Podobnosti mezi Chorvatské království (1527–1868) a Rakouské císařství
Chorvatské království (1527–1868) a Rakouské císařství mají 20 věci společné (v Uniepedie): Římskokatolická církev, Chorvatština, Chorvati, Dalmatské království, Gorice a Gradiška, Habsburská monarchie, Ilyrské království, Istrie (země), Kraňsko, Královské Uhersko, Latina, Maďarština, Monarchie, Napoleon Bonaparte, Němčina, Rakousko-Uhersko, Srbové, Státní náboženství, Uhersko, Vojenská hranice.
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Chorvatské království (1527–1868) a Římskokatolická církev · Rakouské císařství a Římskokatolická církev ·
Chorvatština
Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.
Chorvatština a Chorvatské království (1527–1868) · Chorvatština a Rakouské císařství ·
Chorvati
Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.
Chorvati a Chorvatské království (1527–1868) · Chorvati a Rakouské císařství ·
Dalmatské království
Dalmatské království (Kraljevina Dalmacija, Königreich Dalmatien, Regno di Dalmazia) byla korunní země Rakouského císařství (1815–1867) a předlitavské části Rakouska-Uherska (1867–1918).
Chorvatské království (1527–1868) a Dalmatské království · Dalmatské království a Rakouské císařství ·
Gorice a Gradiška
Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška (německy Gefürstete Grafschaft Görz und Gradisca, italsky Principesca Contea di Gorizia e Gradisca, slovinsky Poknežena grofija Goriška in Gradiščanska, furlansky Gurize e Gardiscje) je historické hrabství o rozloze 2 918 km², dnes rozdělené mezi Slovinsko, k němuž patří většina území, a Itálii, k níž náleží menší jihozápadní část území; italská část je součástí autonomní oblasti Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia).
Chorvatské království (1527–1868) a Gorice a Gradiška · Gorice a Gradiška a Rakouské císařství ·
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Chorvatské království (1527–1868) a Habsburská monarchie · Habsburská monarchie a Rakouské císařství ·
Ilyrské království
Ilyrské království byl v letech 1816–1849 státní útvar, jedna z rakouských korunních zemí, rozkládající se na území dnešního Rakouska (Korutany), Slovinska (Kraňsko a Gorice), Chorvatska (Istrie, Střední Chorvatsko i s přímořím) a Itálie (Terst a okolí).
Chorvatské království (1527–1868) a Ilyrské království · Ilyrské království a Rakouské císařství ·
Istrie (země)
#PŘESMĚRUJ Markrabství Istrie.
Chorvatské království (1527–1868) a Istrie (země) · Istrie (země) a Rakouské císařství ·
Kraňsko
Znak Kraňska Horní, Střední, Vnitřní Kraňsko (''Krain''). dole Istrie (1714) Historické Kraňsko na mapě současného Slovinska Kraňsko nebo též Krajina (slovinsky Kranjska; německy Krain; latinsky Carniola) je historická země.
Chorvatské království (1527–1868) a Kraňsko · Kraňsko a Rakouské císařství ·
Královské Uhersko
Královské Uhersko je historické označení části území Uherska, které nebylo obsazeno Osmanskou říší během let 1536–1541, oficiálně Uherské království.
Chorvatské království (1527–1868) a Královské Uhersko · Královské Uhersko a Rakouské císařství ·
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Chorvatské království (1527–1868) a Latina · Latina a Rakouské císařství ·
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Chorvatské království (1527–1868) a Maďarština · Maďarština a Rakouské císařství ·
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Chorvatské království (1527–1868) a Monarchie · Monarchie a Rakouské císařství ·
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Chorvatské království (1527–1868) a Napoleon Bonaparte · Napoleon Bonaparte a Rakouské císařství ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Chorvatské království (1527–1868) a Němčina · Němčina a Rakouské císařství ·
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Chorvatské království (1527–1868) a Rakousko-Uhersko · Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko ·
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Chorvatské království (1527–1868) a Srbové · Rakouské císařství a Srbové ·
Státní náboženství
bez státního náboženství Státní nebo také oficiální náboženství či státní církev je náboženská nauka, instituce nebo vyznání víry oficiálně podporované státem.
Chorvatské království (1527–1868) a Státní náboženství · Rakouské císařství a Státní náboženství ·
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Chorvatské království (1527–1868) a Uhersko · Rakouské císařství a Uhersko ·
Vojenská hranice
Vojenská hranice (též označována jako Krajina, srbochorvatsky Војна Крајина/Vojna Krajina, maďarsky Határőrvidék, německy Militärgrenze, rumunsky Graniţa Militară) je označení pro pásmo v příhraničí Habsburské monarchie (později Rakousko-Uherska) v jejích jižních oblastech a Osmanskou říší.
Chorvatské království (1527–1868) a Vojenská hranice · Rakouské císařství a Vojenská hranice ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Chorvatské království (1527–1868) a Rakouské císařství
- To, co mají společné Chorvatské království (1527–1868) a Rakouské císařství
- Podobnosti mezi Chorvatské království (1527–1868) a Rakouské císařství
Srovnání mezi Chorvatské království (1527–1868) a Rakouské císařství
Chorvatské království (1527–1868) má 74 vztahy, zatímco Rakouské císařství má 109. Jak oni mají společné 20, index Jaccard je 10.93% = 20 / (74 + 109).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Chorvatské království (1527–1868) a Rakouské císařství. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: