Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Druhá světová válka a Mnichovská dohoda
Druhá světová válka a Mnichovská dohoda mají 55 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Anšlus, Židé, Československá armáda, Československo, Benito Mussolini, Berlín, Briandův–Kelloggův pakt, Charles de Gaulle, Druhá Polská republika, Evropa, Francie, Invaze do Polska (1939), Itálie, Josif Vissarionovič Stalin, Jozef Tiso, Jugoslávie, Koncentrační tábor, Locarnské dohody, Maďarsko, Maxim Maximovič Litvinov, Nacionalismus, Nacismus, Nacistické Německo, Národně socialistická německá dělnická strana, Německý kancléř, Německo, Neville Chamberlain, Norimberský proces, Organizace spojených národů, ..., Podkarpatská Rus, Polsko, Protektorát Čechy a Morava, První světová válka, Rakousko, Rozhodčí řízení, Rudá armáda, Rumunsko, Slezsko, Slovenská republika (1939–1945), Slovensko, Sovětský svaz, Spojené království, Společnost národů, Státní převrat, Sudetští Němci, Sudetoněmecká strana, Sudetoněmecký sbor dobrovolníků, Sudety, Třetí Francouzská republika, Velká hospodářská krize, Versailleská smlouva, Vojenská okupace, Wehrmacht, Winston Churchill. Rozbalte index (25 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Adolf Hitler a Druhá světová válka · Adolf Hitler a Mnichovská dohoda ·
Anšlus
Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu.
Anšlus a Druhá světová válka · Anšlus a Mnichovská dohoda ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Druhá světová válka a Židé · Mnichovská dohoda a Židé ·
Československá armáda
Československá armáda představovala ozbrojené síly Československa v letech 1918 až 1992.
Druhá světová válka a Československá armáda · Mnichovská dohoda a Československá armáda ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Druhá světová válka a Československo · Mnichovská dohoda a Československo ·
Benito Mussolini
Benito Amilcare Andrea Mussolini (29. července 1883 Dovia – 28. dubna 1945 Giulino) byl italský premiér, politik, novinář a diktátor, spolutvůrce a zakladatel fašismu.
Benito Mussolini a Druhá světová válka · Benito Mussolini a Mnichovská dohoda ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Druhá světová válka · Berlín a Mnichovská dohoda ·
Briandův–Kelloggův pakt
Aristide Briand Frank B. Kellogg Briandův–Kelloggův pakt (také Pařížský pakt) podepsaný 27. srpna 1928 v Paříži je mezinárodní smlouva, vylučující válku jako prostředek řešení mezinárodních sporů, vyjma případu sebeobrany.
Briandův–Kelloggův pakt a Druhá světová válka · Briandův–Kelloggův pakt a Mnichovská dohoda ·
Charles de Gaulle
Charles André Joseph Marie de Gaulle (22. listopadu 1890 Lille – 9. listopadu 1970 Colombey-les-Deux-Églises) byl francouzský státník a voják.
Charles de Gaulle a Druhá světová válka · Charles de Gaulle a Mnichovská dohoda ·
Druhá Polská republika
Druhá Polská republika (II Rzeczpospolita Polska) byl státní útvar, který existoval v letech 1918–1939.
Druhá Polská republika a Druhá světová válka · Druhá Polská republika a Mnichovská dohoda ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Druhá světová válka a Evropa · Evropa a Mnichovská dohoda ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Druhá světová válka a Francie · Francie a Mnichovská dohoda ·
Invaze do Polska (1939)
Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.
Druhá světová válka a Invaze do Polska (1939) · Invaze do Polska (1939) a Mnichovská dohoda ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Druhá světová válka a Itálie · Itálie a Mnichovská dohoda ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Druhá světová válka a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Mnichovská dohoda ·
Jozef Tiso
Jozef Tiso (13. října 1887 Veľká Bytča pro prohlížení je nutná registrace na FamilySearch – 18. dubna 1947 Bratislava) byl římskokatolický kněz, československý a slovenský politik, člen Hlinkovy slovenské ľudové strany, ministr československých vlád a předseda vlády autonomních vlád Slovenska i vlády slovenského státu.
Druhá světová válka a Jozef Tiso · Jozef Tiso a Mnichovská dohoda ·
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Druhá světová válka a Jugoslávie · Jugoslávie a Mnichovská dohoda ·
Koncentrační tábor
búrská dívka v britském koncentračním táboře lékařským pokusům krátce po osvobození tábora Auschwitz Rudou armádou Koncentrační tábor, v češtině hovorově také koncentrák nebo lágr (z něm. Lager.
Druhá světová válka a Koncentrační tábor · Koncentrační tábor a Mnichovská dohoda ·
Locarnské dohody
Zleva doprava, Gustav Stresemann, Austen Chamberlain a Aristide Briand během Locarnské konference. Locarnské dohody (1925). Zleva doprava: Saint-John Perse, Henri Fromageot, Aristide Briand, Philippe Berthelot. Locarnské dohody (1925). Zleva doprava: Vittorio Scialoja, Dino Grandi. Locarnské dohody (anglicky Locarno Treaties of 1925, Treaty of Locarno, Treaties of Locarno) představovaly sedm smluv uzavřených na konferenci ve švýcarském Locarnu, která se uskutečnila mezi 5. až 16. říjnem 1925.
Druhá světová válka a Locarnské dohody · Locarnské dohody a Mnichovská dohoda ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Druhá světová válka a Maďarsko · Maďarsko a Mnichovská dohoda ·
Maxim Maximovič Litvinov
Maxim Maximovič Litvinov (rodným jménem Meir Henoch Mojsejevič Wallach-Finkelstein; 17. července 1876, Bělostok – 31. prosince 1951, Moskva) byl ruský židovský revolucionář a třetí sovětský lidový komisař pro zahraniční věci v letech 1930–1939.
Druhá světová válka a Maxim Maximovič Litvinov · Maxim Maximovič Litvinov a Mnichovská dohoda ·
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
Druhá světová válka a Nacionalismus · Mnichovská dohoda a Nacionalismus ·
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Druhá světová válka a Nacismus · Mnichovská dohoda a Nacismus ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Druhá světová válka a Nacistické Německo · Mnichovská dohoda a Nacistické Německo ·
Národně socialistická německá dělnická strana
Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.
Druhá světová válka a Národně socialistická německá dělnická strana · Mnichovská dohoda a Národně socialistická německá dělnická strana ·
Německý kancléř
Německý kancléř, zkráceně také jen kancléř (Kanzler), je hlavou celoněmecké vlády od vzniku Německého císařství v roce 1871.
Druhá světová válka a Německý kancléř · Mnichovská dohoda a Německý kancléř ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Druhá světová válka a Německo · Mnichovská dohoda a Německo ·
Neville Chamberlain
Arthur Neville Chamberlain (18. března 1869, Birmingham – 9. listopadu 1940, Heckfield) byl britský státník, člen Konzervativní strany a premiér.
Druhá světová válka a Neville Chamberlain · Mnichovská dohoda a Neville Chamberlain ·
Norimberský proces
Zpravodaj ze 17. října 1946, Norimberský proces, ukládání trestů (anglicky). Norimberský proces byl soudní proces vedený Spojenými státy, Sovětským svazem, Francií a Velkou Británií proti hlavním představitelům nacistického Německa před Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku.
Druhá světová válka a Norimberský proces · Mnichovská dohoda a Norimberský proces ·
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
Druhá světová válka a Organizace spojených národů · Mnichovská dohoda a Organizace spojených národů ·
Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.
Druhá světová válka a Podkarpatská Rus · Mnichovská dohoda a Podkarpatská Rus ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Druhá světová válka a Polsko · Mnichovská dohoda a Polsko ·
Protektorát Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.
Druhá světová válka a Protektorát Čechy a Morava · Mnichovská dohoda a Protektorát Čechy a Morava ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Druhá světová válka a První světová válka · Mnichovská dohoda a První světová válka ·
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Druhá světová válka a Rakousko · Mnichovská dohoda a Rakousko ·
Rozhodčí řízení
Právnické fakulty Univerzity Palackého Rozhodčí řízení (někdy též arbitráž) je mimosoudní způsob řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, který bývá využíván jako náhrada civilního procesu při řešení majetkových sporů.
Druhá světová válka a Rozhodčí řízení · Mnichovská dohoda a Rozhodčí řízení ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Druhá světová válka a Rudá armáda · Mnichovská dohoda a Rudá armáda ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Druhá světová válka a Rumunsko · Mnichovská dohoda a Rumunsko ·
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Druhá světová válka a Slezsko · Mnichovská dohoda a Slezsko ·
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945.
Druhá světová válka a Slovenská republika (1939–1945) · Mnichovská dohoda a Slovenská republika (1939–1945) ·
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Druhá světová válka a Slovensko · Mnichovská dohoda a Slovensko ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Druhá světová válka a Sovětský svaz · Mnichovská dohoda a Sovětský svaz ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Druhá světová válka a Spojené království · Mnichovská dohoda a Spojené království ·
Společnost národů
Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.
Druhá světová válka a Společnost národů · Mnichovská dohoda a Společnost národů ·
Státní převrat
Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état, je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě.
Druhá světová válka a Státní převrat · Mnichovská dohoda a Státní převrat ·
Sudetští Němci
Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20.
Druhá světová válka a Sudetští Němci · Mnichovská dohoda a Sudetští Němci ·
Sudetoněmecká strana
Vlajka sudetoněmeckých dobrovolníků Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP, neformálně označovaná jako henleinovci) byla politická strana v Československu za První republiky, založená 1. října 1933 Konradem Henleinem, původně pod názvem Sudetendeutsche Heimatfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta).
Druhá světová válka a Sudetoněmecká strana · Mnichovská dohoda a Sudetoněmecká strana ·
Sudetoněmecký sbor dobrovolníků
Sudetoněmecký sbor dobrovolníků, též Sudetoněmecký Freikorps, (německy: Sudetendeutsches Freikorps, SdFK), také známí jako Ordneři (podle Ordnergruppe) byla sudetoněmecká polovojenská organizace založená v září 1938 za účelem destabilizace situace v československém pohraničí pomocí ozbrojených útoků, sabotáží a diverze.
Druhá světová válka a Sudetoněmecký sbor dobrovolníků · Mnichovská dohoda a Sudetoněmecký sbor dobrovolníků ·
Sudety
obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.
Druhá světová válka a Sudety · Mnichovská dohoda a Sudety ·
Třetí Francouzská republika
Třetí republika byl politický režim ve Francii v letech 1870–1940.
Druhá světová válka a Třetí Francouzská republika · Mnichovská dohoda a Třetí Francouzská republika ·
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
Druhá světová válka a Velká hospodářská krize · Mnichovská dohoda a Velká hospodářská krize ·
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Druhá světová válka a Versailleská smlouva · Mnichovská dohoda a Versailleská smlouva ·
Vojenská okupace
Polsku (Brest-Litovsk, 20. září 1939) Vojenská okupace je dočasná kontrola nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.
Druhá světová válka a Vojenská okupace · Mnichovská dohoda a Vojenská okupace ·
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Druhá světová válka a Wehrmacht · Mnichovská dohoda a Wehrmacht ·
Winston Churchill
Sir Winston Leonard Spencer-Churchill (30. listopadu 1874 zámek Blenheim, Woodstock, Oxfordshire – 24. ledna 1965 Londýn) byl britský politik, státník, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955.
Druhá světová válka a Winston Churchill · Mnichovská dohoda a Winston Churchill ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Druhá světová válka a Mnichovská dohoda
- To, co mají společné Druhá světová válka a Mnichovská dohoda
- Podobnosti mezi Druhá světová válka a Mnichovská dohoda
Srovnání mezi Druhá světová válka a Mnichovská dohoda
Druhá světová válka má 743 vztahy, zatímco Mnichovská dohoda má 221. Jak oni mají společné 55, index Jaccard je 5.71% = 55 / (743 + 221).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Druhá světová válka a Mnichovská dohoda. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
