Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Druhá světová válka a Hermann Göring
Druhá světová válka a Hermann Göring mají 31 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Švédsko, Židé, Československo, Bavorsko, Berlín, Bitva o Británii, Bitva u Stalingradu, Bitva v Ardenách, Friedrich Paulus, Holokaust, Karibik, Kolín nad Rýnem, Lucembursko, Luftwaffe (Wehrmacht), Mnichovská dohoda, Nacionalismus, Nacismus, Nacistické Německo, Národně socialistická německá dělnická strana, Německo, Norimberský proces, Operace Barbarossa, Polsko, Porúří, První světová válka, Rakousko, Spojenci (druhá světová válka), Sudety, Versailleská smlouva, ..., Wehrmacht. Rozbalte index (1 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Adolf Hitler a Druhá světová válka · Adolf Hitler a Hermann Göring ·
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Švédsko a Druhá světová válka · Švédsko a Hermann Göring ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Druhá světová válka a Židé · Hermann Göring a Židé ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Druhá světová válka a Československo · Hermann Göring a Československo ·
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Bavorsko a Druhá světová válka · Bavorsko a Hermann Göring ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Druhá světová válka · Berlín a Hermann Göring ·
Bitva o Británii
Bitva o Británii (10. července 1940 – 31. října 1940)Jedná se původně o data úředně stanovená britským ministerstvem letectví pro potřebu oficiálních záznamů a zápisů do kmenových listů letového personálu který se bitvy zúčastnil, například pro účely udílení vyznamenání, a přijímaná, přinejmenším jako orientační, většinou historiografie.
Bitva o Británii a Druhá světová válka · Bitva o Británii a Hermann Göring ·
Bitva u Stalingradu
Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.
Bitva u Stalingradu a Druhá světová válka · Bitva u Stalingradu a Hermann Göring ·
Bitva v Ardenách
Bitva v Ardenách (též bitva o výběžek – Battle of the Bulge) je souhrnný název, který se používá pro označení německé protiofenzívy a její následné eliminace v prosinci 1944 až lednu 1945 na západní frontě.
Bitva v Ardenách a Druhá světová válka · Bitva v Ardenách a Hermann Göring ·
Friedrich Paulus
Friedrich Wilhelm Ernst Paulus (23. září 1890, Breitenau – 1. února 1957, Drážďany) byl německý generál a později polní maršál v druhé světové válce.
Druhá světová válka a Friedrich Paulus · Friedrich Paulus a Hermann Göring ·
Holokaust
druhé světové války Holokaust (případně holocaust – z anglického.
Druhá světová válka a Holokaust · Hermann Göring a Holokaust ·
Karibik
Karibská oblastKaribik je region v nejjižnější části Severní Ameriky.
Druhá světová válka a Karibik · Hermann Göring a Karibik ·
Kolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu.
Druhá světová válka a Kolín nad Rýnem · Hermann Göring a Kolín nad Rýnem ·
Lucembursko
Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát.
Druhá světová válka a Lucembursko · Hermann Göring a Lucembursko ·
Luftwaffe (Wehrmacht)
Prapor „Regimentu Göring“ s modifikovanou nacistickou orlicí, která byla znakem Luftwaffe v letech 1933–1945. Luftwaffe (z německého Luft – vzduch a Waffe – zbraň) je název německého válečného letectva, letecké odnože kombinovaných německých vojenských sil známých jako Wehrmacht během druhé světové války.
Druhá světová válka a Luftwaffe (Wehrmacht) · Hermann Göring a Luftwaffe (Wehrmacht) ·
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Druhá světová válka a Mnichovská dohoda · Hermann Göring a Mnichovská dohoda ·
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
Druhá světová válka a Nacionalismus · Hermann Göring a Nacionalismus ·
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Druhá světová válka a Nacismus · Hermann Göring a Nacismus ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Druhá světová válka a Nacistické Německo · Hermann Göring a Nacistické Německo ·
Národně socialistická německá dělnická strana
Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.
Druhá světová válka a Národně socialistická německá dělnická strana · Hermann Göring a Národně socialistická německá dělnická strana ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Druhá světová válka a Německo · Hermann Göring a Německo ·
Norimberský proces
Zpravodaj ze 17. října 1946, Norimberský proces, ukládání trestů (anglicky). Norimberský proces byl soudní proces vedený Spojenými státy, Sovětským svazem, Francií a Velkou Británií proti hlavním představitelům nacistického Německa před Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku.
Druhá světová válka a Norimberský proces · Hermann Göring a Norimberský proces ·
Operace Barbarossa
Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.
Druhá světová válka a Operace Barbarossa · Hermann Göring a Operace Barbarossa ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Druhá světová válka a Polsko · Hermann Göring a Polsko ·
Porúří
Poloha Porúří v rámci Německa Porúří (německy Ruhrgebiet) je hustě obydlená oblast v Severním Porýní-Vestfálsku, skládající se z velkého počtu původně průmyslových měst.
Druhá světová válka a Porúří · Hermann Göring a Porúří ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Druhá světová válka a První světová válka · Hermann Göring a První světová válka ·
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Druhá světová válka a Rakousko · Hermann Göring a Rakousko ·
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
Druhá světová válka a Spojenci (druhá světová válka) · Hermann Göring a Spojenci (druhá světová válka) ·
Sudety
obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.
Druhá světová válka a Sudety · Hermann Göring a Sudety ·
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Druhá světová válka a Versailleská smlouva · Hermann Göring a Versailleská smlouva ·
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Druhá světová válka a Wehrmacht · Hermann Göring a Wehrmacht ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Druhá světová válka a Hermann Göring
- To, co mají společné Druhá světová válka a Hermann Göring
- Podobnosti mezi Druhá světová válka a Hermann Göring
Srovnání mezi Druhá světová válka a Hermann Göring
Druhá světová válka má 743 vztahy, zatímco Hermann Göring má 128. Jak oni mají společné 31, index Jaccard je 3.56% = 31 / (743 + 128).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Druhá světová válka a Hermann Göring. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
