Cyrilice a Sovětský svaz

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Cyrilice a Sovětský svaz

Cyrilice vs. Sovětský svaz

Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala. Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Běloruština

Běloruština je východoslovanský jazyk, příbuzný polštině, ukrajinštině a ruštině.

Běloruština a Cyrilice · Běloruština a Sovětský svaz · Vidět víc »

Kazaština

Kazaština (qazaq tili, қазақ тілі /qɑzɑq tˈlə/) je turkický jazyk, kterým se mluví hlavně v Kazachstánu, ale také v Číně a v Mongolsku.

Cyrilice a Kazaština · Kazaština a Sovětský svaz · Vidět víc »

Kyjev

Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.

Cyrilice a Kyjev · Kyjev a Sovětský svaz · Vidět víc »

Kyrgyzština

Kyrgyzština (kyrgyzsky) je západoturkický jazyk, nejvíce se podobá kazaštině a ujgurštině.

Cyrilice a Kyrgyzština · Kyrgyzština a Sovětský svaz · Vidět víc »

Moldavsko

Moldavsko, oficiálně Moldavská republika, je východoevropský vnitrozemský stát na severovýchodním okraji Balkánu.

Cyrilice a Moldavsko · Moldavsko a Sovětský svaz · Vidět víc »

Ruština

Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.

Cyrilice a Ruština · Ruština a Sovětský svaz · Vidět víc »

Rusko

Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Cyrilice a Rusko · Rusko a Sovětský svaz · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Cyrilice a Slované · Slované a Sovětský svaz · Vidět víc »

Turkmenština

Turkmenština je turkický jazyk, kterým mluví zhruba 6,4 miliónu lidí v Turkmenistánu, Afghánistánu, Íránu, Iráku, Kazachstánu, Pákistánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu.

Cyrilice a Turkmenština · Sovětský svaz a Turkmenština · Vidět víc »

Ukrajinština

Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština je východoslovanský jazyk, náležící mezi slovanské jazyky, tj.

Cyrilice a Ukrajinština · Sovětský svaz a Ukrajinština · Vidět víc »

Uzbečtina

Uzbečtina (uzbecky Oʻzbekcha) je západoturkický jazyk, který je oficiálním jazykem Uzbekistánu, ale mluví se jí i v okolních státech.

Cyrilice a Uzbečtina · Sovětský svaz a Uzbečtina · Vidět víc »