Břetislav I. a Svatý Vojtěch

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Břetislav I. a Svatý Vojtěch

Břetislav I. vs. Svatý Vojtěch

Břetislav I., přezdívaný kronikářem Kosmou „český Achilles“, (mezi 1002 až 1005 – 10. ledna 1055 Chrudim) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl na Moravě asi od roku 1029, v Čechách v letech 1034–1055. Svatý Vojtěch (v zahraničí známý pod svým biřmovacím jménem Adalbert;,,; 956 – 23. dubna 997) byl druhý pražský biskup pocházející z rodu Slavníkovců.

Čechy

Čechy jsou region na západě České republiky.

Břetislav I. a Čechy · Svatý Vojtěch a Čechy · Vidět víc »

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Hnězdno)

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha (Bazylika prymasowska Wniebowzięcia Najświętszej Maryi Panny w Gnieźnie) je pozdně gotický katedrální kostel v polském Hnězdně ve Velkopolském vojvodství, na Lechově kopci.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Hnězdno) a Břetislav I. · Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Hnězdno) a Svatý Vojtěch · Vidět víc »

Boleslav II.

Boleslav II.

Boleslav II. a Břetislav I. · Boleslav II. a Svatý Vojtěch · Vidět víc »

Císař

Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.

Břetislav I. a Císař · Císař a Svatý Vojtěch · Vidět víc »

Hnězdno

Hnězdno (polsky Gniezno, německy Gnesen) je jedno z nejstarších polských měst.

Břetislav I. a Hnězdno · Hnězdno a Svatý Vojtěch · Vidět víc »

Morava

Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).

Břetislav I. a Morava · Morava a Svatý Vojtěch · Vidět víc »

Nakladatelství Lidové noviny

NLN, s.r.o., neoficiálně Nakladatelství Lidové noviny, je české nakladatelství specializující se především na vydávání knih z oborů historie, sociálních a přírodních věd a jazykovědy.

Břetislav I. a Nakladatelství Lidové noviny · Nakladatelství Lidové noviny a Svatý Vojtěch · Vidět víc »

Přemyslovci

Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).

Břetislav I. a Přemyslovci · Přemyslovci a Svatý Vojtěch · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Břetislav I. a Polsko · Polsko a Svatý Vojtěch · Vidět víc »

Pražský hrad

Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.

Břetislav I. a Pražský hrad · Pražský hrad a Svatý Vojtěch · Vidět víc »

Seznam pražských biskupů a arcibiskupů

Znak pražského biskupství Znak pražského biskupství Toto je seznam biskupů a arcibiskupů pražské diecéze.

Břetislav I. a Seznam pražských biskupů a arcibiskupů · Seznam pražských biskupů a arcibiskupů a Svatý Vojtěch · Vidět víc »

Spytihněv II.

Spytihněv II. (1031 – 28. ledna 1061, latinsky Spitigneu či Zpitigneu) byl český kníže (1055–1061) z dynastie Přemyslovců, podle Kosmy muž velmi krásný, vlasy měl tmavší nad černou smolu, vousy dlouze splývající, tvář veselou...

Břetislav I. a Spytihněv II. · Spytihněv II. a Svatý Vojtěch · Vidět víc »

Svatý Radim

Libici nad Cidlinou Libici nad Cidlinou Nový farní kostel sv. Radima ve Hnězdně Svatý Radim (lat., něm. Gaudentius, pol. Radzim Gaudenty) (před 970 – pravděp. po 1006) byl synem Slavníka, polorodý bratr svatého Vojtěcha a první arcibiskup hnězdenský.

Břetislav I. a Svatý Radim · Svatý Radim a Svatý Vojtěch · Vidět víc »

Svatých Pět bratří

Svatí bratři Benedikt, Jan, Matouš, Izák a Kristin jsou mučedníci z území dnešního Polska, pokračovatelé v díle sv. Vojtěcha.

Břetislav I. a Svatých Pět bratří · Svatý Vojtěch a Svatých Pět bratří · Vidět víc »

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Břetislav I. a Uhersko · Svatý Vojtěch a Uhersko · Vidět víc »