67 vztahy: Afrika (provincie), Alamani, Alani, Alarich I., Arles, Armorica, Athaulf, Augusta, Augustus, Římské provincie, Římský císař, Římský konzul, Bagaudové, Barbar, Barcelona, Bordeaux, Braga, Burgundi, Byzantská říše, Eugenius, Foederati, Frankové, Galicie, Galie, Galla Placidia, Gallia Aquitania, Gallia Narbonensis, Garonna, Gótové, Hasdingové, Hispania Baetica, Hispánie, Honorius (císař), Itálie, Jovinus, Justa Grata Honoria, Konstantin III. (uzurpátor), Konstantinopol, Loira, Lusitánie, Magister militum, Marseille, Měřice, Mohuč, Narbonne, Niš, Patricij, Priscus Attalus, Pyrenejský poloostrov, Ravenna, ..., Severní Afrika, Silingové, Solidus, Stilicho, Svébové, Theodosiovská dynastie, Theodosius I., Theodosius II., Toulouse, Uzurpátor, Valentinianus III., Vandalové, Vizigóti, Vyplenění Říma (410), Wallia, Západořímská říše, 421. Rozbalte index (17 více) »
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Nový!!: Constantius III. a Afrika (provincie) · Vidět víc »
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Nový!!: Constantius III. a Alamani · Vidět víc »
Alani
Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.
Nový!!: Constantius III. a Alani · Vidět víc »
Alarich I.
Alarichův pohřeb v korytě řeky Busento (H. Leutemann, 1895) Alarich I. (cca 370 – 410 Cosenza) byl v letech 395–410 vizigótským králem germánského etnika sídlícího původně v severním Černomoří.
Nový!!: Constantius III. a Alarich I. · Vidět víc »
Arles
Arles je historické francouzské město v departementu Bouches-du-Rhône, v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur na řece Rhône, asi 25 km od mořského pobřeží.
Nový!!: Constantius III. a Arles · Vidět víc »
Armorica
#PŘESMĚRUJ Armorika.
Nový!!: Constantius III. a Armorica · Vidět víc »
Athaulf
Athaulf (4. století – 415 Barcelona) byl v letech 410–415 vizigótským králem.
Nový!!: Constantius III. a Athaulf · Vidět víc »
Augusta
Označení Augusta nese vícero věcí či osob:;místní název.
Nový!!: Constantius III. a Augusta · Vidět víc »
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Nový!!: Constantius III. a Augustus · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Constantius III. a Římské provincie · Vidět víc »
Římský císař
alt.
Nový!!: Constantius III. a Římský císař · Vidět víc »
Římský konzul
Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.
Nový!!: Constantius III. a Římský konzul · Vidět víc »
Bagaudové
V pozdním období Římské říše byli bagaudové (latinsky bagaudae či bacaudae) ozbrojenými skupinami lokálních selských povstání v méně romanizovaných oblastích Galie a Hispánie.
Nový!!: Constantius III. a Bagaudové · Vidět víc »
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Nový!!: Constantius III. a Barbar · Vidět víc »
Barcelona
Barcelona (katalánsky a španělsky také Barcelona, IPA: bɑːrsəˈloʊnə) je hlavní město Katalánska, současně i sídlem provincie Barcelona.
Nový!!: Constantius III. a Barcelona · Vidět víc »
Bordeaux
Bordeaux (vysl. okcit. Bordèu vysl., latinsky Burdigala) je přístavní město na jihozápadě Francie, při ústí řeky Garonny do Atlantského oceánu.
Nový!!: Constantius III. a Bordeaux · Vidět víc »
Braga
Braga je historické město na severu Portugalska v provincii Minho.
Nový!!: Constantius III. a Braga · Vidět víc »
Burgundi
Burgundi patřili mezi východogermánské kmeny, které sídlily původně na baltském pobřeží mezi ústím Odry a Visly.
Nový!!: Constantius III. a Burgundi · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Constantius III. a Byzantská říše · Vidět víc »
Eugenius
Flavius Eugenius (okolo 345 – 394 Frigidus) byl římský uzurpátor proti císaři Theodosiovi I. a římský učitel rétoriky v letech 392–394.
Nový!!: Constantius III. a Eugenius · Vidět víc »
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Nový!!: Constantius III. a Foederati · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Constantius III. a Frankové · Vidět víc »
Galicie
Galicie (galicijsky Galicia či Galiza) je země na severozápadě Pyrenejského poloostrova a jedno ze 17 autonomních společenství Španělska.
Nový!!: Constantius III. a Galicie · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Constantius III. a Galie · Vidět víc »
Galla Placidia
Soudobý portrét Gally Placidie Galla Placidia (392 – 27. listopadu 450) byla sestra císaře Honoria, prvního vládce Západořímské říše, a manželka císaře Constantia III. Roku 410 byla zajata Vizigóty, kde si vzala krále Athaulfa, švagra vizigótského krále Alaricha.
Nový!!: Constantius III. a Galla Placidia · Vidět víc »
Gallia Aquitania
Gallia Aquitania na mapě římské říše okolo roku 170 Gallia Aquitania byla římská provincie.
Nový!!: Constantius III. a Gallia Aquitania · Vidět víc »
Gallia Narbonensis
Gallia Narbonensis, česky Galie Narbonská, byla římská provincie ležící na území dnešní Provence a Languedocu v jižní Francii.
Nový!!: Constantius III. a Gallia Narbonensis · Vidět víc »
Garonna
Garonna je významná francouzská řeka o délce 647 km (včetně 75 km dlouhého ústí Gironde), která pramení v Katalánsku a protéká francouzskými regiony Midi-Pyrénées a Akvitánie.
Nový!!: Constantius III. a Garonna · Vidět víc »
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Nový!!: Constantius III. a Gótové · Vidět víc »
Hasdingové
Postup Hasdingů a ostatních národů na západ na počátku 5. stololetí našeho letopočtu. Hasdingové byl východogermánský kmen Vandalů, původně žijící v oblastech dnešního jižního Polska, západní Ukrajiny, Slovenska a Maďarska.
Nový!!: Constantius III. a Hasdingové · Vidět víc »
Hispania Baetica
Hispania Baetica byla římská provincie na Pyrenejském poloostrově.
Nový!!: Constantius III. a Hispania Baetica · Vidět víc »
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Nový!!: Constantius III. a Hispánie · Vidět víc »
Honorius (císař)
Flavius Honorius (9. září 384 – 15. srpna 423) byl západořímský císař od roku 395 až do své smrti.
Nový!!: Constantius III. a Honorius (císař) · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Constantius III. a Itálie · Vidět víc »
Jovinus
Jovinus († 413) byl galorománský senátor a západořímský uzurpátor, který v letech 411 až 413 vedl v Galii povstání proti císaři Honoriovi.
Nový!!: Constantius III. a Jovinus · Vidět víc »
Justa Grata Honoria
Justa Grata Honoria či jen zkráceně Honoria (cca 417 – cca 454) byla dcera západořímského císaře Constantia III. a jeho ženy Gally Placidie.
Nový!!: Constantius III. a Justa Grata Honoria · Vidět víc »
Konstantin III. (uzurpátor)
Konstantinova mince Flavius Claudius Constantinus († srpen nebo září 411), někdy označovaný jako Konstantin III., byl západořímský uzurpátor, jehož v roce 407 provolalo vojsko v Británii.
Nový!!: Constantius III. a Konstantin III. (uzurpátor) · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Constantius III. a Konstantinopol · Vidět víc »
Loira
Loira (česká výslovnost:, výslovnost) je nejdelší řeka ve Francii (Auvergne, Burgundsko, Centre-Val de Loire, Pays de la Loire, Rhône Alpes), kterou protéká po celé své délce 1013 km.
Nový!!: Constantius III. a Loira · Vidět víc »
Lusitánie
Lusitánie (latinsky Lusitania) byla římská provincie v dnešním Portugalsku a přilehlém středozápadním Španělsku mezi ústím řeky Guadiany na jihu a dolním Dourem na severu.
Nový!!: Constantius III. a Lusitánie · Vidět víc »
Magister militum
Magister militum (česky: velitel vojska) bylo v pozdně antické římské armádě (zhruba v době mezi panováním císařů Konstantina I. a Herakleia) označení velitele oddílů mobilních jednotek.
Nový!!: Constantius III. a Magister militum · Vidět víc »
Marseille
Marseille (výslovnost, francouzská), hlavní město Provence, je po Paříži druhé největší město Francie.
Nový!!: Constantius III. a Marseille · Vidět víc »
Měřice
Měřice je v původním smyslu slova univerzální název pro různé jednotky a míry (např. pro korec nebo čber).
Nový!!: Constantius III. a Měřice · Vidět víc »
Mohuč
Mohuč (německy Mainz) je hlavní město německé spolkové země Porýní-Falc.
Nový!!: Constantius III. a Mohuč · Vidět víc »
Narbonne
Narbonne je město na jihu Francie v departementu Aude nedaleko města Béziers.
Nový!!: Constantius III. a Narbonne · Vidět víc »
Niš
Niš (v srbské cyrilici Ниш, ve starověku latinsky Naissus) je město na jihovýchodě Srbska.
Nový!!: Constantius III. a Niš · Vidět víc »
Patricij
Patricij nebo patricius (z lat. pater, otec; doslova „potomek urozeného otce“) byl potomek staré římské rodiny a původně pouze patricijové byli plnoprávnými občany Říma.
Nový!!: Constantius III. a Patricij · Vidět víc »
Priscus Attalus
Mince Priska Attala Priscus Attalus byl západořímský uzurpátor, který se s podporou Vizigótů pokusil v letech 409 a 414 uchvátit trůn císaře Honoria.
Nový!!: Constantius III. a Priscus Attalus · Vidět víc »
Pyrenejský poloostrov
Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.
Nový!!: Constantius III. a Pyrenejský poloostrov · Vidět víc »
Ravenna
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.
Nový!!: Constantius III. a Ravenna · Vidět víc »
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Nový!!: Constantius III. a Severní Afrika · Vidět víc »
Silingové
římský Silingové byl východogermánský kmen, pravděpodobně část větší vandalské skupiny.
Nový!!: Constantius III. a Silingové · Vidět víc »
Solidus
Juliana, 361 Avita, 456 Maurikia, 582–602 Solidus (latinský výraz solidní) byla zlatá mince užívaná Římany.
Nový!!: Constantius III. a Solidus · Vidět víc »
Stilicho
Flavius Stilicho (příležitostně psáno také Stilico) (359 – 22. srpen 408) byl vysoce postavený západořímský generál (magister militum) a patricius polobarbarského původu.
Nový!!: Constantius III. a Stilicho · Vidět víc »
Svébové
Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace. Svébové (též Suebové, Svévové, Švábové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.
Nový!!: Constantius III. a Svébové · Vidět víc »
Theodosiovská dynastie
Theodosiovská dynastie byla pozdně antická císařská dynastie vládnoucí římské říši zhruba od konce 4.
Nový!!: Constantius III. a Theodosiovská dynastie · Vidět víc »
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Nový!!: Constantius III. a Theodosius I. · Vidět víc »
Theodosius II.
Flavius Theodosius (řecky Theodosios; 10. dubna 401, Konstantinopol – 28. července 450, Konstantinopol), známější spíše jako Theodosius II., byl východořímský císař od roku 408 až do své smrti.
Nový!!: Constantius III. a Theodosius II. · Vidět víc »
Toulouse
Toulouse je město v jihozápadní Francii na řece Garonně, 580 km jižně od Paříže.
Nový!!: Constantius III. a Toulouse · Vidět víc »
Uzurpátor
Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.
Nový!!: Constantius III. a Uzurpátor · Vidět víc »
Valentinianus III.
Flavius Placidius Valentinianus (2. července 419 – 16. března 455), známý jako Valentinianus III., byl západořímský císař od roku 425 až do své smrti.
Nový!!: Constantius III. a Valentinianus III. · Vidět víc »
Vandalové
Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.
Nový!!: Constantius III. a Vandalové · Vidět víc »
Vizigóti
nedostupné.
Nový!!: Constantius III. a Vizigóti · Vidět víc »
Vyplenění Říma (410)
Vyplenění Říma v roce 410 bylo historickou událostí, ke které došlo 24. srpna roku 410.
Nový!!: Constantius III. a Vyplenění Říma (410) · Vidět víc »
Wallia
Wallia (385–419) byl vizigótský král v letech 415–419, který se k moci dostal násilným odstraněním svého předchůdce Sigericha.
Nový!!: Constantius III. a Wallia · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Constantius III. a Západořímská říše · Vidět víc »
421
Bez popisu.
Nový!!: Constantius III. a 421 · Vidět víc »