151 vztahy: Akvadukt, Údolní niva, Atlantský oceán, Šobes, Želetavka, Železniční trať Břeclav–Brno, Železniční trať Břeclav–Znojmo, Černé moře, Český masiv, Česko, Česko-rakouská státní hranice, Českomoravská vrchovina, Římská vojenská pevnost u Mušova, Bílý kříž (přírodní rezervace), Bítov (hrad), Břeclav, Bifurkace (geografie), Bulhary, Chráněná krajinná oblast Pálava, Cornštejn, Dálnice D2, Děvičky, Dolní Rakousy, Dolní Věstonice, Dolnomoravský úval, Drnholec, Drosendorf-Zissersdorf, Dunaj, Dyjský trojúhelník, Dyjsko-mlýnský náhon, Dyjsko-svratecký úval, Evropa, Hardegg, Hevlín, Hohenau an der March, Hrabětice, Hraniční pásmo, Hrádek (okres Znojmo), Jaroslavický mlýn, Jevišovka (řeka), Jevišovka (okres Břeclav), Jez, Jihlava (řeka), Jihomoravské Karpaty, Jihomoravský kraj, Kaňon, Křivé jezero, Klášterní mlýn (Louka), Kollmitz (zřícenina hradu), Kosmova kronika, ..., Kostel svatého Linharta (Mušov), Krhovice, Kyjovka, Laa an der Thaya, Ladná, Lanžhot, Lednice (okres Břeclav), Lednice (zámek), Lednicko-valtický areál, Lesostep, Loucký klášter, Lužní les, Mamut, Meandr, Metr krychlový za sekundu, Mikulov, Minaret (Lednicko-valtický areál), Mlýn v Nových Mlýnech, Morava, Morava (řeka), Moravská Dyje, Moravský Svätý Ján, Mušov, Mušovská nádrž, Nadmořská výška, Národní park Podyjí, Národní park Thayatal, Národní přírodní rezervace v Česku, Nové Mlýny (Přítluky), Novomlýnská nádrž, Novosedly (okres Břeclav), Okres Znojmo, Pasohlávky, Pavlovské vrchy, Přírodní památka, Přírodní park Niva Dyje, Přírodní rezervace, Přítluky, Přehrada, Petrovy skály, Podhradí nad Dyjí, Podhradské skály, Podivín, Pohansko (hradiště), Povodí, Povodí Dyje, Povodeň, Povodeň v Česku (2002), Povodeň v Česku (2006), Povodně na Moravě a Odře (1997), Průtok vodního toku, Pulkava (řeka), Raabs an der Thaya, Raabs an der Thaya (hrad), Rakouská Dyje, Rakousko, Růžový vrch, Rotunda svaté Kateřiny, Schengenský prostor, Schwarzenau, Slované, Slovensko, Soutok, Splavnost, Srážkový stín, Srážky, Střední Evropa, Středomoravská nářeční skupina, Středomoravské Karpaty, Stratigrafie, Světové dědictví, Svratka, Tasovice (okres Znojmo), Tasovický mlýn, Tisová stráň, Trkmanka, Trojmezí, Trojmezí (Dyjský trojúhelník), U doutné skály, Včelínek, Věstonická brána, Věstonická nádrž, Věstonická nádrž (přírodní rezervace), Věstonická venuše, Velkomoravská říše, Vodní dílo Nové Mlýny, Vodní doprava, Vodní mlýn, Vodní mlýn (Vranov nad Dyjí), Vodní mlýn v Dolních Věstonicích, Vodní mlýn ve Slupi, Vodní nádrž Vranov, Vodní nádrž Znojmo, Vodní turistika, Vranov nad Dyjí, Vznik Československa, Zámecká Dyje, Zámecký mlýn (Nejdek), Zdrojnice, Znojemské podzemí, Znojmo. Rozbalte index (101 více) »
Akvadukt
Francii Římský akvadukt u Fontvieille v Provence Akvadukt (latinsky aquae ductus nebo aquaeductus, doslova vodovod) je umělý vodní most, část vodovodu resp.
Nový!!: Dyje a Akvadukt · Vidět víc »
Údolní niva
Anglii Průřez údolní nivou. Niva (někdy též údolní niva nebo říční niva) je část údolí, která je pravidelně zaplavována, ovlivňována a formována povodněmi.
Nový!!: Dyje a Údolní niva · Vidět víc »
Atlantský oceán
Atlantský oceán (též Atlantický oceán), jednoslovně Atlantik, je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou a Amerikou.
Nový!!: Dyje a Atlantský oceán · Vidět víc »
Šobes
Vinice Šobes v Národním parku Podyjí Prezentace společnosti Znovín Znojmo na veletrhu Regiontour 2010 Šobes je jedna z nejstarších a nejznámějších viničních tratí v České republice.
Nový!!: Dyje a Šobes · Vidět víc »
Želetavka
Želetavka je levostranný přítok řeky Dyje, tekoucí na jihozápadě Moravy v okresech Třebíč, Jindřichův Hradec a Znojmo (tedy třemi různými kraji).
Nový!!: Dyje a Želetavka · Vidět víc »
Železniční trať Břeclav–Brno
Železniční trať Břeclav–Brno (v českém jízdním řádu pro cestující tvoří je úsek Brno–Šakvice součástí trati '''251''', zatímco úsek Šakvice–Břeclav je součástí trati '''252''', v rámci dálkové dopravy je celý úsek Brno–Břeclav součástí tratě 002) je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást prvního tranzitního koridoru.
Nový!!: Dyje a Železniční trať Břeclav–Brno · Vidět víc »
Železniční trať Břeclav–Znojmo
Železniční trať Břeclav–Znojmo (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 246) je jednokolejná neelektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy, v Jihomoravském kraji podél hranice s Rakouskem, spojující Břeclav a Znojmo.
Nový!!: Dyje a Železniční trať Břeclav–Znojmo · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Dyje a Černé moře · Vidět víc »
Český masiv
Vznik a vývoj Země – dokument s důrazem na geologii v Českém masivu Český masiv je pozůstatek kolizního orogenu zformovaného variským vrásněním, který přesahuje území České republiky.
Nový!!: Dyje a Český masiv · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Dyje a Česko · Vidět víc »
Česko-rakouská státní hranice
Valtic v Jihomoravském kraji Česko-rakouská státní hranice je státní hranice mezi Českem a Rakouskem.
Nový!!: Dyje a Česko-rakouská státní hranice · Vidět víc »
Českomoravská vrchovina
Českomoravská vrchovina (dříve Českomoravská krabatina nebo Českomoravská vysočina) je mírně zvlněná geomorfologická oblast (též podsoustava) v jižní části České vysočiny, rozkládající se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy (odtud je odvozen její název) na prakticky celém území kraje Vysočina.
Nový!!: Dyje a Českomoravská vrchovina · Vidět víc »
Římská vojenská pevnost u Mušova
Římská vojenská pevnost u Mušova je archeologická lokalita v katastru zaniklé obce Mušov, která dnes je součástí obce Pasohlávky v okrese Brno-venkov.
Nový!!: Dyje a Římská vojenská pevnost u Mušova · Vidět víc »
Bílý kříž (přírodní rezervace)
Bílý kříž je přírodní rezervace poblíž obce Stálky v okrese Znojmo v nadmořské výšce 370–440 metrů.
Nový!!: Dyje a Bílý kříž (přírodní rezervace) · Vidět víc »
Bítov (hrad)
Hrad Bítov se nachází asi 9 km severozápadně od městyse Vranov nad Dyjí v okrese Znojmo.
Nový!!: Dyje a Bítov (hrad) · Vidět víc »
Břeclav
Břeclav (do roku 1925 a v místním nářečí Břeclava) je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji na řece Dyji, asi 50 km jihovýchodně od Brna, na hranici s Rakouskem a poblíž hranice se Slovenskem.
Nový!!: Dyje a Břeclav · Vidět víc »
Bifurkace (geografie)
Děčínským Sněžníkem. Bifurkace Hase u Melle Bifurkace (z latinského, vidlička) v geografii znamená rozvětvení řeky, její rozdělení do dvou koryt.
Nový!!: Dyje a Bifurkace (geografie) · Vidět víc »
Bulhary
Obec Bulhary (do roku 1949 Pulgary, německy Pulgram) se nachází cca 8 km východně od Mikulova.
Nový!!: Dyje a Bulhary · Vidět víc »
Chráněná krajinná oblast Pálava
Chráněná krajinná oblast Pálava byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 19. 3. 1976 na území o rozloze 83 km² zahrnujícím hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a sníženinu jižně od něj až po státní hranici s Rakouskem.
Nový!!: Dyje a Chráněná krajinná oblast Pálava · Vidět víc »
Cornštejn
Cornštejn je zřícenina lichtenburského hradu nacházející se na katastrálním území Bítov, asi 8 km severozápadně od městyse Vranov nad Dyjí v okrese Znojmo na Moravě.
Nový!!: Dyje a Cornštejn · Vidět víc »
Dálnice D2
Dálnice D2 (tzv. „Bratislavská dálnice“) je dálnice v Jihomoravském kraji, která vede z Brna přes Břeclav k Lanžhotu, kde na ni na dálničním hraničním přechodu Lanžhot/Kúty přímo navazuje slovenská dálnice D2.
Nový!!: Dyje a Dálnice D2 · Vidět víc »
Děvičky
Děvičky (též Dívčí hrady, Maidberg nebo Maidenburg) jsou zřícenina gotického hradu tvořící dominantu severního okraje hřebene masívu Děvín, nejvyššího vrcholu Pavlovských vrchů na jižní Moravě.
Nový!!: Dyje a Děvičky · Vidět víc »
Dolní Rakousy
Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.
Nový!!: Dyje a Dolní Rakousy · Vidět víc »
Dolní Věstonice
Obec Dolní Věstonice (německy Unter Wisternitz) se nalézá severně od Pavlovských vrchů (Pálavy) asi 10 km na sever od Mikulova na jižním břehu Novomlýnských nádrží.
Nový!!: Dyje a Dolní Věstonice · Vidět víc »
Dolnomoravský úval
Dolnomoravský úval je geomorfologický celek nacházející se v nejjižnější části Moravy na jihovýchodě Česka (s přesahem na Slovensko), na dolním toku řek Moravy a Dyje.
Nový!!: Dyje a Dolnomoravský úval · Vidět víc »
Drnholec
Drnholec (německy Dürnholz) je městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 12 km severozápadně od Mikulova na levém břehu Dyje.
Nový!!: Dyje a Drnholec · Vidět víc »
Drosendorf-Zissersdorf
Drosendorf-Zissersdorf (česky Drozdovice) je městem v okrese Horn v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy, pod které spadají obce a osady Autendorf, Drosendorf Altstadt, Drosendorf Stadt, Elsern, Heinrichsreith, Oberthürnau, Pingendorf, Unterthürnau, Wolfsbach, Wollmersdorf, Zettlitz, Zissersdorf, Hagen a Johannesthal.
Nový!!: Dyje a Drosendorf-Zissersdorf · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Dyje a Dunaj · Vidět víc »
Dyjský trojúhelník
Dyjský trojúhelník (též Moravsko-dyjský trojúhelník, za první republiky Podyjský roh) je území v České republice o rozloze 30 km² rozkládající se na nejjižnějším cípu Moravy, při soutoku Dyje s Moravou, tvořící nejjižnější části katastrů měst Břeclavi a Lanžhota.
Nový!!: Dyje a Dyjský trojúhelník · Vidět víc »
Dyjsko-mlýnský náhon
Dyjsko-mlýnský náhon, známý také jako Mlýnská strouha či Krhovicko-jaroslavický náhon, též jako Stará Dyje, je více než 30 km dlouhý vodní kanál nacházející se v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Dyje a Dyjsko-mlýnský náhon · Vidět víc »
Dyjsko-svratecký úval
Dyjsko-svratecký úval je geomorfologický celek na jižní Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.
Nový!!: Dyje a Dyjsko-svratecký úval · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Dyje a Evropa · Vidět víc »
Hardegg
Hardegg je město v okrese Hollabrunn ve Waldviertelu v Dolních Rakousích přímo na česko-rakouské státní hranici, tvořené zde řekou Dyjí, na níž město leží.
Nový!!: Dyje a Hardegg · Vidět víc »
Hevlín
Obec Hevlín (německy Höflein) se nachází v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Dyje a Hevlín · Vidět víc »
Hohenau an der March
Cukrovar v Hohenau Cukrovar přitahuje díky teplé chladicí odpadní vodě různé tažné ptáky Hohenau an der March (česky Cáhnov) je městys se 2 772 obyvateli v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousko, okres Gänserndorf na hranici s Českou republikou a se Slovenskem nedaleko soutoku Moravy a Dyje.
Nový!!: Dyje a Hohenau an der March · Vidět víc »
Hrabětice
Obec Hrabětice (německy Grafendorf) se nachází na jihovýchodě okresu Znojmo při hranici s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousko, poblíž železniční trati do nedalekého Hevlína.
Nový!!: Dyje a Hrabětice · Vidět víc »
Hraniční pásmo
Československá cedule ze začátku 80. let, informující o vstupu do hraničního pásma Hraniční pásmo se nachází v některých zemích u jejich státních hranic.
Nový!!: Dyje a Hraniční pásmo · Vidět víc »
Hrádek (okres Znojmo)
Obec Hrádek (německy Erdberg) se nachází v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, zhruba 19 km jihovýchodně od Znojma.
Nový!!: Dyje a Hrádek (okres Znojmo) · Vidět víc »
Jaroslavický mlýn
Jaroslavický mlýn v Jaroslavicích v okrese Znojmo je vodní mlýn, který stojí severovýchodně od zámku na řece Dyji.
Nový!!: Dyje a Jaroslavický mlýn · Vidět víc »
Jevišovka (řeka)
Jevišovka je malá moravská řeka tekoucí přes okresy Třebíč, Znojmo a krátce Břeclav.
Nový!!: Dyje a Jevišovka (řeka) · Vidět víc »
Jevišovka (okres Břeclav)
Obec Jevišovka (do roku 1949 Frélichov, poté v letech 1949–1950 Charvátská) se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Dyje a Jevišovka (okres Břeclav) · Vidět víc »
Jez
Libici Svratce u Rajhradu Jez je zařízení na vodním toku na způsob hráze, přes které přepadá zvednutá voda.
Nový!!: Dyje a Jez · Vidět víc »
Jihlava (řeka)
Jihlava (německy Igel nebo Iglawa) je česká řeka protékající Krajem Vysočina a Jihomoravským krajem.
Nový!!: Dyje a Jihlava (řeka) · Vidět víc »
Jihomoravské Karpaty
Vnější Západní Karpaty, Jihomoravské Karpaty vyznačeny červeným polem Jihomoravské Karpaty - (německy Österreichisch-Südmährische Karpaten) geomorfologická oblast na jižní Moravě a v severovýchodním Rakousku geomorfologické subprovincii Vnější Západní Karpaty.
Nový!!: Dyje a Jihomoravské Karpaty · Vidět víc »
Jihomoravský kraj
Jihomoravský kraj (v letech 2000–2001 Brněnský kraj) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní a středozápadní Moravě.
Nový!!: Dyje a Jihomoravský kraj · Vidět víc »
Kaňon
#PŘESMĚRUJSoutěska.
Nový!!: Dyje a Kaňon · Vidět víc »
Křivé jezero
Křivé jezero je říční jezero, které vzniklo ze starého ramene Dyje a nachází se mezi jejím tokem a Mlýnským náhonem jižně od Nových Mlýnů a 2 km východně od obce Milovice v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji v České republice.
Nový!!: Dyje a Křivé jezero · Vidět víc »
Klášterní mlýn (Louka)
Klášterní mlýn v Louce v okrese Znojmo je vodní mlýn, který stojí jihozápadně od kláštera na řece Dyji.
Nový!!: Dyje a Klášterní mlýn (Louka) · Vidět víc »
Kollmitz (zřícenina hradu)
Kollmitz (česky: Chlumec) je zřícenina hradu, stojící východně od města Raabs an der Thaya na strmém skalním ostrohu, který obtéká řeka Thaya v okrese Waidhofen an der Thaya v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.
Nový!!: Dyje a Kollmitz (zřícenina hradu) · Vidět víc »
Kosmova kronika
Kosmova kronika (v přesném překladu Kronika Čechů) je nejstarší česká kronika, tj.
Nový!!: Dyje a Kosmova kronika · Vidět víc »
Kostel svatého Linharta (Mušov)
Kostel svatého Linharta je bývalý římskokatolický chrám v zaniklé vsi Mušov, dnes součásti obce Pasohlávky v okrese Brno-venkov.
Nový!!: Dyje a Kostel svatého Linharta (Mušov) · Vidět víc »
Krhovice
Obec Krhovice (německy Gurwitz) se nachází v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Dyje a Krhovice · Vidět víc »
Kyjovka
Kyjovka (zvaná též Stupava) je malá moravská řeka pramenící na jižním svahu kopce Vlčák v Chřibech a tekoucí dále zhruba na jihozápad Středomoravskými Karpatami a Dolnomoravským úvalem.
Nový!!: Dyje a Kyjovka · Vidět víc »
Laa an der Thaya
Laa an der Thaya (česky Láva nad Dyjí) je malé rakouské město ve spolkové zemi Dolní Rakousko těsně u hranic s Českou republikou, asi dva kilometry jižně od Hevlína.
Nový!!: Dyje a Laa an der Thaya · Vidět víc »
Ladná
Obec Ladná (německy Rampersdorf) leží na jihu Moravy severně od okresního města Břeclavi.
Nový!!: Dyje a Ladná · Vidět víc »
Lanžhot
Lanžhot (v místním nářečí Lanžot) je město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 7 km jihovýchodně od Břeclavi, na trojmezí Česka s Rakouskem a Slovenskem.
Nový!!: Dyje a Lanžhot · Vidět víc »
Lednice (okres Břeclav)
Lednice (moravsky Lednica), někdy uváděna jako Lednice na Moravě, je obec v okrese Břeclav na jižní Moravě, 7 km severozápadně od Břeclavi a 12 km východně od Mikulova.
Nový!!: Dyje a Lednice (okres Břeclav) · Vidět víc »
Lednice (zámek)
Palmový skleník u zámku Lednice Zámek Lednice (německy das Schloss Eisgrub) se nachází v obci Lednice na pravém břehu Dyje, přibližně 12 km východně od Mikulova, v Jihomoravském kraji. Zámek s rozlehlou zahradou patří mezi nejkrásnější komplexy v České republice.
Nový!!: Dyje a Lednice (zámek) · Vidět víc »
Lednicko-valtický areál
Lednicko-valtický areál je krajinný celek o rozloze 283,09 km² v okrese Břeclav při hranici s Rakouskem, od prosince 1996 zapsaný do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Nový!!: Dyje a Lednicko-valtický areál · Vidět víc »
Lesostep
alt.
Nový!!: Dyje a Lesostep · Vidět víc »
Loucký klášter
Loucký klášter (nebo Kloster Louka) je premonstrátský klášter ve znojemské městské části Louka, který byl založen roku 1190 přemyslovským knížetem Konrádem Otou (syn Konráda Znojemského) a jeho matkou Marií.
Nový!!: Dyje a Loucký klášter · Vidět víc »
Lužní les
Lužní les – Chrbovský les u Chropyně USA Detail lužního lesa v přírodní památce Skalský Lužní les (luh) je podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody a záplavovým cyklem.
Nový!!: Dyje a Lužní les · Vidět víc »
Mamut
Mamut je vyhynulý rod z čeledi slonovitých a řádu chobotnatců.
Nový!!: Dyje a Mamut · Vidět víc »
Meandr
Anglii Meandr je zákrut řeky způsobený boční erozí – vymíláním břehů na jedné straně a usazováním na straně druhé.
Nový!!: Dyje a Meandr · Vidět víc »
Metr krychlový za sekundu
Metr krychlový za sekundu (zkratkou m3·s−1, m3/s) je jednotka objemového průtoku představující objem tekutiny, který proteče za jednotku času.
Nový!!: Dyje a Metr krychlový za sekundu · Vidět víc »
Mikulov
Mikulov (Niklšburg) je město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 18 km západně od Břeclavi poblíž hraničního přechodu Drasenhofen s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy.
Nový!!: Dyje a Mikulov · Vidět víc »
Minaret (Lednicko-valtický areál)
Lednický minaret je asi 62 metrů vysoká romantická rozhledna.
Nový!!: Dyje a Minaret (Lednicko-valtický areál) · Vidět víc »
Mlýn v Nových Mlýnech
Mlýn v Nových Mlýnech je vodní mlýn, který stojí na levém břehu řeky Dyje pod hrází novomlýnské nádrže.
Nový!!: Dyje a Mlýn v Nových Mlýnech · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Dyje a Morava · Vidět víc »
Morava (řeka)
Morava je řeka ve střední Evropě, levý přítok Dunaje.
Nový!!: Dyje a Morava (řeka) · Vidět víc »
Moravská Dyje
Moravská Dyje je malá řeka na území České republiky (Morava) a Rakouska (Dolní Rakousko), jedna ze zdrojnic řeky Dyje.
Nový!!: Dyje a Moravská Dyje · Vidět víc »
Moravský Svätý Ján
Moravský Svätý Ján je obec na Slovensku v okrese Senica.
Nový!!: Dyje a Moravský Svätý Ján · Vidět víc »
Mušov
Mušov (německy Muschau) je samota, katastrální území a zaniklá vesnice v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Dyje a Mušov · Vidět víc »
Mušovská nádrž
Mušovská nádrž (též Vodní nádrž Nové Mlýny I nebo Horní nádrž) je údolní nádrž na řece Dyji na rozhraní okresů Brno-venkov a Břeclav v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Dyje a Mušovská nádrž · Vidět víc »
Nadmořská výška
HA, HB, HC, HD... nadmořské výšky bodů A,B,C,D Badwater v kalifornském Údolí smrti je s 85,5 m pod mořem nejhlubší bod USA Nadmořská výška je svislá vzdálenost (výškový rozdíl) určitého místa na Zemi ke střední hladině některého moře (obvykle nejbližšího nebo toho, k němuž se vztahuje místní výškový systém).
Nový!!: Dyje a Nadmořská výška · Vidět víc »
Národní park Podyjí
Národní park Podyjí je nejmenší ze čtyř českých národních parků a jediný, který leží na Moravě.
Nový!!: Dyje a Národní park Podyjí · Vidět víc »
Národní park Thayatal
Národní park Thayatal (Thayatal znamená doslova „údolí Dyje“) je rakouský národní park ležící ve spolkové zemi Dolní Rakousy při hranici s Českou republikou.
Nový!!: Dyje a Národní park Thayatal · Vidět víc »
Národní přírodní rezervace v Česku
Národní přírodní rezervace (zkracováno NPR) je v Česku nejvýznačnější kategorie ochrany maloplošných území.
Nový!!: Dyje a Národní přírodní rezervace v Česku · Vidět víc »
Nové Mlýny (Přítluky)
Nové Mlýny (něm. Neumühl) jsou osada u řeky Dyje, pod hrází (dolní) novomlýnské nádrže.
Nový!!: Dyje a Nové Mlýny (Přítluky) · Vidět víc »
Novomlýnská nádrž
Novomlýnská nádrž (též Vodní nádrž Nové Mlýny III nebo Dolní nádrž) je údolní nádrž na řece Dyji v okrese Břeclav na jižní Moravě.
Nový!!: Dyje a Novomlýnská nádrž · Vidět víc »
Novosedly (okres Břeclav)
Novosedly (německy Neusiedel) jsou obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Dyje a Novosedly (okres Břeclav) · Vidět víc »
Okres Znojmo
Přehled obecních znaků okresu Znojmo I. část Přehled obecních znaků okresu Znojmo II. část Okres Znojmo je okres v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Dyje a Okres Znojmo · Vidět víc »
Pasohlávky
Pasohlávky (německy Weißstätten) jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Dyje a Pasohlávky · Vidět víc »
Pavlovské vrchy
Pavlovské vrchy, hovorově Pálava (všechny názvy odvozeny od obce Pavlov) jsou vápencové pohoří v Česku, které se táhne na samém jihu Moravy od ohbí Dyje dvacet kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem.
Nový!!: Dyje a Pavlovské vrchy · Vidět víc »
Přírodní památka
Přírodní památka (PP) je právně chráněný přírodní útvar, zejména ceněný s ohledem na hodnoty vědecké, historické, kulturní ap.
Nový!!: Dyje a Přírodní památka · Vidět víc »
Přírodní park Niva Dyje
Přírodní park Niva Dyje je obecně chráněné území o ploše 13,96 km² v okrese Břeclav.
Nový!!: Dyje a Přírodní park Niva Dyje · Vidět víc »
Přírodní rezervace
Přírodní rezervace Přírodní rezervace je chráněné území, které je obdobou národní přírodní rezervace, avšak pouze s regionálním významem.
Nový!!: Dyje a Přírodní rezervace · Vidět víc »
Přítluky
Obec Přítluky (německy Prittlach) se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Dyje a Přítluky · Vidět víc »
Přehrada
vodní nádrže Orlík, nejvyšší betonová hráz v Česku Přehrada Höllensteinsee v Německu Přehrada je příčná stavba na vodním toku, která jej přehrazuje a vytváří umělou vodní nádrž.
Nový!!: Dyje a Přehrada · Vidět víc »
Petrovy skály
Petrovy skály jsou přírodní památka jihovýchodně od obce Chvalatice v okrese Znojmo na břehu Vranovské přehrady.
Nový!!: Dyje a Petrovy skály · Vidět víc »
Podhradí nad Dyjí
Obec Podhradí nad Dyjí (do roku 1949, česky FrejštejnVyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949.) leží v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Dyje a Podhradí nad Dyjí · Vidět víc »
Podhradské skály
Podhradské skály je přírodní rezervace poblíž obce Korolupy v okrese Znojmo v nadmořské výšce 350–447 metrů.
Nový!!: Dyje a Podhradské skály · Vidět víc »
Podivín
Podivín (německy Kostel, Kostl, Podiwin) je malé město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 8 km severně od Břeclavi.
Nový!!: Dyje a Podivín · Vidět víc »
Pohansko (hradiště)
Pohansko u Břeclavi je rozsáhlé velkomoravské hradiště (celková rozloha až 55 ha) z 9. století vybudované na výspě mezi rameny řeky Dyje (v té době protékala východněji než je dnešní řečiště).
Nový!!: Dyje a Pohansko (hradiště) · Vidět víc »
Povodí
Mapa hlavních evropských povodí Povodí je oblast, ze které voda odtéká do jedné konkrétní řeky či jezera.
Nový!!: Dyje a Povodí · Vidět víc »
Povodí Dyje
Věstonická nádrž, kde se stékají tři největší řeky na povodí Dyje Město Telč na povodí Moravské Dyje, v pozadí Javořice, hraniční a nejvyšší bod povodí Dyje pod Břeclaví, asi 20 km před ústím do Moravy Povodí Dyje je středoevropské povodí řeky 3.
Nový!!: Dyje a Povodí Dyje · Vidět víc »
Povodeň
Rozvodněná Berounka v obci Hlásná Třebaň v srpnu 2002 Novém Městě nad Metují v roce 1997 dešťů Otvory v mostu napomáhají průtoku vody při povodních. Povodeň je přírodní jev způsobený rozlitím nadměrného množství vody v krajině mimo koryta vodních toků.
Nový!!: Dyje a Povodeň · Vidět víc »
Povodeň v Česku (2002)
Most v Písku, který byl během povodně zcela pod vodou a byl i značně poškozen Povodeň ve středočeských Dobřichovicích Povodeň v historickém centru Prahy Povodeň v Česku z roku 2002 je jedna z největších událostí svého druhu v historii České republiky.
Nový!!: Dyje a Povodeň v Česku (2002) · Vidět víc »
Povodeň v Česku (2006)
Znojmě Praze V roce 2006 došlo na přelomu března a dubna k povodni na velké části území České republiky a širšího území střední Evropy.
Nový!!: Dyje a Povodeň v Česku (2006) · Vidět víc »
Povodně na Moravě a Odře (1997)
Mimořádné povodně na Moravě a Odře proběhly ve střední Evropě v červenci 1997.
Nový!!: Dyje a Povodně na Moravě a Odře (1997) · Vidět víc »
Průtok vodního toku
Průtok vodního toku je objemový průtok vody v daném profilu vodního toku.
Nový!!: Dyje a Průtok vodního toku · Vidět víc »
Pulkava (řeka)
Pulkava je říčka v Dolních Rakousích, největší pravostranný přítok řeky Dyje, který odvodňuje část okresů Horn, Hollabrunn a Mistelbach poblíž hranic s Českou republikou.
Nový!!: Dyje a Pulkava (řeka) · Vidět víc »
Raabs an der Thaya
Raabs an der Thaya (česky Rakous či Rakousy nad Dyjí) je malé město se stejnojmenným hradem, na samém severu Rakouska.
Nový!!: Dyje a Raabs an der Thaya · Vidět víc »
Raabs an der Thaya (hrad)
Hrad Rakous (Raabs) je protáhlý výšinný hrad na skále vysoko nad městem Raabs an der Thaya, v okrese Waidhofen an der Thaya v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy, na soutoku Rakouské a Moravské Dyje.
Nový!!: Dyje a Raabs an der Thaya (hrad) · Vidět víc »
Rakouská Dyje
Rakouská Dyje (tedy Německá Dyje) je řeka na severu Rakouska (Dolní Rakousko), delší a mohutnější ze dvou zdrojnic Dyje.
Nový!!: Dyje a Rakouská Dyje · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Dyje a Rakousko · Vidět víc »
Růžový vrch
Růžový vrch je přírodní rezervace poblíž obce Chvalatice v okrese Znojmo v nadmořské výšce 350–426 metrů.
Nový!!: Dyje a Růžový vrch · Vidět víc »
Rotunda svaté Kateřiny
Národní kulturní památka rotunda svaté Kateřiny stojí v areálu přemyslovského hradu ve Znojmě.
Nový!!: Dyje a Rotunda svaté Kateřiny · Vidět víc »
Schengenský prostor
Mapa schengenského prostoru. Světle modrá barva označuje plné členy, zelená signatáře, kteří se dosud plně neúčastní Schengenský prostor (zkráceně Schengen) je označení pro území 27 evropských států (zemí Schengenské dohody, zkráceně zemí Schengenu), na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by musely projít hraniční kontrolou.
Nový!!: Dyje a Schengenský prostor · Vidět víc »
Schwarzenau
#PŘESMĚRUJ Schwarzenau (Dolní Rakousy).
Nový!!: Dyje a Schwarzenau · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Dyje a Slované · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Dyje a Slovensko · Vidět víc »
Soutok
Lužické Nisy Svitavy Soutok je místo, kde se setkávají nejméně dva vodní toky.
Nový!!: Dyje a Soutok · Vidět víc »
Splavnost
#PŘESMĚRUJ Vnitrozemská vodní cesta#Splavnost Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Dyje a Splavnost · Vidět víc »
Srážkový stín
Převládající vlhké větry od moře stoupají vzhůru a vlhkost v nich kondenzuje. Na návětrné straně hor prší a sněží. Po překonání hor ochlazený vítr sebou již nese výrazně méně srážek. Indického oceánu. Srážkový stín je meteorologický jev vzniklý působením horských celků, které znemožňují přenášet převládajícím větrům vlhkost.
Nový!!: Dyje a Srážkový stín · Vidět víc »
Srážky
Dlouhodobý denní průměr srážek Rozdíl výparu a srážek v mm/den Srážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů.
Nový!!: Dyje a Srážky · Vidět víc »
Střední Evropa
Brockhaus Enzyklopädie (1998)Střední Evropa podle P. Jonese (Leibniz Institute for Regional Geography). Mnoho zemí a oblastí spadalo pod Německé císařství a Rakousko-Uhersko nebo polsko-litevskou unii; tudíž mají historické a kulturní konexe. Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.
Nový!!: Dyje a Střední Evropa · Vidět víc »
Středomoravská nářeční skupina
Středomoravská nářeční skupina Středomoravská nářeční skupina (také hanácká nářeční skupina) je skupina nářečí českého jazyka, užívaná přibližně na území střední části Moravy, nejvýrazněji její rysy můžeme pozorovat na území Hané.
Nový!!: Dyje a Středomoravská nářeční skupina · Vidět víc »
Středomoravské Karpaty
Vnější Západní Karpaty, Středomoravské Karpaty vyznačeny červeným polem Středomoravské Karpaty jsou nízké pohoří nacházející se na střední až jižní Moravě.
Nový!!: Dyje a Středomoravské Karpaty · Vidět víc »
Stratigrafie
Salta (Argentina) Stratigrafie nebo také stratigrafickou geologii, můžeme chápat jako nauku studující vztahy geologických těles.
Nový!!: Dyje a Stratigrafie · Vidět víc »
Světové dědictví
Znak světového dědictví Vlajka světového dědictví Jako světové dědictví (anglicky World Heritage) se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na Seznam světového dědictví.
Nový!!: Dyje a Světové dědictví · Vidět víc »
Svratka
Svratka v městské části Brno-Komín Svratka v Jundrově, léto 2011 Regulované koryto Svratky u hotelu Voroněž na Starém Brně Svratka v Židlochovicích Přírodní památka Nosislavská zátočina – jediný zachovalý původní meandr na dolním toku Svratky Svitavou Svratka (německy Schwarza(ch) nebo Schwarzawa) je řeka na Moravě, největší přítok Dyje a hlavní tok procházející městem Brnem.
Nový!!: Dyje a Svratka · Vidět víc »
Tasovice (okres Znojmo)
Obec Tasovice (německy Tasswitz) se nachází v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Dyje a Tasovice (okres Znojmo) · Vidět víc »
Tasovický mlýn
Tasovický mlýn v Tasovicích v okrese Znojmo je bývalý vodní mlýn, jehož ruiny stojí 6 km po proudu řeky Dyje pod Znojmem jako součást bývalé klášterní rezidence.
Nový!!: Dyje a Tasovický mlýn · Vidět víc »
Tisová stráň
Tisová stráň je přírodní rezervace poblíž obce Lančov v okrese Znojmo v nadmořské výšce 350–444 metrů.
Nový!!: Dyje a Tisová stráň · Vidět víc »
Trkmanka
Trkmanka (místně též Svodnica) je malá řeka v okresech Hodonín a Břeclav v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Dyje a Trkmanka · Vidět víc »
Trojmezí
Nizozemí a Belgie Šumavě Hrčavy Sevening: Památník Evropy (D/B/L) Žitavou Švédska Kladsko/Slezsko) Historické trojmezí Čech, Moravy a Dolních Rakous Vrch Ofen/Peč u Arnoldsteinu: trojmezí I/SLO/A Slovensko-polsko-ukrajinské trojmezí Kremenec Hraniční trojmezí, též trojzemí nebo trojstyk, je geografický bod, kde se setkávají hranice tří geografických celků stejné úrovně (země, provincie, státy, spolkové země, ale i nepolitické útvary jako povodí, úmoří, kontinenty, geologické celky).
Nový!!: Dyje a Trojmezí · Vidět víc »
Trojmezí (Dyjský trojúhelník)
Trojmezí (německy Dreiländereck, slovensky Trojmedzie) na česko-rakousko-slovenské hranici se nachází na soutoku řek Moravy a Dyje v jižní části Dyjského trojúhelníka; Morava zde tvoří česko-slovenskou a rakousko-slovenskou státní hranici, Dyje hranici česko-rakouskou.
Nový!!: Dyje a Trojmezí (Dyjský trojúhelník) · Vidět víc »
U doutné skály
U doutné skály je přírodní rezervace poblíž obce Bítov v okrese Znojmo v nadmořské výšce 345–465 metrů.
Nový!!: Dyje a U doutné skály · Vidět víc »
Včelínek
Včelínek (něm. Niklasgraben, lokálně zvaný též Sedlecký potok) je vodohospodářsky významný potok (resp. vzhledem k rozsahu povodí spíše říčka) na rakousko-moravském pomezí.
Nový!!: Dyje a Včelínek · Vidět víc »
Věstonická brána
Věstonická brána je sníženina, která přerušuje pásmo Vnějších Západních Karpat a odděluje od sebe Jihomoravské Karpaty (konkrétně Pavlovské vrchy) a Středomoravské Karpaty (Ždánický les).
Nový!!: Dyje a Věstonická brána · Vidět víc »
Věstonická nádrž
Věstonická nádrž (též Vodní nádrž Nové Mlýny II nebo Střední nádrž) je přehradní nádrž na řece Dyji v okrese Břeclav na jižní Moravě.
Nový!!: Dyje a Věstonická nádrž · Vidět víc »
Věstonická nádrž (přírodní rezervace)
Věstonická nádrž je přírodní rezervace v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Dyje a Věstonická nádrž (přírodní rezervace) · Vidět víc »
Věstonická venuše
Věstonická venuše je keramická soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny pocházející z mladého paleolitu a datovaná do období 29 000–25 000 let př. n. l.
Nový!!: Dyje a Věstonická venuše · Vidět víc »
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Nový!!: Dyje a Velkomoravská říše · Vidět víc »
Vodní dílo Nové Mlýny
Vodní dílo Nové Mlýny (VDNM) je kaskáda tří přehradních nádrží na řece Dyji pod Pavlovskými vrchy na jihu Moravy, na rozhraní okresů Břeclav a Brno-venkov.
Nový!!: Dyje a Vodní dílo Nové Mlýny · Vidět víc »
Vodní doprava
Volha Kielský průplav Dortmund-Ems-Kanál Kontejnerová loď CGM CMA Mozart v Hamburku Vodní doprava je druh dopravy, který je zajišťován plavbou po vodních tocích (zejména řekách), umělých i přírodních jezerech, mořích, oceánech i umělých plavebních kanálech a průplavech, a to na vodní hladině nebo pod hladinou.
Nový!!: Dyje a Vodní doprava · Vidět víc »
Vodní mlýn
Vodní mlýn – dolní náhon Vodní mlýn – horní náhon Vodní mlýn je mlýn poháněný vodní energií.
Nový!!: Dyje a Vodní mlýn · Vidět víc »
Vodní mlýn (Vranov nad Dyjí)
Vodní mlýn ve Vranově nad Dyjí, jinak také nazývaný Panský, Obecní či Grundův mlýn (německy Marktmühle, Grundmühle), se nachází nedaleko náměstí po levé straně příjezdové silnice I/38 směrem od Znojma.
Nový!!: Dyje a Vodní mlýn (Vranov nad Dyjí) · Vidět víc »
Vodní mlýn v Dolních Věstonicích
Vodní mlýn v Dolních Věstonicích v okrese Břeclav je zaniklý vodní mlýn, který stál na řece Dyji.
Nový!!: Dyje a Vodní mlýn v Dolních Věstonicích · Vidět víc »
Vodní mlýn ve Slupi
Vodní mlýn ve Slupi je národní kulturní památka ve správě Technického muzea v Brně.
Nový!!: Dyje a Vodní mlýn ve Slupi · Vidět víc »
Vodní nádrž Vranov
Vodní nádrž Vranov (též Vranovská přehrada) hovorově nazývaná "Vrancl" byla vybudována na řece Dyji v blízkosti městečka Vranov nad Dyjí v letech 1929–1933.
Nový!!: Dyje a Vodní nádrž Vranov · Vidět víc »
Vodní nádrž Znojmo
Vodní nádrž Znojmo je vodní nádrž na řece Dyji uvedená do provozu v roce 1966.
Nový!!: Dyje a Vodní nádrž Znojmo · Vidět víc »
Vodní turistika
Vodáci Vodní turistika nebo krátce vodáctví je jedna z forem turistiky, která jako dopravní prostředek využívá různé druhy plavidel, jako jsou rafty, pramice nebo kánoe.
Nový!!: Dyje a Vodní turistika · Vidět víc »
Vranov nad Dyjí
Vranov nad Dyjí (do roku 1986 Vranov) je městys v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, který se rozkládá pod přehradní nádrží Vranov v údolí řeky Dyje ve značně rozčleněném terénu.
Nový!!: Dyje a Vranov nad Dyjí · Vidět víc »
Vznik Československa
Vznik Československa byl proces, který vedl k ustavení samostatného československého státu.
Nový!!: Dyje a Vznik Československa · Vidět víc »
Zámecká Dyje
Zámecká Dyje je náhon, který tvoří jižní rameno řeky Dyje v Lednicko-valtickém areálu poblíž obce Lednice v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Dyje a Zámecká Dyje · Vidět víc »
Zámecký mlýn (Nejdek)
Zámecký mlýn v Nejdku u Lednice v okrese Břeclav je vodní mlýn, který stojí na rameni Dyje.
Nový!!: Dyje a Zámecký mlýn (Nejdek) · Vidět víc »
Zdrojnice
Zdrojnice je vodní tok, který se v nějakém místě stéká s jiným podobně velkým tokem, přičemž výsledný tok nese nové jméno odlišné od obou.
Nový!!: Dyje a Zdrojnice · Vidět víc »
Znojemské podzemí
Znojemské podzemí Znojemské podzemí Znojemské podzemí je největší systém podzemních chodeb a sklepů v České republice, které je dlouhé téměř 27 km a má až 4 patra.
Nový!!: Dyje a Znojemské podzemí · Vidět víc »
Znojmo
Znojmo (německy Znaim) je moravské město v okrese Znojmo a obec s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 65 km jihozápadně od Brna a 83 km severozápadně od Vídně.
Nový!!: Dyje a Znojmo · Vidět víc »