Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Benátská republika a Chorvatsko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Benátská republika a Chorvatsko

Benátská republika vs. Chorvatsko

Benátská republika (benátsky Repùblega de Venèsia), plným jménem Nejjasnější republika benátská (benátsky Serenìsima Respùblica de Venexia) neboli La Serenissima, též známa jako „Nejjasnější republika sv. Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.

Podobnosti mezi Benátská republika a Chorvatsko

Benátská republika a Chorvatsko mají 31 věci společné (v Uniepedie): Albánština, Albánci, Albánie, Šibenik, Římskokatolická církev, Balkán, Byzantská říše, Chorvati, Dalmácie, Dubrovník, Ekonomika, Franská říše, Islám, Istrie (poloostrov), Italština, Itálie, Jaderské moře, Koření, Latina, Markrabství Istrie, Osmanská říše, Pravoslaví, Republika, Slované, Slovinština, Slovinci, Srbochorvatština, Trogir, UNESCO, Unitární stát, ..., 7. století. Rozbalte index (1 více) »

Albánština

Albánština (albánsky gjuha shqipe nebo shqip) je indoevropský jazyk, kterým mluví přes 6 milionů lidí v Albánii a Kosovu.

Albánština a Benátská republika · Albánština a Chorvatsko · Vidět víc »

Albánci

Albánci (zastarale též Škipetaři nebo ojediněle Arnauti) jsou národ žijící v jihovýchodní Evropě.

Albánci a Benátská republika · Albánci a Chorvatsko · Vidět víc »

Albánie

Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.

Albánie a Benátská republika · Albánie a Chorvatsko · Vidět víc »

Šibenik

Šibenik je město v Chorvatsku, ležící u Šibenického zálivu v ústí řeky Krky do Jaderského moře.

Šibenik a Benátská republika · Šibenik a Chorvatsko · Vidět víc »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Benátská republika a Římskokatolická církev · Chorvatsko a Římskokatolická církev · Vidět víc »

Balkán

Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Balkán a Benátská republika · Balkán a Chorvatsko · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Benátská republika a Byzantská říše · Byzantská říše a Chorvatsko · Vidět víc »

Chorvati

Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.

Benátská republika a Chorvati · Chorvati a Chorvatsko · Vidět víc »

Dalmácie

Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.

Benátská republika a Dalmácie · Chorvatsko a Dalmácie · Vidět víc »

Dubrovník

Dubrovník (chorvatsky Dubrovnik, a Ragusa) je chorvatské přístavní město, které se nachází na jihu Dalmácie.

Benátská republika a Dubrovník · Chorvatsko a Dubrovník · Vidět víc »

Ekonomika

HDP na obyvatele (2014) Ekonomika (hospodářství) je shrnutí hospodaření určitého subjektu, například státu, organizace nebo jednotlivce.

Benátská republika a Ekonomika · Chorvatsko a Ekonomika · Vidět víc »

Franská říše

Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.

Benátská republika a Franská říše · Chorvatsko a Franská říše · Vidět víc »

Islám

směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.

Benátská republika a Islám · Chorvatsko a Islám · Vidět víc »

Istrie (poloostrov)

Mapa poloostrova Istrie Istrie je poloostrov vybíhající do Jaderského moře.

Benátská republika a Istrie (poloostrov) · Chorvatsko a Istrie (poloostrov) · Vidět víc »

Italština

Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.

Benátská republika a Italština · Chorvatsko a Italština · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Benátská republika a Itálie · Chorvatsko a Itálie · Vidět víc »

Jaderské moře

Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.

Benátská republika a Jaderské moře · Chorvatsko a Jaderské moře · Vidět víc »

Koření

Maroku (Agadir, 2005) Obchod s kořením (Srí Lanka, 2007) Koření se obvykle používá k vylepšení chutě a vůně pokrmů (původně sloužilo k překrytí chutě a zápachu zkažených potravin), někdy také k jejich konzervaci.

Benátská republika a Koření · Chorvatsko a Koření · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Benátská republika a Latina · Chorvatsko a Latina · Vidět víc »

Markrabství Istrie

Markrabství Istrie (italsky Margraviato d'Istria, chorvatsky Markgrofovija Istra, slovinsky Mejna grofovija Istra, německy Markgrafschaft Istrien), dříve Istrijská marka, byla historická země rozkládající se z větší části na poloostrově Istrie a také na přilehlých ostrovech v Jaderském moři.

Benátská republika a Markrabství Istrie · Chorvatsko a Markrabství Istrie · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Benátská republika a Osmanská říše · Chorvatsko a Osmanská říše · Vidět víc »

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Benátská republika a Pravoslaví · Chorvatsko a Pravoslaví · Vidět víc »

Republika

Portoriku roku 1937 Republika (z latinského res publica, věc veřejná) je forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce.

Benátská republika a Republika · Chorvatsko a Republika · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Benátská republika a Slované · Chorvatsko a Slované · Vidět víc »

Slovinština

Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.

Benátská republika a Slovinština · Chorvatsko a Slovinština · Vidět víc »

Slovinci

Slovinci jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku.

Benátská republika a Slovinci · Chorvatsko a Slovinci · Vidět víc »

Srbochorvatština

Etnopolitické varianty srbochorvatštiny (2006) Srbochorvatština nebo zastarale srbocharvátština (српскохрватски/srpskohrvatski, popř. hrvatskosrpski/хрватскосрпски, někdy také psáno se spojovníkem) je spisovný jazyk, který má sloužit mluvčím blízce příbuzných jihoslovanských nářečí v oblasti dnešního Srbska, Chorvatska, Černé hory a Bosny a Hercegoviny.

Benátská republika a Srbochorvatština · Chorvatsko a Srbochorvatština · Vidět víc »

Trogir

Trogir (italsky Traù) je přímořské lázeňské město v Chorvatsku.

Benátská republika a Trogir · Chorvatsko a Trogir · Vidět víc »

UNESCO

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, UNESCO) je specializovaná agentura OSN zaměřená na podporu světového míru a bezpečnosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce ve vzdělávání, vědě a kultuře.

Benátská republika a UNESCO · Chorvatsko a UNESCO · Vidět víc »

Unitární stát

Unitární stát (nebo jednotný stát) je ve státovědě označení pro stát s jednotnou soustavou státních orgánů, s jednotným právním řádem a nedělitelným územím.

Benátská republika a Unitární stát · Chorvatsko a Unitární stát · Vidět víc »

7. století

7.

7. století a Benátská republika · 7. století a Chorvatsko · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Benátská republika a Chorvatsko

Benátská republika má 196 vztahy, zatímco Chorvatsko má 787. Jak oni mají společné 31, index Jaccard je 3.15% = 31 / (196 + 787).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Benátská republika a Chorvatsko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »