Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Claudius a Římský císař

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Claudius a Římský císař

Claudius vs. Římský císař

Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus (před nástupem na trůn Tiberius Claudius Nero Germanicus; 1. srpna 10 př. n. l. – 13. října 54), známý spíše jako Claudius, byl římský císař z julsko-klaudijské dynastie, vládnoucí od roku 41 až do své smrti. alt.

Podobnosti mezi Claudius a Římský císař

Claudius a Římský císař mají 48 věci společné (v Uniepedie): Agrippina mladší, Arménie, Augustus, Řím, Římská legie, Římská občanská válka, Římské provincie, Římský císař, Římský senát, Řečtina, Británie (provincie), Caesar, Caligula, Claudius II., Dalmácie (provincie), Despocie, Dunaj, Equites, Flaviovská dynastie, Galba, Germáni, Germánie, Gladiátor, Imperátor, Itálie, Judea, Julius Caesar, Julsko-klaudijská dynastie, Latina, Livia Drusilla, ..., Mauretánie (království), Messalina, Nero, Orient, Otec vlasti, Panonie, Parthové, Parthská říše, Pertinax (císař), Pretoriánská garda, Pretoriánský prefekt, Principát, Propuštěnec, Rýn, Severní Afrika, Starověký Řím, Tiberius, Vespasianus. Rozbalte index (18 více) »

Agrippina mladší

Iulia Agrippina (6. listopadu 15 nebo 16, Oppidum Ubiorum, dnes Kolín nad Rýnem – březen 59, Kampánie), zvaná na odlišení od své matky Agrippina mladší, byla dcera vojevůdce Germanika a Agrippiny starší, dcery Marka Vipsania Agrippy a vnučky Augusta.

Agrippina mladší a Claudius · Agrippina mladší a Římský císař · Vidět víc »

Arménie

Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.

Arménie a Claudius · Arménie a Římský císař · Vidět víc »

Augustus

Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.

Augustus a Claudius · Augustus a Římský císař · Vidět víc »

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.

Claudius a Řím · Řím a Římský císař · Vidět víc »

Římská legie

Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.

Claudius a Římská legie · Římská legie a Římský císař · Vidět víc »

Římská občanská válka

Římská občanská válka (49–45 př. n. l.) byl jeden z posledních vojensko-politických konfliktů v Římské republice před vznikem císařství.

Claudius a Římská občanská válka · Římská občanská válka a Římský císař · Vidět víc »

Římské provincie

Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.

Claudius a Římské provincie · Římské provincie a Římský císař · Vidět víc »

Římský císař

alt.

Claudius a Římský císař · Římský císař a Římský císař · Vidět víc »

Římský senát

Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.

Claudius a Římský senát · Římský císař a Římský senát · Vidět víc »

Řečtina

Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.

Claudius a Řečtina · Římský císař a Řečtina · Vidět víc »

Británie (provincie)

Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.

Británie (provincie) a Claudius · Británie (provincie) a Římský císař · Vidět víc »

Caesar

Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.

Caesar a Claudius · Caesar a Římský císař · Vidět víc »

Caligula

Gaius Caesar Augustus Germanicus (31. srpna 12 – 24. ledna 41), všeobecně známý spíše pod přízviskem Caligula, byl římský císař vládnoucí od 16. března 37 až do okamžiku svého zavraždění o čtyři roky později.

Caligula a Claudius · Caligula a Římský císař · Vidět víc »

Claudius II.

Marcus Aurelius Claudius, známý jako Claudius Gothicus či Claudius II. (10. května 213/214 – září 270 Sirmium), byl římský císař vládnoucí v letech 268–270.

Claudius a Claudius II. · Claudius II. a Římský císař · Vidět víc »

Dalmácie (provincie)

Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.

Claudius a Dalmácie (provincie) · Dalmácie (provincie) a Římský císař · Vidět víc »

Despocie

Despocie (z řec. despotés, hospodář, pán, panovník) je krajní forma nebo způsob autokratické vlády, která poddaným nepřiznává žádná práva a zachází s nimi jako se svým majetkem,Ritter-Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie.

Claudius a Despocie · Despocie a Římský císař · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Claudius a Dunaj · Dunaj a Římský císař · Vidět víc »

Equites

Květné zahradě v Kroměříži Equites neboli jezdci je označení pro příslušníky druhého římského stavu, nižšího než patricijové, ale vyššího než plebejové.

Claudius a Equites · Equites a Římský císař · Vidět víc »

Flaviovská dynastie

Flaviovská dynastie vládla Římské říši v letech 69–96 n. l. Prvním císařem z této dynastie byl Vespasianus (69–79), následovaný svými syny Titem (79–81) a Domitianem (81–96).

Claudius a Flaviovská dynastie · Flaviovská dynastie a Římský císař · Vidět víc »

Galba

Servius Sulpicius Galba (24. prosince 3 př. n. l. Terracina – 15. ledna 69 Řím) byl římský císař od 8. června 68 do své smrti.

Claudius a Galba · Galba a Římský císař · Vidět víc »

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Claudius a Germáni · Germáni a Římský císař · Vidět víc »

Germánie

Římské provincie, zeleně vyznačena přibližná rozloha svobodné Germánie Germánie (latinsky Germania) případně Magna Germania („Velká Germánie“) či Germania libera („svobodná Germánie“) bylo ve starověku označení území východně od řeky Rýna, které obývaly veskrze germánské kmeny.

Claudius a Germánie · Germánie a Římský císař · Vidět víc »

Gladiátor

Palce dolů nebo Gladiátoři, Jean-Léon Gérôme, 1872 Gladiátor („ten, kdo používá meč“, šermíř) byl člověk bojující v zápasech pro pobavení publika.

Claudius a Gladiátor · Gladiátor a Římský císař · Vidět víc »

Imperátor

Imperátor (latinsky imperator) bylo původně označení nositele vojenské moci (imperium) v římské republice.

Claudius a Imperátor · Imperátor a Římský císař · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Claudius a Itálie · Itálie a Římský císař · Vidět víc »

Judea

Provincie Judea (Ιουδαία, יהודה) byla římská provincie existující v letech 6–132 n. l. Jejím jádrem bylo Judsko a Samařsko, později však do ní byly začleněny i ostatní části Herodova království.

Claudius a Judea · Judea a Římský císař · Vidět víc »

Julius Caesar

Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.

Claudius a Julius Caesar · Julius Caesar a Římský císař · Vidět víc »

Julsko-klaudijská dynastie

#PŘESMĚRUJ Juliovsko-claudiovská dynastie.

Claudius a Julsko-klaudijská dynastie · Julsko-klaudijská dynastie a Římský císař · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Claudius a Latina · Latina a Římský císař · Vidět víc »

Livia Drusilla

Livia Drusilla (30. ledna 58 př. n. l. – 28. září 29 n. l.) (nebo také Julia Augusta) byla římská císařovna, třetí manželka Augusta.

Claudius a Livia Drusilla · Livia Drusilla a Římský císař · Vidět víc »

Mauretánie (království)

Mauretánie (latinsky Mauritania) byla starověká země berberských království na severozápadě Afriky.

Claudius a Mauretánie (království) · Mauretánie (království) a Římský císař · Vidět víc »

Messalina

Valeria Messalina, někdy psána Messallina, (17/20 n. l. – 48 n. l.) byla římská císařovna, třetí manželka císaře Claudia.

Claudius a Messalina · Messalina a Římský císař · Vidět víc »

Nero

Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus (rodným jménem Lucius Domitius Ahenobarbus; 15. prosince 37 – 9. června 68) byl římský císař pocházející z julsko-klaudijské dynastie vládnoucí od 13. října 54 až do okamžiku své smrti.

Claudius a Nero · Nero a Římský císař · Vidět víc »

Orient

Chalcedonském koncilu, r. 451 Orient je označení pro Východ; tradičně zahrnuje vše, co patří k východnímu světu ve vztahu k Evropě.

Claudius a Orient · Orient a Římský císař · Vidět víc »

Otec vlasti

Otec vlasti (lat. Pater patriae) byl ve starověku titul římských císařů.

Claudius a Otec vlasti · Otec vlasti a Římský císař · Vidět víc »

Panonie

legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.

Claudius a Panonie · Panonie a Římský císař · Vidět víc »

Parthové

Traianově sloupu v Římě (překreslení) Parthové (staropersky Parthava; řecky Πάρθοι, Parthoi; latinsky Parthi) je v užším slova smyslu název etnika, obývajícího ve starověku oblast jihovýchodně od Kaspického moře (dnes západní část íránského Chorásánu), v širším smyslu pojmenování vládnoucí vrstvy parthské říše (cca 245 př. n. l. – 224 n. l.), jednoho z nejvýznamnějších státních útvarů ve starověku.

Claudius a Parthové · Parthové a Římský císař · Vidět víc »

Parthská říše

Parthská říše (persky شاهنشاهی پارت‎, v soudobé perštině اشکانیان, Aškāniān a İmparatoriya-Ashkâniân), resp.

Claudius a Parthská říše · Parthská říše a Římský císař · Vidět víc »

Pertinax (císař)

Publius Helvius Pertinax (1. srpna 126 Alba Pompeia v Ligurii – 28. března 193 Řím) byl římský císař panující od 31. prosince 192 do 28. března 193, celkově 87 dní.

Claudius a Pertinax (císař) · Pertinax (císař) a Římský císař · Vidět víc »

Pretoriánská garda

Klaudiova vítězného oblouku Štít (''scutum'') pretoriánů v 1. století Pretoriánská garda byla elitní jednotka tvořící osobní stráž římských císařů.

Claudius a Pretoriánská garda · Pretoriánská garda a Římský císař · Vidět víc »

Pretoriánský prefekt

Pretoriánský prefekt (latinsky: praefectus praetorio) byl za principátu titul velitele císařské pretoriánské gardy, dokud roku 314 Konstantin Veliký nerozhodl o zrušení této elitní jednotky.

Claudius a Pretoriánský prefekt · Pretoriánský prefekt a Římský císař · Vidět víc »

Principát

Octavius Augustus s občanskou korunou Jako principatus - principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.

Claudius a Principát · Principát a Římský císař · Vidět víc »

Propuštěnec

Propuštěnec byl otrok, kterého ve starověkém Římě jeho pán propustil na svobodu a tím mu daroval nejen svobodu, ale i právní osobnost.

Claudius a Propuštěnec · Propuštěnec a Římský císař · Vidět víc »

Rýn

Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.

Claudius a Rýn · Rýn a Římský císař · Vidět víc »

Severní Afrika

Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.

Claudius a Severní Afrika · Severní Afrika a Římský císař · Vidět víc »

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.

Claudius a Starověký Řím · Starověký Řím a Římský císař · Vidět víc »

Tiberius

Tiberius Julius Caesar Augustus (rodným jménem Tiberius Claudius Nero; 16. listopadu 42 př. n. l. – 16. března 37 n. l.) byl druhým císařem římské říše od roku 14 n. l.

Claudius a Tiberius · Tiberius a Římský císař · Vidět víc »

Vespasianus

Titus Flavius Vespasianus (17. listopadu 9, Falacrinae – 23. června 79, Aquae Cutiliae), běžně známý jako Vespasianus (česky Vespasián), byl římský císař od roku 69 až do své smrti.

Claudius a Vespasianus · Vespasianus a Římský císař · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Claudius a Římský císař

Claudius má 201 vztahy, zatímco Římský císař má 266. Jak oni mají společné 48, index Jaccard je 10.28% = 48 / (201 + 266).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Claudius a Římský císař. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »