Rychlejší přístup než prohlížeči!
25 vztahy: Akademický slovník cizích slov, Černá Hora, Balkanorománské jazyky, Balkán, Chorvatština, Chorvatsko, Cres, Dalmatští Italové, Dubrovnik, Indoevropské jazyky, Istrorumunština, Italština, Italické jazyky, Kotor, Krk (ostrov), Latinka, Meglenorumunština, Rab, Románské jazyky, Rumunština, Slované, Split, Trogir, Tuone Udaina, Zadar.
Akademický slovník cizích slov
Akademický slovník cizích slov (ASCS, 1. vyd. 1995), rozšířená verze vyšla pod názvem Nový akademický slovník cizích slov (NASCS, 1. vyd. 2005), je největší český slovník cizích slov.
Nový!!: Dalmatština a Akademický slovník cizích slov · Vidět víc »
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dalmatština a Černá Hora · Vidět víc »
Balkanorománské jazyky
Balkanorománské jazyky (balkánské románské jazyky) jsou podskupinou románských jazyků, kterými se mluví na Balkáně.
Nový!!: Dalmatština a Balkanorománské jazyky · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Dalmatština a Balkán · Vidět víc »
Chorvatština
Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.
Nový!!: Dalmatština a Chorvatština · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Dalmatština a Chorvatsko · Vidět víc »
Cres
Cres (nikoliv) je ostrov v Chorvatsku, v Kvarnerském zálivu Jaderského moře.
Nový!!: Dalmatština a Cres · Vidět víc »
Dalmatští Italové
Dalmatští Italové jsou převážně historická italská národní menšina v oblasti Dalmácie v Chorvatsku a Černé Hoře.
Nový!!: Dalmatština a Dalmatští Italové · Vidět víc »
Dubrovnik
#PŘESMĚRUJ Dubrovník Kategorie:Přesměrování z místopisného názvu v originálním jazyce.
Nový!!: Dalmatština a Dubrovnik · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Dalmatština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Istrorumunština
Istrorumunština neboli istrijská rumunština je románský jazyk, patřící do balkánskorománské a rumunské jazykové podskupiny, kterým se hovoří v několika vesnicích a samotách na poloostrově Istrie v Chorvatsku.
Nový!!: Dalmatština a Istrorumunština · Vidět víc »
Italština
Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.
Nový!!: Dalmatština a Italština · Vidět víc »
Italické jazyky
Italické jazyky je skupina mrtvých kentumových indoevropských jazyků, kterými se ve starověku mluvilo na Apeninském poloostrově.
Nový!!: Dalmatština a Italické jazyky · Vidět víc »
Kotor
Kotor, italsky Cattaro, je město a přístav v jihozápadní části Černé Hory.
Nový!!: Dalmatština a Kotor · Vidět víc »
Krk (ostrov)
Krk je chorvatský ostrov v Jaderském moři, v Kvarnerském zálivu.
Nový!!: Dalmatština a Krk (ostrov) · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Dalmatština a Latinka · Vidět víc »
Meglenorumunština
Meglenorumunština (meglenorumunsky Vlăhește) je románský jazyk (nebo dialekt rumunštiny), kterým se mluví v několika vesnicích v regionu Almopia (Moglena), který se nachází na řecko-severomakedonské hranici.
Nový!!: Dalmatština a Meglenorumunština · Vidět víc »
Rab
Rab (Arbe, Arbia, Arve nebo Arba – jméno je pravděpodobně z ilyrskeho slova 'Arb' s významem tmavý, zeleně zalesněný) je chorvatský ostrov v severním Jadranu.
Nový!!: Dalmatština a Rab · Vidět víc »
Románské jazyky
Rozšíření románských jazyků:'''modrá''' – francouzština; '''zelená''' – španělština; '''oranžová''' – portugalština; '''žlutá''' – italština; '''červená''' – rumunština Románské jazyky je rodina jazyků, které se vyvinuly z latiny.
Nový!!: Dalmatština a Románské jazyky · Vidět víc »
Rumunština
Rumunština je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů do roku 2013, respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval moldavština.
Nový!!: Dalmatština a Rumunština · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Dalmatština a Slované · Vidět víc »
Split
Split je město ve střední Dalmácii na chorvatském pobřeží Jaderského moře.
Nový!!: Dalmatština a Split · Vidět víc »
Trogir
Trogir (italsky Traù) je přímořské lázeňské město v Chorvatsku.
Nový!!: Dalmatština a Trogir · Vidět víc »
Tuone Udaina
Tuone Udaina (Antonio Udina, 1840? – 10. června 1898) byl posledním mluvčím dalmatštiny, vymřelého jazyka z románské rodiny, jímž se mluvilo na pobřeží Dalmácie a blízkých ostrovech Cres, Krk a Rab.
Nový!!: Dalmatština a Tuone Udaina · Vidět víc »
Zadar
Zadar (dalmatsky Jadera) je město v chorvatské Dalmácii, na pobřeží Jaderského moře, 270 km jižně od Záhřebu.
Nový!!: Dalmatština a Zadar · Vidět víc »
