Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Dějiny Česka a Časně slovanské období

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Dějiny Česka a Časně slovanské období

Dějiny Česka vs. Časně slovanské období

Dějiny Česka jsou historií jak dnešní České republiky, tak států, které jí předcházely, a území, na kterém republika leží. Časně slovanské období (v původní periodizaci Jana Eisnera z roku 1933 Doba předhradištní) je v české a méně častěji i moravské archeologii označováno období mezi druhou polovinou (někdy také poslední třetinou či závěrem) 6. století a koncem 7. století.

Podobnosti mezi Dějiny Česka a Časně slovanské období

Dějiny Česka a Časně slovanské období mají 14 věci společné (v Uniepedie): Čechy, Bitva u Wogastisburgu, Dušan Třeštík, Durynkové, Germáni, Historia Francorum, Hodonín, Kultura s keramikou pražského typu, Langobardi, Rakousko-Uhersko, Sámova říše, Slované, 6. století, 7. století.

Čechy

Čechy jsou region na západě České republiky.

Dějiny Česka a Čechy · Časně slovanské období a Čechy · Vidět víc »

Bitva u Wogastisburgu

Bitva u Wogastisburgu proběhla v roce 631 nebo 632 mezi slovanskými kmeny Sámovy říše a franskými vojsky krále Dagoberta I. u slovanského hradiště jménem Wogastisburg.

Bitva u Wogastisburgu a Dějiny Česka · Bitva u Wogastisburgu a Časně slovanské období · Vidět víc »

Dušan Třeštík

teplického gymnázia, kde Třeštík studoval. Dušan Třeštík (1. srpna 1933 Sobědruhy u Teplic – 23. srpna 2007 Praha) byl český historik a publicista.

Dušan Třeštík a Dějiny Česka · Dušan Třeštík a Časně slovanské období · Vidět víc »

Durynkové

Durynkové (v latinských pramenech Thuringi nebo Thoringi) byli příslušníci jednoho ze západogermánských kmenů, které sídlily mezi Labem, Sálou a Krušnými horami.

Durynkové a Dějiny Česka · Durynkové a Časně slovanské období · Vidět víc »

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Dějiny Česka a Germáni · Germáni a Časně slovanské období · Vidět víc »

Historia Francorum

Strana z Fredegarovy kroniky se zobrazením dvou postav (Francouzská národní knihovna, Paříž) Historia Francorum či též Fredegarova kronika je franská kronika sepsaná v 7. století v Burgundsku.

Dějiny Česka a Historia Francorum · Historia Francorum a Časně slovanské období · Vidět víc »

Hodonín

Hodonín je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji.

Dějiny Česka a Hodonín · Hodonín a Časně slovanské období · Vidět víc »

Kultura s keramikou pražského typu

Nádoba pražského typu. Kultura s keramikou pražského typu byla slovanská kultura existující od přelomu 5. a 6. století na území Česka, Slovenska, Polska a východního Německa.

Dějiny Česka a Kultura s keramikou pražského typu · Kultura s keramikou pražského typu a Časně slovanské období · Vidět víc »

Langobardi

Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.

Dějiny Česka a Langobardi · Langobardi a Časně slovanské období · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Dějiny Česka a Rakousko-Uhersko · Rakousko-Uhersko a Časně slovanské období · Vidět víc »

Sámova říše

Sámova říše byl kmenový svaz Slovanů existující ve střední Evropě v letech 623/624–659 (podle Fredegarovy kroniky) a historicky první slovanský stát střední Evropy.

Dějiny Česka a Sámova říše · Sámova říše a Časně slovanské období · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Dějiny Česka a Slované · Slované a Časně slovanské období · Vidět víc »

6. století

6.

6. století a Dějiny Česka · 6. století a Časně slovanské období · Vidět víc »

7. století

7.

7. století a Dějiny Česka · 7. století a Časně slovanské období · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Dějiny Česka a Časně slovanské období

Dějiny Česka má 1699 vztahy, zatímco Časně slovanské období má 55. Jak oni mají společné 14, index Jaccard je 0.80% = 14 / (1699 + 55).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Dějiny Česka a Časně slovanské období. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »