Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Dějiny Maďarska a Uhersko
Dějiny Maďarska a Uhersko mají 72 věci společné (v Uniepedie): Alexander Bach, Arpád, Arpádovci, Ústava, Štěpán I. Svatý, Říjnový diplom, Bělehrad, Bitva u Moháče, Budapešť, Bulharsko, Byzantská říše, Cech, Chorvatsko, Chronologie dějin Maďarů, Evropa, Ferdinand I. Dobrotivý, Ferdinand I. Habsburský, František Josef I., Gejza (velkokníže), Habsburská monarchie, Horní Uhry, Jan Zápolský, János Hunyadi, Karel IV., Karlovický mír, Karpaty, Klemens Wenzel von Metternich, Královské Uhersko, Kremnica, Ladislav Pohrobek, ..., Ludvík Jagellonský, Maďaři, Maďarská revoluce 1848–1849, Maďarské království, Maďarsko, Matyáš Korvín, Morava, Neoabsolutismus, Osmanská říše, Ostřihom, Panonie, Přemyslovci, Poddanství, Podkarpatská Rus, Polsko, Prosincová ústava, První světová válka, Rakousko, Rakousko-uherské vyrovnání, Rakousko-Uhersko, Rumuni, Rumunsko, Rusíni, Sedmihradské knížectví, Sedmihradsko, Slováci, Slovensko, Srbsko, Státní znak Maďarska, Vídeň, Velkomoravská říše, Visegrád, Vladislav Jagellonský, Volební právo, Země Koruny svatoštěpánské, Zikmund Lucemburský, 1. únor, 1. leden, 10. století, 13. století, 2. prosinec, 20. říjen. Rozbalte index (42 více) »
Alexander Bach
Alexander svobodný pán von Bach, německy Alexander Freiherr von Bach (4. ledna 1813 Loosdorf – 13. září 1893 Unterwaltersdorf) byl rakouský politik, během revolučního roku 1848 nejprve představitel liberálů, později vykonavatel a strůjce politiky potlačení revoluce, ministr spravedlnosti (1848–1849) a ministr vnitra Rakouského císařství (1849–1859). Jeho působení na počátku vlády Františka Josefa I. je spojeno se (znovu) zavedením neústavní moci tzv. neoabsolutismu, též Bachův absolutismus.
Alexander Bach a Dějiny Maďarska · Alexander Bach a Uhersko ·
Arpád
Arpád (maď. Árpád) (cca 845 – po roce 900) byl náčelníkem („vojvodou“) hlavního staromaďarského kmene a zakladatelem dynastie Arpádovců, která vládla Uhersku od doby Arpáda do roku 1301.
Arpád a Dějiny Maďarska · Arpád a Uhersko ·
Arpádovci
Arpádovci (nebo) byli původní uherskou panovnickou (od roku 1000 královskou) dynastií, která vládla od počátků uherského státu (9. století) až do roku 1301, kdy zemřel její poslední mužský příslušník Ondřej III. Díky mnoha sňatkům arpádovských princezen do jiných evropských rodů však i téměř všichni následující uherští panovníci měli Arpádovce mezi svými předky a potomci dynastie žijí mezi evropskou aristokracií dodnes.
Arpádovci a Dějiny Maďarska · Arpádovci a Uhersko ·
Ústava
Ústava státu je základní zákon (nebo jejich soubor u ústavy polylegální) státu a nejvyšší právní norma jeho právního řádu.
Ústava a Dějiny Maďarska · Ústava a Uhersko ·
Štěpán I. Svatý
Svatý Štěpán I. Uherský (maďarsky Szent István, * kolem roku 969, Ostřihom – 15. srpna 1038, Uhry) byl uherský panovník (997–1038) z dynastie Arpádovců a zakladatel uherského státu.
Štěpán I. Svatý a Dějiny Maďarska · Štěpán I. Svatý a Uhersko ·
Říjnový diplom
Říjnový diplom (celý název) byl vydán 20. října 1860 císařem Františkem Josefem I. Šlo o prohlášení, ve kterém se císař provždy zříkal absolutismu a kterým zřídil Říšskou radu.
Dějiny Maďarska a Říjnový diplom · Uhersko a Říjnový diplom ·
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Bělehrad a Dějiny Maďarska · Bělehrad a Uhersko ·
Bitva u Moháče
Bitva u Moháče (maďarsky Mohácsi csata, německy Schlacht bei Mohács, turecky Mohaç Muharebesi) byla jednou z nejvýznamnějších bitev v dějinách střední Evropy, v některých pojetích považovaná za mezník symbolizující zde konec středověku a počátek novověku.
Bitva u Moháče a Dějiny Maďarska · Bitva u Moháče a Uhersko ·
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Budapešť a Dějiny Maďarska · Budapešť a Uhersko ·
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Bulharsko a Dějiny Maďarska · Bulharsko a Uhersko ·
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Byzantská říše a Dějiny Maďarska · Byzantská říše a Uhersko ·
Cech
Zikmundem III. lvovskému cechu klenotníků Cech byl středověké a raně novověké řemeslnické, obchodnické nebo zájmové sdružení, které hájilo práva a zájmy svých členů, dohlíželo na jakost a cenu výrobků, na výchovu učedníků a skládání mistrovských zkoušek.
Cech a Dějiny Maďarska · Cech a Uhersko ·
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Chorvatsko a Dějiny Maďarska · Chorvatsko a Uhersko ·
Chronologie dějin Maďarů
Státní znak Maďarska Tento článek je stručný chronologický přehled dějin Maďarů.
Chronologie dějin Maďarů a Dějiny Maďarska · Chronologie dějin Maďarů a Uhersko ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Dějiny Maďarska a Evropa · Evropa a Uhersko ·
Ferdinand I. Dobrotivý
Ferdinand I.
Dějiny Maďarska a Ferdinand I. Dobrotivý · Ferdinand I. Dobrotivý a Uhersko ·
Ferdinand I. Habsburský
Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl římskoněmecký král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.
Dějiny Maďarska a Ferdinand I. Habsburský · Ferdinand I. Habsburský a Uhersko ·
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Dějiny Maďarska a František Josef I. · František Josef I. a Uhersko ·
Gejza (velkokníže)
Gejza (asi 940–997) byl od začátku 70. let 10. století až do své smrti v roce 997 uherský velkokníže z rodu Arpádovců.
Dějiny Maďarska a Gejza (velkokníže) · Gejza (velkokníže) a Uhersko ·
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Dějiny Maďarska a Habsburská monarchie · Habsburská monarchie a Uhersko ·
Horní Uhry
250px Horní Uhry (Felső-Magyarország), také zvané Horní země (Felvidék), je vágní označení severní části Uherska, obývaného převážně slovanským obyvatelstvem, tedy především dnešního území Slovenska a Podkarpatské Rusi (která je součástí Ukrajiny).
Dějiny Maďarska a Horní Uhry · Horní Uhry a Uhersko ·
Jan Zápolský
Jan Zápolský (2. února 1487, Spišský hrad – 22. července 1540, Szászsebes) byl uherský král (jako Jan I.) v době, kdy v Uhersku probíhala občanská válka, ve které si nárokoval trůn také Ferdinand I. Ferdinandovi se nakonec povedlo spoluvládnout v západním Uhersku od roku 1528.
Dějiny Maďarska a Jan Zápolský · Jan Zápolský a Uhersko ·
János Hunyadi
Jan Hunyadi(Ioan de Hunedoara) Jan Hunyadi (maďarsky: Hunyadi János, slovensky: Ján Huňady, německy: Johann Hunyady, rumunsky: Ioan de Hunedoara, srbsky: Sibinjanin Janko; někdy v letech 1387/1400/1407 Hunyad – 11. srpna 1456 Zemun) byl sedmihradský šlechtic, vojevůdce a jedna z významných osobností 15.
Dějiny Maďarska a János Hunyadi · János Hunyadi a Uhersko ·
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Dějiny Maďarska a Karel IV. · Karel IV. a Uhersko ·
Karlovický mír
Evropa v roce 1700 Karlovický mír byla mírová smlouva uzavřená mezi Osmanskou říší a Svatou ligou dne 26. ledna 1699 ve Sremských Karlovcích.
Dějiny Maďarska a Karlovický mír · Karlovický mír a Uhersko ·
Karpaty
Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.
Dějiny Maďarska a Karpaty · Karpaty a Uhersko ·
Klemens Wenzel von Metternich
Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže z Metternich-Winneburgu, vévoda z Portelly, hrabě z Kynžvartu, od roku 1814 kníže (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik a diplomat.
Dějiny Maďarska a Klemens Wenzel von Metternich · Klemens Wenzel von Metternich a Uhersko ·
Královské Uhersko
Královské Uhersko je historické označení části území Uherska, které nebylo obsazeno Osmanskou říší během let 1536–1541, oficiálně Uherské království.
Dějiny Maďarska a Královské Uhersko · Královské Uhersko a Uhersko ·
Kremnica
Kremnica (německy Kremnitz, maďarsky Körmöcbánya, latinsky Cremnicium) je město v Banskobystrickém kraji s bohatou hornickou a mincířskou tradicí.
Dějiny Maďarska a Kremnica · Kremnica a Uhersko ·
Ladislav Pohrobek
Ladislav Pohrobek, nebo Holec (německy/latinsky Ladislaus Postumus, 22. února 1440 Komárno – 23. listopadu 1457 Praha) z rodu Habsburků byl od 10. listopadu 1444 uherský (formální korunovace dokonce již 15. května 1440) a od 28. října 1453 český král.
Dějiny Maďarska a Ladislav Pohrobek · Ladislav Pohrobek a Uhersko ·
Ludvík Jagellonský
Ludvík Jagellonský (chorvatsky: Ludovik, maďarsky: Lajos; slovensky: Ľudovít; 1. července 1506 Budín – 29. srpna 1526 Moháč) byl v letech 1516 až 1526 král český, chorvatský a uherský (jako Ludvík II.) a moravský markrabě.
Dějiny Maďarska a Ludvík Jagellonský · Ludvík Jagellonský a Uhersko ·
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Dějiny Maďarska a Maďaři · Maďaři a Uhersko ·
Maďarská revoluce 1848–1849
Maďarská revoluce a boj za svobodu a nezávislost 1848–1849 je jednou z největších evropských revolucí roku 1848 a je úzce spojena s revolucí v Českých zemích.
Dějiny Maďarska a Maďarská revoluce 1848–1849 · Maďarská revoluce 1848–1849 a Uhersko ·
Maďarské království
Maďarské království, existující v letech 1920 až 1946, byla konstituční monarchie bez krále pod vedením regenta – admirála Miklóse Horthyho.
Dějiny Maďarska a Maďarské království · Maďarské království a Uhersko ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Dějiny Maďarska a Maďarsko · Maďarsko a Uhersko ·
Matyáš Korvín
Matyáš Korvín či Matyáš I., vlastním jménem Matyáš Hunyadi (maďarsky Hunyadi Mátyás, slovensky Matej Korvín, 23. února 1443 Kluž – 6. dubna 1490 Vídeň) byl uherský a chorvatský král, který vládl v letech 1458–1490.
Dějiny Maďarska a Matyáš Korvín · Matyáš Korvín a Uhersko ·
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Dějiny Maďarska a Morava · Morava a Uhersko ·
Neoabsolutismus
Neoabsolutismus (také Bachův či bachovský absolutismus a Františkojosefínský absolutismus) je označení pro formu vlády v Rakouském císařství (předchůdci pozdějšího Rakousko-Uherska) v letech 1851–1859.
Dějiny Maďarska a Neoabsolutismus · Neoabsolutismus a Uhersko ·
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Dějiny Maďarska a Osmanská říše · Osmanská říše a Uhersko ·
Ostřihom
Ostřihom (a) je město v severním Maďarsku.
Dějiny Maďarska a Ostřihom · Ostřihom a Uhersko ·
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Dějiny Maďarska a Panonie · Panonie a Uhersko ·
Přemyslovci
Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).
Dějiny Maďarska a Přemyslovci · Přemyslovci a Uhersko ·
Poddanství
Poddanství byla povinnost poddaného (člověka, původně osadníka) vůči vrchnosti, státu a církvi.
Dějiny Maďarska a Poddanství · Poddanství a Uhersko ·
Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.
Dějiny Maďarska a Podkarpatská Rus · Podkarpatská Rus a Uhersko ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Dějiny Maďarska a Polsko · Polsko a Uhersko ·
Prosincová ústava
Prosincová ústava byla vydána 21. prosince 1867 jako soubor ústavních zákonů.
Dějiny Maďarska a Prosincová ústava · Prosincová ústava a Uhersko ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Dějiny Maďarska a První světová válka · První světová válka a Uhersko ·
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Dějiny Maďarska a Rakousko · Rakousko a Uhersko ·
Rakousko-uherské vyrovnání
Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.
Dějiny Maďarska a Rakousko-uherské vyrovnání · Rakousko-uherské vyrovnání a Uhersko ·
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Dějiny Maďarska a Rakousko-Uhersko · Rakousko-Uhersko a Uhersko ·
Rumuni
Rumuni jsou národ, tedy etnická skupina, kterou spojuje společná rumunská kultura a románský jazyk rumunština.
Dějiny Maďarska a Rumuni · Rumuni a Uhersko ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Dějiny Maďarska a Rumunsko · Rumunsko a Uhersko ·
Rusíni
Rusíni (rusínsky Русины; ukrajinsky русини) je označení pro různorodé východoslovanské etnikum, které kompaktně osidluje území v těsné blízkosti Karpat v Zakarpatské Ukrajině, východním Slovensku, Polsku a Maďarsku.
Dějiny Maďarska a Rusíni · Rusíni a Uhersko ·
Sedmihradské knížectví
Sedmihradské knížectví (nebo, nebo) byl polonezávislý vazalský stát Osmanské říše pod vládou kalvinistických maďarských knížat.
Dějiny Maďarska a Sedmihradské knížectví · Sedmihradské knížectví a Uhersko ·
Sedmihradsko
Sedmihradsko, známé také jako Transylvánie (nebo) je historická země rozkládající se v dnešním Rumunsku.
Dějiny Maďarska a Sedmihradsko · Sedmihradsko a Uhersko ·
Slováci
Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.
Dějiny Maďarska a Slováci · Slováci a Uhersko ·
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Dějiny Maďarska a Slovensko · Slovensko a Uhersko ·
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Dějiny Maďarska a Srbsko · Srbsko a Uhersko ·
Státní znak Maďarska
Státní znak Maďarska je podle ústavního zákona o státních symbolech Maďarské republiky oficiálním státním symbolem Maďarské republiky.
Dějiny Maďarska a Státní znak Maďarska · Státní znak Maďarska a Uhersko ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Dějiny Maďarska a Vídeň · Uhersko a Vídeň ·
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Dějiny Maďarska a Velkomoravská říše · Uhersko a Velkomoravská říše ·
Visegrád
Visegrád – pohled proti proudu Dunaje Visegrád (česky Vyšehrad či Stoličný Vyšehrad) je malé starobylé město na severu Maďarska v ohbí Dunaje, 35 km severně od Budapešti naproti městu Nagymaros.
Dějiny Maďarska a Visegrád · Uhersko a Visegrád ·
Vladislav Jagellonský
Vladislav Jagellonský (1. března 1456 Krakov – 13. března 1516 Budín) pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců se jménem Władysław Jagiełło, byl králem českým od roku 1471 jako Vladislav II., od roku 1490 markrabětem moravským a králem uherským také jako Vladislav II., maďarsky Ulászló II.
Dějiny Maďarska a Vladislav Jagellonský · Uhersko a Vladislav Jagellonský ·
Volební právo
Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020, volební místnost v Olomouci. Volební právo znamená právo občanů účastnit se voleb do státních a samosprávných orgánů a funkcí.
Dějiny Maďarska a Volební právo · Uhersko a Volební právo ·
Země Koruny svatoštěpánské
Země Koruny svatoštěpánské (maďarsky A Magyar Szent Korona Országai nebo Szent István Koronájának Országai, chorvatsky Zemlje krune Svetog Stjepana, německy Länder der heiligen ungarischen Stephanskrone) byl název skupiny zemí, spojených personální unií s Uherským královstvím.
Dějiny Maďarska a Země Koruny svatoštěpánské · Uhersko a Země Koruny svatoštěpánské ·
Zikmund Lucemburský
Zikmund Lucemburský (14. února 1368 Norimberk/Praha – 9. prosince 1437 Znojmo) byl syn Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské, polorodý bratr Václava IV. a tchán Albrechta Habsburského.
Dějiny Maďarska a Zikmund Lucemburský · Uhersko a Zikmund Lucemburský ·
1. únor
1.
1. únor a Dějiny Maďarska · 1. únor a Uhersko ·
1. leden
1.
1. leden a Dějiny Maďarska · 1. leden a Uhersko ·
10. století
10.
10. století a Dějiny Maďarska · 10. století a Uhersko ·
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
13. století a Dějiny Maďarska · 13. století a Uhersko ·
2. prosinec
2.
2. prosinec a Dějiny Maďarska · 2. prosinec a Uhersko ·
20. říjen
20.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Dějiny Maďarska a Uhersko
- To, co mají společné Dějiny Maďarska a Uhersko
- Podobnosti mezi Dějiny Maďarska a Uhersko
Srovnání mezi Dějiny Maďarska a Uhersko
Dějiny Maďarska má 299 vztahy, zatímco Uhersko má 307. Jak oni mají společné 72, index Jaccard je 11.88% = 72 / (299 + 307).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Dějiny Maďarska a Uhersko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
