Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Druhá světová válka a Ostravská operace
Druhá světová válka a Ostravská operace mají 21 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Československo, Berlín, Bitva o Berlín, Bratislavsko-brněnská operace, Karpatsko-dukelská operace, Nacistické Německo, Odra, Ostrava, Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou, Polsko, Porúří, Pražská ofenzíva, Rudá armáda, Slezsko, Slovensko, Sovětský svaz, Viselsko-oderská operace, Waffen-SS, Wehrmacht, 1. československý armádní sbor.
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Adolf Hitler a Druhá světová válka · Adolf Hitler a Ostravská operace ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Druhá světová válka a Československo · Ostravská operace a Československo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Druhá světová válka · Berlín a Ostravská operace ·
Bitva o Berlín
Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.
Bitva o Berlín a Druhá světová válka · Bitva o Berlín a Ostravská operace ·
Bratislavsko-brněnská operace
Bratislavsko-brněnská operace byla ofenzívou Rudé armády na západním Slovensku a jižní Moravě ke konci druhé světové války.
Bratislavsko-brněnská operace a Druhá světová válka · Bratislavsko-brněnská operace a Ostravská operace ·
Karpatsko-dukelská operace
Karpatsko-dukelská operace byla útočná operace sovětských a československých vojsk v jihovýchodním Polsku a na severovýchodním Slovensku na podzim roku 1944, která měla spojit povstalecké síly Slovenského národního povstání se sovětskými armádami.
Druhá světová válka a Karpatsko-dukelská operace · Karpatsko-dukelská operace a Ostravská operace ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Druhá světová válka a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Ostravská operace ·
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Druhá světová válka a Odra · Odra a Ostravská operace ·
Ostrava
Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.
Druhá světová válka a Ostrava · Ostrava a Ostravská operace ·
Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou
Památník osvobození města Plzně americkou armádou v roce 1945 Demarkační čára v Čechách v roce 1945 Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou od německých okupantů bylo jednou z dílčích epizod druhé světové války, které mělo pro Čechy historický význam.
Druhá světová válka a Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou · Ostravská operace a Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Druhá světová válka a Polsko · Ostravská operace a Polsko ·
Porúří
Poloha Porúří v rámci Německa Porúří (německy Ruhrgebiet) je hustě obydlená oblast v Severním Porýní-Vestfálsku, skládající se z velkého počtu původně průmyslových měst.
Druhá světová válka a Porúří · Ostravská operace a Porúří ·
Pražská ofenzíva
Pražská operace nebo též Pražská ofenzíva (6. května – 11. května 1945) byla poslední větší ofenzíva na východní frontě druhé světové války.
Druhá světová válka a Pražská ofenzíva · Ostravská operace a Pražská ofenzíva ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Druhá světová válka a Rudá armáda · Ostravská operace a Rudá armáda ·
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Druhá světová válka a Slezsko · Ostravská operace a Slezsko ·
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Druhá světová válka a Slovensko · Ostravská operace a Slovensko ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Druhá světová válka a Sovětský svaz · Ostravská operace a Sovětský svaz ·
Viselsko-oderská operace
Viselsko-oderská operace byl útok sovětských vojsk v oblasti mezi řekami Vislou a Odrou.
Druhá světová válka a Viselsko-oderská operace · Ostravská operace a Viselsko-oderská operace ·
Waffen-SS
Waffen-SS (česky: Zbraně SS, respektive Ozbrojené SS) byly jednotky SS, určené k běžným vojenským operacím.
Druhá světová válka a Waffen-SS · Ostravská operace a Waffen-SS ·
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Druhá světová válka a Wehrmacht · Ostravská operace a Wehrmacht ·
1. československý armádní sbor
1.
1. československý armádní sbor a Druhá světová válka · 1. československý armádní sbor a Ostravská operace ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Druhá světová válka a Ostravská operace
- To, co mají společné Druhá světová válka a Ostravská operace
- Podobnosti mezi Druhá světová válka a Ostravská operace
Srovnání mezi Druhá světová válka a Ostravská operace
Druhá světová válka má 743 vztahy, zatímco Ostravská operace má 90. Jak oni mají společné 21, index Jaccard je 2.52% = 21 / (743 + 90).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Druhá světová válka a Ostravská operace. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
