Podobnosti mezi Claudius a Římský císař
Claudius a Římský císař mají 48 věci společné (v Uniepedie): Agrippina mladší, Arménie, Augustus, Řím, Římská legie, Římská občanská válka, Římské provincie, Římský císař, Římský senát, Řečtina, Británie (provincie), Caesar, Caligula, Claudius II., Dalmácie (provincie), Despocie, Dunaj, Equites, Flaviovská dynastie, Galba, Germáni, Germánie, Gladiátor, Imperátor, Itálie, Judea, Julius Caesar, Julsko-klaudijská dynastie, Latina, Livia Drusilla, ..., Mauretánie (království), Messalina, Nero, Orient, Otec vlasti, Panonie, Parthové, Parthská říše, Pertinax (císař), Pretoriánská garda, Pretoriánský prefekt, Principát, Propuštěnec, Rýn, Severní Afrika, Starověký Řím, Tiberius, Vespasianus. Rozbalte index (18 více) »
Agrippina mladší
Iulia Agrippina (6. listopadu 15 nebo 16, Oppidum Ubiorum, dnes Kolín nad Rýnem – březen 59, Kampánie), zvaná na odlišení od své matky Agrippina mladší, byla dcera vojevůdce Germanika a Agrippiny starší, dcery Marka Vipsania Agrippy a vnučky Augusta.
Agrippina mladší a Claudius · Agrippina mladší a Římský císař ·
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Arménie a Claudius · Arménie a Římský císař ·
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Augustus a Claudius · Augustus a Římský císař ·
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Claudius a Řím · Řím a Římský císař ·
Římská legie
Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.
Claudius a Římská legie · Římská legie a Římský císař ·
Římská občanská válka
Římská občanská válka (49–45 př. n. l.) byl jeden z posledních vojensko-politických konfliktů v Římské republice před vznikem císařství.
Claudius a Římská občanská válka · Římská občanská válka a Římský císař ·
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Claudius a Římské provincie · Římské provincie a Římský císař ·
Římský císař
alt.
Claudius a Římský císař · Římský císař a Římský císař ·
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Claudius a Římský senát · Římský císař a Římský senát ·
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Claudius a Řečtina · Římský císař a Řečtina ·
Británie (provincie)
Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.
Británie (provincie) a Claudius · Británie (provincie) a Římský císař ·
Caesar
Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.
Caesar a Claudius · Caesar a Římský císař ·
Caligula
Gaius Caesar Augustus Germanicus (31. srpna 12 – 24. ledna 41), všeobecně známý spíše pod přízviskem Caligula, byl římský císař vládnoucí od 16. března 37 až do okamžiku svého zavraždění o čtyři roky později.
Caligula a Claudius · Caligula a Římský císař ·
Claudius II.
Marcus Aurelius Claudius, známý jako Claudius Gothicus či Claudius II. (10. května 213/214 – září 270 Sirmium), byl římský císař vládnoucí v letech 268–270.
Claudius a Claudius II. · Claudius II. a Římský císař ·
Dalmácie (provincie)
Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.
Claudius a Dalmácie (provincie) · Dalmácie (provincie) a Římský císař ·
Despocie
Despocie (z řec. despotés, hospodář, pán, panovník) je krajní forma nebo způsob autokratické vlády, která poddaným nepřiznává žádná práva a zachází s nimi jako se svým majetkem,Ritter-Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie.
Claudius a Despocie · Despocie a Římský císař ·
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Claudius a Dunaj · Dunaj a Římský císař ·
Equites
Květné zahradě v Kroměříži Equites neboli jezdci je označení pro příslušníky druhého římského stavu, nižšího než patricijové, ale vyššího než plebejové.
Claudius a Equites · Equites a Římský císař ·
Flaviovská dynastie
Flaviovská dynastie vládla Římské říši v letech 69–96 n. l. Prvním císařem z této dynastie byl Vespasianus (69–79), následovaný svými syny Titem (79–81) a Domitianem (81–96).
Claudius a Flaviovská dynastie · Flaviovská dynastie a Římský císař ·
Galba
Servius Sulpicius Galba (24. prosince 3 př. n. l. Terracina – 15. ledna 69 Řím) byl římský císař od 8. června 68 do své smrti.
Claudius a Galba · Galba a Římský císař ·
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Claudius a Germáni · Germáni a Římský císař ·
Germánie
Římské provincie, zeleně vyznačena přibližná rozloha svobodné Germánie Germánie (latinsky Germania) případně Magna Germania („Velká Germánie“) či Germania libera („svobodná Germánie“) bylo ve starověku označení území východně od řeky Rýna, které obývaly veskrze germánské kmeny.
Claudius a Germánie · Germánie a Římský císař ·
Gladiátor
Palce dolů nebo Gladiátoři, Jean-Léon Gérôme, 1872 Gladiátor („ten, kdo používá meč“, šermíř) byl člověk bojující v zápasech pro pobavení publika.
Claudius a Gladiátor · Gladiátor a Římský císař ·
Imperátor
Imperátor (latinsky imperator) bylo původně označení nositele vojenské moci (imperium) v římské republice.
Claudius a Imperátor · Imperátor a Římský císař ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Claudius a Itálie · Itálie a Římský císař ·
Judea
Provincie Judea (Ιουδαία, יהודה) byla římská provincie existující v letech 6–132 n. l. Jejím jádrem bylo Judsko a Samařsko, později však do ní byly začleněny i ostatní části Herodova království.
Claudius a Judea · Judea a Římský císař ·
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Claudius a Julius Caesar · Julius Caesar a Římský císař ·
Julsko-klaudijská dynastie
#PŘESMĚRUJ Juliovsko-claudiovská dynastie.
Claudius a Julsko-klaudijská dynastie · Julsko-klaudijská dynastie a Římský císař ·
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Claudius a Latina · Latina a Římský císař ·
Livia Drusilla
Livia Drusilla (30. ledna 58 př. n. l. – 28. září 29 n. l.) (nebo také Julia Augusta) byla římská císařovna, třetí manželka Augusta.
Claudius a Livia Drusilla · Livia Drusilla a Římský císař ·
Mauretánie (království)
Mauretánie (latinsky Mauritania) byla starověká země berberských království na severozápadě Afriky.
Claudius a Mauretánie (království) · Mauretánie (království) a Římský císař ·
Messalina
Valeria Messalina, někdy psána Messallina, (17/20 n. l. – 48 n. l.) byla římská císařovna, třetí manželka císaře Claudia.
Claudius a Messalina · Messalina a Římský císař ·
Nero
Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus (rodným jménem Lucius Domitius Ahenobarbus; 15. prosince 37 – 9. června 68) byl římský císař pocházející z julsko-klaudijské dynastie vládnoucí od 13. října 54 až do okamžiku své smrti.
Claudius a Nero · Nero a Římský císař ·
Orient
Chalcedonském koncilu, r. 451 Orient je označení pro Východ; tradičně zahrnuje vše, co patří k východnímu světu ve vztahu k Evropě.
Claudius a Orient · Orient a Římský císař ·
Otec vlasti
Otec vlasti (lat. Pater patriae) byl ve starověku titul římských císařů.
Claudius a Otec vlasti · Otec vlasti a Římský císař ·
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Claudius a Panonie · Panonie a Římský císař ·
Parthové
Traianově sloupu v Římě (překreslení) Parthové (staropersky Parthava; řecky Πάρθοι, Parthoi; latinsky Parthi) je v užším slova smyslu název etnika, obývajícího ve starověku oblast jihovýchodně od Kaspického moře (dnes západní část íránského Chorásánu), v širším smyslu pojmenování vládnoucí vrstvy parthské říše (cca 245 př. n. l. – 224 n. l.), jednoho z nejvýznamnějších státních útvarů ve starověku.
Claudius a Parthové · Parthové a Římský císař ·
Parthská říše
Parthská říše (persky شاهنشاهی پارت, v soudobé perštině اشکانیان, Aškāniān a İmparatoriya-Ashkâniân), resp.
Claudius a Parthská říše · Parthská říše a Římský císař ·
Pertinax (císař)
Publius Helvius Pertinax (1. srpna 126 Alba Pompeia v Ligurii – 28. března 193 Řím) byl římský císař panující od 31. prosince 192 do 28. března 193, celkově 87 dní.
Claudius a Pertinax (císař) · Pertinax (císař) a Římský císař ·
Pretoriánská garda
Klaudiova vítězného oblouku Štít (''scutum'') pretoriánů v 1. století Pretoriánská garda byla elitní jednotka tvořící osobní stráž římských císařů.
Claudius a Pretoriánská garda · Pretoriánská garda a Římský císař ·
Pretoriánský prefekt
Pretoriánský prefekt (latinsky: praefectus praetorio) byl za principátu titul velitele císařské pretoriánské gardy, dokud roku 314 Konstantin Veliký nerozhodl o zrušení této elitní jednotky.
Claudius a Pretoriánský prefekt · Pretoriánský prefekt a Římský císař ·
Principát
Octavius Augustus s občanskou korunou Jako principatus - principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.
Claudius a Principát · Principát a Římský císař ·
Propuštěnec
Propuštěnec byl otrok, kterého ve starověkém Římě jeho pán propustil na svobodu a tím mu daroval nejen svobodu, ale i právní osobnost.
Claudius a Propuštěnec · Propuštěnec a Římský císař ·
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Claudius a Rýn · Rýn a Římský císař ·
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Claudius a Severní Afrika · Severní Afrika a Římský císař ·
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Claudius a Starověký Řím · Starověký Řím a Římský císař ·
Tiberius
Tiberius Julius Caesar Augustus (rodným jménem Tiberius Claudius Nero; 16. listopadu 42 př. n. l. – 16. března 37 n. l.) byl druhým císařem římské říše od roku 14 n. l.
Claudius a Tiberius · Tiberius a Římský císař ·
Vespasianus
Titus Flavius Vespasianus (17. listopadu 9, Falacrinae – 23. června 79, Aquae Cutiliae), běžně známý jako Vespasianus (česky Vespasián), byl římský císař od roku 69 až do své smrti.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Claudius a Římský císař
- To, co mají společné Claudius a Římský císař
- Podobnosti mezi Claudius a Římský císař
Srovnání mezi Claudius a Římský císař
Claudius má 201 vztahy, zatímco Římský císař má 266. Jak oni mají společné 48, index Jaccard je 10.28% = 48 / (201 + 266).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Claudius a Římský císař. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: