Podobnosti mezi Chetitština a Sumerština
Chetitština a Sumerština mají 17 věci společné (v Uniepedie): Afrikátní souhláska, Alveolární laterální aproximanta, Alveolární nazála, Alveolární souhláska, Aproximantní souhláska, Bilabiální nazála, Frikativní souhláska, Klínové písmo, Labiální souhláska, Nazální souhláska, Neznělá alveolární frikativa, Neznělá alveolární ploziva, Neznělá bilabiální ploziva, Neznělá velární ploziva, Palatální aproximanta, Plozivní souhláska, Velární souhláska.
Afrikátní souhláska
Afrikáta (též poloražená souhláska) je v artikulační fonetice označení pro souhlásku kombinující plozivu (okluzivu) a frikativu.
Afrikátní souhláska a Chetitština · Afrikátní souhláska a Sumerština ·
Alveolární laterální aproximanta
Alveolární laterální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Alveolární laterální aproximanta a Chetitština · Alveolární laterální aproximanta a Sumerština ·
Alveolární nazála
Alveolární nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Alveolární nazála a Chetitština · Alveolární nazála a Sumerština ·
Alveolární souhláska
Alveolára, též prealveolára, dásňová, předodásňová či zubodásňová souhláska či dásňovka, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka s přední částí dásňového oblouku (prohlubně v horní čelisti, v nichž jsou uloženy zuby, lat. prae.
Alveolární souhláska a Chetitština · Alveolární souhláska a Sumerština ·
Aproximantní souhláska
Aproximantní souhláska či Aproximanta je v artikulační fonetice typ souhlásky, u které zvuk při řeči vzniká přiblížením dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů), které je menší než u frikativ, ale těsnější než u samohlásek.
Aproximantní souhláska a Chetitština · Aproximantní souhláska a Sumerština ·
Bilabiální nazála
#PŘESMĚRUJ Znělá bilabiální nazála.
Bilabiální nazála a Chetitština · Bilabiální nazála a Sumerština ·
Frikativní souhláska
Frikativa (česky třená souhláska, také konstriktiva, spiranta) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká vytvořením úžiny (konstrikce) těsným přiblížením dvou orgánů mluvidel (artikulátorů).
Chetitština a Frikativní souhláska · Frikativní souhláska a Sumerština ·
Klínové písmo
Klínové písmo Pojem klínové písmo znamená způsob zápisu, styl psaní znaků starověkých písem, určený prostředky dostupnými ve starověké Mezopotámii, tj.
Chetitština a Klínové písmo · Klínové písmo a Sumerština ·
Labiální souhláska
Labiální souhlásky jsou souhlásky, při kterých jsou využívány jeden nebo oba rty.
Chetitština a Labiální souhláska · Labiální souhláska a Sumerština ·
Nazální souhláska
Nazální neboli nosová souhláska (neboli nosovka či nazála), je hláska, která vzniká spuštěním měkkého patra (velum), čímž je umožněno proudění vzduchu nosní dutinou.
Chetitština a Nazální souhláska · Nazální souhláska a Sumerština ·
Neznělá alveolární frikativa
Neznělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Chetitština a Neznělá alveolární frikativa · Neznělá alveolární frikativa a Sumerština ·
Neznělá alveolární ploziva
Neznělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Chetitština a Neznělá alveolární ploziva · Neznělá alveolární ploziva a Sumerština ·
Neznělá bilabiální ploziva
Neznělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Chetitština a Neznělá bilabiální ploziva · Neznělá bilabiální ploziva a Sumerština ·
Neznělá velární ploziva
Neznělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Chetitština a Neznělá velární ploziva · Neznělá velární ploziva a Sumerština ·
Palatální aproximanta
Palatální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Chetitština a Palatální aproximanta · Palatální aproximanta a Sumerština ·
Plozivní souhláska
Plozivní souhláska (ploziva, okluziva či závěrová souhláska) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká uvolněním závěru (okluze) v mluvidlech.
Chetitština a Plozivní souhláska · Plozivní souhláska a Sumerština ·
Velární souhláska
Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek Velára, též zadopatrová či měkkopatrová souhláska, je v artikulační fonetice druh souhlásek, u kterých je zvuk při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka se zadním neboli měkkým patrem (lat. velum (palatum), doslova „(patrová) plachta“).
Chetitština a Velární souhláska · Sumerština a Velární souhláska ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Chetitština a Sumerština
- To, co mají společné Chetitština a Sumerština
- Podobnosti mezi Chetitština a Sumerština
Srovnání mezi Chetitština a Sumerština
Chetitština má 57 vztahy, zatímco Sumerština má 41. Jak oni mají společné 17, index Jaccard je 17.35% = 17 / (57 + 41).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Chetitština a Sumerština. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: