Rychlejší přístup než prohlížeči!
127 vztahy: Albánština, Albánci, Albánie, Anexe, Autonomie, Šibenik, Černá Hora, Římské provincie, Benátská republika, Bitva u Slavkova, Boka Kotorska, Bosenské království, Bosna a Hercegovina, Brač, Byzantská říše, Chorvatština, Chorvati, Chorvatská bánovina, Chorvatské království, Chorvatsko, Dalmatští Italové, Dalmatština, Dalmatské království, Dalmatský zemský sněm, Dalmácie (provincie), Delmati, Druhá světová válka, Dubrovník, Franská říše, Furlansko, Guvernér, Habsburská monarchie, Herceg Novi, Hvar (ostrov), Ilýrie, Ilyrové, Ilyrské provincie, Italština, Italové, Italské království (1805–1814), Itálie, Jaderské moře, Karlovický mír, Knížectví, Korčula, Kotor, Království chorvatsko-slavonské, Království Jugoslávie, Lastovo, Latina, ..., Makarska, Marka (území), Markrabství Istrie, Metković, Napoleon Bonaparte, Němčina, Neretva, Nezávislý stát Chorvatsko, Operace Blesk, Operace Bouře, Osmanská říše, Palagruža, Panonie, Přímořská bánovina, Předlitavsko, Personální unie, Prevlaka, První světová válka, Rakousko-Uhersko, Republika Dubrovník, Republika Srbská Krajina, Sinj, Slované, Split, Srbové, Srbsko, Starověk, Starověký Řím, Sušac, Sveti Grgur, Uhersko, Ustašovci, Vídeňský kongres, Zadar, Západořímská říše, Zetská bánovina, 1102, 1165, 1180, 1390, 1396, 14. říjen, 14. století, 1409, 1526, 1540, 1699, 1700, 1797, 1808, 1809, 1813, 1867, 1918, 1921, 1922, 1929, 1939, 1945, 1949, 1991, 1995, 3. století př. n. l., 31. leden, 535, 537, 6. století, 69, 7. století, 8. století, 874, 9, 9. červenec, 9. století, 900, 986, 998. Rozbalte index (77 více) »
Albánština
Albánština (albánsky gjuha shqipe nebo shqip) je indoevropský jazyk, kterým mluví přes 6 milionů lidí v Albánii a Kosovu.
Nový!!: Dalmácie a Albánština · Vidět víc »
Albánci
Albánci (zastarale též Škipetaři nebo ojediněle Arnauti) jsou národ žijící v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dalmácie a Albánci · Vidět víc »
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dalmácie a Albánie · Vidět víc »
Anexe
Newlandsovy rezoluce. Anexe (ad-nectere, připojovat) je de iure trvalé připojení (inkorporace) cizího státního území k jinému státnímu celku.
Nový!!: Dalmácie a Anexe · Vidět víc »
Autonomie
Autonomie (z řeckého autonomos, řídící se vlastními zákony, a autonomia, politická nezávislost) je stav určitého společenství nebo jednotlivce, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sám dává nebo dobrovolně přijímá.
Nový!!: Dalmácie a Autonomie · Vidět víc »
Šibenik
Šibenik je město v Chorvatsku, ležící u Šibenického zálivu v ústí řeky Krky do Jaderského moře.
Nový!!: Dalmácie a Šibenik · Vidět víc »
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dalmácie a Černá Hora · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Dalmácie a Římské provincie · Vidět víc »
Benátská republika
Benátská republika (benátsky Repùblega de Venèsia), plným jménem Nejjasnější republika benátská (benátsky Serenìsima Respùblica de Venexia) neboli La Serenissima, též známa jako „Nejjasnější republika sv.
Nový!!: Dalmácie a Benátská republika · Vidět víc »
Bitva u Slavkova
Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů nebo zřídka bitvou u Brna, v zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova), bylo jedno z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na území Česka.
Nový!!: Dalmácie a Bitva u Slavkova · Vidět víc »
Boka Kotorska
Boka Kotorska a město Kotor Mapa boky Kotorské Boka Kotorska čili Kotorský záliv je největší přírodní záliv na jihu Jaderského moře a často bývá mylně považovaný za nejjižnější evropský fjord.
Nový!!: Dalmácie a Boka Kotorska · Vidět víc »
Bosenské království
Bosenské království (bosensky/srbochorvatsky Босанско краљевство, Bosansko kraljevstvo) byl středověký státní útvar rozkládající se na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Dalmácie a Bosenské království · Vidět víc »
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Nový!!: Dalmácie a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »
Brač
Brač (italsky Brazza, latinsky Bretia nebo Brattia) je chorvatský ostrov v Jaderském moři poblíž Splitu.
Nový!!: Dalmácie a Brač · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Dalmácie a Byzantská říše · Vidět víc »
Chorvatština
Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.
Nový!!: Dalmácie a Chorvatština · Vidět víc »
Chorvati
Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.
Nový!!: Dalmácie a Chorvati · Vidět víc »
Chorvatská bánovina
Chorvatská bánovina (Banovina Hrvatska) byla správní jednotka v rámci Jugoslávie, která existovala v letech 1939–1941.
Nový!!: Dalmácie a Chorvatská bánovina · Vidět víc »
Chorvatské království
Chorvatské království (chorvatsky Kraljevina Hrvatska, latinsky Regnum Croatiae, maďarsky Horvát Királyság, německy Königreich Kroatien) byl státní útvar (monarchie), který existoval s různou mírou nezávislosti a s malými přerušeními v 925 do roku 1918.
Nový!!: Dalmácie a Chorvatské království · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Dalmácie a Chorvatsko · Vidět víc »
Dalmatští Italové
Dalmatští Italové jsou převážně historická italská národní menšina v oblasti Dalmácie v Chorvatsku a Černé Hoře.
Nový!!: Dalmácie a Dalmatští Italové · Vidět víc »
Dalmatština
Dalmatština nebo dalmátština je východorománský jazyk, jímž mluvilo romanizované obyvatelstvo části západního Balkánu, zejména v dnešních městech Zadar (dalmatsky Jadera), Trogir (Tragur), Split (Spalatro), Dubrovnik (Raugia) a Kotor (Cattaro) a na blízkých ostrovech Krk (Vikla), Cres (Crepsa) a Rab (Arba).
Nový!!: Dalmácie a Dalmatština · Vidět víc »
Dalmatské království
Dalmatské království (Kraljevina Dalmacija, Königreich Dalmatien, Regno di Dalmazia) byla korunní země Rakouského císařství (1815–1867) a předlitavské části Rakouska-Uherska (1867–1918).
Nový!!: Dalmácie a Dalmatské království · Vidět víc »
Dalmatský zemský sněm
Dalmatský zemský sněm (chorvatsky Dalmatinski sabor) byl volený zákonodárný sbor v korunní zemi Dalmácie v Rakouském císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, existující do roku 1918.
Nový!!: Dalmácie a Dalmatský zemský sněm · Vidět víc »
Dalmácie (provincie)
Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Dalmácie a Dalmácie (provincie) · Vidět víc »
Delmati
Delmati nebo Dalmati (latinsky Dalmatae) byli jeden z ilyrských kmenů, kteří ve starověku obývali oblasti mezi řekami Krka a Cetina, na území dnešní střední Dalmácie.
Nový!!: Dalmácie a Delmati · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Dalmácie a Druhá světová válka · Vidět víc »
Dubrovník
Dubrovník (chorvatsky Dubrovnik, a Ragusa) je chorvatské přístavní město, které se nachází na jihu Dalmácie.
Nový!!: Dalmácie a Dubrovník · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: Dalmácie a Franská říše · Vidět víc »
Furlansko
Furlansko (také Furlánsko, Furlandsko nebo Friulsko, Friuli, furlansky Friûl, Furlanija, Friaul, vše původem z latinského názvu Forum Iulii) je historický region na severovýchodě Itálie v okolí města Udine na hranicích s Rakouskem a Slovinskem.
Nový!!: Dalmácie a Furlansko · Vidět víc »
Guvernér
Výraz guvernér (z lat. gubernator, franc. gouverneur) je česky vládce nebo místodržící a původně označoval osobu, jež na určitém teritoriu zastupovala panovníka, kterému daná země podléhala.
Nový!!: Dalmácie a Guvernér · Vidět víc »
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Nový!!: Dalmácie a Habsburská monarchie · Vidět víc »
Herceg Novi
Herceg Novi (v srbské cyrilici Херцег Нови, italsky Castelnuovo) je město v severní části pobřeží Černé Hory.
Nový!!: Dalmácie a Herceg Novi · Vidět víc »
Hvar (ostrov)
Hvar (italsky Lesina, latinsky Pharia, řecky Pharos) je chorvatský ostrov v Jaderském moři u dalmatského pobřeží.
Nový!!: Dalmácie a Hvar (ostrov) · Vidět víc »
Ilýrie
Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.
Nový!!: Dalmácie a Ilýrie · Vidět víc »
Ilyrové
Ilyrové byla skupina indoevropských národů, které ve starověku obývaly západ Balkánského poloostrova.
Nový!!: Dalmácie a Ilyrové · Vidět víc »
Ilyrské provincie
Ilyrské provincie byl v letech 1809–1816 státní útvar na území dnešního jižního Rakouska, severovýchodní Itálie, Slovinska a západního a jižního Chorvatska.
Nový!!: Dalmácie a Ilyrské provincie · Vidět víc »
Italština
Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.
Nový!!: Dalmácie a Italština · Vidět víc »
Italové
Italové (staročesky Vlachové) jsou převážně románský a italický národ, žijící především v Itálii.
Nový!!: Dalmácie a Italové · Vidět víc »
Italské království (1805–1814)
Italské království (italsky Regno d'Italia, francouzsky Royaume d'Italie) byl státní útvar, který se v letech 1805–1814 rozkládal na severu Itálie.
Nový!!: Dalmácie a Italské království (1805–1814) · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Dalmácie a Itálie · Vidět víc »
Jaderské moře
Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.
Nový!!: Dalmácie a Jaderské moře · Vidět víc »
Karlovický mír
Evropa v roce 1700 Karlovický mír byla mírová smlouva uzavřená mezi Osmanskou říší a Svatou ligou dne 26. ledna 1699 ve Sremských Karlovcích.
Nový!!: Dalmácie a Karlovický mír · Vidět víc »
Knížectví
Knížectví označuje jednu z forem vlády státu, v jehož čele stojí kníže.
Nový!!: Dalmácie a Knížectví · Vidět víc »
Korčula
Korčula (staroslovansky Krkar) je ostrov v Jaderském moři, spadající pod chorvatskou Dubrovnicko-neretvanskou župu.
Nový!!: Dalmácie a Korčula · Vidět víc »
Kotor
Kotor, italsky Cattaro, je město a přístav v jihozápadní části Černé Hory.
Nový!!: Dalmácie a Kotor · Vidět víc »
Království chorvatsko-slavonské
Království chorvatsko-slavonské, též Trojjediné království chorvatské, slavonské a dalmatské bylo mezi lety 1868–1918 autonomní korunní zemí v rámci rakousko-uherského Zalitavska.
Nový!!: Dalmácie a Království chorvatsko-slavonské · Vidět víc »
Království Jugoslávie
Království Jugoslávie (Краљевина Југославија, Kraljevina Jugoslavija), do 3. října 1929 oficiálně Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tehdejší srbochorvatštinou Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca (cyrilicí) Краљевина Срба, Хрвата и Словенаца, slovinsky Kraljevina Srbov, Hrvatov in Slovencev) zkracované na Království SHS, byl v letech 1918–1941/1945 stát na Balkáně v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dalmácie a Království Jugoslávie · Vidět víc »
Lastovo
Lastovo (italsky Lagosta) je chorvatský ostrov v Jaderském moři, asi 14 km jižně od Korčuly.
Nový!!: Dalmácie a Lastovo · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Dalmácie a Latina · Vidět víc »
Makarska
Makarska (italsky Macarsca, česky též někdy Makarská) je chorvatské přístavní město a turistické letovisko, které se nachází na pobřeží Jaderského moře, v střední Dalmácii.
Nový!!: Dalmácie a Makarska · Vidět víc »
Marka (území)
Marka bylo ve středověku pohraniční území či politická jednotka při hranici říše.
Nový!!: Dalmácie a Marka (území) · Vidět víc »
Markrabství Istrie
Markrabství Istrie (italsky Margraviato d'Istria, chorvatsky Markgrofovija Istra, slovinsky Mejna grofovija Istra, německy Markgrafschaft Istrien), dříve Istrijská marka, byla historická země rozkládající se z větší části na poloostrově Istrie a také na přilehlých ostrovech v Jaderském moři.
Nový!!: Dalmácie a Markrabství Istrie · Vidět víc »
Metković
Metković je město v Chorvatsku, v Dubrovincko-neretvanské župě.
Nový!!: Dalmácie a Metković · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Dalmácie a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Dalmácie a Němčina · Vidět víc »
Neretva
Neretva je řeka v Bosně a Hercegovině (Hercegovsko-neretvanský kanton) a Chorvatsku (Dubrovnicko-neretvanská župa).
Nový!!: Dalmácie a Neretva · Vidět víc »
Nezávislý stát Chorvatsko
Nezávislý stát Chorvatsko bylo označení pro chorvatský stát, existující v dobách druhé světové války jako loutková země Třetí říše a Itálie pod vládou tehdejších ustašovců.
Nový!!: Dalmácie a Nezávislý stát Chorvatsko · Vidět víc »
Operace Blesk
Operace Blesk (Raid on Entebbe) je americký televizní film z roku 1977 režiséra Irvina Kershnera.
Nový!!: Dalmácie a Operace Blesk · Vidět víc »
Operace Bouře
Operace Bouře (chorvatsky, bosensky a srbsky: Operacija Oluja, Oпeрaциja Oлуja) byla posledním velkým střetnutím Chorvatské války za nezávislost, jež byla součástí jugoslávských válek.
Nový!!: Dalmácie a Operace Bouře · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Dalmácie a Osmanská říše · Vidět víc »
Palagruža
Palagruža (z řeckého πέλαγος 'moře') je malé odlehlé dolomitové souostroví uprostřed Jaderského moře patřící Chorvatsku.
Nový!!: Dalmácie a Palagruža · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Dalmácie a Panonie · Vidět víc »
Přímořská bánovina
Přímořská bánovina Přímořská bánovina (Primorska banovina) byla jedna z bánovin (administrativních jednotek) Království Jugoslávie mezi lety 1929 a 1939.
Nový!!: Dalmácie a Přímořská bánovina · Vidět víc »
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Nový!!: Dalmácie a Předlitavsko · Vidět víc »
Personální unie
Personální unie (z lat. – osoba) označuje dva nebo více formálně samostatné státy (většinou monarchie) spojené osobou hlavy státu.
Nový!!: Dalmácie a Personální unie · Vidět víc »
Prevlaka
Prevlaka (italsky Pellegrino) je poloostrov při ústí Boky Kotorské do Jaderského moře.
Nový!!: Dalmácie a Prevlaka · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Dalmácie a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Dalmácie a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Republika Dubrovník
Republika Dubrovník neboli Dubrovnická republika (Dubrovačka Republika), přesněji Republika Ragusa či Raguská republika (dalmátsky Republica de Ragusa, Respublica Ragusina, Repubblica di Ragusa) byla italská aristokratická městská námořní republika na jihu chorvatské Dalmácie s centrem v Dubrovníku. Existovala od 14. století do roku 1808. Postupně vystřídala vazalský poměr k Byzanci, Benátské republice, Uhersku, Habsburské monarchii a Osmanské říši a byla významnou námořní republikou konkurující Benátkám. Zanikla 31. ledna 1808, kdy ji zrušil francouzský maršál Auguste Marmont, velitel francouzských jednotek, které území republiky okupovaly od roku 1806.
Nový!!: Dalmácie a Republika Dubrovník · Vidět víc »
Republika Srbská Krajina
Republika Srbská Krajina (srbsky Република Српска Крајина / Republika Srpska Krajina), zkratkou RSK (РСК), byl separatistický státní útvar, existující v letech 1991–1995, resp.
Nový!!: Dalmácie a Republika Srbská Krajina · Vidět víc »
Sinj
Sinj (v ilyrorománštině Osinium) je město na kontinentální části Splitsko-dalmatské župy (Chorvatsko).
Nový!!: Dalmácie a Sinj · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Dalmácie a Slované · Vidět víc »
Split
Split je město ve střední Dalmácii na chorvatském pobřeží Jaderského moře.
Nový!!: Dalmácie a Split · Vidět víc »
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Nový!!: Dalmácie a Srbové · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dalmácie a Srbsko · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Dalmácie a Starověk · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Dalmácie a Starověký Řím · Vidět víc »
Sušac
Sušac (italsky Cazza) je neobydlený ostrov v Jaderském moři, administrativně součást Chorvatska.
Nový!!: Dalmácie a Sušac · Vidět víc »
Sveti Grgur
Pohled na ostrov Sveti Grgur je ostrov v Jaderském moři a zároveň nejsevernější ostrov v chorvatské části Dalmácie.
Nový!!: Dalmácie a Sveti Grgur · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Dalmácie a Uhersko · Vidět víc »
Ustašovci
Vlajka Ustaša – Chorvatské revoluční hnutí bylo chorvatské ultranacionální, ke katolictví se hlásící a fašistické hnutí působící zejména v meziválečném období a v období druhé světové války.
Nový!!: Dalmácie a Ustašovci · Vidět víc »
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Nový!!: Dalmácie a Vídeňský kongres · Vidět víc »
Zadar
Zadar (dalmatsky Jadera) je město v chorvatské Dalmácii, na pobřeží Jaderského moře, 270 km jižně od Záhřebu.
Nový!!: Dalmácie a Zadar · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Dalmácie a Západořímská říše · Vidět víc »
Zetská bánovina
Poloha Zetské bánoviny v rámci jugoslávského království Zetská bánovina (srbochorvatsky Зетска бановина/Zetska banovina) byla administrativní jednotka Království Jugoslávie mezi lety 1929 až 1941.
Nový!!: Dalmácie a Zetská bánovina · Vidět víc »
1102
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie a 1102 · Vidět víc »
1165
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie a 1165 · Vidět víc »
1180
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie a 1180 · Vidět víc »
1390
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie a 1390 · Vidět víc »
1396
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie a 1396 · Vidět víc »
14. říjen
14.
Nový!!: Dalmácie a 14. říjen · Vidět víc »
14. století
Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.
Nový!!: Dalmácie a 14. století · Vidět víc »
1409
Dekret kutnohorský Odchod německých studentů z Prahy.
Nový!!: Dalmácie a 1409 · Vidět víc »
1526
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie a 1526 · Vidět víc »
1540
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie a 1540 · Vidět víc »
1699
1699 (MDCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Dalmácie a 1699 · Vidět víc »
1700
1700 (MDCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Dalmácie a 1700 · Vidět víc »
1797
1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dalmácie a 1797 · Vidět víc »
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Dalmácie a 1808 · Vidět víc »
1809
1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dalmácie a 1809 · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Dalmácie a 1813 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dalmácie a 1867 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dalmácie a 1918 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dalmácie a 1921 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dalmácie a 1922 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dalmácie a 1929 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dalmácie a 1939 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dalmácie a 1945 · Vidět víc »
1949
1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dalmácie a 1949 · Vidět víc »
1991
1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dalmácie a 1991 · Vidět víc »
1995
1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.
Nový!!: Dalmácie a 1995 · Vidět víc »
3. století př. n. l.
3.
Nový!!: Dalmácie a 3. století př. n. l. · Vidět víc »
31. leden
31.
Nový!!: Dalmácie a 31. leden · Vidět víc »
535
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie a 535 · Vidět víc »
537
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie a 537 · Vidět víc »
6. století
6.
Nový!!: Dalmácie a 6. století · Vidět víc »
69
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie a 69 · Vidět víc »
7. století
7.
Nový!!: Dalmácie a 7. století · Vidět víc »
8. století
8.
Nový!!: Dalmácie a 8. století · Vidět víc »
874
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie a 874 · Vidět víc »
9
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie a 9 · Vidět víc »
9. červenec
9.
Nový!!: Dalmácie a 9. červenec · Vidět víc »
9. století
9.
Nový!!: Dalmácie a 9. století · Vidět víc »
900
900 (CM) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře začal v úterý.
Nový!!: Dalmácie a 900 · Vidět víc »
986
Rok 986 (římskými číslicemi: CMLXXXVI) započal podle juliánského kalendáře v pátek.
Nový!!: Dalmácie a 986 · Vidět víc »
998
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie a 998 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Dalmacie, Dalmatsko, Království dalmatské.
