského kláštera v Konstantinopoli.

Vidět Byzantská říše a Theodoros Studijský

Theodosius I.

Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.

Vidět Byzantská říše a Theodosius I.

Theodosius II.

Flavius Theodosius (řecky Theodosios; 10. dubna 401, Konstantinopol – 28. července 450, Konstantinopol), známější spíše jako Theodosius II., byl východořímský císař od roku 408 až do své smrti.

Vidět Byzantská říše a Theodosius II.

Theofanes Homologetes

Svatý Theofanes Homologetes, případně latinsky Confessor (kolem 760 – 12. března 818), byl příslušník byzantské aristokracie, který se stal mnichem a významným kronikářem.

Vidět Byzantská říše a Theofanes Homologetes

Theofilos

Theofilos (okolo 804–842) byl byzantským císařem v letech 829 až 842.

Vidět Byzantská říše a Theofilos

Theofylaktos Simokattés

Theofylaktos Simokattés (řecky Θεοφύλακτος Σιμοκάτ(τ)ης, latinizovaně Theophylactus Simocatta; 6. – 7. století) byl byzantský historik a básník původem z Egypta.

Vidět Byzantská říše a Theofylaktos Simokattés

Thesálie

Thesálie (řecky: Θεσσαλία, Thessalía), případně Thessálie, je jedním z 13 řeckých krajů, který se dále člení do pěti regionů: Karditsa, Lárisa, Magnesia, Sporady a Trikala.

Vidět Byzantská říše a Thesálie

Thrákie

Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.

Vidět Byzantská říše a Thrákie

Tiberios II.

Tiberios II.

Vidět Byzantská říše a Tiberios II.

Tomáš Akvinský

Fra Bartolomeo: Tomáš Akvinský (kolem 1500) Fra Angelico: Tomáš Akvinský (kolem 1440) Carlo Crivelli: Sv. Tomáš Akvinský (15. stol.) Svatý Tomáš Akvinský OP (1225 – 7. března 1274), latinsky Thomas Aquinas, krátce Aquinatus, Aquinata nebo jen Tomáš, také přízviskem Doctor angelicus (Andělský doktor), byl katolický filosof a teolog scholastické kultury.

Vidět Byzantská říše a Tomáš Akvinský

Tomáš Slovan

Tomáš Slovan (Thomas Sklavinos) byl byzantský vojevůdce a v letech 821 až 823 vzdorocísař.

Vidět Byzantská říše a Tomáš Slovan

Totila

Totila vešel do dějin zejména jako významný ostrogótský vojevůdce a král od roku 541 až do své smrti v roce 552.

Vidět Byzantská říše a Totila

Trabzon

Trabzon či Trapezunt (Trapezunta) je město na pobřeží Černého moře nacházející se na severovýchodě Turecka.

Vidět Byzantská říše a Trabzon

Translatio imperii

Translatio imperii (latinsky přenesení vlády) je koncept vyvinutý ve středověku a popisující historii jako lineární vývoj.

Vidět Byzantská říše a Translatio imperii

Trapezuntské císařství

Trapezuntské císařství (řecky Αυτοκρατορία της Τραπεζούντας) bylo nástupnickým státem Byzantské říše v oblasti maloasijského kraje Pontos.

Vidět Byzantská říše a Trapezuntské císařství

Treťjakovská galerie

Treťjakovská galerie nebo též Treťjakovská státní galerie v Moskvě je nejvýznamnější galerií ruského výtvarného umění na světě.

Vidět Byzantská říše a Treťjakovská galerie

Tribonianus

Flavius Tribonianus († 542) byl úspěšný právník a vysoce postavený úředník ve východořímské říši.

Vidět Byzantská říše a Tribonianus

Tribut

Tribut (tributum) je platba (finanční nebo naturální) placená vládcem jiným panovníkům.

Vidět Byzantská říše a Tribut

Turci

Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii.

Vidět Byzantská říše a Turci

Turkické národy

Země a autonomní oblasti, ve kterých je turkický jazyk oficiálním. Rozšíření turkických jazyků po Eurasii. Turkické národy anebo Turkiti (jiné názvy: Turkové — jednotné číslo: Turk, starší: turkotatarské národy, turecké národy, turkské národy, Turkotataři, Turci, Turci a Tataři, zřídka Türkové, türkské národy, turkitské národy, Turkmani, Turkomani) jsou jedna z největších asijských jazykových a etnických skupin, rozšířená od jihovýchodní Evropy až po severovýchodní oblasti Sibiře.

Vidět Byzantská říše a Turkické národy

Tyrannis

Král Ťie ze Sia drží v ruce tyčovou zbraň Ji představující útlak, a sedí na dvou dámách, které symbolizují jeho zneužívání moci. Tyrannis (řecky) nebo počeštěně tyranida označuje formu vlády ve starověkém Řecku, monarchii v jejímž čele stál tyran.

Vidět Byzantská říše a Tyrannis

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“.

Vidět Byzantská říše a Uhersko

Umajjovci

Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750.

Vidět Byzantská říše a Umajjovci

Urban II.

Blahoslavený Urban II., rodným jménem Odo de Lagery (1042, Châtillon-sur-Marne, Francie – 29. července 1099, Řím) byl papežem od 12. března 1088 až do své smrti.

Vidět Byzantská říše a Urban II.

Uzurpátor

Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.

Vidět Byzantská říše a Uzurpátor

Vandalové

Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.

Vidět Byzantská říše a Vandalové

Vazal

Označení vazal pochází z lenních vztahů, které tvořily podstatu feudálního státu zejména ve středověké Evropě.

Vidět Byzantská říše a Vazal

Východní Evropa

Východní Evropa podle The World Factbook OSN pobaltských států Východní Evropa je východní část Evropy.

Vidět Byzantská říše a Východní Evropa

Východní křesťanství

Mapa náboženství v Evropě, regiony západního křesťanství oproti východnímu (modrá) a protestantismu (oranžová, růžová, béžová) a islámu (zelená) Východní křesťanství je souborný název pro východní katolické církve, pravoslaví a starobylé východní církve.

Vidět Byzantská říše a Východní křesťanství

Východní Slované

Geografické rozložení Slovanů podle jazyků Východní Slované tvoří východní etnickou skupinu Slovanů, která používá Východoslovanské jazyky.

Vidět Byzantská říše a Východní Slované

Velké schizma

Velké schizma označuje rozkol v rané neboli prvotní církvi, který vyústil v rozdělení církve na dvě větve; dnešní tzv.

Vidět Byzantská říše a Velké schizma

Velkomoravská říše

Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).

Vidět Byzantská říše a Velkomoravská říše

Vexillum

Replika římského vexilla Vexillum (zdrobnělina z latinského velum.

Vidět Byzantská říše a Vexillum

Vizigótská říše

Vizigótská říše nebo Království Vizigótů (latinsky Regnum Visigothorum, gótsky Gutþiuda Þiudinassus) je označení pro raně středověké barbarské království germánských Vizigótů, které existovalo v jihozápadní Evropě přibližně v letech 418–720.

Vidět Byzantská říše a Vizigótská říše

Vladimír I.

Svatý Vladimír I. Svjatoslavič, také zvaný Vladimír I. Veliký či Vladimír Svatý (staroslověnsky Володимѣръ Свѧтославичь, Volodiměr Svjatoslavič; 958–960? – 15. července 1015, Berestovo u Kyjeva), byl jedním z nejvýznamnějších vládců středověkého státu známého jako Kyjevská Rus.

Vidět Byzantská říše a Vladimír I.

Voltaire

Voltaire, vlastním jménem François Marie Arouet (21. listopadu 1694, Paříž – 30. května 1778, Paříž), byl osvícenský francouzský filozof, básník a spisovatel.

Vidět Byzantská říše a Voltaire

Vulgární latina

Nápisy v Pompejích Vulgární latina nebo lidová latina (latinsky sermo vulgaris tedy lidový jazyk) je všeobecné označení pro mluvené nářečí latiny v Římské říši (hlavně v západních provinciích) zhruba až do období 9.

Vidět Byzantská říše a Vulgární latina

Warren Treadgold

Warren T. Treadgold je americký historik a byzantolog.

Vidět Byzantská říše a Warren Treadgold

Západní Evropa

Návrh Stálého výboru pro zeměpisná jména na vymezení západní Evropy Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy.

Vidět Byzantská říše a Západní Evropa

Západní kultura

Vitruvius v III. knize svého pojednání ''De architectura''. západní filozofii. Západní kultura, také známá jako západní civilizace nebo západní společnost, je dědictví sociálních norem, etických hodnot, tradičních zvyků, systémů víry, politických systémů, artefaktů a technologií západního světa.

Vidět Byzantská říše a Západní kultura

Západořímská říše

Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.

Vidět Byzantská říše a Západořímská říše

Zélóti (Soluň)

Jan VI. Kantakuzenos, úhlavní nepřítel zélótů Zélóti (řecky Ζηλωταί) byl protiaristokratický politický spolek se sociálními požadavky, který dominoval politickému vývoji v Soluni v letech 1342 až 1349.

Vidět Byzantská říše a Zélóti (Soluň)

Zenon (císař)

Zenon (lat. Zeno) byl východořímský císař od 9. února 474 do 9. dubna 491 (s dvacetiměsíčním přerušením v letech 475–476).

Vidět Byzantská říše a Zenon (císař)

10. století

10.

Vidět Byzantská říše a 10. století

1054

Rok 1054 (MLIV) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Vidět Byzantská říše a 1054

11. století

Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.

Vidět Byzantská říše a 11. století

12. století

Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.

Vidět Byzantská říše a 12. století

1261

Česko.

Vidět Byzantská říše a 1261

13. století

Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.

Vidět Byzantská říše a 13. století

1320

První písemná zmínka o obci Malhostovice.

Vidět Byzantská říše a 1320

15. srpen

15.

Vidět Byzantská říše a 15. srpen

1680

1680 (MDCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Byzantská říše a 1680

29. květen

29.

Vidět Byzantská říše a 29. květen

313

Byl vydán Edikt milánský – prohlášení Constantina I. a Licinia o toleranci říše vůči dosud nepovoleným náboženstvím, zvláště křesťanství.

Vidět Byzantská říše a 313

4. století

4.

Vidět Byzantská říše a 4. století

5. století

5.

Vidět Byzantská říše a 5. století

518

Rok 518 (DXVII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Byzantská říše a 518

6. století

6.

Vidět Byzantská říše a 6. století

610

...

Vidět Byzantská říše a 610

7. století

7.

Vidět Byzantská říše a 7. století

8. století

8.

Vidět Byzantská říše a 8. století

802

Možná hledáte motorový vůz 802.

Vidět Byzantská říše a 802

813

Byzantský císař Michael I. Rangabe byl poražen ve válce proti Bulharům.

Vidět Byzantská říše a 813

Viz také

Zaniklé státy Afriky

Zaniklé státy na Balkánském poloostrově

Také známý jako Byzanc, Byzance, Byzantské císařství, Východní říše římská.

, Štěpán Dušan, Židé, Černá smrt, Černé moře, Čtvrtá křížová výprava, Řím, Římané, Římská říše, Římské právo, Římské provincie, Řečtina, Řecká pravoslavná církev, Řecké písmo, Řecký oheň, Řecko, Řekové, Bagdád, Balkán, Barbar, Bari, Basileios I., Basileios II. Bulgaroktonos, Basileus, Basiliky, Bazilika San Vitale, Beduíni, Belisar, Benátská republika, Bithýnie, Bitva na Kosově poli, Bitva u Acheloje, Bitva u Adrianopole, Bitva u Akroinu, Bitva u Ankary, Bitva u řeky Marica, Bitva u Belasice, Bitva u Dorylaia, Bitva u Dyrrhachia (1081), Bitva u Jarmúku, Bitva u Mantzikertu, Bitva u Myriokefala, Bitva u Nikopole, Bitva u Ninive, Bitva u Pelagonie, Bitva u Pelekanonu, Bitva u Tagin, Bitva u Varny, Bogomilství, Bohemund z Tarentu, Bonifác z Montferratu, Boris I., Bospor, Bulhaři, Bulharsko, Bursa, Byzantion, Byzantologie, Byzantská říše v době Herakleiovců, Byzantská řečtina, Caesar, Caesarea Maritima, Car, Církev, Církevní unie, Chalífát, Chalkedonský koncil, Charles Louis Montesquieu, Chazarská říše, Chálid ibn al-Valíd, Chán, Christianizace, Christologie, Comitatenses, Corpus iuris civilis, Cyril a Metoděj, Cyrilice, Dalmatština, Dalmácie (provincie), Damašek, Damietta, Danišmendovci, Dóže, Denár, Despocie, Digenis Akritas, Diglosie, Diocletianus, Dobrudža, Dromón, Druhá Bulharská říše, Druhá křížová výprava, Druhý lyonský koncil, Druhý nikajský koncil, Dukové, Dunaj, Edikt milánský, Edirne, Edward Gibbon, Efez, Efezský koncil, Egejské moře, Egypt, Egyptská diecéze, Egyptské náboženství, Ekloga (zákoník), Ekumena, Emír, Emirát, Enrico Dandolo, Epirský despotát, Epirus, Etiopie, Eufrat, Eunuch, Eurasie, Eusebios z Kaisareie, Evropa, Exarchát (byzantská říše), Exkomunikace, Fátimovský chalífát, Feudalismus, Florentská unie, Foederati, Fokas, Fotios, Francie, Frankové, Franská říše, Fridrich I. Barbarossa, Gallipoli, Gótové, Georgij Aleksandrovič Ostrogorskij, Georgios Gemistos Pléthón, Georgios Maniakes, Georgios Pisides, Germáni, Glycerius, Gruzínština, Hagia Sofia, Hésychasmus, Hedvábí, Hedvábná stezka, Helénismus, Helenizace, Herakleios, Herakleiovská dynastie, Heraldika, Hereze, Hieronymus Wolf, Hispánie, Homs, Honorius (císař), Humanismus, Hunové, Husrav I., Husrav II., Hyperpyron, Ibérské království, Ikona, Ikonodulie, Ikonografie, Ilýrie, Imperátor, Ioannes Skylitzes, Ioannes Zonaras, Irena Athénská, Isaurie, Isidor z Milétu, Islám, Islámská expanze, Itálie, Ivan Asen II., Ivan III., Ivan IV. Hrozný, Izák II. Angelos, Jaderské moře, Jan Filoponos, Jan I. Tzimiskes, Jan II. Komnenos, Jan III. Dukas Vatatzés, Jan Malalas, Jan V. Palaiologos, Jan VI. Kantakuzenos, Jan VIII. Palaiologos, Jan z Damašku, Janovská republika, Ježíš Kristus, Jeruzalém, Jeruzalémské království, Judaismus, Justinián I., Justinián II., Justiniánský mor, Justinus I., Justinus II., Karel I. z Anjou, Karel Veliký, Kartágo, Katafrakt, Katalánská kompanie, Katolická církev, Kavkaz, Kayseri, Křížové výpravy, Křesadlo, Křesťanství, Kilíkie, Klášter svaté Kateřiny, Koiné, Komnenovci, Koncil v Hiereii, Konstans II., Konstantin I. Veliký, Konstantin IV., Konstantin IX. Monomachos, Konstantin V. Kopronymos, Konstantin VI., Konstantin VII. Porfyrogennetos, Konstantin XI. Dragases, Konstantinopol, Konstantinopolská univerzita, Konstantinopolské hradby, Konstantinopolský patriarchát, Koptština, Koptové, Korint, Kréta, Kristus, Krize třetího století, Krum, Ktésifón, Kyjevská Rus, Kypčaci, Kypr, Labarum, Langobardi, Laonikos Chalkokondyles, Latina, Latinské císařství, Lýkie, Leon I., Leon III. Syrský, Leon IV. Chazar, Leon V. Arménský, Leon VI. Moudrý, Leontios, Lev III., Levanta, Libra (jednotka hmotnosti), Limitanei, Lingua franca, Lothar III., Maďaři, Makedonie (region), Makedonská dynastie (Byzanc), Makedonská renesance, Malatya, Malá Asie, Mandylion, Manicheismus, Manuel I. Komnenos, Manuel II. Palaiologos, Marcianus, Maria (matka Ježíšova), Maurikios, Mehmed II., Mezopotámie, Michael II. Amorijský, Michael III., Michael Kerullarios, Michael Psellos, Michael VII. Dukas, Michael VIII. Palaiologos, Mikuláš I. Veliký, Moesie, Monarchie, Mongolská říše, Monofyzitismus, Monopol, Monotheletismus, Morejský despotát, Moskevské velkoknížectví, Mozaika, Mu'ávija I., Murad II., Muslim, Mystras, Narses, Německo, Nestoriánství, Nestorios, Nikaia, Nikájské císařství, Nikéforos III. Botaneiatés, Nikeforos I., Nikeforos II., Niketas Choniates, Nikomédie, Nil, Normané, Novoplatonismus, Občanská válka, Obléhání Konstantinopole (626), Obléhání Konstantinopole (674–678), Obléhání Konstantinopole (717–718), Obléhání Nikaie, Obrazoborectví, Odoaker, Odoakerovo království, Orel (heraldika), Orhan I., Orient, Ortodoxie, Osmanská říše, Ostrogóti, Ostrogótské království, Osvícenství, Palaiologové, Palestina, Pantokrator, Papež, Patriarchát (církev), Paulikiáni, Pád Konstantinopole, Pečeněhové, Peloponés, Perská říše, Philae, Platónská akademie, Pohanství, Polis, Polsko, Povstání Níká, Pozdní středověk, Pozdně antické náboženství, Pravoslaví, Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu, Prokopios z Kaisareie, Pronie, Protobulhaři, Provincie, První bulharská říše, První křížová výprava, První nikajský koncil, Pyrenejský poloostrov, Raimond z Poitiers, Raný středověk, Ravenna, Ravennský exarchát, Růžena Dostálová, Rúmský sultanát, Renesance, Republika, Rhodos, Robert Guiscard, Roger II. Sicilský, Roman I. Lakapenos, Roman II., Roman IV. Diogenes, Romanizace (kultura), Romanos Melodos, Románské jazyky, Romulus Augustus, Samuel I., Sásánovci, Sýrie, Sýrie (provincie), Schizma, Seldžucká říše, Semité, Senát, Severní Afrika, Seznam byzantských císařů, Sicílie, Sicilské království, Sicilské nešpory, Sinaj (biblická hora), Skandinávie, Slonovina, Slované, Slovanské jazyky, Smyrna, Sofia Palaiologovna, Solidus, Soluň, Soluňské království, Srbové, Srbsko, Sremska Mitrovica, Starořečtina, Staroslověnština, Starověk, Starověké Řecko, Starověký Řím, Státní náboženství, Stěhování národů, Střední východ, Středomoří, Středověk, Steven Runciman, Stratég, Studijský klášter, Suda (slovník), Sunnitský islám, Svatá říše římská, Svatá země, Svatý Kříž, Svatý stolec, Svjatoslav I. Igorevič, Syagriova říše, Syřané, Symeon I., Syrakusy, Syrština, Syrská dynastie, Tagma, Tamerlán, Taurus (pohoří), Třetí Řím, Třetí křížová výprava, Třetí konstantinopolský koncil, Tetrarchie (vláda), Thema, Theodóros II. Laskaris, Theodora I., Theodora II., Theodora III., Theodorich Veliký, Theodoros I. Laskaris, Theodoros Komnenos Dukas, Theodoros Studijský, Theodosius I., Theodosius II., Theofanes Homologetes, Theofilos, Theofylaktos Simokattés, Thesálie, Thrákie, Tiberios II., Tomáš Akvinský, Tomáš Slovan, Totila, Trabzon, Translatio imperii, Trapezuntské císařství, Treťjakovská galerie, Tribonianus, Tribut, Turci, Turkické národy, Tyrannis, Uhersko, Umajjovci, Urban II., Uzurpátor, Vandalové, Vazal, Východní Evropa, Východní křesťanství, Východní Slované, Velké schizma, Velkomoravská říše, Vexillum, Vizigótská říše, Vladimír I., Voltaire, Vulgární latina, Warren Treadgold, Západní Evropa, Západní kultura, Západořímská říše, Zélóti (Soluň), Zenon (císař), 10. století, 1054, 11. století, 12. století, 1261, 13. století, 1320, 15. srpen, 1680, 29. květen, 313, 4. století, 5. století, 518, 6. století, 610, 7. století, 8. století, 802, 813.