Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Dějiny Ruska a Studená válka

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Dějiny Ruska a Studená válka

Dějiny Ruska vs. Studená válka

Moskevského velkoknížectví Ruského carství Ruského impéria Státní znak Ruské federace Dějiny Ruska jako státu začínají ve 13. Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.

Podobnosti mezi Dějiny Ruska a Studená válka

Dějiny Ruska a Studená válka mají 34 věci společné (v Uniepedie): Asie, Říjnová revoluce, Berlín, Druhá světová válka, Estonsko, Evropa, Glasnosť, Josif Vissarionovič Stalin, Komunistický režim, Leonid Iljič Brežněv, Michail Sergejevič Gorbačov, Moskva, Nikita Sergejevič Chruščov, Pakt Ribbentrop–Molotov, Perestrojka, Polsko, První světová válka, Rada bezpečnosti OSN, Richard Nixon, Rozpad Sovětského svazu, Rumunsko, Ruská občanská válka, Ruské impérium, Sovětská válka v Afghánistánu, Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Společenství nezávislých států, Srpnový puč, Supervelmoc, ..., Turecko, Východní blok, Velká čistka, Vladimir Iljič Lenin. Rozbalte index (4 více) »

Asie

Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.

Asie a Dějiny Ruska · Asie a Studená válka · Vidět víc »

Říjnová revoluce

Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.

Dějiny Ruska a Říjnová revoluce · Studená válka a Říjnová revoluce · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Dějiny Ruska · Berlín a Studená válka · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Dějiny Ruska · Druhá světová válka a Studená válka · Vidět víc »

Estonsko

Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.

Dějiny Ruska a Estonsko · Estonsko a Studená válka · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Dějiny Ruska a Evropa · Evropa a Studená válka · Vidět víc »

Glasnosť

Michail Gorbačov Výraz glasnosť (гла́сность) pochází z ruského jazyka a znamená „otevřenost“ v politickém smyslu.

Dějiny Ruska a Glasnosť · Glasnosť a Studená válka · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Dějiny Ruska a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Studená válka · Vidět víc »

Komunistický režim

Nicolae Ceaușesca. Komunistický režim je politický režim států ovládaných komunistickými stranami, které budují stát na ideologických základech marxismu-leninismu a ideích socialismu.

Dějiny Ruska a Komunistický režim · Komunistický režim a Studená válka · Vidět víc »

Leonid Iljič Brežněv

Leonid Iljič Brežněv (Kamenskoje (Каменское), Ruské impérium – 10. listopadu 1982, Moskva) byl sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu (SSSR) v období let 1964–1982.

Dějiny Ruska a Leonid Iljič Brežněv · Leonid Iljič Brežněv a Studená válka · Vidět víc »

Michail Sergejevič Gorbačov

#PŘESMĚRUJ Michail Gorbačov.

Dějiny Ruska a Michail Sergejevič Gorbačov · Michail Sergejevič Gorbačov a Studená válka · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Dějiny Ruska a Moskva · Moskva a Studená válka · Vidět víc »

Nikita Sergejevič Chruščov

Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).

Dějiny Ruska a Nikita Sergejevič Chruščov · Nikita Sergejevič Chruščov a Studená válka · Vidět víc »

Pakt Ribbentrop–Molotov

Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.

Dějiny Ruska a Pakt Ribbentrop–Molotov · Pakt Ribbentrop–Molotov a Studená válka · Vidět víc »

Perestrojka

Perestrojka (перестройка,, česky: přestavba) byla během 80. let série politických a ekonomických reforem v Sovětském svazu, pod vedením tehdejšího generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova.

Dějiny Ruska a Perestrojka · Perestrojka a Studená válka · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Dějiny Ruska a Polsko · Polsko a Studená válka · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Dějiny Ruska a První světová válka · První světová válka a Studená válka · Vidět víc »

Rada bezpečnosti OSN

Rada bezpečnosti je jeden ze šesti orgánů Organizace spojených národů (OSN), zkratkou RB OSN, který je odpovědný za zajištění světového míru a bezpečnosti.

Dějiny Ruska a Rada bezpečnosti OSN · Rada bezpečnosti OSN a Studená válka · Vidět víc »

Richard Nixon

Richard Milhous Nixon (9. ledna 1913 Yorba Linda, Kalifornie – 22. dubna 1994 New York) byl 37.

Dějiny Ruska a Richard Nixon · Richard Nixon a Studená válka · Vidět víc »

Rozpad Sovětského svazu

pokusu o puč v roce 1991 Rozpad Sovětského svazu či rozpad SSSR byl proces, který byl zakončen formálním zánikem Svazu sovětských socialistických republik dne 26. prosince 1991.

Dějiny Ruska a Rozpad Sovětského svazu · Rozpad Sovětského svazu a Studená válka · Vidět víc »

Rumunsko

Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Dějiny Ruska a Rumunsko · Rumunsko a Studená válka · Vidět víc »

Ruská občanská válka

Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.

Dějiny Ruska a Ruská občanská válka · Ruská občanská válka a Studená válka · Vidět víc »

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

Dějiny Ruska a Ruské impérium · Ruské impérium a Studená válka · Vidět víc »

Sovětská válka v Afghánistánu

Sovětská válka v Afghánistánu byl významný konflikt studené války probíhající v letech 1979–1989 mezi sovětskými intervenčními jednotkami spolu s afghánskou komunistickou vládou a mezinárodními povstaleckými skupinami mudžáhedínů.

Dějiny Ruska a Sovětská válka v Afghánistánu · Sovětská válka v Afghánistánu a Studená válka · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Dějiny Ruska a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Studená válka · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

Dějiny Ruska a Spojené království · Spojené království a Studená válka · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Dějiny Ruska a Spojené státy americké · Spojené státy americké a Studená válka · Vidět víc »

Společenství nezávislých států

Společenství nezávislých států (SNS; – Sodružestvo nězavisimych gosudarstv – СНГ) je regionální mezivládní organizace ve východní Evropě a Asii.

Dějiny Ruska a Společenství nezávislých států · Společenství nezávislých států a Studená válka · Vidět víc »

Srpnový puč

Srpnový puč označuje neúspěšný pokus o státní převrat v Sovětském svazu ve dnech 19.

Dějiny Ruska a Srpnový puč · Srpnový puč a Studená válka · Vidět víc »

Supervelmoc

Supervelmoc je termín, který byl zaveden po druhé světové válce; označuje stát disponující takovou mocí, že může ovlivňovat velkou část planety.

Dějiny Ruska a Supervelmoc · Studená válka a Supervelmoc · Vidět víc »

Turecko

Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.

Dějiny Ruska a Turecko · Studená válka a Turecko · Vidět víc »

Východní blok

Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).

Dějiny Ruska a Východní blok · Studená válka a Východní blok · Vidět víc »

Velká čistka

Trojky NKVD nad knězem Petrem Zinovievem ke smrti zastřelením z roku 1937 Ivana Kučuhury Velká čistka (rusky, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30.

Dějiny Ruska a Velká čistka · Studená válka a Velká čistka · Vidět víc »

Vladimir Iljič Lenin

Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.

Dějiny Ruska a Vladimir Iljič Lenin · Studená válka a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Dějiny Ruska a Studená válka

Dějiny Ruska má 362 vztahy, zatímco Studená válka má 389. Jak oni mají společné 34, index Jaccard je 4.53% = 34 / (362 + 389).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Dějiny Ruska a Studená válka. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »