Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Druhá světová válka a Maďarské království
Druhá světová válka a Maďarské království mají 33 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Auschwitz, Švédsko, Švýcarsko, Židé, Československo, Berlín, Budapešťská operace, Ion Antonescu, Itálie, Jugoslávie, Komunismus, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Maďarsko, Miklós Horthy, Mnichovská dohoda, Nacistické Německo, Normandie, Podkarpatská Rus, Polsko, Rakousko, Rudá armáda, Rumunské království, Rumunsko, Slovenská republika (1939–1945), Slovensko, Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Spojenci (druhá světová válka), ..., Společnost národů, Strana Šípových křížů, Velká hospodářská krize. Rozbalte index (3 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Adolf Hitler a Druhá světová válka · Adolf Hitler a Maďarské království ·
Auschwitz
Auschwitz, koncentrační tábor Osvětim, byl komplex německých nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů fungujících během druhé světové války na území anektovaném Třetí říší na jihozápadě Polska po jeho obsazení roku 1939.
Auschwitz a Druhá světová válka · Auschwitz a Maďarské království ·
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Švédsko a Druhá světová válka · Švédsko a Maďarské království ·
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Švýcarsko a Druhá světová válka · Švýcarsko a Maďarské království ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Druhá světová válka a Židé · Maďarské království a Židé ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Druhá světová válka a Československo · Maďarské království a Československo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Druhá světová válka · Berlín a Maďarské království ·
Budapešťská operace
Budapešťská operace nebo též Bitva o Budapešť byla sovětská útočná operace druhé světové války, v jejímž důsledku padlo hlavní město Maďarského království Budapešť a byla obsazena většina území Maďarska a část jižního Slovenska.
Budapešťská operace a Druhá světová válka · Budapešťská operace a Maďarské království ·
Ion Antonescu
Ion Victor Antonescu (15. června 1882, Pitești – 1. června 1946, věznice Jilava) byl rumunský diktátor, generál a politik.
Druhá světová válka a Ion Antonescu · Ion Antonescu a Maďarské království ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Druhá světová válka a Itálie · Itálie a Maďarské království ·
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Druhá světová válka a Jugoslávie · Jugoslávie a Maďarské království ·
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Druhá světová válka a Komunismus · Komunismus a Maďarské království ·
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
#PŘESMĚRUJ Království Jugoslávie.
Druhá světová válka a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců · Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Maďarské království ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Druhá světová válka a Maďarsko · Maďarské království a Maďarsko ·
Miklós Horthy
Miklós Horthy de Nagybánya (18. června 1868, Kenderes, Maďarsko – 9. února 1957, Estoril, Portugalsko) byl maďarský viceadmirál velící rakousko-uherskému válečnému loďstvu, v roce 1920 byl zvolen regentem Maďarského království, funkci hlavy státu vykonával od 1. dubna 1920 do 15. října 1944.
Druhá světová válka a Miklós Horthy · Maďarské království a Miklós Horthy ·
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Druhá světová válka a Mnichovská dohoda · Maďarské království a Mnichovská dohoda ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Druhá světová válka a Nacistické Německo · Maďarské království a Nacistické Německo ·
Normandie
mapa Normandie Mont-Saint-Michel jeden ze symbolů Normandie patřící mezi nejnavštěvovanější francouzské památky vůbec Normandská vlajka Normandie je historické území v severozápadní Francii u Lamanšského průlivu nazvané podle vikingského kmene Normanů.
Druhá světová válka a Normandie · Maďarské království a Normandie ·
Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.
Druhá světová válka a Podkarpatská Rus · Maďarské království a Podkarpatská Rus ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Druhá světová válka a Polsko · Maďarské království a Polsko ·
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Druhá světová válka a Rakousko · Maďarské království a Rakousko ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Druhá světová válka a Rudá armáda · Maďarské království a Rudá armáda ·
Rumunské království
Rumunské království (rumunsky Regatul României) byl nezávislý stát v Jihovýchodní Evropě v letech 1881–1947.
Druhá světová válka a Rumunské království · Maďarské království a Rumunské království ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Druhá světová válka a Rumunsko · Maďarské království a Rumunsko ·
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945.
Druhá světová válka a Slovenská republika (1939–1945) · Maďarské království a Slovenská republika (1939–1945) ·
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Druhá světová válka a Slovensko · Maďarské království a Slovensko ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Druhá světová válka a Sovětský svaz · Maďarské království a Sovětský svaz ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Druhá světová válka a Spojené království · Maďarské království a Spojené království ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Druhá světová válka a Spojené státy americké · Maďarské království a Spojené státy americké ·
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
Druhá světová válka a Spojenci (druhá světová válka) · Maďarské království a Spojenci (druhá světová válka) ·
Společnost národů
Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.
Druhá světová válka a Společnost národů · Maďarské království a Společnost národů ·
Strana Šípových křížů
Strana Šípových křížů – Hungaristické hnutí (zkráceně NYKP,, hovorově též nyilašovci nebo szálášovci) byla totalitní antisemitská nacistická strana v Maďarském království.
Druhá světová válka a Strana Šípových křížů · Maďarské království a Strana Šípových křížů ·
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
Druhá světová válka a Velká hospodářská krize · Maďarské království a Velká hospodářská krize ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Druhá světová válka a Maďarské království
- To, co mají společné Druhá světová válka a Maďarské království
- Podobnosti mezi Druhá světová válka a Maďarské království
Srovnání mezi Druhá světová válka a Maďarské království
Druhá světová válka má 743 vztahy, zatímco Maďarské království má 178. Jak oni mají společné 33, index Jaccard je 3.58% = 33 / (743 + 178).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Druhá světová válka a Maďarské království. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
