Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Dyje a Česko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Dyje a Česko

Dyje vs. Česko

Základní kámen programu Ochrana povodí řeky Dyje Začátek Dyje v Raabsu Dyje obtékající městečko Drosendorf Dyje v Břeclavi Soutok Dyje a Moravy Dyje (moravsky Dyja) je středoevropská řeka vzniklá spojením Rakouské Dyje a Moravské Dyje v Dolních Rakousích a tekoucí dále na pomezí Rakouska (Dolní Rakousy) a Česka (Jihomoravský kraj), převážně po území Moravy. Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.

Podobnosti mezi Dyje a Česko

Dyje a Česko mají 30 věci společné (v Uniepedie): Černé moře, Českomoravská vrchovina, Bítov (hrad), Břeclav, Dálnice D2, Dolnomoravský úval, Dyjsko-svratecký úval, Jihlava (řeka), Jihomoravský kraj, Lednice (zámek), Lednicko-valtický areál, Morava, Morava (řeka), Nadmořská výška, Národní park Podyjí, Národní přírodní rezervace v Česku, Rakousko, Schengenský prostor, Slované, Slovensko, Střední Evropa, Světové dědictví, Svratka, Trojmezí, Věstonická venuše, Velkomoravská říše, Vodní dílo Nové Mlýny, Vodní nádrž Vranov, Vznik Československa, Znojmo.

Černé moře

Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

Dyje a Černé moře · Černé moře a Česko · Vidět víc »

Českomoravská vrchovina

Českomoravská vrchovina (dříve Českomoravská krabatina nebo Českomoravská vysočina) je mírně zvlněná geomorfologická oblast (též podsoustava) v jižní části České vysočiny, rozkládající se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy (odtud je odvozen její název) na prakticky celém území kraje Vysočina.

Dyje a Českomoravská vrchovina · Česko a Českomoravská vrchovina · Vidět víc »

Bítov (hrad)

Hrad Bítov se nachází asi 9 km severozápadně od městyse Vranov nad Dyjí v okrese Znojmo.

Bítov (hrad) a Dyje · Bítov (hrad) a Česko · Vidět víc »

Břeclav

Břeclav (do roku 1925 a v místním nářečí Břeclava) je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji na řece Dyji, asi 50 km jihovýchodně od Brna, na hranici s Rakouskem a poblíž hranice se Slovenskem.

Břeclav a Dyje · Břeclav a Česko · Vidět víc »

Dálnice D2

Dálnice D2 (tzv. „Bratislavská dálnice“) je dálnice v Jihomoravském kraji, která vede z Brna přes Břeclav k Lanžhotu, kde na ni na dálničním hraničním přechodu Lanžhot/Kúty přímo navazuje slovenská dálnice D2.

Dálnice D2 a Dyje · Dálnice D2 a Česko · Vidět víc »

Dolnomoravský úval

Dolnomoravský úval je geomorfologický celek nacházející se v nejjižnější části Moravy na jihovýchodě Česka (s přesahem na Slovensko), na dolním toku řek Moravy a Dyje.

Dolnomoravský úval a Dyje · Dolnomoravský úval a Česko · Vidět víc »

Dyjsko-svratecký úval

Dyjsko-svratecký úval je geomorfologický celek na jižní Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.

Dyje a Dyjsko-svratecký úval · Dyjsko-svratecký úval a Česko · Vidět víc »

Jihlava (řeka)

Jihlava (německy Igel nebo Iglawa) je česká řeka protékající Krajem Vysočina a Jihomoravským krajem.

Dyje a Jihlava (řeka) · Jihlava (řeka) a Česko · Vidět víc »

Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj (v letech 2000–2001 Brněnský kraj) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní a středozápadní Moravě.

Dyje a Jihomoravský kraj · Jihomoravský kraj a Česko · Vidět víc »

Lednice (zámek)

Palmový skleník u zámku Lednice Zámek Lednice (německy das Schloss Eisgrub) se nachází v obci Lednice na pravém břehu Dyje, přibližně 12 km východně od Mikulova, v Jihomoravském kraji. Zámek s rozlehlou zahradou patří mezi nejkrásnější komplexy v České republice.

Dyje a Lednice (zámek) · Lednice (zámek) a Česko · Vidět víc »

Lednicko-valtický areál

Lednicko-valtický areál je krajinný celek o rozloze 283,09 km² v okrese Břeclav při hranici s Rakouskem, od prosince 1996 zapsaný do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Dyje a Lednicko-valtický areál · Lednicko-valtický areál a Česko · Vidět víc »

Morava

Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).

Dyje a Morava · Morava a Česko · Vidět víc »

Morava (řeka)

Morava je řeka ve střední Evropě, levý přítok Dunaje.

Dyje a Morava (řeka) · Morava (řeka) a Česko · Vidět víc »

Nadmořská výška

HA, HB, HC, HD... nadmořské výšky bodů A,B,C,D Badwater v kalifornském Údolí smrti je s 85,5 m pod mořem nejhlubší bod USA Nadmořská výška je svislá vzdálenost (výškový rozdíl) určitého místa na Zemi ke střední hladině některého moře (obvykle nejbližšího nebo toho, k němuž se vztahuje místní výškový systém).

Dyje a Nadmořská výška · Nadmořská výška a Česko · Vidět víc »

Národní park Podyjí

Národní park Podyjí je nejmenší ze čtyř českých národních parků a jediný, který leží na Moravě.

Dyje a Národní park Podyjí · Národní park Podyjí a Česko · Vidět víc »

Národní přírodní rezervace v Česku

Národní přírodní rezervace (zkracováno NPR) je v Česku nejvýznačnější kategorie ochrany maloplošných území.

Dyje a Národní přírodní rezervace v Česku · Národní přírodní rezervace v Česku a Česko · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Dyje a Rakousko · Rakousko a Česko · Vidět víc »

Schengenský prostor

Mapa schengenského prostoru. Světle modrá barva označuje plné členy, zelená signatáře, kteří se dosud plně neúčastní Schengenský prostor (zkráceně Schengen) je označení pro území 27 evropských států (zemí Schengenské dohody, zkráceně zemí Schengenu), na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by musely projít hraniční kontrolou.

Dyje a Schengenský prostor · Schengenský prostor a Česko · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Dyje a Slované · Slované a Česko · Vidět víc »

Slovensko

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.

Dyje a Slovensko · Slovensko a Česko · Vidět víc »

Střední Evropa

Brockhaus Enzyklopädie (1998)Střední Evropa podle P. Jonese (Leibniz Institute for Regional Geography). Mnoho zemí a oblastí spadalo pod Německé císařství a Rakousko-Uhersko nebo polsko-litevskou unii; tudíž mají historické a kulturní konexe. Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.

Dyje a Střední Evropa · Střední Evropa a Česko · Vidět víc »

Světové dědictví

Znak světového dědictví Vlajka světového dědictví Jako světové dědictví (anglicky World Heritage) se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na Seznam světového dědictví.

Dyje a Světové dědictví · Světové dědictví a Česko · Vidět víc »

Svratka

Svratka v městské části Brno-Komín Svratka v Jundrově, léto 2011 Regulované koryto Svratky u hotelu Voroněž na Starém Brně Svratka v Židlochovicích Přírodní památka Nosislavská zátočina – jediný zachovalý původní meandr na dolním toku Svratky Svitavou Svratka (německy Schwarza(ch) nebo Schwarzawa) je řeka na Moravě, největší přítok Dyje a hlavní tok procházející městem Brnem.

Dyje a Svratka · Svratka a Česko · Vidět víc »

Trojmezí

Nizozemí a Belgie Šumavě Hrčavy Sevening: Památník Evropy (D/B/L) Žitavou Švédska Kladsko/Slezsko) Historické trojmezí Čech, Moravy a Dolních Rakous Vrch Ofen/Peč u Arnoldsteinu: trojmezí I/SLO/A Slovensko-polsko-ukrajinské trojmezí Kremenec Hraniční trojmezí, též trojzemí nebo trojstyk, je geografický bod, kde se setkávají hranice tří geografických celků stejné úrovně (země, provincie, státy, spolkové země, ale i nepolitické útvary jako povodí, úmoří, kontinenty, geologické celky).

Dyje a Trojmezí · Trojmezí a Česko · Vidět víc »

Věstonická venuše

Věstonická venuše je keramická soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny pocházející z mladého paleolitu a datovaná do období 29 000–25 000 let př. n. l.

Dyje a Věstonická venuše · Věstonická venuše a Česko · Vidět víc »

Velkomoravská říše

Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).

Dyje a Velkomoravská říše · Velkomoravská říše a Česko · Vidět víc »

Vodní dílo Nové Mlýny

Vodní dílo Nové Mlýny (VDNM) je kaskáda tří přehradních nádrží na řece Dyji pod Pavlovskými vrchy na jihu Moravy, na rozhraní okresů Břeclav a Brno-venkov.

Dyje a Vodní dílo Nové Mlýny · Vodní dílo Nové Mlýny a Česko · Vidět víc »

Vodní nádrž Vranov

Vodní nádrž Vranov (též Vranovská přehrada) hovorově nazývaná "Vrancl" byla vybudována na řece Dyji v blízkosti městečka Vranov nad Dyjí v letech 1929–1933.

Dyje a Vodní nádrž Vranov · Vodní nádrž Vranov a Česko · Vidět víc »

Vznik Československa

Vznik Československa byl proces, který vedl k ustavení samostatného československého státu.

Dyje a Vznik Československa · Vznik Československa a Česko · Vidět víc »

Znojmo

Znojmo (německy Znaim) je moravské město v okrese Znojmo a obec s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 65 km jihozápadně od Brna a 83 km severozápadně od Vídně.

Dyje a Znojmo · Znojmo a Česko · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Dyje a Česko

Dyje má 151 vztahy, zatímco Česko má 2953. Jak oni mají společné 30, index Jaccard je 0.97% = 30 / (151 + 2953).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Dyje a Česko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »