Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Druhá světová válka a Slezsko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Druhá světová válka a Slezsko

Druhá světová válka vs. Slezsko

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa. pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

Podobnosti mezi Druhá světová válka a Slezsko

Druhá světová válka a Slezsko mají 40 věci společné (v Uniepedie): Auschwitz, Štětín, Židé, Československý odboj (1939–1945), Československo, Belgie, Berlín, Evropský parlament, Francie, Hamburk, Karpaty, Lužická Nisa, Lvov, Mnichovská dohoda, Moderní dějiny, Národně socialistická německá dělnická strana, Německé císařství, Německo, Odra, Ostrava, Přepadení vysílačky v Gliwicích, Poláci, Polsko, Porúří, Postupimská konference, Poznaň, Pracovní tábor, Protektorát Čechy a Morava, První světová válka, Romové, ..., Rudá armáda, Slované, Slovensko, Sovětský svaz, Spojené státy americké, Společnost národů, Sudetoněmecká strana, Výmarská republika, Versailleská smlouva, Visla. Rozbalte index (10 více) »

Auschwitz

Auschwitz, koncentrační tábor Osvětim, byl komplex německých nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů fungujících během druhé světové války na území anektovaném Třetí říší na jihozápadě Polska po jeho obsazení roku 1939.

Auschwitz a Druhá světová válka · Auschwitz a Slezsko · Vidět víc »

Štětín

Štětín (výslovnost) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska.

Štětín a Druhá světová válka · Štětín a Slezsko · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Druhá světová válka a Židé · Slezsko a Židé · Vidět víc »

Československý odboj (1939–1945)

Reinharda Heydricha Petschkova paláce, uctívající památku umučených obětí okupace Československý odboj (1939–1945), zvaný též druhý československý odboj, bylo odbojové hnutí, které se začalo formovat bezprostředně po německé okupaci Čech a Moravy a založení Slovenského státu v březnu 1939 a skončil s porážkou nacistického Německa a osvobozením posledních částí Československa v roce 1945.

Druhá světová válka a Československý odboj (1939–1945) · Slezsko a Československý odboj (1939–1945) · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Druhá světová válka a Československo · Slezsko a Československo · Vidět víc »

Belgie

Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.

Belgie a Druhá světová válka · Belgie a Slezsko · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Druhá světová válka · Berlín a Slezsko · Vidět víc »

Evropský parlament

Evropský parlament (EP) je jeden ze sedmi orgánů Evropské unie a spolu s Radou Evropské unie přijímá její legislativní akty.

Druhá světová válka a Evropský parlament · Evropský parlament a Slezsko · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Druhá světová válka a Francie · Francie a Slezsko · Vidět víc »

Hamburk

Hamburk, plným názvem Svobodné a hanzovní město Hamburk, je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa.

Druhá světová válka a Hamburk · Hamburk a Slezsko · Vidět víc »

Karpaty

Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.

Druhá světová válka a Karpaty · Karpaty a Slezsko · Vidět víc »

Lužická Nisa

Nové Vsi nad Nisou Lužická Nisa (lužickosrbsky Łužiska Nysa) je řeka v Dolnoslezském vojvodství ve střední Evropě, která protéká Českem a tvoří státní hranici mezi Polskem a Německem.

Druhá světová válka a Lužická Nisa · Lužická Nisa a Slezsko · Vidět víc »

Lvov

Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.

Druhá světová válka a Lvov · Lvov a Slezsko · Vidět víc »

Mnichovská dohoda

Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.

Druhá světová válka a Mnichovská dohoda · Mnichovská dohoda a Slezsko · Vidět víc »

Moderní dějiny

George, Orlando, Clemencau a Wilson, tvůrci evropského meziválečného systému Moderní dějiny jsou časové období za jehož počátek se udává rok 1789, vypuknutí Velké francouzské revoluce.

Druhá světová válka a Moderní dějiny · Moderní dějiny a Slezsko · Vidět víc »

Národně socialistická německá dělnická strana

Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.

Druhá světová válka a Národně socialistická německá dělnická strana · Národně socialistická německá dělnická strana a Slezsko · Vidět víc »

Německé císařství

Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.

Druhá světová válka a Německé císařství · Německé císařství a Slezsko · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Druhá světová válka a Německo · Německo a Slezsko · Vidět víc »

Odra

Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.

Druhá světová válka a Odra · Odra a Slezsko · Vidět víc »

Ostrava

Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.

Druhá světová válka a Ostrava · Ostrava a Slezsko · Vidět víc »

Přepadení vysílačky v Gliwicích

Glivická radiová věž je v dnešní době nejvyšší dřevěná stavba Evropy Poloha Gliwic na mapě současného Polska Přepadení vysílačky v Gliwicích (tehdy město Gleiwitz v Horním Slezsku, které patřilo Německu) byla operace pod falešnou vlajkou, která měla doložit polskou agresi vůči Německu a před světem ospravedlnit útok na Polsko.

Druhá světová válka a Přepadení vysílačky v Gliwicích · Přepadení vysílačky v Gliwicích a Slezsko · Vidět víc »

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Druhá světová válka a Poláci · Poláci a Slezsko · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Druhá světová válka a Polsko · Polsko a Slezsko · Vidět víc »

Porúří

Poloha Porúří v rámci Německa Porúří (německy Ruhrgebiet) je hustě obydlená oblast v Severním Porýní-Vestfálsku, skládající se z velkého počtu původně průmyslových měst.

Druhá světová válka a Porúří · Porúří a Slezsko · Vidět víc »

Postupimská konference

Josif Stalin) Postupimská konference byla konference, která se konala v blízkosti německého města Postupim (Potsdam) nedaleko Berlína na zámku Cecilienhof.

Druhá světová válka a Postupimská konference · Postupimská konference a Slezsko · Vidět víc »

Poznaň

Poznaň (s výslovností) je jedno z nejstarších a největších polských měst.

Druhá světová válka a Poznaň · Poznaň a Slezsko · Vidět víc »

Pracovní tábor

Pracovní tábor je tábor, kde jsou ubytovány osoby podrobené nuceným pracím.

Druhá světová válka a Pracovní tábor · Pracovní tábor a Slezsko · Vidět víc »

Protektorát Čechy a Morava

Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.

Druhá světová válka a Protektorát Čechy a Morava · Protektorát Čechy a Morava a Slezsko · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Druhá světová válka a První světová válka · První světová válka a Slezsko · Vidět víc »

Romové

Romové jsou etnikum, jehož kořeny sahají do středověké Indie ke kastě nedotknutelných.

Druhá světová válka a Romové · Romové a Slezsko · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Druhá světová válka a Rudá armáda · Rudá armáda a Slezsko · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Druhá světová válka a Slované · Slezsko a Slované · Vidět víc »

Slovensko

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.

Druhá světová válka a Slovensko · Slezsko a Slovensko · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Druhá světová válka a Sovětský svaz · Slezsko a Sovětský svaz · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Druhá světová válka a Spojené státy americké · Slezsko a Spojené státy americké · Vidět víc »

Společnost národů

Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.

Druhá světová válka a Společnost národů · Slezsko a Společnost národů · Vidět víc »

Sudetoněmecká strana

Vlajka sudetoněmeckých dobrovolníků Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP, neformálně označovaná jako henleinovci) byla politická strana v Československu za První republiky, založená 1. října 1933 Konradem Henleinem, původně pod názvem Sudetendeutsche Heimatfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta).

Druhá světová válka a Sudetoněmecká strana · Slezsko a Sudetoněmecká strana · Vidět víc »

Výmarská republika

Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.

Druhá světová válka a Výmarská republika · Slezsko a Výmarská republika · Vidět víc »

Versailleská smlouva

zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.

Druhá světová válka a Versailleská smlouva · Slezsko a Versailleská smlouva · Vidět víc »

Visla

Visla v Krakově Ústí Narwe do Visly Visla u města Grudziądz Visla je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku.

Druhá světová válka a Visla · Slezsko a Visla · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Druhá světová válka a Slezsko

Druhá světová válka má 743 vztahy, zatímco Slezsko má 811. Jak oni mají společné 40, index Jaccard je 2.57% = 40 / (743 + 811).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Druhá světová válka a Slezsko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »