Dielektrikum a Elektrický proud v pevných látkách

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Dielektrikum a Elektrický proud v pevných látkách

Dielektrikum vs. Elektrický proud v pevných látkách

Dielektrikum je i obyčejný papír (přesněji celulóza), ale pro zlepšení dielektrických vlastností se napouští různými látkami, např. pryskyřicemi Dielektrikum je látka (izolant), která má schopnost polarizace (tedy být polarizována). Elektrický proud v pevných látkách může protékat, ale nemusí.

Atom

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.

Atom a Dielektrikum · Atom a Elektrický proud v pevných látkách · Vidět víc »

Elektřina

Elektřina je definována jako souhrn projevů elektrostatického pole (z nichž mezi prvními byly silové účinky vyvolané třením izolantůPříruční slovník naučný. Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. Heslo Elektřina, s. 657: „Elektřina, název pro souhrn jevů a stavů zvaných elektrické. Elektr. stav byl nejprve pozorován podle silových účinků, které lze vyvolat třením látek,… (např. jantar, řec. élektron). … Tělesa nabitá stejnými druhy e. (stejnojmenné, souhlasné náboje) se odpuzují, tělesa nabitá různými druhy e. (nestejnojmenné, nesouhlasné náboje) se přitahují. Původní teorie e. byla fluidová (viz fluidum). Současná teorie e. je elektronová. (…)“ a následná polarizace látek) a elektrodynamických jevů včetně elektromagnetismu.

Dielektrikum a Elektřina · Elektrický proud v pevných látkách a Elektřina · Vidět víc »

Elektrický izolant

Elektrické vedení se skleněnými a keramickými izolátory Elektrický izolant neboli nevodič je látka, která nevede elektrický proud.

Dielektrikum a Elektrický izolant · Elektrický izolant a Elektrický proud v pevných látkách · Vidět víc »

Elektrický náboj

Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.

Dielektrikum a Elektrický náboj · Elektrický náboj a Elektrický proud v pevných látkách · Vidět víc »

Elektrický proud

Elektrický proud je uspořádaný pohyb nosičů elektrického náboje prošlého za jednotku času daným průřezem elektrického vodiče.

Dielektrikum a Elektrický proud · Elektrický proud a Elektrický proud v pevných látkách · Vidět víc »

Elektrický proud v kapalinách

Elektrický proud v kapalinách je možný jen tehdy, vyskytují-li se v kapalině volné částice s elektrickým nábojem.

Dielektrikum a Elektrický proud v kapalinách · Elektrický proud v kapalinách a Elektrický proud v pevných látkách · Vidět víc »

Elektrický proud v plynech

Elektrický oblouk mezi dvěma elektrodami Elektrický proud v plynech se za normálních podmínek nevyskytuje, ale může se vyskytovat za zvláštních podmínek.

Dielektrikum a Elektrický proud v plynech · Elektrický proud v pevných látkách a Elektrický proud v plynech · Vidět víc »

Elektrický vodič

Elektrický vodič Elektrický vodič je látka schopná vedení elektrického proudu.

Dielektrikum a Elektrický vodič · Elektrický proud v pevných látkách a Elektrický vodič · Vidět víc »

Elektron

Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.

Dielektrikum a Elektron · Elektrický proud v pevných látkách a Elektron · Vidět víc »

Ion

Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.

Dielektrikum a Ion · Elektrický proud v pevných látkách a Ion · Vidět víc »

Látka

Látka je jednou ze dvou základních forem hmoty (vedle pole).

Dielektrikum a Látka · Elektrický proud v pevných látkách a Látka · Vidět víc »

Teplo

Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.

Dielektrikum a Teplo · Elektrický proud v pevných látkách a Teplo · Vidět víc »