Podobnosti mezi Byzantská říše a Římské provincie
Byzantská říše a Římské provincie mají 57 věci společné (v Uniepedie): Aegyptus, Afrika (provincie), Apeninský poloostrov, Arménie, Augustus (titul), Černé moře, Řím, Římské právo, Balkán, Bithýnie, Caesar, Comitatenses, Dalmácie (provincie), Diocletianus, Dunaj, Egejské moře, Egypt, Epirus, Exarchát (byzantská říše), Francie, Helénismus, Isaurie, Itálie, Justinián I., Kilíkie, Konstantin I. Veliký, Konstantinopol, Kréta, Krize třetího století, Kypr, ..., Latina, Lýkie, Limitanei, Malá Asie, Mezopotámie, Moesie, Německo, Palestina, Perská říše, Provincie, Pyrenejský poloostrov, Ravenna, Sýrie, Sýrie (provincie), Severní Afrika, Sicílie, Starověký Řím, Tetrarchie (vláda), Thema, Theodosius I., Thesálie, Thrákie, Západořímská říše, 4. století, 5. století, 6. století, 7. století. Rozbalte index (27 více) »
Aegyptus
Aegyptus neboli česky Egypt, latinským celým názvem Provincia Aegypti (řecky ἐπαρχία Αἰγύπτου), bylo ve starověku jméno římské provincie, zahrnující převážnou část moderního Egypta s výjimkou Sinajského poloostrova.
Aegyptus a Byzantská říše · Aegyptus a Římské provincie ·
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Afrika (provincie) a Byzantská říše · Afrika (provincie) a Římské provincie ·
Apeninský poloostrov
Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.
Apeninský poloostrov a Byzantská říše · Apeninský poloostrov a Římské provincie ·
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Arménie a Byzantská říše · Arménie a Římské provincie ·
Augustus (titul)
Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.
Augustus (titul) a Byzantská říše · Augustus (titul) a Římské provincie ·
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Byzantská říše a Černé moře · Černé moře a Římské provincie ·
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Byzantská říše a Řím · Řím a Římské provincie ·
Římské právo
Gaius Avidius Cassius kolem roku 126 př. n. l. a připomíná Lex Cassia tabellaria z roku 137 př. n. l. Tento římský zákon nařizoval použití tajného hlasování soudních porot pro všechny procesy kromě případů zrady. Římské právo je právní systém, který se vyvinul ve starověké římské obci a postupně se rozšířil po celé Římské říši.
Byzantská říše a Římské právo · Římské právo a Římské provincie ·
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Balkán a Byzantská říše · Balkán a Římské provincie ·
Bithýnie
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Bithýnie Bithýnie byla ve starověku královstvím a římskou provincií, rozkládající se na severovýchodě Malé Asie (v dnešním Turecku) při březích Propontidy (Marmarského moře), thráckého Bosporu a Pontu Euxinu (Černého moře).
Bithýnie a Byzantská říše · Bithýnie a Římské provincie ·
Caesar
Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.
Byzantská říše a Caesar · Caesar a Římské provincie ·
Comitatenses
Pojem comitatenses označuje jednotky římské armády v době dominátu tvořící mobilní polní armády, zvané comitatus, rozmístěné uvnitř říše a připravené zastavit protivníka, který pronikl přes hranice.
Byzantská říše a Comitatenses · Comitatenses a Římské provincie ·
Dalmácie (provincie)
Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.
Byzantská říše a Dalmácie (provincie) · Dalmácie (provincie) a Římské provincie ·
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.
Byzantská říše a Diocletianus · Diocletianus a Římské provincie ·
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Byzantská říše a Dunaj · Dunaj a Římské provincie ·
Egejské moře
Egejské moře (řecky Αιγαίο Πέλαγος, Aigaio Pelagos, turecky Ege Denizi) je polouzavřené moře Středozemního moře.
Byzantská říše a Egejské moře · Egejské moře a Římské provincie ·
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Byzantská říše a Egypt · Egypt a Římské provincie ·
Epirus
Epirus (řecky Ήπειρος, albánsky Epiri, arumunsky Epiru) je geografická a historická oblast v jihovýchodní Evropě, nyní rozdělená mezi Řecko a Albánii.
Byzantská říše a Epirus · Epirus a Římské provincie ·
Exarchát (byzantská říše)
Exarchát byl byzantský administrativní celek, v jehož čele stál exarcha.
Byzantská říše a Exarchát (byzantská říše) · Exarchát (byzantská říše) a Římské provincie ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Byzantská říše a Francie · Francie a Římské provincie ·
Helénismus
diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování.
Byzantská říše a Helénismus · Helénismus a Římské provincie ·
Isaurie
Poloha Isaurie v Malé Asii kolem roku 400 Isaurie bylo historické území na jihu střední části Malé Asie, asi 120 km severovýchodně od dnešní Antálie.
Byzantská říše a Isaurie · Isaurie a Římské provincie ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Byzantská říše a Itálie · Itálie a Římské provincie ·
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Byzantská říše a Justinián I. · Justinián I. a Římské provincie ·
Kilíkie
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Kilíkie Kilíkie (řecky Κιλικία, Kilikia) byl ve starověku obvykle užívaný název pro pobřežní region, jenž se rozkládal na jihu poloostrova Malá Asie.
Byzantská říše a Kilíkie · Kilíkie a Římské provincie ·
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Byzantská říše a Konstantin I. Veliký · Konstantin I. Veliký a Římské provincie ·
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Byzantská říše a Konstantinopol · Konstantinopol a Římské provincie ·
Kréta
Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři.
Byzantská říše a Kréta · Kréta a Římské provincie ·
Krize třetího století
Rozdělená říše v roce 271 Krize třetího století (také období vojenských císařů nebo období vojenské anarchie) je historický pojem, jímž se označuje období římských dějin mezi lety 235 a 284/285 n. l. Vnějšími znaky krize byla politická nestabilita (časté střídání císařů), ekonomický úpadek (inflace, deurbanizace) a snížená obranyschopnost státu vůči vnějším nepřátelům (Germáni, perští Sásánovci).
Byzantská říše a Krize třetího století · Krize třetího století a Římské provincie ·
Kypr
Kypr, plným názvem Kyperská republika, je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta.
Byzantská říše a Kypr · Kypr a Římské provincie ·
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Byzantská říše a Latina · Latina a Římské provincie ·
Lýkie
Mapa umístění Lýkie (žlutě) Lýkie je historický region v Anatolii, jenž dnes administrativně spadá pod turecké provincie Antalya a Muğla.
Byzantská říše a Lýkie · Lýkie a Římské provincie ·
Limitanei
Pojem limitanei označuje pohraniční jednotky římské armády v době dominátu rozmístěné na hranicích říše.
Byzantská říše a Limitanei · Limitanei a Římské provincie ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Byzantská říše a Malá Asie · Malá Asie a Římské provincie ·
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Byzantská říše a Mezopotámie · Mezopotámie a Římské provincie ·
Moesie
legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie (latinsky Moesia, bulharsky Мизия) byla římskou provincií, ležící na území současných států Srbska a Bulharska.
Byzantská říše a Moesie · Moesie a Římské provincie ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Byzantská říše a Německo · Německo a Římské provincie ·
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Byzantská říše a Palestina · Palestina a Římské provincie ·
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Byzantská říše a Perská říše · Perská říše a Římské provincie ·
Provincie
Provincie (z latinského provincia.
Byzantská říše a Provincie · Provincie a Římské provincie ·
Pyrenejský poloostrov
Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.
Byzantská říše a Pyrenejský poloostrov · Pyrenejský poloostrov a Římské provincie ·
Ravenna
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.
Byzantská říše a Ravenna · Ravenna a Římské provincie ·
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Byzantská říše a Sýrie · Sýrie a Římské provincie ·
Sýrie (provincie)
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př. n. l. Římská resp.
Byzantská říše a Sýrie (provincie) · Sýrie (provincie) a Římské provincie ·
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Byzantská říše a Severní Afrika · Severní Afrika a Římské provincie ·
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Byzantská říše a Sicílie · Sicílie a Římské provincie ·
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Byzantská říše a Starověký Řím · Starověký Řím a Římské provincie ·
Tetrarchie (vláda)
#PŘESMĚRUJ Tetrarchie.
Byzantská říše a Tetrarchie (vláda) · Tetrarchie (vláda) a Římské provincie ·
Thema
Thema (řecky θέμα) je byzantský správní termín, označující od 7. století militarizovaný správní okrsek.
Byzantská říše a Thema · Thema a Římské provincie ·
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Byzantská říše a Theodosius I. · Theodosius I. a Římské provincie ·
Thesálie
Thesálie (řecky: Θεσσαλία, Thessalía), případně Thessálie, je jedním z 13 řeckých krajů, který se dále člení do pěti regionů: Karditsa, Lárisa, Magnesia, Sporady a Trikala.
Byzantská říše a Thesálie · Thesálie a Římské provincie ·
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Byzantská říše a Thrákie · Thrákie a Římské provincie ·
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Byzantská říše a Západořímská říše · Západořímská říše a Římské provincie ·
4. století
4.
4. století a Byzantská říše · 4. století a Římské provincie ·
5. století
5.
5. století a Byzantská říše · 5. století a Římské provincie ·
6. století
6.
6. století a Byzantská říše · 6. století a Římské provincie ·
7. století
7.
7. století a Byzantská říše · 7. století a Římské provincie ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Byzantská říše a Římské provincie
- To, co mají společné Byzantská říše a Římské provincie
- Podobnosti mezi Byzantská říše a Římské provincie
Srovnání mezi Byzantská říše a Římské provincie
Byzantská říše má 582 vztahy, zatímco Římské provincie má 218. Jak oni mají společné 57, index Jaccard je 7.12% = 57 / (582 + 218).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Byzantská říše a Římské provincie. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: