Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Dunaj a Železná vrata

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Dunaj a Železná vrata

Dunaj vs. Železná vrata

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici. Železná vrata je název pro nejmohutnější průlomové údolí v Evropě.

Podobnosti mezi Dunaj a Železná vrata

Dunaj a Železná vrata mají 25 věci společné (v Uniepedie): Ada Kale, Černé moře, Bělehrad, Bulharsko, Dolnodunajská nížina, Donji Milanovac, Drobeta-Turnu Severin, Druhá světová válka, Evropa, Hercynský systém, Jugoslávie, Kladovo, Labe, Moldova Veche (město), Osmanská říše, Panonská pánev, Průlomové údolí, První světová válka, Rumunsko, Sáva, Srbsko, Tisa, Vodní elektrárna, Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap I, Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap II.

Ada Kale

Ostrov Ada Kale na vojenské mapě v roce 1918. Ada Kale (maďarsky Újorsova (Nová Oršava), nebo Ada Kaleh, srbsky a bulharsky Адакале, rumunsky Ada Kaleh) byl ostrov na řece Dunaji v soutěsce Železná vrata na hranici mezi dnešním Rumunskem a Srbskem.

Ada Kale a Dunaj · Ada Kale a Železná vrata · Vidět víc »

Černé moře

Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

Dunaj a Černé moře · Černé moře a Železná vrata · Vidět víc »

Bělehrad

Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.

Bělehrad a Dunaj · Bělehrad a Železná vrata · Vidět víc »

Bulharsko

Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.

Bulharsko a Dunaj · Bulharsko a Železná vrata · Vidět víc »

Dolnodunajská nížina

Dolnodunajská nížina, v Rumunsku též Rumunská nebo Valašská nížina (rumunsky Câmpia Română, bulharsky Дунавска равнина, Dunavska ravnina, srbsky Влашка низија, Vlaška nizija) je nížina na dolním toku Dunaje od Železných vrat, kde Dunaj proráží Karpaty, po jeho deltu.

Dolnodunajská nížina a Dunaj · Dolnodunajská nížina a Železná vrata · Vidět víc »

Donji Milanovac

Donji Milanovac (Доњи Милановац) je město ve východním Srbsku.

Donji Milanovac a Dunaj · Donji Milanovac a Železná vrata · Vidět víc »

Drobeta-Turnu Severin

Drobeta-Turnu Severin (do roku 1972 jen Turnu Severin) je město v Rumunsku, ležící na řece Dunaj, na západě země, na okraji Valašska.

Drobeta-Turnu Severin a Dunaj · Drobeta-Turnu Severin a Železná vrata · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Dunaj · Druhá světová válka a Železná vrata · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Dunaj a Evropa · Evropa a Železná vrata · Vidět víc »

Hercynský systém

Hercynský systém je jeden ze dvou geomorfologických systémů, které se podílejí na geomorfologickém členění Česka.

Dunaj a Hercynský systém · Hercynský systém a Železná vrata · Vidět víc »

Jugoslávie

Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.

Dunaj a Jugoslávie · Jugoslávie a Železná vrata · Vidět víc »

Kladovo

Pohled na město Kladovo (v srbské cyrilici Кладово, rumunsky Cladova) je město ve východním Srbsku, v Borském okruhu.

Dunaj a Kladovo · Kladovo a Železná vrata · Vidět víc »

Labe

Labské louce Ústí Ploučnice do Labe v Děčíně U ústí Labe u Cuxhavenu Labe (rod střední;, rod ženský, výslovnost) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy.

Dunaj a Labe · Labe a Železná vrata · Vidět víc »

Moldova Veche (město)

Moldova Veche (česky Stará Moldávie) je přístavní město na Dunaji v Rumunsku.

Dunaj a Moldova Veche (město) · Moldova Veche (město) a Železná vrata · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Dunaj a Osmanská říše · Osmanská říše a Železná vrata · Vidět víc »

Panonská pánev

Vymezení Panonské pánve (III.) Panonská pánev, standardizovaným jménem Panonská (Kárpát-medence ("Karpatská kotlina"), Kotlina Panońska, Panónska panva, Pannonische Tiefebene, Тисо-Дунайська низовина, Tyso-Dunajs'ka nyzovyna, Câmpia de Vest, Панонска низија, Panonska nizija, Panonska nizina, Panonska nižina) je rozlehlá pánev ve Střední Evropě mezi Alpami, Karpaty a Dinaridy.

Dunaj a Panonská pánev · Panonská pánev a Železná vrata · Vidět víc »

Průlomové údolí

Pensylvánii v USA Průlomová údolí jsou říční údolí, která spojují dvě níže položené oblasti skrz výše položenou oblast.

Dunaj a Průlomové údolí · Průlomové údolí a Železná vrata · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Dunaj a První světová válka · První světová válka a Železná vrata · Vidět víc »

Rumunsko

Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Dunaj a Rumunsko · Rumunsko a Železná vrata · Vidět víc »

Sáva

Sáva (a,, maďarsky Száva, německy Save nebo Sau, latinsky Savus) je velká řeka na rozhraní střední Evropy a Balkánu. Protéká Slovinskem (region Kraňsko), Chorvatskem (Slavonie, Srem), Bosnou a Hercegovinou (Posavina) a Srbskem (Srem, Mačva), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Je vůbec nejvodnějším přítokem veletoku Dunaje, do kterého se vlévá zprava v Bělehradě. Je 940 km dlouhá; představuje nejdelší řeku protékající územím Slovinska, Chorvatska a Bosny. Leží na ní tři hlavní města (Lublaň jen svým okrajem). Povodí má rozlohu přibližně 95 700 km² a zasahuje také do Černé Hory a nepatrně do Albánie. V oblasti Gorského Kotaru se povodí Sávy na pouhých několik kilometrů přibližuje k Jaderskému moři. Celá jeho jihozápadní hranice je nezřetelná, neboť prochází zkrasovělými Dinárskými horami s množstvím ponorů a vyvěraček.

Dunaj a Sáva · Sáva a Železná vrata · Vidět víc »

Srbsko

Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Dunaj a Srbsko · Srbsko a Železná vrata · Vidět víc »

Tisa

Tisa je řeka na Ukrajině, v Maďarsku a Srbsku.

Dunaj a Tisa · Tisa a Železná vrata · Vidět víc »

Vodní elektrárna

Vodní elektrárna je výrobna elektrické energie, jedná se o technologický celek, přeměňující potenciální energii vody na elektrickou energii.

Dunaj a Vodní elektrárna · Vodní elektrárna a Železná vrata · Vidět víc »

Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap I

Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap I je vodní dílo na Dunaji, vybudované v letech 1964 až 1972 společným úsilím Rumunska a Jugoslávie.

Dunaj a Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap I · Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap I a Železná vrata · Vidět víc »

Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap II

Vodní elektrárna Železná vrata - Džerdap II je společné srbsko-rumunské vodní dílo na Dunaji.

Dunaj a Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap II · Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap II a Železná vrata · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Dunaj a Železná vrata

Dunaj má 401 vztahy, zatímco Železná vrata má 127. Jak oni mají společné 25, index Jaccard je 4.73% = 25 / (401 + 127).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Dunaj a Železná vrata. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »