Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Druhá světová válka a Protektorát Čechy a Morava

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Druhá světová válka a Protektorát Čechy a Morava

Druhá světová válka vs. Protektorát Čechy a Morava

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa. Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.

Podobnosti mezi Druhá světová válka a Protektorát Čechy a Morava

Druhá světová válka a Protektorát Čechy a Morava mají 54 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa, Anexe, Atentát na Hitlera z 20. července 1944, Židé, České Budějovice, Československá armáda, Československý odboj (1939–1945), Československo, Berlín, Besarábie, Bitva o Británii, Bitva u Stalingradu, Bitva v Kurském oblouku, Fašismus, Francie, Generalplan Ost, Invaze do Polska (1939), Itálie, Josif Vissarionovič Stalin, Kolaborace, Koncentrační tábor, Květnové povstání českého lidu, Mnichovská dohoda, Nacionalismus, Nacismus, Nacistické Německo, Německá okupace Čech, Moravy a Slezska, Německo, Ostrava, ..., Partyzán, Plzeň, Polsko, Pražské povstání, Protektorát, Prozatímní státní zřízení, První světová válka, Reinhard Heydrich, Rudá armáda, Rumunsko, Sicherheitsdienst, Slezsko, Slovenská republika (1939–1945), Sovětský svaz, Spojenci (druhá světová válka), Sudetoněmecká strana, Sudety, Totální nasazení, Východní fronta (druhá světová válka), Východní Prusko, Vichistická Francie, Vojenská okupace, Waffen-SS, Wehrmacht. Rozbalte index (24 více) »

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Adolf Hitler a Druhá světová válka · Adolf Hitler a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa

Akt kapitulace podepsaný v Remeši 7. května 1945 Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa byl právní dokument, podle kterého proběhla bezpodmínečná kapitulace ozbrojených sil nacistického Německa spojeneckým mocnostem, čímž skončila druhá světová válka v Evropě.

Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa a Druhá světová válka · Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Anexe

Newlandsovy rezoluce. Anexe (ad-nectere, připojovat) je de iure trvalé připojení (inkorporace) cizího státního území k jinému státnímu celku.

Anexe a Druhá světová válka · Anexe a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Atentát na Hitlera z 20. července 1944

Atentát na Hitlera z 20.

Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Druhá světová válka · Atentát na Hitlera z 20. července 1944 a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Druhá světová válka a Židé · Protektorát Čechy a Morava a Židé · Vidět víc »

České Budějovice

České Budějovice (v místním nářečí Budějce;, popřípadě) jsou statutární město v okrese České Budějovice a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje.

Druhá světová válka a České Budějovice · Protektorát Čechy a Morava a České Budějovice · Vidět víc »

Československá armáda

Československá armáda představovala ozbrojené síly Československa v letech 1918 až 1992.

Druhá světová válka a Československá armáda · Protektorát Čechy a Morava a Československá armáda · Vidět víc »

Československý odboj (1939–1945)

Reinharda Heydricha Petschkova paláce, uctívající památku umučených obětí okupace Československý odboj (1939–1945), zvaný též druhý československý odboj, bylo odbojové hnutí, které se začalo formovat bezprostředně po německé okupaci Čech a Moravy a založení Slovenského státu v březnu 1939 a skončil s porážkou nacistického Německa a osvobozením posledních částí Československa v roce 1945.

Druhá světová válka a Československý odboj (1939–1945) · Protektorát Čechy a Morava a Československý odboj (1939–1945) · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Druhá světová válka a Československo · Protektorát Čechy a Morava a Československo · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Druhá světová válka · Berlín a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Besarábie

Besarábie v současné Evropě Besarábie jako součást meziválečného Velkého Rumunska Besarábie je historické území ve východní Evropě tvořící východní část historické země Moldávie.

Besarábie a Druhá světová válka · Besarábie a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Bitva o Británii

Bitva o Británii (10. července 1940 – 31. října 1940)Jedná se původně o data úředně stanovená britským ministerstvem letectví pro potřebu oficiálních záznamů a zápisů do kmenových listů letového personálu který se bitvy zúčastnil, například pro účely udílení vyznamenání, a přijímaná, přinejmenším jako orientační, většinou historiografie.

Bitva o Británii a Druhá světová válka · Bitva o Británii a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Bitva u Stalingradu

Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.

Bitva u Stalingradu a Druhá světová válka · Bitva u Stalingradu a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Bitva v Kurském oblouku

Bitva v Kurském oblouku (resp. bitva u Kurska, operace Zitadelle, operace Citadela) byla jedna z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě.

Bitva v Kurském oblouku a Druhá světová válka · Bitva v Kurském oblouku a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Fašismus

Svazek liktorských prutů se sekyrou, ''fasces'', je původní symbol fašismu a dal mu jméno Fašismus je označením typu politické ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritářský a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, sociální darwinismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu.

Druhá světová válka a Fašismus · Fašismus a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Druhá světová válka a Francie · Francie a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Generalplan Ost

Kaukasus (nebyl zrealizován) Humboldtovy univerzity v Berlíně) Generalplan Ost (GPO) byl německý plán genocidy obyvatelstva teritorií okupovaných Německem ve východní Evropě během 2. světové války a po jejím ukončení a kolonizace těchto území německým obyvatelstvem.

Druhá světová válka a Generalplan Ost · Generalplan Ost a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Invaze do Polska (1939)

Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.

Druhá světová válka a Invaze do Polska (1939) · Invaze do Polska (1939) a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Druhá světová válka a Itálie · Itálie a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Druhá světová válka a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Kolaborace

vlády v červnu 1942 Kolaborace je spolupráce s vojenským nepřítelem, okupační mocí, případně s politickým nepřítelem proti zájmům vlastní země.

Druhá světová válka a Kolaborace · Kolaborace a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Koncentrační tábor

búrská dívka v britském koncentračním táboře lékařským pokusům krátce po osvobození tábora Auschwitz Rudou armádou Koncentrační tábor, v češtině hovorově také koncentrák nebo lágr (z něm. Lager.

Druhá světová válka a Koncentrační tábor · Koncentrační tábor a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Květnové povstání českého lidu

Květnové povstání českého lidu bylo ozbrojené povstání českého lidu proti německým okupantům během druhé světové války na území Česka, které proběhlo začátkem května 1945.

Druhá světová válka a Květnové povstání českého lidu · Květnové povstání českého lidu a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Mnichovská dohoda

Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.

Druhá světová válka a Mnichovská dohoda · Mnichovská dohoda a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Nacionalismus

Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.

Druhá světová válka a Nacionalismus · Nacionalismus a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

Druhá světová válka a Nacismus · Nacismus a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Druhá světová válka a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Německá okupace Čech, Moravy a Slezska

Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj.

Druhá světová válka a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Druhá světová válka a Německo · Německo a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Ostrava

Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.

Druhá světová válka a Ostrava · Ostrava a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Partyzán

Partyzán je civilista nebo bojovník, který sice nenáleží k pravidelným vojenským jednotkám, ale který se považuje za součást jedné z bojujících stran ve válce.

Druhá světová válka a Partyzán · Partyzán a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Plzeň

Plzeň (v němčině a dalších jazycích Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje.

Druhá světová válka a Plzeň · Plzeň a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Druhá světová válka a Polsko · Polsko a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Pražské povstání

Pražské povstání vypuklo 5. května 1945 v hlavním městě Praze.

Druhá světová válka a Pražské povstání · Pražské povstání a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Protektorát

Protektorát (lat. protectio – ochrana) je označení pro formu státního zřízení.

Druhá světová válka a Protektorát · Protektorát a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

Prozatímní státní zřízení

Prozatímní státní zřízení (slovensky Dočasné štátne zriadenie) byl oficiální název československé exilové vlády v Londýně v období existence protektorátu Čechy a Morava a první Slovenské republiky během druhé světové války.

Druhá světová válka a Prozatímní státní zřízení · Protektorát Čechy a Morava a Prozatímní státní zřízení · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Druhá světová válka a První světová válka · Protektorát Čechy a Morava a První světová válka · Vidět víc »

Reinhard Heydrich

Reinhard Tristan Eugen Heydrich (7. března 1904 Halle an der Saale – 4. června 1942 Praha) byl prominentní nacista, blízký spolupracovník Heinricha Himmlera, SS-Obergruppenführer a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostní služby (SD), prezident Interpolu v letech 1940–1942, v letech 1941–1942 zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava.

Druhá světová válka a Reinhard Heydrich · Protektorát Čechy a Morava a Reinhard Heydrich · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Druhá světová válka a Rudá armáda · Protektorát Čechy a Morava a Rudá armáda · Vidět víc »

Rumunsko

Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Druhá světová válka a Rumunsko · Protektorát Čechy a Morava a Rumunsko · Vidět víc »

Sicherheitsdienst

válečného záslužného kříže II. třídy. Šéf SD Reinhard Heydrich Sicherheitsdienst (SD, Bezpečnostní služba) byla zpravodajská služba SS a NSDAP.

Druhá světová válka a Sicherheitsdienst · Protektorát Čechy a Morava a Sicherheitsdienst · Vidět víc »

Slezsko

pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

Druhá světová válka a Slezsko · Protektorát Čechy a Morava a Slezsko · Vidět víc »

Slovenská republika (1939–1945)

Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945.

Druhá světová válka a Slovenská republika (1939–1945) · Protektorát Čechy a Morava a Slovenská republika (1939–1945) · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Druhá světová válka a Sovětský svaz · Protektorát Čechy a Morava a Sovětský svaz · Vidět víc »

Spojenci (druhá světová válka)

Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.

Druhá světová válka a Spojenci (druhá světová válka) · Protektorát Čechy a Morava a Spojenci (druhá světová válka) · Vidět víc »

Sudetoněmecká strana

Vlajka sudetoněmeckých dobrovolníků Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP, neformálně označovaná jako henleinovci) byla politická strana v Československu za První republiky, založená 1. října 1933 Konradem Henleinem, původně pod názvem Sudetendeutsche Heimatfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta).

Druhá světová válka a Sudetoněmecká strana · Protektorát Čechy a Morava a Sudetoněmecká strana · Vidět víc »

Sudety

obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.

Druhá světová válka a Sudety · Protektorát Čechy a Morava a Sudety · Vidět víc »

Totální nasazení

Siemens (1943) Totální nasazení (německy Totaleinsatz, resp. NS-Zwangsarbeit) je pojmenování pro nucené pracovní nasazení, kterému byli v době nacistického Německa podrobeni obyvatelé okupovaných zemí.

Druhá světová válka a Totální nasazení · Protektorát Čechy a Morava a Totální nasazení · Vidět víc »

Východní fronta (druhá světová válka)

Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.

Druhá světová válka a Východní fronta (druhá světová válka) · Protektorát Čechy a Morava a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Východní Prusko

Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.

Druhá světová válka a Východní Prusko · Protektorát Čechy a Morava a Východní Prusko · Vidět víc »

Vichistická Francie

Vichistická Francie neboli Vichistický režim (francouzsky Régime de Vichy) jsou označení užívaná pro státní útvar v jižní části Francie v období druhé světové války od roku 1940 do roku 1944, jehož oficiální název byl Francouzský stát (francouzsky État Français).

Druhá světová válka a Vichistická Francie · Protektorát Čechy a Morava a Vichistická Francie · Vidět víc »

Vojenská okupace

Polsku (Brest-Litovsk, 20. září 1939) Vojenská okupace je dočasná kontrola nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.

Druhá světová válka a Vojenská okupace · Protektorát Čechy a Morava a Vojenská okupace · Vidět víc »

Waffen-SS

Waffen-SS (česky: Zbraně SS, respektive Ozbrojené SS) byly jednotky SS, určené k běžným vojenským operacím.

Druhá světová válka a Waffen-SS · Protektorát Čechy a Morava a Waffen-SS · Vidět víc »

Wehrmacht

Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.

Druhá světová válka a Wehrmacht · Protektorát Čechy a Morava a Wehrmacht · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Druhá světová válka a Protektorát Čechy a Morava

Druhá světová válka má 743 vztahy, zatímco Protektorát Čechy a Morava má 272. Jak oni mají společné 54, index Jaccard je 5.32% = 54 / (743 + 272).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Druhá světová válka a Protektorát Čechy a Morava. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »