Dějiny Řecka a Helénismus

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Dějiny Řecka a Helénismus

Dějiny Řecka vs. Helénismus

Státní znak Řecké republiky Dějiny Řecka jsou nejdéle zaznamenanými dějinami ze všech evropských zemí. diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování.

Alexandr Veliký

Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.

Alexandr Veliký a Dějiny Řecka · Alexandr Veliký a Helénismus · Vidět víc »

Antigonovci

Antigonovci (řecky Ἀντιγονίδαιm, Antigonidai) byla makedonská královská dynastie založená Antigonem I. Monofthalmem („Jednookým“) a vládnoucí od roku 294 př. n. l. (s krátkým přerušením v letech 287 až 276 př. n. l.) Makedonii a velké části Řecka, historiky pojmenované jako Antigonovská říše, fakticky Makedonské království, neboť antigonovší panovníci se titulovali makedonskými králi.

Antigonovci a Dějiny Řecka · Antigonovci a Helénismus · Vidět víc »

Augustus

Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.

Augustus a Dějiny Řecka · Augustus a Helénismus · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Dějiny Řecka a Židé · Helénismus a Židé · Vidět víc »

Římané

Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).

Dějiny Řecka a Římané · Helénismus a Římané · Vidět víc »

Římská říše

Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.

Dějiny Řecka a Římská říše · Helénismus a Římská říše · Vidět víc »

Řekové

Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.

Dějiny Řecka a Řekové · Helénismus a Řekové · Vidět víc »

Blízký východ

Tmavě zeleně je zobrazen tradiční Blízký východ, světle zeleně Střední východ Blízký východ nebo také Přední východ (– aš-šarq al-awsat,, persky خاورمیانه xâvar-e-miyâne) je označení pro oblast východního Středomoří a případně i přilehlých oblastí.

Blízký východ a Dějiny Řecka · Blízký východ a Helénismus · Vidět víc »

Diadochové

řecké městské státy (Syrakusy, Tarentum, Massalia, Neapolis) Massalia Diadochové byli nástupci Alexandra Velikého, kteří si mezi sebou v letech 322–301 př. n. l., během tzv.

Diadochové a Dějiny Řecka · Diadochové a Helénismus · Vidět víc »

Eurípidés

Eurípidés (taky Euripidés či Euripides, řecky Εὐριπίδης) (asi 480 př. n. l., Salamis – 405 př. n. l., Pella) byl starořecký dramatik, klasik tragédie, básník a filozof.

Dějiny Řecka a Eurípidés · Eurípidés a Helénismus · Vidět víc »

Filip II. Makedonský

Zabití Filipa Pausaniem Filip II. (řecky Φίλιππος (Filippos), což znamená milovník koní; okolo 382 př. n. l. – 336 př. n. l. v Aigách) byl králem Makedonie a otcem Alexandra Velikého.

Dějiny Řecka a Filip II. Makedonský · Filip II. Makedonský a Helénismus · Vidět víc »

Helenizace

Řecká kultura pronikala i do židovské kultury, až nakonec otupila i zákaz zobrazování živých tvorů Helenizace je pojem používaný k popsání kulturní změny, při které se něco neřeckého stane řeckým (Antické Řecko).

Dějiny Řecka a Helenizace · Helénismus a Helenizace · Vidět víc »

Historiografie

Vermeerově obraze ''Alegorie malířství'' Dějepis (historická věda) je humanitní a společenská věda zkoumající dějiny (historii) člověka a jeho civilizace na základě studia různých pramenů a s použitím rozličných metod.

Dějiny Řecka a Historiografie · Helénismus a Historiografie · Vidět víc »

Homér

Jean Auguste Dominique Ingres – ''Homérova apoteóza'' (1827) Homér (řecky Ὅμηρος Homéros) je jméno nejstaršího známého řeckého básníka a pěvce (aoida), jemuž se připisuje autorství epických básní Ilias a Odysseia, zakládajících děl starořecké i evropské literatury.

Dějiny Řecka a Homér · Helénismus a Homér · Vidět víc »

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.

Dějiny Řecka a Křesťanství · Helénismus a Křesťanství · Vidět víc »

Klasické Řecko

Perikla Klasické období řeckých dějin nebo klasické Řecko je označení pro období a kulturu starověkého Řecka v pátém a čtvrtém století př. n. l. mezi tzv.

Dějiny Řecka a Klasické Řecko · Helénismus a Klasické Řecko · Vidět víc »

Makedonie (království)

Makedonie (řecky Μακεδονία, Makedonía) byla starověké řecké království ležící na severu moderního Řecka.

Dějiny Řecka a Makedonie (království) · Helénismus a Makedonie (království) · Vidět víc »

Músaion v Alexandrii

Alexandrijské knihovny Músaion / Múseion v Alexandrii bylo ve starověkém antickém světě nejslavnější a v dnešní době nejznámější músaion.

Dějiny Řecka a Músaion v Alexandrii · Helénismus a Músaion v Alexandrii · Vidět víc »

Novoplatonismus

Novoplatonismus (někdy také neoplatonismus) je poslední ucelený systém antické filosofie, který vznikl koncem 2. století a trval do 6. století.

Dějiny Řecka a Novoplatonismus · Helénismus a Novoplatonismus · Vidět víc »

Ptolemaios I. Sótér

Ptolemaios I. Sotér, zlatá pentadrachma, ~315 př. n. l. Ptolemaios I. Sotér (v překladu spasitel-zachránce), 367–283 př.

Dějiny Řecka a Ptolemaios I. Sótér · Helénismus a Ptolemaios I. Sótér · Vidět víc »

Ptolemaiovci

Ptolemaiovci (též Lágovci) byla dynastie makedonského původu, která vládla v Egyptě v letech 323 př. n. l. – 30 př. n. l. Sotér I., zakladatel dynastie, byl jedním ze sedmi strážců a generálů Alexandra Velikého.

Dějiny Řecka a Ptolemaiovci · Helénismus a Ptolemaiovci · Vidět víc »

Ptolemaiovský Egypt

Ptolemaiovský Egypt je obecně užívaný termín pro období starověkého Egypta spravovaný helénskou dynastií Ptolemaiovců, tento stát je běžně označován jako Ptolemaiovská říše, přesněji však Ptolemaiovské království (starořecky, Ptolemaïkḕ basileía), bylo helénistickou monarchií s centrem v Egyptě vzniklou roku 305 př. n. l., kdy se jí coby král a faron nově ujal Ptolemaios I. Sótér, původně makedonský generál Alexandra Velikého.

Dějiny Řecka a Ptolemaiovský Egypt · Helénismus a Ptolemaiovský Egypt · Vidět víc »

Seleukovci

Državy Seleukovců kolem roku 300 př. n. l. Seleukovci byli dynastií makedonského původu, která ovládala od roku 312 př. n. l. asijskou část panství Alexandra Velikého.

Dějiny Řecka a Seleukovci · Helénismus a Seleukovci · Vidět víc »

Sicílie

Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.

Dějiny Řecka a Sicílie · Helénismus a Sicílie · Vidět víc »

Starověké Athény

Athény, řecky Αθήναi Athénai, byly starověkým městským státem (polis) a jedním z nejvýznamnějších center starověkého Řecka.

Dějiny Řecka a Starověké Athény · Helénismus a Starověké Athény · Vidět víc »

Starověké Řecko

Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.

Dějiny Řecka a Starověké Řecko · Helénismus a Starověké Řecko · Vidět víc »

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.

Dějiny Řecka a Starověký Řím · Helénismus a Starověký Řím · Vidět víc »

Středomoří

Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.

Dějiny Řecka a Středomoří · Helénismus a Středomoří · Vidět víc »

Tragédie

Tragédie (z řec. tragóidiá – zpěv kozlů, tragos – kozel, óidé – zpěv) neboli truchlohra je forma dramatu s vážným obsahem.

Dějiny Řecka a Tragédie · Helénismus a Tragédie · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

19. století a Dějiny Řecka · 19. století a Helénismus · Vidět víc »

2. století př. n. l.

2.

2. století př. n. l. a Dějiny Řecka · 2. století př. n. l. a Helénismus · Vidět víc »