Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Byzantská říše a Řecko
Byzantská říše a Řecko mají 97 věci společné (v Uniepedie): Achajské knížectví, Albánie, Alexandrie, Athény, Athos, Židé, Černé moře, Čtvrtá křížová výprava, Římská říše, Římské provincie, Řečtina, Řecká pravoslavná církev, Řekové, Balkán, Benátská republika, Bulharsko, Církev, Cyril a Metoděj, Despocie, Digenis Akritas, Egejské moře, Epirský despotát, Epirus, Eusebios z Kaisareie, Fotios, Francie, Gótové, Georgios Gemistos Pléthón, Georgios Pisides, Gruzínština, ..., Helénismus, Helenizace, Hunové, Ikona, Ioannes Zonaras, Islám, Itálie, Jan Malalas, Jan z Damašku, Janovská republika, Justinián I., Křesťanství, Koiné, Konstantin I. Veliký, Konstantinopol, Korint, Kréta, Kypr, Latina, Latinské císařství, Leon III. Syrský, Makedonie (region), Malá Asie, Michael Psellos, Morejský despotát, Muslim, Mystras, Nikájské císařství, Niketas Choniates, Osmanská říše, Osvícenství, Palaiologové, Pád Konstantinopole, Peloponés, Platónská akademie, Pohanství, Polis, Pravoslaví, Prokopios z Kaisareie, Raný středověk, Renesance, Rhodos, Sicílie, Slované, Soluň, Soluňské království, Srbové, Starořečtina, Starověk, Starověké Řecko, Starověký Řím, Středomoří, Suda (slovník), Theodosius I., Thesálie, Thrákie, Trapezuntské císařství, Turci, Západní Evropa, Západořímská říše, 10. století, 11. století, 12. století, 4. století, 5. století, 7. století, 8. století. Rozbalte index (67 více) »
Achajské knížectví
Achajské knížectví (francouzsky Principauté d'Achaïe, řecky Πριγκιπάτον Αχαϊας), též Morejské knížectví, byl křižácký stát vzniklý po vyvrácení Byzantské říše čtvrtou křížovou výpravou v roce 1204.
Achajské knížectví a Byzantská říše · Achajské knížectví a Řecko ·
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Albánie a Byzantská říše · Albánie a Řecko ·
Alexandrie
Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.
Alexandrie a Byzantská říše · Alexandrie a Řecko ·
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Athény a Byzantská říše · Athény a Řecko ·
Athos
Athos (v pravoslaví většinou „Svatá Hora“ – z řeckého Agion Óros) je jeden ze tří poloostrovů na severořeckém Chalkidiki.
Athos a Byzantská říše · Athos a Řecko ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Byzantská říše a Židé · Řecko a Židé ·
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Byzantská říše a Černé moře · Černé moře a Řecko ·
Čtvrtá křížová výprava
Čtvrtá křížová výprava (1202–1204) byla jedním ze série válečných tažení do Svaté země.
Byzantská říše a Čtvrtá křížová výprava · Čtvrtá křížová výprava a Řecko ·
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Byzantská říše a Římská říše · Římská říše a Řecko ·
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Byzantská říše a Římské provincie · Římské provincie a Řecko ·
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Byzantská říše a Řečtina · Řecko a Řečtina ·
Řecká pravoslavná církev
Řecká pravoslavná církev (Ελληνορθόδοξη Εκκλησία) je skupina několika církví v rámci širšího společenství pravoslavných církví, které sdílí společné kulturní tradice a stejnou věrouku.
Byzantská říše a Řecká pravoslavná církev · Řecká pravoslavná církev a Řecko ·
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Byzantská říše a Řekové · Řecko a Řekové ·
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Balkán a Byzantská říše · Balkán a Řecko ·
Benátská republika
Benátská republika (benátsky Repùblega de Venèsia), plným jménem Nejjasnější republika benátská (benátsky Serenìsima Respùblica de Venexia) neboli La Serenissima, též známa jako „Nejjasnější republika sv.
Benátská republika a Byzantská říše · Benátská republika a Řecko ·
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Bulharsko a Byzantská říše · Bulharsko a Řecko ·
Církev
Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.
Byzantská říše a Církev · Církev a Řecko ·
Cyril a Metoděj
Petra Váni Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj (označováni někdy jako soluňští bratři, apoštolové Slovanů či slovanští věrozvěstové) byli křesťanští misionáři, kněží, mniši a bratři ze Soluně, kteří v rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané hlaholice.
Byzantská říše a Cyril a Metoděj · Cyril a Metoděj a Řecko ·
Despocie
Despocie (z řec. despotés, hospodář, pán, panovník) je krajní forma nebo způsob autokratické vlády, která poddaným nepřiznává žádná práva a zachází s nimi jako se svým majetkem,Ritter-Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie.
Byzantská říše a Despocie · Despocie a Řecko ·
Digenis Akritas
Výjev s tematikou Digenise Akrity na athénském talíři z 12. století Digenis Akritas, v novořeckém přepisu Digenis Akritis, je byzantský hrdinský epos, jehož děj se odehrává na pozadí byzantsko-arabského konfliktu v oblasti kolem řeky Eufratu.
Byzantská říše a Digenis Akritas · Digenis Akritas a Řecko ·
Egejské moře
Egejské moře (řecky Αιγαίο Πέλαγος, Aigaio Pelagos, turecky Ege Denizi) je polouzavřené moře Středozemního moře.
Byzantská říše a Egejské moře · Egejské moře a Řecko ·
Epirský despotát
Epirský nebo Epeirský despotát (středověká řečtina Δεσποτάτο της Ηπείρου), označován někdy také jako „Epirské knížectví“, byl jedním ze středověkých řeckých států, které se hlásily k odkazu Byzantské říše, spolu s Nikájským císařstvím a Trapezuntským císařstvím za její legitimní nástupce, po jejím dobytí vojsky čtvrté křížové výpravy.
Byzantská říše a Epirský despotát · Epirský despotát a Řecko ·
Epirus
Epirus (řecky Ήπειρος, albánsky Epiri, arumunsky Epiru) je geografická a historická oblast v jihovýchodní Evropě, nyní rozdělená mezi Řecko a Albánii.
Byzantská říše a Epirus · Epirus a Řecko ·
Eusebios z Kaisareie
Eusebios z Kaisareie (asi 265 Palestina – 30. května 339 Kaisarea), nazýván též Eusebius Pamphili (žák Pamfilův), byl kněz, teolog a církevní historik.
Byzantská říše a Eusebios z Kaisareie · Eusebios z Kaisareie a Řecko ·
Fotios
Fótios, řecky Φώτιος, (asi 820 Konstantinopol – 6. února 893 Bordi, Arménie) byl patriarcha konstantinopolský v letech 858–867 a 877–886 a jeden z protagonistů velkého církevního schizmatu (mezi Východem a Západem).
Byzantská říše a Fotios · Fotios a Řecko ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Byzantská říše a Francie · Francie a Řecko ·
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Byzantská říše a Gótové · Gótové a Řecko ·
Georgios Gemistos Pléthón
Jeden z Plethonových rukopisů, napsán na počátku 15. století v Řecku Georgios Gemistos Plethon (také Pletho, řecky Γεώργιος Πλήθων Γεμιστός; kolem 1355. Konstantinopol – 26. června 1452, Mystra) byl řecký novoplatonik, filosof, nejvýznamnější učitel poslední generace byzantských vzdělanců.
Byzantská říše a Georgios Gemistos Pléthón · Georgios Gemistos Pléthón a Řecko ·
Georgios Pisides
Georgios Pisides byl byzantský básník pocházející z Pisidie, jenž tvořil na počátku 7. století.
Byzantská říše a Georgios Pisides · Georgios Pisides a Řecko ·
Gruzínština
Gruzínština (kartuli ena) je úřední jazyk kavkazské republiky Gruzie.
Byzantská říše a Gruzínština · Gruzínština a Řecko ·
Helénismus
diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování.
Byzantská říše a Helénismus · Helénismus a Řecko ·
Helenizace
Řecká kultura pronikala i do židovské kultury, až nakonec otupila i zákaz zobrazování živých tvorů Helenizace je pojem používaný k popsání kulturní změny, při které se něco neřeckého stane řeckým (Antické Řecko).
Byzantská říše a Helenizace · Helenizace a Řecko ·
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Byzantská říše a Hunové · Hunové a Řecko ·
Ikona
archanděla Gabriela (Treťjakovská galerie, Moskva) archanděla Michaela (Treťjakovská galerie, Moskva) Kristus a svatý Menas, ikona, Egypt, 6. století Ikona je náboženský obraz (přenosný nebo součást ikonostasu) užívaný v oblasti východního křesťanství, tedy v pravoslavné a řeckokatolické církvi.
Byzantská říše a Ikona · Ikona a Řecko ·
Ioannes Zonaras
Ioannes Zonaras byl byzantský kronikář, který zastával vysoké úřady na dvoře císaře Alexia I. Komnena a později se odebral do kláštera.
Byzantská říše a Ioannes Zonaras · Ioannes Zonaras a Řecko ·
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Byzantská říše a Islám · Islám a Řecko ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Byzantská říše a Itálie · Itálie a Řecko ·
Jan Malalas
Jan Malalas nebo také Ioannes Malalas, (asi 491, Antiochie – 578), byl byzantský kronikář narozený v Antiochii.
Byzantská říše a Jan Malalas · Jan Malalas a Řecko ·
Jan z Damašku
Svatý Jan z Damašku (kolem 650, 670 nebo 675-676, Damašek, Sýrie – 749-754, klášter sv. Sávy u Jeruzaléma; řecky: Ιωάννης Δαμασκήνος/Ióannés Damaskénos) byl byzantský teolog a mnich.
Byzantská říše a Jan z Damašku · Jan z Damašku a Řecko ·
Janovská republika
Janovská republika (italsky, ligursky, latinsky), od roku 1580 celým názvem Nejjasnější janovská republika (italsky) byla nezávislá italská republika v Ligurii na severozápadním pobřeží Apeninského poloostrova.
Byzantská říše a Janovská republika · Janovská republika a Řecko ·
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Byzantská říše a Justinián I. · Justinián I. a Řecko ·
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Byzantská říše a Křesťanství · Křesťanství a Řecko ·
Koiné
Koiné (– obecná mluva) je označení pro interdialekt starořečtiny, kterým se běžně hovořilo ve východním Středomoří v období helénismu, zhruba od poloviny 4. století př. n. l. do 3. století n. l., ve východní části Římské říše až do 7. století.
Byzantská říše a Koiné · Koiné a Řecko ·
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Byzantská říše a Konstantin I. Veliký · Konstantin I. Veliký a Řecko ·
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Byzantská říše a Konstantinopol · Konstantinopol a Řecko ·
Korint
Korint (řecky Κόρινθος, Kórinthos) byl starověký řecký městský stát a v současnosti je to řecké město ležící při Korintské šíji (Isthmos) – úzkém pásu země spojujícím Peloponéský poloostrov s řeckou pevninou.
Byzantská říše a Korint · Korint a Řecko ·
Kréta
Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři.
Byzantská říše a Kréta · Kréta a Řecko ·
Kypr
Kypr, plným názvem Kyperská republika, je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta.
Byzantská říše a Kypr · Kypr a Řecko ·
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Byzantská říše a Latina · Latina a Řecko ·
Latinské císařství
Latinské císařství, přesněji a oficiálně Románské císařství (latinsky, řecky), zkráceně Romania, též Císařství Římanů (latinsky) nebo také Konstantinopolské císařství (latinsky), byl křižácký stát, který vznikl na troskách Římské (byzantské) říše po dobytí jejího hlavního města Konstantinopole vojsky čtvrté křížové výpravy roku 1204.
Byzantská říše a Latinské císařství · Latinské císařství a Řecko ·
Leon III. Syrský
Leon III.
Byzantská říše a Leon III. Syrský · Leon III. Syrský a Řecko ·
Makedonie (region)
20px: 1,2 % území oblasti Makedonie je geografické území s proměnlivým rozsahem rozdělené dnes mezi řeckou Makedonii (49,7 %), Severní Makedonii (37,4 %) a bulharskou Pirinskou Makedonii (9,9 %).
Byzantská říše a Makedonie (region) · Makedonie (region) a Řecko ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Byzantská říše a Malá Asie · Malá Asie a Řecko ·
Michael Psellos
Michael Psellos (1017 nebo 1018 – kolem 1078), původním jménem Konstantin, byl byzantský spisovatel, filozof, politik a historik.
Byzantská říše a Michael Psellos · Michael Psellos a Řecko ·
Morejský despotát
Morejský despotát (řecky Δεσποτάτο τουΜορέως) byl poloautonomní provincií Byzantské říše za vlády dynastie Palaiologů.
Byzantská říše a Morejský despotát · Morejský despotát a Řecko ·
Muslim
Muslimská populace ve světě (v %) Modlící se muslimové v Káhiře, 1865, Jean-Léon Gérôme Muslimští Chuejové Muslim je vyznavač islámu, monoteistického abrahámovského náboženství.
Byzantská říše a Muslim · Muslim a Řecko ·
Mystras
Kostel v Mystrasu Mystras bylo byzantské město, jehož počátky sahají do 13. století.
Byzantská říše a Mystras · Mystras a Řecko ·
Nikájské císařství
Nikájské císařství, oficiálně Římská říše (řecky, Basileía Rhōmaíōn) byl nástupnický stát existující v letech 1204–1261 na západě Malé Asie a exilové císařství Byzantské (Římské) říše v Nikáji, kam přesídlil císařský dvůr z Konstantinopole po čtvrté křížové výpravě, která město dobyla.
Byzantská říše a Nikájské císařství · Nikájské císařství a Řecko ·
Niketas Choniates
Nikétas Chóniatés (řecky, 1155 – 1215 nebo 1216), někdy zvaný také Acominatus, byl vysokým byzantským úředníkem a významným historikem.
Byzantská říše a Niketas Choniates · Niketas Choniates a Řecko ·
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Byzantská říše a Osmanská říše · Osmanská říše a Řecko ·
Osvícenství
d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.
Byzantská říše a Osvícenství · Osvícenství a Řecko ·
Palaiologové
Palaiologové (řecky Παλαιολόγοι, singulár Παλαιολόγος – Palaiologos) nebo Palaiologovci byli řecká šlechtická rodina, jejíž příslušníci nastolili poslední dynastii na byzantském trůně.
Byzantská říše a Palaiologové · Palaiologové a Řecko ·
Pád Konstantinopole
Pád Konstantinopole do rukou Osmanských Turků, v nějž vyústilo obležení z roku 1453 (trvalo od 2. dubna do 29. května), představuje definitivní zánik Byzantské říše a okamžik, kdy se Osmanská říše stala v Evropě velmocí ovládající Balkán a východní Středomoří.
Byzantská říše a Pád Konstantinopole · Pád Konstantinopole a Řecko ·
Peloponés
Peloponés (Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu.
Byzantská říše a Peloponés · Peloponés a Řecko ·
Platónská akademie
Starověké Athény. Akademie je při horním okraji mapy Vykopávky v ''Akadimia Platonos'' v Athénách Platónova Akademie na mozaice z Pompejí Platónská akademie (řec. Άκαδήμεια, lat. Academia Platonica) byla slavná starověká filosofická škola, založená Platónem asi roku 387 př. n. l. v Athénách a definitivně zrušená roku 529 císařem Justiniánem I. Název později převzala skupina humanistů ve Florencii, založená kolem roku 1450 Marsiliem Ficinem.
Byzantská říše a Platónská akademie · Platónská akademie a Řecko ·
Pohanství
Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).
Byzantská říše a Pohanství · Pohanství a Řecko ·
Polis
Polis (řecky πόλις), plurál: poleis (řecky πόλεις) znamená město, obec nebo městský stát.
Byzantská říše a Polis · Polis a Řecko ·
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Byzantská říše a Pravoslaví · Pravoslaví a Řecko ·
Prokopios z Kaisareie
Prokopios z Kaisareie (cca 500 – cca 565 n. l.) byl byzantský historik a učenec, známý především svým dílem o byzantsko-perských, byzantsko-vandalských a byzantsko-ostrogótských válkách za vlády císaře Justiniána I.
Byzantská říše a Prokopios z Kaisareie · Prokopios z Kaisareie a Řecko ·
Raný středověk
Mapa Evropy v době kolem roku 814 Karel Veliký, první středověký římský císař Jako raný středověk označují historici období evropských dějin od 6.
Byzantská říše a Raný středověk · Raný středověk a Řecko ·
Renesance
Brunelleschiho kopule je jednou z prvních a zároveň nejznámějších renesančních staveb, byla postavena v letech 1420–1434 Michelangelův David, vytesaný v letech 1501–1504, je jedním z proslulých děl renesančního sochařství Renesance (též renezance) je evropský umělecký sloh, který se rozšířil z Itálie a trval přibližně od 14. do 16. století.
Byzantská říše a Renesance · Renesance a Řecko ·
Rhodos
Rhodos (druhý pád Rhodu, případně Rhodosu;, výslovnost) je řecký ostrov v Egejském moři, největší z Dodekanéských ostrovů, když dosahuje rozlohy 1400 km².
Byzantská říše a Rhodos · Rhodos a Řecko ·
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Byzantská říše a Sicílie · Sicílie a Řecko ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Byzantská říše a Slované · Slované a Řecko ·
Soluň
Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.
Byzantská říše a Soluň · Soluň a Řecko ·
Soluňské království
Soluňské království (italsky Regno di Tessalonica, řecky Βασίλειον Θεσσαλονίκηςm, Vasílio tis Thessaloníkis, latinsky Regnum Thessalonicae) byl křižácký stát vzniklý po čtvrté křížové výpravě na území bývalé (a později znovu obnovené) Byzantské říše.
Byzantská říše a Soluňské království · Soluňské království a Řecko ·
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Byzantská říše a Srbové · Srbové a Řecko ·
Starořečtina
Rozmístění řeckých dialektů kolem 400 př. n. l. Starořečtina neboli stará či klasická řečtina je mrtvý jazyk z řecké skupiny indoevropských jazyků a vývojový předchůdce moderní řečtiny (považované za samostatný jazyk).
Byzantská říše a Starořečtina · Starořečtina a Řecko ·
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Byzantská říše a Starověk · Starověk a Řecko ·
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Byzantská říše a Starověké Řecko · Starověké Řecko a Řecko ·
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Byzantská říše a Starověký Řím · Starověký Řím a Řecko ·
Středomoří
Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.
Byzantská říše a Středomoří · Středomoří a Řecko ·
Suda (slovník)
Stránka ze Sudy Suda (v řecké transliteraci Souda) je středověký byzantský encyklopedický slovník v rozsahu 30 000 záznamů sestavený ve 2. polovině 10. století neznámým autorem.
Byzantská říše a Suda (slovník) · Suda (slovník) a Řecko ·
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Byzantská říše a Theodosius I. · Theodosius I. a Řecko ·
Thesálie
Thesálie (řecky: Θεσσαλία, Thessalía), případně Thessálie, je jedním z 13 řeckých krajů, který se dále člení do pěti regionů: Karditsa, Lárisa, Magnesia, Sporady a Trikala.
Byzantská říše a Thesálie · Thesálie a Řecko ·
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Byzantská říše a Thrákie · Thrákie a Řecko ·
Trapezuntské císařství
Trapezuntské císařství (řecky Αυτοκρατορία της Τραπεζούντας) bylo nástupnickým státem Byzantské říše v oblasti maloasijského kraje Pontos.
Byzantská říše a Trapezuntské císařství · Trapezuntské císařství a Řecko ·
Turci
Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii. Velké turecké komunity, v důsledku migrace, existují také v západní Evropě (zejména v Německu – kam v padesátých letech 20. století mohutně emigrovali). Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Osmani jsou Turci, kteří útočili na Evropu od 14. do 17. století. (Viz Osmanská říše).
Byzantská říše a Turci · Turci a Řecko ·
Západní Evropa
Návrh Stálého výboru pro zeměpisná jména na vymezení západní Evropy Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy.
Byzantská říše a Západní Evropa · Západní Evropa a Řecko ·
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Byzantská říše a Západořímská říše · Západořímská říše a Řecko ·
10. století
10.
10. století a Byzantská říše · 10. století a Řecko ·
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
11. století a Byzantská říše · 11. století a Řecko ·
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
12. století a Byzantská říše · 12. století a Řecko ·
4. století
4.
4. století a Byzantská říše · 4. století a Řecko ·
5. století
5.
5. století a Byzantská říše · 5. století a Řecko ·
7. století
7.
7. století a Byzantská říše · 7. století a Řecko ·
8. století
8.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Byzantská říše a Řecko
- To, co mají společné Byzantská říše a Řecko
- Podobnosti mezi Byzantská říše a Řecko
Srovnání mezi Byzantská říše a Řecko
Byzantská říše má 582 vztahy, zatímco Řecko má 767. Jak oni mají společné 97, index Jaccard je 7.19% = 97 / (582 + 767).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Byzantská říše a Řecko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
