Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Constantius III. a Západořímská říše
Constantius III. a Západořímská říše mají 23 věci společné (v Uniepedie): Afrika (provincie), Alani, Alarich I., Burgundi, Byzantská říše, Foederati, Frankové, Galie, Galla Placidia, Hispánie, Honorius (císař), Itálie, Konstantinopol, Magister militum, Ravenna, Stilicho, Svébové, Theodosius I., Theodosius II., Uzurpátor, Valentinianus III., Vandalové, Vizigóti.
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Afrika (provincie) a Constantius III. · Afrika (provincie) a Západořímská říše ·
Alani
Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.
Alani a Constantius III. · Alani a Západořímská říše ·
Alarich I.
Alarichův pohřeb v korytě řeky Busento (H. Leutemann, 1895) Alarich I. (cca 370 – 410 Cosenza) byl v letech 395–410 vizigótským králem germánského etnika sídlícího původně v severním Černomoří.
Alarich I. a Constantius III. · Alarich I. a Západořímská říše ·
Burgundi
Burgundi patřili mezi východogermánské kmeny, které sídlily původně na baltském pobřeží mezi ústím Odry a Visly.
Burgundi a Constantius III. · Burgundi a Západořímská říše ·
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Byzantská říše a Constantius III. · Byzantská říše a Západořímská říše ·
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Constantius III. a Foederati · Foederati a Západořímská říše ·
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Constantius III. a Frankové · Frankové a Západořímská říše ·
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Constantius III. a Galie · Galie a Západořímská říše ·
Galla Placidia
Soudobý portrét Gally Placidie Galla Placidia (392 – 27. listopadu 450) byla sestra císaře Honoria, prvního vládce Západořímské říše, a manželka císaře Constantia III. Roku 410 byla zajata Vizigóty, kde si vzala krále Athaulfa, švagra vizigótského krále Alaricha.
Constantius III. a Galla Placidia · Galla Placidia a Západořímská říše ·
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Constantius III. a Hispánie · Hispánie a Západořímská říše ·
Honorius (císař)
Flavius Honorius (9. září 384 – 15. srpna 423) byl západořímský císař od roku 395 až do své smrti.
Constantius III. a Honorius (císař) · Honorius (císař) a Západořímská říše ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Constantius III. a Itálie · Itálie a Západořímská říše ·
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Constantius III. a Konstantinopol · Konstantinopol a Západořímská říše ·
Magister militum
Magister militum (česky: velitel vojska) bylo v pozdně antické římské armádě (zhruba v době mezi panováním císařů Konstantina I. a Herakleia) označení velitele oddílů mobilních jednotek.
Constantius III. a Magister militum · Magister militum a Západořímská říše ·
Ravenna
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.
Constantius III. a Ravenna · Ravenna a Západořímská říše ·
Stilicho
Flavius Stilicho (příležitostně psáno také Stilico) (359 – 22. srpen 408) byl vysoce postavený západořímský generál (magister militum) a patricius polobarbarského původu.
Constantius III. a Stilicho · Stilicho a Západořímská říše ·
Svébové
Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace. Svébové (též Suebové, Svévové, Švábové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.
Constantius III. a Svébové · Svébové a Západořímská říše ·
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Constantius III. a Theodosius I. · Theodosius I. a Západořímská říše ·
Theodosius II.
Flavius Theodosius (řecky Theodosios; 10. dubna 401, Konstantinopol – 28. července 450, Konstantinopol), známější spíše jako Theodosius II., byl východořímský císař od roku 408 až do své smrti.
Constantius III. a Theodosius II. · Theodosius II. a Západořímská říše ·
Uzurpátor
Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.
Constantius III. a Uzurpátor · Uzurpátor a Západořímská říše ·
Valentinianus III.
Flavius Placidius Valentinianus (2. července 419 – 16. března 455), známý jako Valentinianus III., byl západořímský císař od roku 425 až do své smrti.
Constantius III. a Valentinianus III. · Valentinianus III. a Západořímská říše ·
Vandalové
Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.
Constantius III. a Vandalové · Vandalové a Západořímská říše ·
Vizigóti
nedostupné.
Constantius III. a Vizigóti · Vizigóti a Západořímská říše ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Constantius III. a Západořímská říše
- To, co mají společné Constantius III. a Západořímská říše
- Podobnosti mezi Constantius III. a Západořímská říše
Srovnání mezi Constantius III. a Západořímská říše
Constantius III. má 67 vztahy, zatímco Západořímská říše má 139. Jak oni mají společné 23, index Jaccard je 11.17% = 23 / (67 + 139).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Constantius III. a Západořímská říše. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
