Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Chorvati a Socialistická federativní republika Jugoslávie
Chorvati a Socialistická federativní republika Jugoslávie mají 28 věci společné (v Uniepedie): Austrálie, Černohorci, Římskokatolická církev, Bosňáci, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Dějiny Chorvatska, Dražen Petrović, Dráva, Franjo Tuđman, Ivo Andrić, Jaderské moře, Jihovýchodní Evropa, Josip Broz Tito, Latinka, Maďarsko, Mira Furlanová, Miroslav Krleža, Národ, Sáva, Slované, Slovinci, Spojené státy americké, Srbové, Srbsko, Střední Evropa, Vladimir Nazor, Vojvodina.
Austrálie
Austrálie, plným názvem Australské společenství (též Australský svaz), je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu.
Austrálie a Chorvati · Austrálie a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Černohorci
Černohorci (černohorsky Црногорци/Crnogorci) jsou jihoslovanský národ, žijící především v Černé Hoře na pobřeží Jaderského moře.
Chorvati a Černohorci · Socialistická federativní republika Jugoslávie a Černohorci ·
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Chorvati a Římskokatolická církev · Socialistická federativní republika Jugoslávie a Římskokatolická církev ·
Bosňáci
Bosňáci (bosensky Bošnjaci, Бошњаци) jsou jihoslovanský národ s islámskou tradicí, který obývá především Bosnu a Hercegovinu a území kolokviálně nazývané Sandžak.
Bosňáci a Chorvati · Bosňáci a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Bosna a Hercegovina a Chorvati · Bosna a Hercegovina a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Chorvati a Chorvatsko · Chorvatsko a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Dějiny Chorvatska
V době Římské říše tvořily území dnešního Chorvatska dvě římské provincie, Panonie a Dalmácie.
Chorvati a Dějiny Chorvatska · Dějiny Chorvatska a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Dražen Petrović
Hrob Dražena Petroviće na hřbitově Mirogoj u Záhřebu Dražen Petrović (22. října 1964 – 7. června 1993) byl jugoslávský a chorvatský profesionální basketbalista.
Chorvati a Dražen Petrović · Dražen Petrović a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Dráva
Dráva je řeka v Evropě, pravý přítok Dunaje.
Chorvati a Dráva · Dráva a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Franjo Tuđman
Franjo Tuđman (též psáno Tudjman, vyslovováno; 14. května 1922 Veliko Trgovišće – 10. prosince 1999 Záhřeb) byl chorvatský politik, první prezident nezávislého Chorvatska a prominentní člen (zakladatel) strany HDZ, historik a jugoslávský generál.
Chorvati a Franjo Tuđman · Franjo Tuđman a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Ivo Andrić
Socha Iva Andriće v Bělehradě Ivo Andrić (cyrilicí Иво Андрић narozen jako Ivan Andrić, 9. října 1892 Dolac u Travniku, Bosna a Hercegovina – 13. března 1975 Bělehrad, SFRJ) byl jugoslávskýAčkoli byl původem Chorvat, po přestěhování do Bělehradu se Andrić identifikoval jako Srb.
Chorvati a Ivo Andrić · Ivo Andrić a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Jaderské moře
Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.
Chorvati a Jaderské moře · Jaderské moře a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Jihovýchodní Evropa
Jihovýchodní Evropa Jihovýchodní Evropa Státy jihovýchodní Evropy v širším a užším pojetí Jihovýchodní Evropa je část Evropy na jihovýchodě kontinentu, která zahrnuje zejména území Balkánského poloostrova.
Chorvati a Jihovýchodní Evropa · Jihovýchodní Evropa a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.
Chorvati a Josip Broz Tito · Josip Broz Tito a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Chorvati a Latinka · Latinka a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Chorvati a Maďarsko · Maďarsko a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Mira Furlanová
Mira Furlanová (7. září 1955 Záhřeb, Chorvatsko, Jugoslávie – 20. ledna 2021 Los Angeles, Kalifornie, USA) byla chorvatská herečka.
Chorvati a Mira Furlanová · Mira Furlanová a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Miroslav Krleža
Miroslav Krleža (7. července 1893 Záhřeb – 29. prosince 1981, tamtéž) byl chorvatský spisovatel, básník, publicista a encyklopedista.
Chorvati a Miroslav Krleža · Miroslav Krleža a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Národ
Národ (latinsky natio) je společenství lidí, kteří jsou navzájem spojeni kombinací několika druhů objektivních vztahů (hospodářské, náboženské...) a odrazem těchto vztahů ve společenském vědomí.
Chorvati a Národ · Národ a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Sáva
Sáva (a,, maďarsky Száva, německy Save nebo Sau, latinsky Savus) je velká řeka na rozhraní střední Evropy a Balkánu. Protéká Slovinskem (region Kraňsko), Chorvatskem (Slavonie, Srem), Bosnou a Hercegovinou (Posavina) a Srbskem (Srem, Mačva), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Je vůbec nejvodnějším přítokem veletoku Dunaje, do kterého se vlévá zprava v Bělehradě. Je 940 km dlouhá; představuje nejdelší řeku protékající územím Slovinska, Chorvatska a Bosny. Leží na ní tři hlavní města (Lublaň jen svým okrajem). Povodí má rozlohu přibližně 95 700 km² a zasahuje také do Černé Hory a nepatrně do Albánie. V oblasti Gorského Kotaru se povodí Sávy na pouhých několik kilometrů přibližuje k Jaderskému moři. Celá jeho jihozápadní hranice je nezřetelná, neboť prochází zkrasovělými Dinárskými horami s množstvím ponorů a vyvěraček.
Chorvati a Sáva · Sáva a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Chorvati a Slované · Slované a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Slovinci
Slovinci jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku.
Chorvati a Slovinci · Slovinci a Socialistická federativní republika Jugoslávie ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Chorvati a Spojené státy americké · Socialistická federativní republika Jugoslávie a Spojené státy americké ·
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Chorvati a Srbové · Socialistická federativní republika Jugoslávie a Srbové ·
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Chorvati a Srbsko · Socialistická federativní republika Jugoslávie a Srbsko ·
Střední Evropa
Brockhaus Enzyklopädie (1998)Střední Evropa podle P. Jonese (Leibniz Institute for Regional Geography). Mnoho zemí a oblastí spadalo pod Německé císařství a Rakousko-Uhersko nebo polsko-litevskou unii; tudíž mají historické a kulturní konexe. Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.
Chorvati a Střední Evropa · Socialistická federativní republika Jugoslávie a Střední Evropa ·
Vladimir Nazor
Vladimir Nazor (30. května 1876 Postira, ostrov Brač – 19. června 1949 Záhřeb) byl chorvatský spisovatel, lyrik a překladatel.
Chorvati a Vladimir Nazor · Socialistická federativní republika Jugoslávie a Vladimir Nazor ·
Vojvodina
Vojvodina (Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina,: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna pokrajina Vojvodina,: Provincia Autonomă Voivodina,: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska.
Chorvati a Vojvodina · Socialistická federativní republika Jugoslávie a Vojvodina ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Chorvati a Socialistická federativní republika Jugoslávie
- To, co mají společné Chorvati a Socialistická federativní republika Jugoslávie
- Podobnosti mezi Chorvati a Socialistická federativní republika Jugoslávie
Srovnání mezi Chorvati a Socialistická federativní republika Jugoslávie
Chorvati má 86 vztahy, zatímco Socialistická federativní republika Jugoslávie má 586. Jak oni mají společné 28, index Jaccard je 4.17% = 28 / (86 + 586).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Chorvati a Socialistická federativní republika Jugoslávie. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
