Podobnosti mezi Dějiny Íránu a Osmanská říše
Dějiny Íránu a Osmanská říše mají 48 věci společné (v Uniepedie): Abbásovci, Arabové, Arménie, Asie, Ílchanát, Írán, Šáhanšáh, Bagdád, Byzantská říše, Chalífát, Damašek, Egypt, Embargo, Evropa, Francie, Gruzie, Irák, Islám, Ismá‘íl I., Jemen, Křesťan, Libye, Makedonie (region), Malá Asie, Medína, Mezopotámie, Mongolové, Německo, Palestina, Perština, ..., Prezident, Rusko, Safíovci, Súfismus, Sýrie, Seldžucká dynastie, Spojené království, Středověk, Středozemní moře, Tamerlán, Teokracie, Thrákie, Turecko, Umajjovci, Vazal, 13. století, 18. století, 7. století. Rozbalte index (18 více) »
Abbásovci
Abbásovci je jedna ze dvou největších sunnitských dynastií muslimského impéria, vládnoucí arabskému chalífátu v letech 750 až 1258.
Abbásovci a Dějiny Íránu · Abbásovci a Osmanská říše ·
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Arabové a Dějiny Íránu · Arabové a Osmanská říše ·
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Arménie a Dějiny Íránu · Arménie a Osmanská říše ·
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Asie a Dějiny Íránu · Asie a Osmanská říše ·
Ílchanát
Ílchanát (persky, čínsky) byl jedním ze čtyř chanátů v rámci Mongolské říše.
Ílchanát a Dějiny Íránu · Ílchanát a Osmanská říše ·
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Írán a Dějiny Íránu · Írán a Osmanská říše ·
Šáhanšáh
Šáhanšáh či šáhinšáh (staropersky 𐎧𐏁𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐏐𐎧𐏁 𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐎠𐎴𐎠𐎶, středopersky a parthsky 60px, novopersky شاهنشاه) byl tradiční titul íránských vládců ve starověku s významem král králů.
Šáhanšáh a Dějiny Íránu · Šáhanšáh a Osmanská říše ·
Bagdád
Bagdád je hlavní město Iráku a provincie Bagdád.
Bagdád a Dějiny Íránu · Bagdád a Osmanská říše ·
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Byzantská říše a Dějiny Íránu · Byzantská říše a Osmanská říše ·
Chalífát
Rozsah Arabského chalífátu v letech 622–750 Chalífát (též kalifát) znamená vládu chalífy, hlavy ummy, muslimské obce.
Chalífát a Dějiny Íránu · Chalífát a Osmanská říše ·
Damašek
Damašek (arabsky oficiálně دمشق Dimašk, hovorově aš-Šám الشام) je hlavní město Sýrie.
Damašek a Dějiny Íránu · Damašek a Osmanská říše ·
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Dějiny Íránu a Egypt · Egypt a Osmanská říše ·
Embargo
Embargo je zákaz vývozu něčeho (např. suroviny, výrobku, zbraní) do nějakého státu či zákaz obchodování s tímto státem.
Dějiny Íránu a Embargo · Embargo a Osmanská říše ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Dějiny Íránu a Evropa · Evropa a Osmanská říše ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Dějiny Íránu a Francie · Francie a Osmanská říše ·
Gruzie
Gruzie je stát na rozhraní jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie ležící na východním okraji Černého moře v regionu Kavkazu.
Dějiny Íránu a Gruzie · Gruzie a Osmanská říše ·
Irák
Irák, plným názvem Irácká republika, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.
Dějiny Íránu a Irák · Irák a Osmanská říše ·
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Dějiny Íránu a Islám · Islám a Osmanská říše ·
Ismá‘íl I.
Zillulláh Abú-l-Muzaffar Sultán Ismá‘íl Šáh, zkráceně Ismá‘íl I. (persky, ázerbájdžánsky; 17. července 1487 – 23. května 1524), byl zakladatel safíovské říše a zároveň první novodobý perský šáh (1501–1524).
Dějiny Íránu a Ismá‘íl I. · Ismá‘íl I. a Osmanská říše ·
Jemen
Jemen, plným názvem Jemenská republika, je stát na jihu Arabského poloostrova v jihozápadní Asii.
Dějiny Íránu a Jemen · Jemen a Osmanská říše ·
Křesťan
Křesťané v Jeruzalémě. Křesťan je označení pro vyznavače křesťanství, nejrozšířenějšího monoteistického abrahámovského náboženství, založeném na učení Ježíše Krista.
Dějiny Íránu a Křesťan · Křesťan a Osmanská říše ·
Libye
Libye (arabsky ليبيا, berbersky ⵍⵉⴱⵢⴰ), plným názvem Libyjský stát (arabsky دولة ليبيا), je stát v severní Africe u Středozemního moře.
Dějiny Íránu a Libye · Libye a Osmanská říše ·
Makedonie (region)
20px: 1,2 % území oblasti Makedonie je geografické území s proměnlivým rozsahem rozdělené dnes mezi řeckou Makedonii (49,7 %), Severní Makedonii (37,4 %) a bulharskou Pirinskou Makedonii (9,9 %).
Dějiny Íránu a Makedonie (region) · Makedonie (region) a Osmanská říše ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Dějiny Íránu a Malá Asie · Malá Asie a Osmanská říše ·
Medína
Medína (arabsky al-Madína al-munawwara, المدينة المنورة) je město, které se nachází v západní části Saúdské Arábie.
Dějiny Íránu a Medína · Medína a Osmanská říše ·
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Dějiny Íránu a Mezopotámie · Mezopotámie a Osmanská říše ·
Mongolové
Mongolové jsou etnikum žijící zejména v Mongolsku, v Čínské lidové republice a Rusku. Mongolové nebyli pospolitý národ, spíše roztroušené kočovnické kmeny, sjednotit je se podařilo až Čingischánovi v 13. století. Mongolské kmeny pasoucí svá stáda po stepích se musely často přesouvat, tudíž nemohly žít ve stálém domově. Proto Mongolové žili v kulatých stanech – jurtách. Jurty se daly rychle rozložit a složit. Uspořádané v kruhu, připomínaly malé město.
Dějiny Íránu a Mongolové · Mongolové a Osmanská říše ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Dějiny Íránu a Německo · Německo a Osmanská říše ·
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Dějiny Íránu a Palestina · Osmanská říše a Palestina ·
Perština
Perština (místní název:, fārsī) je indoevropský jazyk.
Dějiny Íránu a Perština · Osmanská říše a Perština ·
Prezident
Prezident (– předseda) je funkce, kterou se označuje vedoucí organizace, obchodní společnosti nebo státu.
Dějiny Íránu a Prezident · Osmanská říše a Prezident ·
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Dějiny Íránu a Rusko · Osmanská říše a Rusko ·
Safíovci
Safíovci (persky) je název dynastie perských šáhů, která vládla v letech 1501–1736/1773 a učinila z šíitismu státní náboženství své říše.
Dějiny Íránu a Safíovci · Osmanská říše a Safíovci ·
Súfismus
alt.
Dějiny Íránu a Súfismus · Osmanská říše a Súfismus ·
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Dějiny Íránu a Sýrie · Osmanská říše a Sýrie ·
Seldžucká dynastie
Kajkubádem I. Seldžucká dynastie byla turecká, zčásti persianizovaná dynastie, která vládla v oblasti centrální Asie a Středního východu mezi 11.–14. stoletím.
Dějiny Íránu a Seldžucká dynastie · Osmanská říše a Seldžucká dynastie ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Dějiny Íránu a Spojené království · Osmanská říše a Spojené království ·
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Dějiny Íránu a Středověk · Osmanská říše a Středověk ·
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Dějiny Íránu a Středozemní moře · Osmanská říše a Středozemní moře ·
Tamerlán
Tamerlán (též Timur, nebo Tímur Lenk – timur znamená Železo a lenk Chromý nebo Kulhavý; 8. dubna 1336, Šachrizabz – 18. února 1405, Šymkent) byl turkický vojevůdce a krutý dobyvatel, který ve 14. století vytvořil obrovskou Tímúrovskou říši rozkládající se především na území dnešního Íránu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Afghánistánu s hlavním městem Samarkand.
Dějiny Íránu a Tamerlán · Osmanská říše a Tamerlán ·
Teokracie
Teokracie (též theokracie; z řečtiny theos.
Dějiny Íránu a Teokracie · Osmanská říše a Teokracie ·
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Dějiny Íránu a Thrákie · Osmanská říše a Thrákie ·
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Dějiny Íránu a Turecko · Osmanská říše a Turecko ·
Umajjovci
Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750.
Dějiny Íránu a Umajjovci · Osmanská říše a Umajjovci ·
Vazal
Označení vazal pochází z lenních vztahů, které tvořily podstatu feudálního státu zejména ve středověké Evropě.
Dějiny Íránu a Vazal · Osmanská říše a Vazal ·
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
13. století a Dějiny Íránu · 13. století a Osmanská říše ·
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
18. století a Dějiny Íránu · 18. století a Osmanská říše ·
7. století
7.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Dějiny Íránu a Osmanská říše
- To, co mají společné Dějiny Íránu a Osmanská říše
- Podobnosti mezi Dějiny Íránu a Osmanská říše
Srovnání mezi Dějiny Íránu a Osmanská říše
Dějiny Íránu má 348 vztahy, zatímco Osmanská říše má 481. Jak oni mají společné 48, index Jaccard je 5.79% = 48 / (348 + 481).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Dějiny Íránu a Osmanská říše. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: