Rychlejší přístup než prohlížeči!
65 vztahy: Analytický jazyk, Anglická abeceda, Šlesvicko-Holštýnsko, Šva, Švédština, Bokmål, Bornholm (ostrov), Dánsko, Dolnoněmčina, Dvojhláska, Faerština, Faerské ostrovy, Falster, Flektivní jazyk, Fonologie, Genitiv, Germánské jazyky, Gramatika, Grónsko, Hanza, Indoevropské jazyky, Islandština, Jmenný rod, Jutsko, Kodifikace (lingvistika), Koncovka (mluvnice), Latinka, Lolland, Møn, Mluvnický pád, Množné číslo, Německo, Nominativ, Norština, Norsko, Nynorsk, Ohýbání, Osoba (mluvnice), Ottův slovník naučný, Přídavné jméno, Příslovce, Přísudek, Předložka, Přehláska, Podstatné jméno, Préteritum, Ráz (fonetika), Samohláska, Severogermánské jazyky, Sjælland, ..., Skandinávie, Skloňování, Slabá a silná slovesa, Sloveso, Stará severština, Syntax, Tvarosloví, Uvulární souhláska, Zájmeno, Znělost, 1000, 1380, 1814, 1999, 2000. Rozbalte index (15 více) »
Analytický jazyk
Analytický jazyk (nebo izolační jazyk, amorfní jazyk) je jazyk, který pracuje pouze s volnými morfémy.
Nový!!: Dánština a Analytický jazyk · Vidět víc »
Anglická abeceda
Jako anglická abeceda se označuje nejzákladnější část latinské abecedy, což je 26 základních písmen bez diakritiky (popř. 26 malých a 26 velkých písmen), která jsou používána v anglických slovech.
Nový!!: Dánština a Anglická abeceda · Vidět víc »
Šlesvicko-Holštýnsko
Šlesvicko-Holštýnsko je nejsevernější spolková země Německa na jihu Jutského poloostrova na pravém břehu řeky Labe.
Nový!!: Dánština a Šlesvicko-Holštýnsko · Vidět víc »
Šva
Šva (anglicky schwa/shwa), také označované jako neutrální nebo redukovaná samohláska, je vokál, který se vyskytuje v mnoha jazycích světa.
Nový!!: Dánština a Šva · Vidět víc »
Švédština
Švédština je severogermánský jazyk, kterým mluví okolo 10,5 milionů lidí především ve Švédsku a části Finska, hlavně na pobřeží a na Alandech.
Nový!!: Dánština a Švédština · Vidět víc »
Bokmål
Bokmål (výslovnost búkmól; doslova knižní řeč) je spolu s novou norštinou jedna ze dvou oficiálních spisovných variant norštiny.
Nový!!: Dánština a Bokmål · Vidět víc »
Bornholm (ostrov)
#PŘESMĚRUJ Bornholm.
Nový!!: Dánština a Bornholm (ostrov) · Vidět víc »
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Nový!!: Dánština a Dánsko · Vidět víc »
Dolnoněmčina
Dolnoněmčina (dolní němčina), německy Plattdeutsch (Plattdüütsch) nebo Niederdeutsch (Nedderdüütsch), je skupina severních dialektů němčiny, která - oproti hornoněmčině a tím i spisovné a obecné němčině - nebyla zasažena druhým posouváním hlásek.
Nový!!: Dánština a Dolnoněmčina · Vidět víc »
Dvojhláska
Dvojhláska neboli diftong je typ hlásek s tónovou strukturou, kde dochází k plynulému spojení dvou vokalických pozic do jednoho slabičného jádra.
Nový!!: Dánština a Dvojhláska · Vidět víc »
Faerština
Faerština (Føroyskt) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 45 000 obyvatel Faerských ostrovů a dalších asi 21 000 lidí v jiných oblastech (hlavně v Dánsku).
Nový!!: Dánština a Faerština · Vidět víc »
Faerské ostrovy
Faerské ostrovy (znamená Ovčí ostrovy) je souostroví v severním Atlantském oceánu na jihozápadním okraji Norského moře.
Nový!!: Dánština a Faerské ostrovy · Vidět víc »
Falster
Falster je ostrov v Baltském moři o rozloze 514 km² v jihovýchodní části Dánska.
Nový!!: Dánština a Falster · Vidět víc »
Flektivní jazyk
Flektivní (též flexivní, flexívní) jazyk vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj.
Nový!!: Dánština a Flektivní jazyk · Vidět víc »
Fonologie
Fonologie (fonémika) či hláskosloví je lingvistická věda, která podobně jako fonetika zkoumá zvukovou stránku přirozeného jazyka.
Nový!!: Dánština a Fonologie · Vidět víc »
Genitiv
Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.
Nový!!: Dánština a Genitiv · Vidět víc »
Germánské jazyky
němčina Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků.
Nový!!: Dánština a Germánské jazyky · Vidět víc »
Gramatika
Gramatika neboli mluvnice je soubor logických a strukturních pravidel, kterými se řídí stavba vět, větných členů a slov v určitém přirozeném jazyce. V tradičním pojetí zahrnuje morfologii (tvarosloví) a syntax (skladbu), v širším i další jazykovědné disciplíny, jako je fonetika s fonologií, lexikologie a slovotvorba a stylistika. Od termínu gramatika je odvozen termín gramotnost. Gramotnost představuje schopnost převodu mluvené řeči do systému hláskových znaků a naopak. Rozvoj věd o komunikaci vedl k hledání logických a strukturních pravidel také v "řeči obrazu", v níž se vizuální gramatika zabývá podobně jako verbální morfologií, skladbou nebo stylistikou. Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).
Nový!!: Dánština a Gramatika · Vidět víc »
Grónsko
Grónsko je severoamerické autonomní území Dánského království.
Nový!!: Dánština a Grónsko · Vidět víc »
Hanza
Hanza (též hansa, střední dolnoněmčinou Hanse, Düdesche Hanse, v moderní němčině Deutsche Hanse, odtud přešlo do češtiny jako skupina, spolek, houf, nizozemsky De Hanze, latinsky Hansa Teutonica) neboli Hanzovní liga znamenala svazek převážně německých obchodních měst, která provozovala dálkový obchod.
Nový!!: Dánština a Hanza · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Dánština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Islandština
Islandština (íslenska) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 300 000 mluvčích na Islandu.
Nový!!: Dánština a Islandština · Vidět víc »
Jmenný rod
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.
Nový!!: Dánština a Jmenný rod · Vidět víc »
Jutsko
Dánska se zvýrazněním Jutského poloostrova. Červenou barvou znázorněna oblast bezvýhradně považovaná za Jutsko, oranžovou a žlutou území, u kterých to není běžné Jutsko či Jutský poloostrov (dánsky Jylland, německy Jütland) je poloostrov v severní Evropě.
Nový!!: Dánština a Jutsko · Vidět víc »
Kodifikace (lingvistika)
Kodifikace (z latinského kodex, což je pozdější zápis slova caudex, kmen stromu, dřevěná destička, kniha, sbírka zákonů) znamená zápis nebo systematizaci.
Nový!!: Dánština a Kodifikace (lingvistika) · Vidět víc »
Koncovka (mluvnice)
Koncovka je zakončení ohebných slov (tzv. flexivní sufix), které se při skloňování nebo časování slova mění.
Nový!!: Dánština a Koncovka (mluvnice) · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Dánština a Latinka · Vidět víc »
Lolland
Lolland (podle starého pravopisu též Laaland) je čtvrtý největší dánský ostrov.
Nový!!: Dánština a Lolland · Vidět víc »
Møn
Útes na ostrově Møn je ostrov na jihovýchodě Dánska.
Nový!!: Dánština a Møn · Vidět víc »
Mluvnický pád
Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.
Nový!!: Dánština a Mluvnický pád · Vidět víc »
Množné číslo
Množné číslo je varianta gramatická kategorie čísla, která označuje skutečnost, že se jedná o více než o jeden kus.
Nový!!: Dánština a Množné číslo · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Dánština a Německo · Vidět víc »
Nominativ
Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.
Nový!!: Dánština a Nominativ · Vidět víc »
Norština
Norština je severogermánský jazyk, kterým hovoří Norové.
Nový!!: Dánština a Norština · Vidět víc »
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Nový!!: Dánština a Norsko · Vidět víc »
Nynorsk
neutrální Nynorsk (výslovnost nýnošk; doslova nová norština) je spolu s bokmålem jedna ze dvou oficiálních spisovných variant norštiny.
Nový!!: Dánština a Nynorsk · Vidět víc »
Ohýbání
Ohýbání (flexe) je modifikace tvarů slova (přesněji lexému), kterými se vyjadřují mluvnické kategorie, jako je např.
Nový!!: Dánština a Ohýbání · Vidět víc »
Osoba (mluvnice)
Osoba je mluvnická kategorie sloves, zájmen a někdy i dalších slovních druhů (např. v češtině spojek abych / abys / aby).
Nový!!: Dánština a Osoba (mluvnice) · Vidět víc »
Ottův slovník naučný
Ottův slovník naučný (s podtitulem Ilustrovaná encyklopædie obecných vědomostí), také Ottova encyklopedie, je česká encyklopedie z let 1888–1909.
Nový!!: Dánština a Ottův slovník naučný · Vidět víc »
Přídavné jméno
Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
Nový!!: Dánština a Přídavné jméno · Vidět víc »
Příslovce
Příslovce (adverbium) je neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a vlastností.
Nový!!: Dánština a Příslovce · Vidět víc »
Přísudek
Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený.
Nový!!: Dánština a Přísudek · Vidět víc »
Předložka
Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.
Nový!!: Dánština a Předložka · Vidět víc »
Přehláska
Přehláska je jazykový jev, při němž dojde ke změně samohlásky (vokálu) vlivem přilehlé hlásky.
Nový!!: Dánština a Přehláska · Vidět víc »
Podstatné jméno
Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.
Nový!!: Dánština a Podstatné jméno · Vidět víc »
Préteritum
Préteritum (z latinského praeteritum „to, co přešlo, pominulo“) je gramatický termín označující jeden z minulých časů.
Nový!!: Dánština a Préteritum · Vidět víc »
Ráz (fonetika)
Ráz je neznělá glotální ploziva, zvláštní souhláska, která se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Dánština a Ráz (fonetika) · Vidět víc »
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Nový!!: Dánština a Samohláska · Vidět víc »
Severogermánské jazyky
Grónsku až do jejich zániku na konci 15. století. Severogermánské jazyky jsou větví germánských jazyků, které spadají do indoevropské jazykové rodiny.
Nový!!: Dánština a Severogermánské jazyky · Vidět víc »
Sjælland
Sjælland (doslova přeloženo do češtiny „země moře“ či „mořská země“, česky též Zéland) je největší a hlavní dánský ostrov, rovněž i největší ostrov v Baltském moři.
Nový!!: Dánština a Sjælland · Vidět víc »
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
Nový!!: Dánština a Skandinávie · Vidět víc »
Skloňování
Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.
Nový!!: Dánština a Skloňování · Vidět víc »
Slabá a silná slovesa
Slabá a silná slovesa se rozlišují v germánských jazycích s výjimkou afrikánštiny.
Nový!!: Dánština a Slabá a silná slovesa · Vidět víc »
Sloveso
Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).
Nový!!: Dánština a Sloveso · Vidět víc »
Stará severština
ostatní germánské jazyky Stará severština či staroseverština (švédsky fornnordiska, dánsky a norsky urnordisk, islandsky fornnorræna) byl germánský jazyk, z nějž se později vyvinuly dnešní severogermánské jazyky – dánština, švédština, norština, faerština a islandština.
Nový!!: Dánština a Stará severština · Vidět víc »
Syntax
Syntax neboli skladba (zastarale větosloví) je lingvistická disciplína, jež zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky (např. vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem, také ale čísly nebo logickými symboly).
Nový!!: Dánština a Syntax · Vidět víc »
Tvarosloví
Tvarosloví neboli morfologie je lingvistická věda zabývající se ohýbáním (skloňování, časování) a pravidelným odvozováním slov pomocí předpon, přípon a vpon.
Nový!!: Dánština a Tvarosloví · Vidět víc »
Uvulární souhláska
Uvulární souhláska, též uvulára či čípková souhláska, je souhláska, která je tvořena kontaktem zadní části jazyka s uvulou (čípkem) – to znamená podobně jako velární souhlásky, ale více vzadu v ústech.
Nový!!: Dánština a Uvulární souhláska · Vidět víc »
Zájmeno
Zájmeno (pronomen, z latinského pro-nomen – „za-jméno“) je jedním z plnovýznamových ohebných slovních druhů.
Nový!!: Dánština a Zájmeno · Vidět víc »
Znělost
Znělost je fonetická a fonologická vlastnost hlásek.
Nový!!: Dánština a Znělost · Vidět víc »
1000
1000 (M) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře začal v pondělí.
Nový!!: Dánština a 1000 · Vidět víc »
1380
Bez popisu.
Nový!!: Dánština a 1380 · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dánština a 1814 · Vidět víc »
1999
Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Dánština a 1999 · Vidět víc »
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Dánština a 2000 · Vidět víc »
