Sdělení

536 vztahy: Abbásovci, Abd al-Karím, Abd ar-Rahmán I., Abd ar-Rahmán III., Abdikace, Absolutismus, Adolfo Suárez, Afrika, Akvitánie, Al-Andalus, Al-Káida, Alani, Alžběta I., Alexandr VI., Alfons VI. Kastilský, Alfons X. Kastilský, Alfons XII., Alfons XIII., Alfonso VIII. Kastilský, Almanzor, Almería, Almohadové, Almorávidé, Altamira, Amadeus I. Španělský, Amerika, Anarchismus, Andalusie, Anglie, Antonio Tejero Molina, Antony Beevor, Arabové, Aragonie, Aranjuez, Ariánství, Aristotelés, Arles, Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu, Artur Tudor, Úpadek, Ústava, Útoky v Madridu 2004, Asturie, Augustus, Autonomie, Aztécká říše, Španělští Habsburkové, Španělé, Španělská Armada, Španělská chřipka, ..., Španělská občanská válka, Španělská socialistická dělnická strana, Španělská válka za nezávislost, Španělské kolonie, Španělské Nizozemí, Španělsko, Španělsko-americká válka, Židé, Římané, Římská říše, Římské provincie, Řekové, Bahamy, Baleáry, Barbar, Barcelona, Barterový obchod, Baskicko, Baskové, Bayonne, Berbeři, Bitva na Las Navas de Tolosa, Bitva u Ayacucha, Bitva u Covadongy, Bitva u Guadalete, Bitva u Höchstädtu, Bitva u Ilipy, Bitva u Lepanta, Bitva u Malplaquet, Bitva u Tours, Bitva u Trafalgaru, Bitva u Vouillé, Bombardování Guerniky, Bordeaux, Bourboni, Burgos, Burgundsko, Byzantská říše, Cartagena, Cádiz, Córdoba (Španělsko), Córdobský chalífát, Córdobský emirát, Cenzura, Ceuta, Chalífát, Chile, Cid, Confederación Nacional del Trabajo, Demokracie, Despocie, Diktatura, Diocletianus, Dogmatismus, Douro, Druhá španělská republika, Druhá punská válka, Druhá světová válka, Dwight D. Eisenhower, El Greco, Epos, Eurich, Euro, Euskadi Ta Askatasuna, Evropa, Evropské společenství, Fašismus, Falanga (Španělsko), Féničané, Federace, Felipe González, Ferdinand I. Habsburský, Ferdinand I. Kastilský, Ferdinand II. Aragonský, Ferdinand III. Kastilský, Ferdinand VI., Ferdinand VII., Filip I. Kastilský, Filip II. Španělský, Filip III. Španělský, Filip IV. Španělský, Filip V. Španělský, Filip VI. Španělský, Filipíny, Florida, Foederati, Francie, Francis Drake, Francisco Franco, Francisco Pizarro, Francisco Serrão, Frankismus, Frankové, František I. Francouzský, Galicie, Galie, García I. Leónský, Gótové, Generální kortesy, Germáni, Gibraltar, Gibraltarský průliv, Granada, Guadalquivir, Guernica, Habsburkové, Habsburské Nizozemí, Hadrianus, Hannibal, Hegemonie, Hernán Cortés, Hispania Baetica, Hispania Tarraconensis, Hispánie, Historický magazín, Iberové, Incká říše, Indie, Indoevropské jazyky, Industrializace, Inflace, Inkvizice, Interbrigády, Isabela II. Španělská, Isabela Kastilská, Islamismus, Islám, Italský fašismus, Itálie, Jakub Starší, Jan Bourbonský, Jana I. Kastilská, Janov (Itálie), Jeskynní malířství, Jižní Amerika, Jiménez de Cisneros, Jindřich VII. Tudor, José de San Martín, José Luis Rodríguez Zapatero, José María Aznar, Josef Bonaparte, Josif Vissarionovič Stalin, Juan Carlos I., Juan Prim, Kalvinismus, Kantábrie, Kardinál, Karel II. Španělský, Karel III. Španělský, Karel IV. Španělský, Karel Maria Isidor Bourbonský, Karel Martel, Karel V., Karel Veliký, Karel VI., Karlismus, Karlistické války, Kartágo, Kastilie, Katalánsko, Kateřina Aragonská, Katolická Veličenstva, Kóma, Křesťanství, Křest, Keltové, Klerofašismus, Konkordát, Konstantin I. Veliký, Konstituční monarchie, Konzervatismus, Korporativismus, Korupce, Korzár, Kryštof Kolumbus, Kuba, Lamanšský průliv, León (město), Legie Condor, Leopold I., Leovigild, Letní olympijské hry 1992, Liberalismus, Lidová strana (Španělsko), Louisiana (Nová Francie), Ludvík XIV., Ludvík XVI., Lusitánie, Madrid, Manuel de Godoy, Marcus Annaeus Lucanus, Marcus Valerius Martialis, Mariano Rajoy, Marie I. Tudorovna, Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská (1806), Marie Kristina Rakouská, Marie Luisa Parmská, Maroko, Marshallův plán, Marxismus, Maurové, Maxmilián I. Habsburský, Málaga, Měšťanstvo, Melilla, Mexiko, Mezinárodní měnový fond, Miguel de Cervantes y Saavedra, Miguel Primo de Rivera, Mississippi (řeka), Moriskové, Muslim, Nacionalismus, Nacismus, Nacistické Německo, Napoleon Bonaparte, Navarra, Národní konvent, Neapolské království, Neolit, New York, Nový svět, Obležení Alcázaru, Odbory, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Organizace spojených národů, Osa Berlín-Řím-Tokio, Osmanská říše, Osmdesátiletá válka, Osvícenství, Paleolit, Papež, Partido Socialista Obrero Español, Partyzánská válka, Paternalismus, Pedro Sánchez, Pelayo, Peru, Platón, Pohanství, Portoriko, Portugalsko, Prezident Spojených států amerických, Protestantismus, Protireformace, První punská válka, První světová válka, První tichomořská válka, Pyreneje, Pyrenejský mír, Pyrenejský poloostrov, Pythagoras, Rafael del Riego, Rakouští Habsburkové, Rakousko, Ríf, Rífové, Rýn, Reconquista, Referendum, Regent, Rekkared I., Renesance, Republika, Roderich, Romanizace (kultura), Rovníková Guinea, Rusko, Saguntum, Sancho III. Navarrský, Santiago de Compostela, Sardinie, Scipio Africanus, Sedmiletá válka, Sefardové, Segovia, Seneca, Separatismus, Severní Afrika, Severoatlantická aliance, Sevilla, Seznam španělských vládců, Sicílie, Siglo de Oro, Simón Bolívar, Slavná revoluce (Španělsko), Socialismus, Sofie Řecká, Sovětský svaz, Spojené království, Spojené provincie nizozemské, Spojené státy americké, Starověké Řecko, Starověký Řím, Státní převrat, Státní převrat ve Španělsku (1981), Střední Amerika, Středomoří, Středověk, Studená válka, Svatá říše římská, Svébové, Světové obchodní centrum, Taifas, Tárik ibn Zijád, Třicetiletá válka, Terorismus, Teroristické útoky 11. září 2001, Tizian, Toledo, Tordesillaská smlouva, Toulouse, Tours, Tovaryšstvo Ježíšovo, Tribut, Trinidad, Umajjovci, Univerzita, Univerzita v Salamance, Utrechtský mír, Valencie, Vandalové, Vatikán, Válka o španělské dědictví, Velká francouzská revoluce, Velká hospodářská krize, Vespasianus, Vestfálský mír, Viktor Emanuel II., Viriathus, Vizigótská říše, Volební právo, Zaragoza, Západní Indie, Západní Sahara, Západořímská říše, 1. století, 10. říjen, 10. století, 1000, 1000 př. n. l., 1028, 1085, 11. březen, 11. století př. n. l., 12. říjen, 12. století, 1212, 1230, 1238, 13. červenec, 13. století, 14. duben, 14. století, 1442, 1469, 1480, 1492, 1494, 1499, 1504, 1506, 1516, 1519, 1520, 1521, 1522, 1533, 1548, 1556, 1559, 1568, 1571, 1581, 1588, 1598, 16. století, 1621, 1640, 1648, 1659, 1665, 17. červenec, 1700, 1704, 1709, 1746, 1759, 1767, 1788, 1793, 1795, 1796, 1802, 1805, 1807, 1808, 1810, 1812, 1813, 1814, 1820, 1823, 1824, 1833, 1834, 1843, 1856, 1868, 1870, 1873, 1874, 1876, 1885, 1886, 1895, 19 př. n. l., 19. století, 1902, 1909, 1910, 1917, 1921, 1923, 1930, 1931, 1932, 1933, 1934, 1936, 1938, 1939, 1943, 1945, 1946, 1947, 1948, 1953, 1955, 1956, 1969, 1975, 1976, 1977, 1978, 1981, 1982, 1986, 1992, 1996, 2. duben, 2. leden, 2. století př. n. l., 20. listopad, 20. století, 2004, 2008, 201 př. n. l., 205 př. n. l., 209 př. n. l., 21. říjen, 218 př. n. l., 219 př. n. l., 23. únor, 237 př. n. l., 24. březen, 241 př. n. l., 264 př. n. l., 28. březen, 3. listopad, 3. století, 3. tisíciletí př. n. l., 406, 418, 5. století, 507, 560, 6. století, 7. století př. n. l., 711, 718, 722, 732, 737, 778, 8. století. Rozbalte index (486 více) » « Zmenšit index

Abbásovci

Abbásovci je jedna ze dvou největších sunnitských dynastií muslimského impéria, vládnoucí arabskému chalífátu v letech 750 až 1258.

Nový!!: Dějiny Španělska a Abbásovci · Vidět víc »

Abd al-Karím

#PŘESMĚRUJ Muhammad ibn Abd al-Karím al-Chattábí.

Nový!!: Dějiny Španělska a Abd al-Karím · Vidět víc »

Abd ar-Rahmán I.

Abd ar-Rahmán I. ibn Mu’áwija nebo Abdarrahmán I. (* 731, Damašek – 30. září 788, Córdoba) byl arabský emír, jediný z dynastie Umajjovců, který přežil tzv.

Nový!!: Dějiny Španělska a Abd ar-Rahmán I. · Vidět víc »

Abd ar-Rahmán III.

Al-Andalus (resp. córdobský emirát) kolem roku 910 Abd ar-Rahmán III. (11. ledna 889/891 – 15. října 961) z dynastie Umajjovců byl córdobským emírem v letech 912 až 929.

Nový!!: Dějiny Španělska a Abd ar-Rahmán III. · Vidět víc »

Abdikace

Napoleonova abdikace Abdikace (z lat. abdicatio – odřeknutí) je odstoupení hlavy státu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Abdikace · Vidět víc »

Absolutismus

Hyacinta Rigauda (ca 1700). Vladař je představen s odznaky svého majestátu v póze, která má kořeny už v antice. Obraz se stal příkladem pro panovnické portréty v celé Evropě. Absolutismus (z lat. absolutus – úplný, osvobozený, neomezený; absolvere – osvobodit, uvolnit, dokončit, ale také splatit) je historiografický termín označující formu vlády tradičně charakterizovanou ústředním postavením panovníka, hospodářským a politickým centralismem, důležitostí armády a správního aparátu, existencí dvora a státní církve.

Nový!!: Dějiny Španělska a Absolutismus · Vidět víc »

Adolfo Suárez

Adolfo Suárez González, vévoda Suárez (25. září 1932 Cebrebos – 23. března 2014 Madrid) byl španělský pravicově orientovaný politik, první demokraticky zvolený premiér Španělska po éře diktátora Francisco Franca.

Nový!!: Dějiny Španělska a Adolfo Suárez · Vidět víc »

Afrika

Afrika ((Afrīqiyā), (Äfəriqa)) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.

Nový!!: Dějiny Španělska a Afrika · Vidět víc »

Akvitánie

Akvitánie (francouzsky Aquitaine) je bývalý francouzský region, který byl rozdělen na pět departementů: Dordogne, Gironde, Landes, Lot-et-Garonne a Pyrénées-Atlantiques.

Nový!!: Dějiny Španělska a Akvitánie · Vidět víc »

Al-Andalus

Al-Andalus (arabsky: الأندلس) je historický arabský název pro oblast Pyrenejského poloostrova ovládaného ve středověku muslimy.

Nový!!: Dějiny Španělska a Al-Andalus · Vidět víc »

Al-Káida

Al-Káida (lze se setkat i s jinou transkripcí do češtiny, například: al-Kajdá, al-Kajda, al-Kájda, Al-kajda), do češtiny obvykle překládáno jako základna, je militantní islamistickou teroristickou organizací, která stojí za řadou velkých atentátů a únosů v celém světě včetně teroristických útoků 11. září 2001 v USA.

Nový!!: Dějiny Španělska a Al-Káida · Vidět víc »

Alani

Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.

Nový!!: Dějiny Španělska a Alani · Vidět víc »

Alžběta I.

Alžběta I. (7. září 1533 – 24. března 1603) byla královna Anglie a Irska od 17. listopadu 1558 až do své smrti.

Nový!!: Dějiny Španělska a Alžběta I. · Vidět víc »

Alexandr VI.

Alexandr VI., vlastním jménem Rodrigo Borgia (1. ledna 1431, Játiva, Valencie – 18. srpna 1503, Řím), byl papež, hlava římsko-katolické církve v letech 1492–1503.

Nový!!: Dějiny Španělska a Alexandr VI. · Vidět víc »

Alfons VI. Kastilský

Alfons VI.

Nový!!: Dějiny Španělska a Alfons VI. Kastilský · Vidět víc »

Alfons X. Kastilský

náhled Alfons X. Kastilský, zvaný Moudrý nebo též Učený (Alfonso el Sabio, 23. listopadu 1221, Toledo – 4. dubna 1284, Sevilla), byl král Kastilie a Leónu v letech 1252–1284 a protikrál Svaté říše římské v letech 1257–1275 dynastie burgundsko-ivrejské.

Nový!!: Dějiny Španělska a Alfons X. Kastilský · Vidět víc »

Alfons XII.

349x349pixelů Alfons XII. roku 1877 Alfons XII. (28. listopadu 1857 Madrid – 25. listopadu 1885 Královský palác El Pardo), znám též pod přízviskem Rey Pacificador (král mírotvorce), španělský král z rodu Bourbonů, králem byl v letech 1870–1885, ale skutečně vládl 1875–1885.

Nový!!: Dějiny Španělska a Alfons XII. · Vidět víc »

Alfons XIII.

Alfons XIII. Alfons XIII. (Alfonso XIII; 17. května 1886, Madrid – 28. února 1941, Řím) byl v letech 1886 až 1931 králem španělským (poté až do své smrti v exilu) a v letech 1936 až 1941 nárokovatelem francouzského trůnu jako Alfons I.

Nový!!: Dějiny Španělska a Alfons XIII. · Vidět víc »

Alfonso VIII. Kastilský

#PŘESMĚRUJ Alfons VIII. Kastilský.

Nový!!: Dějiny Španělska a Alfonso VIII. Kastilský · Vidět víc »

Almanzor

Almanzor (938/939 Algeciras – 8. srpna/9. srpna 1002 Medinaceli), též Almansor (celým jménem arabsky:, DMG Abū ʿĀmir Muḥammad b. ʿAbd Allāh b. Abī ʿĀmir, zvaný, al-Manṣūr bi-llāh, doslova S Bohem vítězný), vládl mezi roky 978 až 1002, tedy 24 let jako de facto vládce muslimského chalífátu v Iberii (Al-Andalus).

Nový!!: Dějiny Španělska a Almanzor · Vidět víc »

Almería

Almería je přístavní město ve španělském autonomním společenství Andalusie, centrum stejnojmenné provincie mezi Granadou a Murcií.

Nový!!: Dějiny Španělska a Almería · Vidět víc »

Almohadové

Almohadové (arabsky الموحدون al-muwaḥḥidūn, doslova „monoteisté“ nebo „unitáři“, berbersky ⵉⵎⵡⵃⵃⴷⵉⵢⵏ, imweḥḥdiyen) byla muslimská berberská dynastie, která vládla v Maroku a Al-Andalusu v letech 1121 až 1269.

Nový!!: Dějiny Španělska a Almohadové · Vidět víc »

Almorávidé

Almorávidé (berbersky ⵉⵎⵕⴰⴱⴹⴻⵏ, tj. Imṛabḍen, arabsky al-murābiṭūn z arabského al-murābiṭ – hraničář, přeneseně strážce islámu) byla radikální islámská sekta, později berberská dynastie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Almorávidé · Vidět víc »

Altamira

Altamira je jeskyně v Kantábrii na severu Španělska, v Santillaně del Mar poblíž přístavního města Santander, ve které byly nalezeny roku 1879 pravěké nástěnné malby, převážně s motivy zvířat (zcela uznány byly až počátkem 20. století).

Nový!!: Dějiny Španělska a Altamira · Vidět víc »

Amadeus I. Španělský

Amadeus I. Španělský (30. květen 1845, Turín, Itálie – 18. leden 1890, tamtéž) byl v letech 1870–1873 španělským králem z dynastie Savojských.

Nový!!: Dějiny Španělska a Amadeus I. Španělský · Vidět víc »

Amerika

Amerika je souvislá pevnina na Zemi, která se skládá ze tří patrných částí – Severní Ameriky, Střední Ameriky a Jižní Ameriky.

Nový!!: Dějiny Španělska a Amerika · Vidět víc »

Anarchismus

Anarchismus je politická ideologie usilující o nastolení anarchie, tedy bezvládí.

Nový!!: Dějiny Španělska a Anarchismus · Vidět víc »

Andalusie

Andalusie, plným názvem Autonomní společenství Andalusie, je nejlidnatější a druhé největší autonomní společenství a historické území na jihu Španělska při pobřeží Středozemního moře a Atlantského oceánu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Andalusie · Vidět víc »

Anglie

Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Nový!!: Dějiny Španělska a Anglie · Vidět víc »

Antonio Tejero Molina

Antonio Tejero Molina (* Alhaurín el Grande, Málaga, 30. dubna 1932) je někdejší podplukovník španělské Guardia Civil.

Nový!!: Dějiny Španělska a Antonio Tejero Molina · Vidět víc »

Antony Beevor

Antony James Beevor (* 14. prosince 1946, Kensington) je britský historik.

Nový!!: Dějiny Španělska a Antony Beevor · Vidět víc »

Arabové

arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.

Nový!!: Dějiny Španělska a Arabové · Vidět víc »

Aragonie

Aragonie, plným názvem Autonomní společenství Aragonie, je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na severu Španělska.

Nový!!: Dějiny Španělska a Aragonie · Vidět víc »

Aranjuez

Aranjuez je španělské město nacházející se 42 km jižně od Madridu v nejjižnější části Madridského společenství.

Nový!!: Dějiny Španělska a Aranjuez · Vidět víc »

Ariánství

První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).

Nový!!: Dějiny Španělska a Ariánství · Vidět víc »

Aristotelés

Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.

Nový!!: Dějiny Španělska a Aristotelés · Vidět víc »

Arles

Arles je historické francouzské město v departementu Bouches-du-Rhône, v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur na řece Rhône, asi 25 km od mořského pobřeží.

Nový!!: Dějiny Španělska a Arles · Vidět víc »

Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu

Arthur Wellesley, 1.

Nový!!: Dějiny Španělska a Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu · Vidět víc »

Artur Tudor

200 px Artur Tudor, princ z Walesu (19. / 20. září 1486 Winchester – 2. duben 1502 hrad Ludlow) byl prvorozený syn anglického krále Jindřicha VII. a jeho ženy Alžběty z Yorku a tedy následníkem anglického a waleského trůnu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Artur Tudor · Vidět víc »

Úpadek

Úpadek neboli též bankrot je právem definovaný stav, kdy dlužník není schopen splácet své peněžité závazky, které jsou nejméně třicet dní po splatnosti.

Nový!!: Dějiny Španělska a Úpadek · Vidět víc »

Ústava

Ústava státu je základní zákon (nebo jejich soubor u ústavy polylegální) státu a nejvyšší právní norma jeho právního řádu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Ústava · Vidět víc »

Útoky v Madridu 2004

#PŘESMĚRUJ Bombové útoky na madridské vlaky 2004.

Nový!!: Dějiny Španělska a Útoky v Madridu 2004 · Vidět víc »

Asturie

Asturské knížectví (astursky Principau d'Asturies), zkráceně Asturie (astursky Asturies), je historické území rozkládající se na severu Španělska při Biskajském zálivu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Asturie · Vidět víc »

Augustus

Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.

Nový!!: Dějiny Španělska a Augustus · Vidět víc »

Autonomie

Autonomie (z řeckého autonomos, řídící se vlastními zákony, a autonomia, politická nezávislost) je stav určitého společenství nebo jednotlivce, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sám dává nebo dobrovolně přijímá.

Nový!!: Dějiny Španělska a Autonomie · Vidět víc »

Aztécká říše

Aztécká říše, přesněji Aztécký trojspolek (nahuatl Ēxcān Tlahtōlōyān), byl státní útvar předkolumbovské Ameriky, který se rozkládal na území Mezoameriky (dnešního Mexika), respektive konfederace tří městských států México-Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Aztécká říše · Vidět víc »

Španělští Habsburkové

Karel V., zakladatel linie Karel II., poslední člen linie Španělští Habsburkové byli členové Habsburské dynastie vládnoucí v letech 1516–1700 ve Španělském království (včetně rozlehlé zámořské koloniální říše) a po jistý čas i v Portugalském království.

Nový!!: Dějiny Španělska a Španělští Habsburkové · Vidět víc »

Španělé

Španělé jsou evropský národ převážně kelto-románského původu, hovořící španělsky.

Nový!!: Dějiny Španělska a Španělé · Vidět víc »

Španělská Armada

Zničení armady roku 1588 Španělská Armada (španělsky: Grande y Felicísima Armada, známá jako Armada Invencible; Velká a nejšťastlivější Armada, Neporazitelná Armada) byla flota, kterou nechal postavit habsburský král Filip II. Španělský pro invazi do Anglie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Španělská Armada · Vidět víc »

Španělská chřipka

Plakát varující před španělskou chřipkou (Alberta, Kanada) pmid.

Nový!!: Dějiny Španělska a Španělská chřipka · Vidět víc »

Španělská občanská válka

Španělská občanská válka (červenec 1936 – duben 1939) patří k nejkrvavějším, ale i nejnepřehlednějším konfliktům 20. století, zároveň jde o válku, která na velmi dlouhou dobu hluboce rozdělila nejen španělskou společnost.

Nový!!: Dějiny Španělska a Španělská občanská válka · Vidět víc »

Španělská socialistická dělnická strana

Španělská socialistická dělnická strana (PSOE) je jednou z dominantních španělských politických stran, vedle Lidové strany Španělska.

Nový!!: Dějiny Španělska a Španělská socialistická dělnická strana · Vidět víc »

Španělská válka za nezávislost

Španělská válka za nezávislost, známá v jiných jazycích též jako Poloostrovní válka či Válka na Pyrenejském poloostrově, byla jednou z napoleonských válek. Trvala mezi lety 1808–1814. Josef Bonaparte, Napoleonův bratr a neapolský král, byl za přítomnosti španělských a amerických zástupců prohlášen v Bayonne za krále Španělska a v červenci 1808 vstoupil do Madridu. Španělský národ se ale touto novou, z ciziny dosazenou vládou cítil ponížen a odmítl ji proto akceptovat. Již před Josefovým příchodem do země vypuklo proti Francouzům celonárodní povstání. Velení vzbouřenců (ústřední junta) se sice dopustilo některých chyb, když často zasahovalo nanejvýš nesmyslným způsobem do vojenských operací nebo odvolávalo schopné generály, nicméně jeho výzvou ke guerillové válce v prosinci 1808 nastal v bojích zásadní zvrat. Nepřetržité útoky guerrilleros vyčerpávaly francouzské okupanty a znemožňovaly jim tak využít jejich vítězství na otevřeném poli. Povstání podpořila i katolická církev, ačkoli mezi povstalci bylo mnoho jí nepřátelsky naladěných liberálních elementů. K podpoře povstalců přispěla také občasná tažení Britů do Španělska vedená Arthurem Wellesleyem, pozdějším vévodou z Wellingtonu, třebaže Britové byli vždy po několika menších úspěších přinuceni postupujícími Francouzi k ústupu zpět do Portugalska. V lednu 1810 vstoupila francouzská vojska do Andalusie a po dobytí Almeidy vpadlo v srpnu 80 000 Francouzů do Portugalska s cílem vyhnat odsud Brity. Porážka povstalců se zdála být neodvratnou, zvláště když se především vyšší a majetnější vrstvy obyvatelstva začaly přidávat na stranu bonapartistického krále. Do Cádizu, kam se vzbouřenecká junta uchýlila, byly svolány kortesy, jež v roce 1812 vypracovaly první moderní, liberální ústavu Španělska, neformálně nazývanou La Pepa. Ústava počítala se vznikem konstituční monarchie, v níž by zákonodárná pravomoc náležela kortesům a kromě jiného také požadovala zrušení instituce inkvizice. Tento dokument byl ve své době nadmíru pokrokový a stal se základem pozdějšího španělského ústavního vývoje. V Portugalsku se zatím Wellesley úspěšně ubránil francouzským útokům, jejichž dlouhé zásobovací linie byly současně napadány španělskými povstalci. Wellesley byl následně kortesem pověřen velením veškerých španělských vojenských sil. V lednu 1812 Wellesley zahájil nové tažení do Španělska a poté, co porazil Francouze u Salamanky, vtáhl v srpnu 1812 do Madridu. Pod tlakem posílených francouzských vojsk byl sice znovu přinucen k ústupu za portugalské hranice a Madrid tak byl naposled obsazen Francouzi, avšak katastrofa Napoleonova vojska v Rusku měla zásadní dopad také na vývoj války na Iberském poloostrově. V červnu 1813 byli Francouzi definitivně poraženi v bitvě u Vitorie a následně se před vytrvale postupujícím Wellesleyem stáhli zpět za Pyreneje (Právě Wellesley pak Napoleona definitivně porazil u Waterloo). Španělsko tak znovu nabylo svoji nezávislost, avšak za vysokou cenu: žádná z napoleonských válek nestála tolik lidských životů jako právě španělská vzpoura – střízlivé odhady říkají, že Britové ztratili zhruba 35 000 mužů, padlých španělských povstalců bylo okolo 25 000, portugalských 7000 a na francouzské straně mělo padnout asi 180 000 vojáků. Existují však i vyšší odhady, například vojenský statistik Micheal Clodfelter, který započítává i mrtvé v důsledku vypuknuvších epidemií a hladu, odhadl počet mrtvých v důsledku španělské války za nezávislost na jeden milion. Na válku reagovalo i umění, k nejslavnějším reakcím patří cyklus 80 grafik španělského malíře Francisco Goyi Hrůzy války. Tématu války, francouzské okupace a Goyi se věnuje i film Miloše Formana Goyovy přízraky z roku 2006.

Nový!!: Dějiny Španělska a Španělská válka za nezávislost · Vidět víc »

Španělské kolonie

#PŘESMĚRUJ Španělské impérium.

Nový!!: Dějiny Španělska a Španělské kolonie · Vidět víc »

Španělské Nizozemí

Španělské Nizozemí (Spaanse Nederlanden, Países Bajos españoles) byl geopolitický útvar, který v letech 1581–1714 ovládala španělská větev Habsburků a který se rozkládal na území dnešní Belgie, Lucemburska a části severní Francie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Španělské Nizozemí · Vidět víc »

Španělsko

Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.

Nový!!: Dějiny Španělska a Španělsko · Vidět víc »

Španělsko-americká válka

Španělsko-americká válka (25. dubna – 12. srpna 1898) byl vojenský konflikt mezi Spojenými státy americkými a Španělskem.

Nový!!: Dějiny Španělska a Španělsko-americká válka · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Židé · Vidět víc »

Římané

Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).

Nový!!: Dějiny Španělska a Římané · Vidět víc »

Římská říše

Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.

Nový!!: Dějiny Španělska a Římská říše · Vidět víc »

Římské provincie

Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.

Nový!!: Dějiny Španělska a Římské provincie · Vidět víc »

Řekové

Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.

Nový!!: Dějiny Španělska a Řekové · Vidět víc »

Bahamy

Bahamy, plným názvem Bahamské společenství, jsou ostrovní stát ležící jihovýchodně od Floridy a severovýchodně od Kuby.

Nový!!: Dějiny Španělska a Bahamy · Vidět víc »

Baleáry

Baleáry, též Baleárské ostrovy jsou souostroví na západě Středozemního moře.

Nový!!: Dějiny Španělska a Baleáry · Vidět víc »

Barbar

kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.

Nový!!: Dějiny Španělska a Barbar · Vidět víc »

Barcelona

Barcelona (katalánsky a španělsky také Barcelona, IPA: bɑːrsəˈloʊnə) je hlavní město Katalánska, současně i sídlem provincie Barcelona.

Nový!!: Dějiny Španělska a Barcelona · Vidět víc »

Barterový obchod

#PŘESMĚRUJ Směnný obchod.

Nový!!: Dějiny Španělska a Barterový obchod · Vidět víc »

Baskicko

Baskicko může být.

Nový!!: Dějiny Španělska a Baskicko · Vidět víc »

Baskové

Baskové (baskicky Euskaldunak, španělsky Vascos, francouzsky Basques) jsou obyvateli středoseverní části Španělska a jihozápadního cípu Francie při Biskajském zálivu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Baskové · Vidět víc »

Bayonne

Bayonne je město na jihu Francie v departementu Pyrénées-Atlantiques a regionu Nová Akvitánie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Bayonne · Vidět víc »

Berbeři

Berberská etnická vlajkaPoměr stran: 2:3 berberských jazyků v severní Africe dnes Atlas v Maroku Berber z Maroka Berbeři je souhrnné označení pro africké národy v severní Africe.

Nový!!: Dějiny Španělska a Berbeři · Vidět víc »

Bitva na Las Navas de Tolosa

Bitva na Las Navas de TolosaČasto se vyskytující název bitva u Las Navas de Tolosa je chybný, protože Las Navas de Tolosa je náhorní plošina, na níž se bitva odehrála.

Nový!!: Dějiny Španělska a Bitva na Las Navas de Tolosa · Vidět víc »

Bitva u Ayacucha

Bitva u Ayacucha (španělská výslovnost) byla rozhodujícím armádním střetem během peruánské války za nezávislost. Tato bitva zpečetila samostatnost Peru, stejně jako vítězství v ní zajistilo nezávislost zbytku Jižní Ameriky. Je také považována za konec jihoamerických válek za nezávislost. V roce 1824 měli roajalisté ještě kontrolu nad většinou území jižního Peru, stejně jako nad pevností Fortaleza del Real Felipe v přístavu Callao. K bitvě mezi vlastenci a roajalisty došlo 9. prosince 1824, označuje se též jako bitva na La Quinau, neboť se odehrála na Pampa de La Quinua, několik kilometrů vzdálené od Ayacucha, blízko města Quinua. Osvobozenecké armádě velel Antonio José de Sucre, generál Simona Bolívara. Místokrál José de la Serna byl zraněn a po bitvě podepsal konečnou kapitulaci královské armády vrchní velitel José Canterac. Výročí této bitvy slaví novodobá peruánská armáda.

Nový!!: Dějiny Španělska a Bitva u Ayacucha · Vidět víc »

Bitva u Covadongy

Bitva u Covadongy byla prvním významným vítězstvím křesťanských vojenských sil na Pyrenejském poloostrově, následujícím muslimské invazi do oblasti v roce 711.

Nový!!: Dějiny Španělska a Bitva u Covadongy · Vidět víc »

Bitva u Guadalete

Bitva u Guadalete nebo bitva u Jérez de la Frontera se odehrála v roce 711 na nejistém místě v dnešním jižním Španělsku mezi křesťanskými Vizigóty pod vedením jejich krále Rodericha a invazními silami muslimského umajjovského chalífátu, tvořenými hlavně Berbery, pod velením Tárika ibn Zijáda.

Nový!!: Dějiny Španělska a Bitva u Guadalete · Vidět víc »

Bitva u Höchstädtu

Bitva u Höchstädtu, v anglofonním světě známá spíše jako bitva u Blenheimu je jednou z nejdůležitějších bitev válek o španělské dědictví.

Nový!!: Dějiny Španělska a Bitva u Höchstädtu · Vidět víc »

Bitva u Ilipy

Bitvu u Ilipy svedli během druhé punské války, v roce 206 př.

Nový!!: Dějiny Španělska a Bitva u Ilipy · Vidět víc »

Bitva u Lepanta

Bitva u Lepanta byla velká bitva osmansko-benátské války, která proběhla 7. října 1571 v Jónském moři v Korintském zálivu u přístavu Nafpaktos (Lepanto).

Nový!!: Dějiny Španělska a Bitva u Lepanta · Vidět víc »

Bitva u Malplaquet

Bitva u Malplaquet (11. září 1709) představuje nejkrvavější bitvu válek o španělské dědictví a zároveň i rozsahem největší v 18. století vůbec.

Nový!!: Dějiny Španělska a Bitva u Malplaquet · Vidět víc »

Bitva u Tours

Bitva u Tours známá také jako Bitva u Poitiers se odehrála někdy mezi 10.

Nový!!: Dějiny Španělska a Bitva u Tours · Vidět víc »

Bitva u Trafalgaru

Bitva u Trafalgaru se odehrála 21. října 1805 u jihozápadního atlantického pobřeží Španělska, asi 20 km jižně od Cádizu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Bitva u Trafalgaru · Vidět víc »

Bitva u Vouillé

Bitva u Vouillé byla bitva u Vouillé (Vienne) blízko Poitiers, ke které došlo na jaře roku 507.

Nový!!: Dějiny Španělska a Bitva u Vouillé · Vidět víc »

Bombardování Guerniky

Guernica po bombardování Bombardování Guerniky (26. dubna 1937) byl letecký útok na baskické město Guernica ve Španělsku, který způsobil velké škody a přinesl značné civilní oběti.

Nový!!: Dějiny Španělska a Bombardování Guerniky · Vidět víc »

Bordeaux

Bordeaux (vysl. okcit. Bordèu vysl., latinsky Burdigala) je přístavní město na jihozápadě Francie, při ústí řeky Garonny do Atlantského oceánu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Bordeaux · Vidět víc »

Bourboni

Bourboni nebo Bourbonové je zpravidla označována vedlejší linie rodu Kapetovců, která ve druhé polovině 16. století nastoupila na trůn Navarry a následně Francie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Bourboni · Vidět víc »

Burgos

Burgos je město ve Španělsku, hlavní město stejnojmenné provincie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Burgos · Vidět víc »

Burgundsko

Burgundsko, francouzsky Bourgogne, frankoprovensálsky Borgogne) je historické území a bývalý francouzský region, jenž spojoval čtyři departementy: Yonne (89), Côte-d'Or (Zlaté svahy) (21), Nièvre (58) a Saône-et-Loire (71). Od roku 2016 byl spolu s regionem Franche-Comté sloučen do nového regionu Burgundsko-Franche-Comté.

Nový!!: Dějiny Španělska a Burgundsko · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Nový!!: Dějiny Španělska a Byzantská říše · Vidět víc »

Cartagena

Cartagena je španělské přístavní město na pobřeží Středozemního moře, v provincii a autonomním společenství Murcijského regionu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Cartagena · Vidět víc »

Cádiz

Cádiz je přístavní město v jihozápadním Španělsku.

Nový!!: Dějiny Španělska a Cádiz · Vidět víc »

Córdoba (Španělsko)

Córdoba je město v jižním Španělsku v autonomním společenství Andalusie na řece Guadalquivir; hlavní město stejnojmenné provincie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Córdoba (Španělsko) · Vidět víc »

Córdobský chalífát

Córdobský chalífát (arabsky خليفة قرطبة) je historický státní útvar, který se v letech 929 až 1031 rozkládal nejen na území Pyrenejského poloostrova, ale jeho vliv zasahoval i do oblastí severní Afriky.

Nový!!: Dějiny Španělska a Córdobský chalífát · Vidět víc »

Córdobský emirát

Córdobský emirát je historický státní útvar, který se mezi lety 756 – 929 rozprostíral na většině území Pyrenejského poloostrova.

Nový!!: Dějiny Španělska a Córdobský emirát · Vidět víc »

Cenzura

Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, ale i veřejnými proslovy, dopisy a podobně.

Nový!!: Dějiny Španělska a Cenzura · Vidět víc »

Ceuta

Autonomní město Ceuta je spolu s městem Melilla jednou ze dvou španělských exkláv na pobřeží severní Afriky, ležící na nejsevernějším cípu Maghrebu poblíž Gibraltarského průlivu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Ceuta · Vidět víc »

Chalífát

Rozsah Arabského chalífátu v letech 622–750 Chalífát (též kalifát) znamená vládu chalífy, hlavy ummy, muslimské obce.

Nový!!: Dějiny Španělska a Chalífát · Vidět víc »

Chile

Chile, plným názvem Chilská republika, je přímořský stát ležící v jihozápadní části Jižní Ameriky při pobřeží Tichého oceánu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Chile · Vidět víc »

Cid

Rodrigo (někdy Ruy) Díaz de Vivar (kolem 1040–1099), známý též jako El Cid Campeador, El Cid či jen Cid, byl kastilský rytíř a později politický a vojenský vůdce, který v době počátku reconquisty dobyl a ovládl Valencii.

Nový!!: Dějiny Španělska a Cid · Vidět víc »

Confederación Nacional del Trabajo

Vlajka hnutí Confederación Nacional del Trabajo (šp. Národní konfederace práce, zkr. CNT) je španělské anarchosyndikalistické revoluční odborové hnutí založené v roce 1910.

Nový!!: Dějiny Španělska a Confederación Nacional del Trabajo · Vidět víc »

Demokracie

0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.

Nový!!: Dějiny Španělska a Demokracie · Vidět víc »

Despocie

Despocie (z řec. despotés, hospodář, pán, panovník) je krajní forma nebo způsob autokratické vlády, která poddaným nepřiznává žádná práva a zachází s nimi jako se svým majetkem,Ritter-Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Despocie · Vidět víc »

Diktatura

Index demokracie (2021). červená.

Nový!!: Dějiny Španělska a Diktatura · Vidět víc »

Diocletianus

Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.

Nový!!: Dějiny Španělska a Diocletianus · Vidět víc »

Dogmatismus

Dogmatismus (z řec. dogma - mínění, rozhodnutí, učení) je spíše pejorativní označení pro takový postoj či způsob myšlení, který určitým tvrzením přisuzuje absolutní platnost.

Nový!!: Dějiny Španělska a Dogmatismus · Vidět víc »

Douro

Douro je řeka ve Španělsku (Kastilie a León) a v Portugalsku (Norte) na Pyrenejském poloostrově.

Nový!!: Dějiny Španělska a Douro · Vidět víc »

Druhá španělská republika

#PŘESMĚRUJ Druhá Španělská republika.

Nový!!: Dějiny Španělska a Druhá španělská republika · Vidět víc »

Druhá punská válka

Druhá punská válka byla vybojována mezi Římany a Kartaginci v letech 218 až 201 př. n. l. Kartaginský vojevůdce Hannibal z rodu Barkasů v ní nejprve Římu uštědřil řadu porážek v takticky geniálně vedených bitvách, které jsou dodnes uváděny ve vojenských učebnicích.

Nový!!: Dějiny Španělska a Druhá punská válka · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Nový!!: Dějiny Španělska a Druhá světová válka · Vidět víc »

Dwight D. Eisenhower

Generál Dwight David Eisenhower, známý též jako Ike, (14. října 1890 – 28. března 1969) byl americký pětihvězdičkový generál a 34. prezident Spojených států amerických.

Nový!!: Dějiny Španělska a Dwight D. Eisenhower · Vidět víc »

El Greco

Doménikos Theotokópoulos známý jako El Greco (španělsky Řek)Theotokópoulos získal označení „El Greco“ v ​​Itálii, kde bylo běžnou praxí identifikovat muže názvem země nebo města jeho původu.

Nový!!: Dějiny Španělska a El Greco · Vidět víc »

Epos

Homér, autor eposů Illias a Odyssea Epos či epopej je rozsáhlá epická veršovaná báseň.

Nový!!: Dějiny Španělska a Epos · Vidět víc »

Eurich

Eurich (cca 415–484, známý též jako Evaric, Erwig, esp. Eurico) se stal vizigótským králem po smrti svého bratra Theodoricha II. v roce 466.

Nový!!: Dějiny Španělska a Eurich · Vidět víc »

Euro

Euro (symbol €, ISO 4217 kód: EUR) je oficiální měna 20 z 27 zemí Evropské unie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Euro · Vidět víc »

Euskadi Ta Askatasuna

Oficiální logo organizace Symbol organizace v Altsasu/Alsasua (Navarra, Španělsko) Euskadi Ta Askatasuna (zkráceně ETA, česky: Baskicko a jeho svoboda) byla ozbrojená baskická nacionalistická a separatistická organizace, která se snažila násilím a teroristickými útoky vytvořit z tohoto území na hranici Španělska a Francie nezávislý socialistický stát.

Nový!!: Dějiny Španělska a Euskadi Ta Askatasuna · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Evropa · Vidět víc »

Evropské společenství

Evropské společenství (zkráceně ES) představovalo nejsilnější a nejstarší, první ze tří pilířů Evropské unie v období 1992–2009.

Nový!!: Dějiny Španělska a Evropské společenství · Vidět víc »

Fašismus

Svazek liktorských prutů se sekyrou, ''fasces'', je původní symbol fašismu a dal mu jméno Fašismus je označením typu politické ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritářský a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, sociální darwinismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Fašismus · Vidět víc »

Falanga (Španělsko)

Dvoubarevná vlajka používaná španělskou Falangou Španělská falanga (Falange Española (FE)) je politická strana ve Španělsku založená 29. října 1933 José Antoniem Primo de Riverou (advokát, syn generála Miguela Primo de Rivery, v letech 1923-1930 španělského diktátora), Juliem Ruizem de Alda a Alfonsem Garcíou Valdecasou.

Nový!!: Dějiny Španělska a Falanga (Španělsko) · Vidět víc »

Féničané

Fénické obchodní trasy Foiníčané (řec. Φοίνικες Foiníkes) nebo Féničané (lat. Phoenices) byli starověký semitský národ, který osídlil Fénicii, krajinu u východního pobřeží Středozemního moře.

Nový!!: Dějiny Španělska a Féničané · Vidět víc »

Federace

Federace (fœdus, „smlouva“) je typ uspořádání státu, kdy jde o složený stát, skládající se ze států - členů federace s různým označením (státy, země, republiky, kantony, provincie).

Nový!!: Dějiny Španělska a Federace · Vidět víc »

Felipe González

Felipe González Márquez (* 5. března 1942 Sevilla) je španělský politik, dlouholetý generální tajemník hlavní španělské levicové strany Partido Socialista Obrero Español (PSOE) (1974–1997) a třetí předseda vlády od španělského přechodu k demokracii (1982–1996).

Nový!!: Dějiny Španělska a Felipe González · Vidět víc »

Ferdinand I. Habsburský

Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl římskoněmecký král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.

Nový!!: Dějiny Španělska a Ferdinand I. Habsburský · Vidět víc »

Ferdinand I. Kastilský

Ferdinand I. Veliký (po 1016 – 27. prosince 1065) byl zakladatelem kastilského království.

Nový!!: Dějiny Španělska a Ferdinand I. Kastilský · Vidět víc »

Ferdinand II. Aragonský

Ferdinand II.

Nový!!: Dějiny Španělska a Ferdinand II. Aragonský · Vidět víc »

Ferdinand III. Kastilský

Ferdinand III.

Nový!!: Dějiny Španělska a Ferdinand III. Kastilský · Vidět víc »

Ferdinand VI.

Ferdinand VI. (španělsky Fernando VI de Borbón), 23. září 1713, Madrid, Španělsko – 10. srpna 1759, Villaviciosa de Odón), zvaný Moudrý nebo Spravedlivý, španělský král od roku 1746 do roku 1759, čtvrtý syn Filipa V. a jeho první ženy Marie Luisy Savojské. V roce 1729 se oženil v katedrále sv. Jana Křtitele v Badajozu s Marií Barbarou z Braganzy, jež pak byla španělskou královnou do své smrti v roce 1758.

Nový!!: Dějiny Španělska a Ferdinand VI. · Vidět víc »

Ferdinand VII.

Ferdinand VII. (Fernando VII; 14. října 1784, El Escorial – 29. září 1833, Madrid), syn Karla IV. Španělského, byl dvakrát králem Španělska.

Nový!!: Dějiny Španělska a Ferdinand VII. · Vidět víc »

Filip I. Kastilský

Filip I. Sličný (22. července 1478, Bruggy – 25. září 1506, Burgos) byl rakouský arcivévoda, vévoda burgundský, lucemburský, brabantský a geldernský, hrabě flanderský a holandský a kastilský a leónský spolukrál jako manžel Jany I. Kastilské pocházející z habsburské dynastie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Filip I. Kastilský · Vidět víc »

Filip II. Španělský

Filip II.

Nový!!: Dějiny Španělska a Filip II. Španělský · Vidět víc »

Filip III. Španělský

Filip III. (14. dubna 1578, Madrid – 31. března 1621, Madrid) z dynastie rodu Habsburků byl král Španělska (1598–1621) a Portugalska (1598–1621).

Nový!!: Dějiny Španělska a Filip III. Španělský · Vidět víc »

Filip IV. Španělský

Filip IV.

Nový!!: Dějiny Španělska a Filip IV. Španělský · Vidět víc »

Filip V. Španělský

Filip V. roku 1701 Filip V. (19. prosince 1683 – 9. července 1746) byl španělský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1700–1746.

Nový!!: Dějiny Španělska a Filip V. Španělský · Vidět víc »

Filip VI. Španělský

Filip VI.

Nový!!: Dějiny Španělska a Filip VI. Španělský · Vidět víc »

Filipíny

Filipíny, plným názvem Filipínská republika, jsou ostrovní stát v jihovýchodní Asii.

Nový!!: Dějiny Španělska a Filipíny · Vidět víc »

Florida

Key West na jihu Floridy Metropolitní oblast Miami má přes 6,1 milionu obyvatel Kennedy Space Center Florida (anglická výslovnost, oficiálně) je stát nacházející se na jižním a východním pobřeží Spojených států amerických, v Jihoatlantské oblasti jižního regionu USA.

Nový!!: Dějiny Španělska a Florida · Vidět víc »

Foederati

Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.

Nový!!: Dějiny Španělska a Foederati · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Nový!!: Dějiny Španělska a Francie · Vidět víc »

Francis Drake

Sir Francis Drake (asi 1540, Tavistock – 28. ledna 1596, Portobelo) byl anglický korzár, mořeplavec, viceadmirál, politik, obchodník s otroky a spolubudovatel alžbětinského věku.

Nový!!: Dějiny Španělska a Francis Drake · Vidět víc »

Francisco Franco

Francisco Paulino Hermenegildo Teódulo Franco y Bahamonde Salgado Pardo de Andrade (4. prosince 1892 Ferrol, Španělsko – 20. listopadu 1975, Madrid), zkráceně Francisco Franco Bahamonde, známý především jako generál Franco, byl autoritativní politik a nejvyšší představitel Španělska od roku 1939 až do své smrti v roce 1975.

Nový!!: Dějiny Španělska a Francisco Franco · Vidět víc »

Francisco Pizarro

Hrob F. Pizarra v Limě Francisco Pizarro González, první markýz de los Atabillos (asi 1471 nebo 1476, Trujillo – 26. června 1541 Lima) byl španělský conquistador, dobyvatel říše Inků a zakladatel dnešního hlavního města Peru Limy.

Nový!!: Dějiny Španělska a Francisco Pizarro · Vidět víc »

Francisco Serrão

Francisco Serrão, také Francisco Serrano (cca 1480, Portugalsko – 1521, Ternate, Moluky, Indonésie), byl portugalský mořeplavec.

Nový!!: Dějiny Španělska a Francisco Serrão · Vidět víc »

Frankismus

Vlajka Španělska v letech 1945–1977 Frankismus byl španělský politický režim 20. století a jeho ideologie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Frankismus · Vidět víc »

Frankové

Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.

Nový!!: Dějiny Španělska a Frankové · Vidět víc »

František I. Francouzský

František I. Francouzský (12. září 1494 – 31. března 1547), přezdívaný „Rytířský král“Knecht, R.J. Francis I, (Cambridge University Press, 1984), 1–2.

Nový!!: Dějiny Španělska a František I. Francouzský · Vidět víc »

Galicie

Galicie (galicijsky Galicia či Galiza) je země na severozápadě Pyrenejského poloostrova a jedno ze 17 autonomních společenství Španělska.

Nový!!: Dějiny Španělska a Galicie · Vidět víc »

Galie

Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).

Nový!!: Dějiny Španělska a Galie · Vidět víc »

García I. Leónský

García I. (c. 871–19. ledna 914) byl králem Leónu od roku 910 do své smrti.

Nový!!: Dějiny Španělska a García I. Leónský · Vidět víc »

Gótové

Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.

Nový!!: Dějiny Španělska a Gótové · Vidět víc »

Generální kortesy

Katalánské kortesy (středověká miniatura) Generální kortesy je španělský a portugalský název pro stavy, resp.

Nový!!: Dějiny Španělska a Generální kortesy · Vidět víc »

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Nový!!: Dějiny Španělska a Germáni · Vidět víc »

Gibraltar

Gibraltar je britské zámořské teritorium a město na jižním cípu Pyrenejského poloostrova u Gibraltarského průlivu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Gibraltar · Vidět víc »

Gibraltarský průliv

Gibraltarský průliv je mořská úžina mezi Evropou a Afrikou, která odděluje Atlantský oceán od Středozemního moře.

Nový!!: Dějiny Španělska a Gibraltarský průliv · Vidět víc »

Granada

Granada je španělské město, středisko stejnojmenné provincie v autonomním společenství Andalusie ve Španělsku a historické hlavní město středověkého Granadského království.

Nový!!: Dějiny Španělska a Granada · Vidět víc »

Guadalquivir

Guadalquivir je řeka na jihu Španělska, rozsahem pátá největší řeka na Pyrenejském poloostrově a největší v Andalusii.

Nový!!: Dějiny Španělska a Guadalquivir · Vidět víc »

Guernica

Guernica (oficiálně) je obec v provincii Bizkaia v autonomním společenství Baskicko.

Nový!!: Dějiny Španělska a Guernica · Vidět víc »

Habsburkové

Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.

Nový!!: Dějiny Španělska a Habsburkové · Vidět víc »

Habsburské Nizozemí

Habsburské Nizozemí byl geopolitický útvar, který se v období 1482–1794 rozkládal zejména na území současné Belgie, Lucemburska, části severní Francie a po jistou dobu také na území dnešního Nizozemska.

Nový!!: Dějiny Španělska a Habsburské Nizozemí · Vidět víc »

Hadrianus

Publius Aelius Hadrianus (24. ledna 76 v Italice – 10. července 138 nedaleko Neapole), běžně známý jako Hadrianus (česky Hadrián), byl římský císař v letech 117 až 138.

Nový!!: Dějiny Španělska a Hadrianus · Vidět víc »

Hannibal

Hannibal Barkas byl kartaginský generál, stratég a taktik.

Nový!!: Dějiny Španělska a Hannibal · Vidět víc »

Hegemonie

Hegemonie (z řec. hegemon – „vládce“) je proces působení mocenských praktik, kterými vládnoucí skupiny ve společnosti udržují status quo, a to za pomoci budování preventivního souhlasu společensky podřízených skupin se společenským řádem.

Nový!!: Dějiny Španělska a Hegemonie · Vidět víc »

Hernán Cortés

Hernán Cortés, 1.

Nový!!: Dějiny Španělska a Hernán Cortés · Vidět víc »

Hispania Baetica

Hispania Baetica byla římská provincie na Pyrenejském poloostrově.

Nový!!: Dějiny Španělska a Hispania Baetica · Vidět víc »

Hispania Tarraconensis

Hispania Tarraconensis, případně pouze Tarraconensis, byla jedna z římských provincií v Hispánii.

Nový!!: Dějiny Španělska a Hispania Tarraconensis · Vidět víc »

Hispánie

Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Hispánie · Vidět víc »

Historický magazín

Historický magazín byl diskusní pořad České televize vysílaný v letech 2006–2008.

Nový!!: Dějiny Španělska a Historický magazín · Vidět víc »

Iberové

5. až 4. století př. n. l. Iberové byli původní obyvatelé Pyrenejského poloostrova.

Nový!!: Dějiny Španělska a Iberové · Vidět víc »

Incká říše

Incká říše (novějším přepisem Tawantinsuyu („Čtyři země“)) byl státní útvar v Jižní Americe, rozkládající se v hornatých andských oblastech na území dnešních států Kolumbie, Ekvádoru, Peru, Bolívie, Chile a Argentiny.

Nový!!: Dějiny Španělska a Incká říše · Vidět víc »

Indie

Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.

Nový!!: Dějiny Španělska a Indie · Vidět víc »

Indoevropské jazyky

Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.

Nový!!: Dějiny Španělska a Indoevropské jazyky · Vidět víc »

Industrializace

Industrializace je proces, během něhož dochází k proměně předprůmyslové společnosti, založené převážně na zemědělské (agrární) a řemeslné výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, průmyslové výrobĕ.

Nový!!: Dějiny Španělska a Industrializace · Vidět víc »

Inflace

Inflace 2019 studené války. Zlatý standard USA opustily v roce 1933. Inflace je většinou ekonomů definována jako nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období.

Nový!!: Dějiny Španělska a Inflace · Vidět víc »

Inkvizice

Svatým oficiem'', Joseph-Nicolas Robert-Fleury, obraz 19. století Inkvizice, (zastarale) též inkvisice (lat. inquisitio; z inquaerere zjišťovat), nazývána často také „Svatá inkvizice“, byla právní instituce katolické církve či španělských a portugalských panovníků, která se měla vypořádávat s herezí (kacířstvím).

Nový!!: Dějiny Španělska a Inkvizice · Vidět víc »

Interbrigády

Vlajka Mezinárodních brigád Vlajka Lidové fronty Jednotka bulharských interbrigadistů z roku 1937 Vlajka Maďarské mezinárodní brigády Vlajka italské batalión „Garibaldi“ – 12. mezinárodní brigády Mezinárodní brigády neboli interbrigády byly vojenské jednotky tvořené výhradně ze zahraničních dobrovolníků, které bojovaly v letech 1936–1939 ve španělské občanské válce na straně Druhé španělské republiky (republikánů) proti jednotkám generála Franka (tzn. falangistům).

Nový!!: Dějiny Španělska a Interbrigády · Vidět víc »

Isabela II. Španělská

Isabela II.

Nový!!: Dějiny Španělska a Isabela II. Španělská · Vidět víc »

Isabela Kastilská

Isabela Kastilská (také Isabela I. Katolická, 22. dubna 1451, Madrigal de las Altas Torres – 26. listopadu 1504, Medina del Campo) byla kastilská a aragonská královna.

Nový!!: Dějiny Španělska a Isabela Kastilská · Vidět víc »

Islamismus

Islamismus je zastřešující pojem pro politické ideologie, které se odvolávají na islám jako základní zdroj politického a právního myšlení a požadují návrat muslimů ke svým náboženským kořenům.

Nový!!: Dějiny Španělska a Islamismus · Vidět víc »

Islám

směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.

Nový!!: Dějiny Španělska a Islám · Vidět víc »

Italský fašismus

Italský fašismus, často označovaný jen fašismus, byla ideologie, politické hnutí a státní forma v meziválečné Itálii, jež dala jméno ideologii fašismu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Italský fašismus · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Nový!!: Dějiny Španělska a Itálie · Vidět víc »

Jakub Starší

Albrechta Dürera Apoštol Jakub, označovaný Starší, Větší či Zebedeův (pro odlišení od svých jmenovců sv. Jakuba Alfeova a Jakuba Spravedlivého) byl jeden z dvanácti apoštolů – učedníků Ježíše Krista.

Nový!!: Dějiny Španělska a Jakub Starší · Vidět víc »

Jan Bourbonský

Osobní erb Jana Bourbonského po formální abdikaci na následnictví trůnu(1977-1993) Jan Bourbonský, hrabě barcelonský (don Juan de Borbón y Battenberg / Jan Bourbonsko-Battenberský, 20. června 1913, La Granja de San Ildefonso – 1. dubna 1993, Pamplona) byl třetí potomek krále Alfonse XIII. a v letech 1941 až 1977 nárokovatel španělského trůnu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Jan Bourbonský · Vidět víc »

Jana I. Kastilská

Jana I. Kastilská, řečená Šílená (Juana I Castilla la Loca, v poněmčené češtině též Johana Šílená; 6. listopadu 1479 Toledo – 12. dubna 1555 Tordesillas) byla kastilská a aragonská princezna a od roku 1504 královna Kastilie a Leónu, které vládla společně se svým manželem Filipem Sličným.

Nový!!: Dějiny Španělska a Jana I. Kastilská · Vidět víc »

Janov (Itálie)

Janov (ligursky Zena) je italské město, hlavní město oblasti Ligurie a provincie Genova.

Nový!!: Dějiny Španělska a Janov (Itálie) · Vidět víc »

Jeskynní malířství

Koně (Lascaux, Francie) Jeskynní malířství je souhrnné označení pro prehistorické malby, jež se zachovaly na stěnách a stropech jeskyní v různých částech světa.

Nový!!: Dějiny Španělska a Jeskynní malířství · Vidět víc »

Jižní Amerika

Jižní Amerika je jižní část amerického kontinentu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Jižní Amerika · Vidět víc »

Jiménez de Cisneros

#PŘESMĚRUJ Francisco Jiménez de Cisneros.

Nový!!: Dějiny Španělska a Jiménez de Cisneros · Vidět víc »

Jindřich VII. Tudor

Jindřich VII.

Nový!!: Dějiny Španělska a Jindřich VII. Tudor · Vidět víc »

José de San Martín

José Francisco de San Martín (25. února 1778, Místokrálovství Río de la Plata – 17. srpna 1850, Boulogne-sur-Mer) byl jedním z nejvýznamnějších latinskoamerických vůdců boje za nezávislost kontinentu na Španělsku.

Nový!!: Dějiny Španělska a José de San Martín · Vidět víc »

José Luis Rodríguez Zapatero

Zapaterova první vláda (2004) José Luis Rodríguez Zapatero (* 4. srpna 1960, Valladolid) je španělský politik, přední postava PSOE, jejímž byl předsedou.

Nový!!: Dějiny Španělska a José Luis Rodríguez Zapatero · Vidět víc »

José María Aznar

José María Alfredo Aznar López (* 25. února 1953 Madrid) je španělský politik.

Nový!!: Dějiny Španělska a José María Aznar · Vidět víc »

Josef Bonaparte

Josef Bonaparte (7. leden 1768 v Corte, Korsika – 28. červenec 1844 ve Florencii, Itálie), původně Giuseppe Buonaparte, byl nejstarším bratrem Napoleona I., který mu byl věkově i citově nejblíže.

Nový!!: Dějiny Španělska a Josef Bonaparte · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »

Juan Carlos I.

Osobní znak španělského krále Juana Carlose I. Juan Carlos I. (česky Jan Karel I., plným jménem Juan Carlos Alfonso Víctor María de Borbón y Borbón – Dos Sicilias; * 5. ledna 1938 Řím, Itálie) je bývalý španělský král, jenž panoval v letech 1975–2014, a armádní velitel španělských ozbrojených sil.

Nový!!: Dějiny Španělska a Juan Carlos I. · Vidět víc »

Juan Prim

Primův pomník v Reus Juan Prim y Prats (6. prosinec 1814, Reus – 30. prosinec 1870, Madrid) byl španělský a katalánský voják a politik, v letech 1868–1869 premiér Španělska, 1847–1848 guvernér Portorika.

Nový!!: Dějiny Španělska a Juan Prim · Vidět víc »

Kalvinismus

Ženevě Kalvinismus je reformační proud v křesťanském myšlení, který vychází z učení Jana Kalvína a dalších reformátorů.

Nový!!: Dějiny Španělska a Kalvinismus · Vidět víc »

Kantábrie

Kantábrie (též Kantabrie) je provincie a současně jedno ze 17 autonomních společenství, rozkládající se na severu Španělska při pobřeží Biskajského zálivu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Kantábrie · Vidět víc »

Kardinál

řádem čestné legie Condoleezzou Riceovou ve Vatikánu (8. února 2005) Pojem kardinál (– stěžej, na níž se otáčejí dveře, narážka na volební právo kardinálů) původně znamenal hlavního faráře v Římě, pak se tak označovali kněží 25 římských titulů a dnes označuje příslušníka sboru (kolegia) kardinálů (lat. sacrum collegium) – nejvyšších hodnostářů katolické církve jmenovaných (kreovaných) papežem.

Nový!!: Dějiny Španělska a Kardinál · Vidět víc »

Karel II. Španělský

Karel II. (6. listopadu 1661 – 1. listopadu 1700), zvaný El Hechizado (Očarovaný) byl poslední španělský, neapolský a sicilský král z rodu Habsburků.

Nový!!: Dějiny Španělska a Karel II. Španělský · Vidět víc »

Karel III. Španělský

Karel III.

Nový!!: Dějiny Španělska a Karel III. Španělský · Vidět víc »

Karel IV. Španělský

Karel IV.

Nový!!: Dějiny Španělska a Karel IV. Španělský · Vidět víc »

Karel Maria Isidor Bourbonský

Karel Maria Isidor Bourbonský, celým jménem Carlos María Isidro Benito de Borbón y Borbón-Parma (Aranjuez –, Terst), byl španělský infant a první karlistický pretendent španělského trůnu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Karel Maria Isidor Bourbonský · Vidět víc »

Karel Martel

Karel Martel (688 – 16. či 22. října 741) byl franský vévoda, princ, válečník a od roku 718 až do své smrti majordomus Austrasie, Neustrie a faktický vládce Franské říše.

Nový!!: Dějiny Španělska a Karel Martel · Vidět víc »

Karel V.

Karel V. Habsburský (24. února 1500 v Gentu – 21. září 1558 v San Jerónimo de Yuste, Extremadura) byl prvním španělským králem (jako Carlos I., 1516–1556), římským králem (od 1519), císařem římským (1531–1556), vévodou burgundským (1506–1556) a arcivévodou rakouským (1519–1521).

Nový!!: Dějiny Španělska a Karel V. · Vidět víc »

Karel Veliký

Karel I. Veliký (2. dubna 748 – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814).

Nový!!: Dějiny Španělska a Karel Veliký · Vidět víc »

Karel VI.

Karel VI. (1. října 1685 Vídeň – 20. října 1740 tamtéž) byl nejmladší syn císaře Leopolda I. a jeho manželky Eleonory Falcko-Neuburské.

Nový!!: Dějiny Španělska a Karel VI. · Vidět víc »

Karlismus

Karlistická vlajka Karlismus je tradicionalistické a legitimistické politické hnutí ve Španělsku usilující o dosazení samostatné linie Bourbonů, počínaje Donem Carlosem, na španělský trůn.

Nový!!: Dějiny Španělska a Karlismus · Vidět víc »

Karlistické války

Ondřejský kříž, symbol karlistů Karlistické války ve Španělsku byly poslední velké evropské občanské války, ve které bojovali uchazeči o nárok na trůn.

Nový!!: Dějiny Španělska a Karlistické války · Vidět víc »

Kartágo

Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.

Nový!!: Dějiny Španělska a Kartágo · Vidět víc »

Kastilie

Kastilská vlajka Kastilie v roce 1492 Kastilie je historické území ve vnitrozemí Španělska, které vzniklo v důsledku rozšiřování křesťanských držav na úkor muslimů během reconquisty.

Nový!!: Dějiny Španělska a Kastilie · Vidět víc »

Katalánsko

Katalánsko je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na severovýchodě Španělska při pobřeží Středozemního moře.

Nový!!: Dějiny Španělska a Katalánsko · Vidět víc »

Kateřina Aragonská

Kateřina Aragonská (16. prosince 1485 Alcalá de Henares – 7. ledna 1536 zámek Kimbolton) byla anglická královna a první manželka Jindřicha VIII. Tudora.

Nový!!: Dějiny Španělska a Kateřina Aragonská · Vidět víc »

Katolická Veličenstva

Katolická Veličenstva (častější název v češtině je „katoličtí králové“, Reyes católicos) byl titul udělený roku 1496 bulou Si convenit papeže Alexandra VI. královským manželům Ferdinandu II. Aragonskému (1452–1516) a Isabele Kastilské (1451–1504), společně vládnoucím v letech 1479–1504 Kastilii a Aragonu, tj.

Nový!!: Dějiny Španělska a Katolická Veličenstva · Vidět víc »

Kóma

Kóma (z řeckého κῶμα, výslovnost kóma, znamená hluboký spánek) je pojem z oboru lékařství a znamená těžký stav bezvědomí.

Nový!!: Dějiny Španělska a Kóma · Vidět víc »

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.

Nový!!: Dějiny Španělska a Křesťanství · Vidět víc »

Křest

Ježíš křtěný v Jordánu Křest (asi ze starohornoněmeckého Krist – Kristus; řecky βάπτισμα ponoření).

Nový!!: Dějiny Španělska a Křest · Vidět víc »

Keltové

území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.

Nový!!: Dějiny Španělska a Keltové · Vidět víc »

Klerofašismus

Klerofašismus je fašismus řízený klérem (duchovenstvem) nebo ideologický konstrukt kombinující prvky fašistické s katolickou náboženskou tradicí.

Nový!!: Dějiny Španělska a Klerofašismus · Vidět víc »

Konkordát

Konkordát (lat. concordatum souhlas, úmluva) je mezinárodní smlouva uzavřená mezi Svatým stolcem a jiným státem, která většinou řeší práva, záležitostí a svobody vyznání pro katolickou církev v daném státě.

Nový!!: Dějiny Španělska a Konkordát · Vidět víc »

Konstantin I. Veliký

Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.

Nový!!: Dějiny Španělska a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »

Konstituční monarchie

– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.

Nový!!: Dějiny Španělska a Konstituční monarchie · Vidět víc »

Konzervatismus

Edmund Burke, zakladatel konzervativního myšlení Konzervatismus nebo konservativismus (z lat. conservare, uchovávat) je vedle liberalismu a socialismu jednou ze tří hlavních politických ideologií.

Nový!!: Dějiny Španělska a Konzervatismus · Vidět víc »

Korporativismus

Korporativismus (it. corporativismo, lat. corporatio – sdružení) je od pluralismu odlišná forma reprezentace zájmů, založená na spolupráci jednotlivých společenských vrstev či skupin; též organizace státu na profesním principu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Korporativismus · Vidět víc »

Korupce

Index vnímání korupce 2018 podle Transparency International (čím modřejší, tím nižší míra vnímané korupce) Úmluva Organizace spojených národů proti korupci Korupce (corrumpere, korumpovat, kazit, ničit, poškozovat, oslabit, znetvořit, nalomit, podplatit;, korupce, úplatnost, zkaženost) je zneužití postavení nebo funkce v politice, veřejné správě a hospodářství k osobnímu prospěchu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Korupce · Vidět víc »

Korzár

Robertem Surcoufem na korvetě ''Confiance'' 7. října 1800. Obraz namaloval přímý účastník akce, francouzský námořník a malíř Ambroise-Louis Garneray. Korzár (franc. corsaire z lat. cursarius tj. "nájezdník") či privatýr (angl. privateer) nebo kaper (holand.) je jinak soukromá osoba, která obdržela od své vlády oficiální pověření k vedení kořistnické činnosti na moři.

Nový!!: Dějiny Španělska a Korzár · Vidět víc »

Kryštof Kolumbus

Kryštof Kolumbus (italsky, latinsky, španělsky, portugalsky, asi 31. října 1451, Janov – 20. května 1506, Valladolid) byl janovský mořeplavec a kolonizátor narozený v Janovské republice v dnešní severozápadní Itálii.

Nový!!: Dějiny Španělska a Kryštof Kolumbus · Vidět víc »

Kuba

Kuba, plným názvem Kubánská republika, je země nacházející se na ostrově Kuba, na Ostrově mládeže a dalších několika menších souostrovích.

Nový!!: Dějiny Španělska a Kuba · Vidět víc »

Lamanšský průliv

Lamanšský průliv (francouzsky La Manche, anglicky English Channel), v dřívější české literatuře průliv La Manche, často také neformálně označovaný jako kanál La Manche, je průliv mezi Francií a Velkou Británií, který spojuje Keltské moře a Severní moře.

Nový!!: Dějiny Španělska a Lamanšský průliv · Vidět víc »

León (město)

#PŘESMĚRUJ León (Španělsko).

Nový!!: Dějiny Španělska a León (město) · Vidět víc »

Legie Condor

Standarta Legie Condor. Legie Condor či Legie Kondor byla jednotka německého válečného letectva a armády, která od července 1936 do března 1939 bojovala na straně frankistů ve španělské občanské válce.

Nový!!: Dějiny Španělska a Legie Condor · Vidět víc »

Leopold I.

Leopold I. (9. června 1640 Vídeň – 5. května 1705 Vídeň) původem z dynastie Habsburků, čtvrtý syn císaře a krále Ferdinanda III. a jeho první manželky Marie Anny Španělské.

Nový!!: Dějiny Španělska a Leopold I. · Vidět víc »

Leovigild

Leovigild také Liuvigild (Leovigildo) (519/525 – 21. dubna 586 Toledo) byl vizigótským králem v Hispánii a Septimánii od roku 568 do 21.

Nový!!: Dějiny Španělska a Leovigild · Vidět víc »

Letní olympijské hry 1992

XXV.

Nový!!: Dějiny Španělska a Letní olympijské hry 1992 · Vidět víc »

Liberalismus

Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.

Nový!!: Dějiny Španělska a Liberalismus · Vidět víc »

Lidová strana (Španělsko)

Vývoj počtu poslaneckých křesel získaných Lidovou aliancí (1977-1989) a Lidovou stranou (1989-2004) ve španělských volbách Lidová strana (Partido Popular, zkratka PP) je konzervativní politická strana ve Španělském království.

Nový!!: Dějiny Španělska a Lidová strana (Španělsko) · Vidět víc »

Louisiana (Nová Francie)

Louisiana byla územně-správní součást francouzské kolonie Nová Francie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Louisiana (Nová Francie) · Vidět víc »

Ludvík XIV.

Ludvík XIV. (5. září 1638 Château de Saint-Germain-en-Laye – 1. září 1715 Versailles), řečený Král Slunce (le Roi Soleil), nebo též Ludvík Veliký (Louis le Grand), byl francouzský král z rodu Bourbonů, vládnoucí v letech 1643–1715.

Nový!!: Dějiny Španělska a Ludvík XIV. · Vidět víc »

Ludvík XVI.

Ludvík XVI. (23. srpna 1754 – 21. ledna 1793) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1774–1792.

Nový!!: Dějiny Španělska a Ludvík XVI. · Vidět víc »

Lusitánie

Lusitánie (latinsky Lusitania) byla římská provincie v dnešním Portugalsku a přilehlém středozápadním Španělsku mezi ústím řeky Guadiany na jihu a dolním Dourem na severu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Lusitánie · Vidět víc »

Madrid

Madrid (španělsky také Madrid, IPA) je hlavní a největší město Španělska.

Nový!!: Dějiny Španělska a Madrid · Vidět víc »

Manuel de Godoy

#PŘESMĚRUJ Manuel Godoy.

Nový!!: Dějiny Španělska a Manuel de Godoy · Vidět víc »

Marcus Annaeus Lucanus

Marcus Annaeus Lucanus (3. listopadu 39 – 30. dubna 65), byl římský básník.

Nový!!: Dějiny Španělska a Marcus Annaeus Lucanus · Vidět víc »

Marcus Valerius Martialis

Marcus Valerius Martialis (mezi 40 a 43 Bilbilis, Španělsko – 102 tamt.) byl římský básník epigramů.

Nový!!: Dějiny Španělska a Marcus Valerius Martialis · Vidět víc »

Mariano Rajoy

Mariano Rajoy Brey (* 27. března 1955 Santiago de Compostela, Španělsko) je španělský právník a politik, předseda Lidové strany (PP) a od 21. prosince 2011 předseda vlády Španělska, kde vystřídal Josého Luise Zapatera.

Nový!!: Dějiny Španělska a Mariano Rajoy · Vidět víc »

Marie I. Tudorovna

Marie I. Tudorovna (18. února 1516 Greenwich – 17. listopadu 1558 Londýn) byla královna Anglie a Irska od 19.

Nový!!: Dějiny Španělska a Marie I. Tudorovna · Vidět víc »

Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská (1806)

Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská (27. duben 1806 – 22. srpen 1878) byla španělská královna, čtvrtá manželka Ferdinanda VII. Byla dcerou Františka I. Neapolsko-Sicilského a Marie Izabely Španělské.

Nový!!: Dějiny Španělska a Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská (1806) · Vidět víc »

Marie Kristina Rakouská

#PŘESMĚRUJ Marie Kristýna Rakouská.

Nový!!: Dějiny Španělska a Marie Kristina Rakouská · Vidět víc »

Marie Luisa Parmská

Marie Luisa Parmská (9. prosince 1751, Parma – 2. ledna 1819, Řím) byla parmskou princeznou z linie rodu Bourbon-Anjou a provdanou španělskou královnou, jíž se po manželově boku stala 14.

Nový!!: Dějiny Španělska a Marie Luisa Parmská · Vidět víc »

Maroko

Maroko, plným názvem Marocké království (berbersky ⵜⴰⴳⵍⴷⵉⵜ ⵏ ⵍⵎⵖⵔⵉⴱ), je monarchie v oblasti Maghrebu na nejzazším severozápadě Afriky.

Nový!!: Dějiny Španělska a Maroko · Vidět víc »

Marshallův plán

Marshallův plán, oficiálně Plán evropské obnovy (angl. European Recovery Program), byl přijat Kongresem USA 3. dubna 1948 s cílem organizovaně zabezpečit americkou pomoc poválečné Evropě.

Nový!!: Dějiny Španělska a Marshallův plán · Vidět víc »

Marxismus

Karl Marx a Friedrich Engels, otcové marxistického myšlení, montáž fotografií z 60. let 19. století Marxismus je metoda socioekonomické analýzy spojené s ekonomickou, politickou, společenskou teorií a praxí, vycházející z učení Karla Marxe a Friedricha Engelse a dále rozvíjená množstvím jejich následovníků.

Nový!!: Dějiny Španělska a Marxismus · Vidět víc »

Maurové

reconquisty ve Španělsku Znak Aragonie s useknutou hlavou Maura Maurové je historické označení obyvatel převážně arabského a berberského původu z muslimských oblastí severní Afriky (Maghrebu) a Pyrenejského poloostrova.

Nový!!: Dějiny Španělska a Maurové · Vidět víc »

Maxmilián I. Habsburský

Maxmilián I., v české literatuře též jako Maximilián I. (německy Maximilian I., 22. března 1459, Vídeňské Nové Město – 12. ledna 1519, Wels) byl rakouský arcivévoda z rodu Habsburků, syn císaře Fridricha III. a Eleonory Portugalské.

Nový!!: Dějiny Španělska a Maxmilián I. Habsburský · Vidět víc »

Málaga

Málaga, případně Malaga je přístavní město na jihu Španělska.

Nový!!: Dějiny Španělska a Málaga · Vidět víc »

Měšťanstvo

Měšťanstvo či buržoazie (z franc. bourgeoisie) je označení sociální vrstvy měšťanů čili plnoprávných obyvatel měst.

Nový!!: Dějiny Španělska a Měšťanstvo · Vidět víc »

Melilla

Melilla (berbersky Mritch nebo Mrič) je, vedle města Ceuta, jedním ze dvou španělských měst na Středomořském pobřeží severní Afriky.

Nový!!: Dějiny Španělska a Melilla · Vidět víc »

Mexiko

Mexiko, plným názvem Spojené státy mexické, španělsky Estados Unidos Mexicanos, je federativní republika na americkém kontinentě.

Nový!!: Dějiny Španělska a Mexiko · Vidět víc »

Mezinárodní měnový fond

Mezinárodní měnový fond (zkráceně MMF,: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN, jež si klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže.

Nový!!: Dějiny Španělska a Mezinárodní měnový fond · Vidět víc »

Miguel de Cervantes y Saavedra

Cervantesova socha v Madridu Miguel de Cervantes y Saavedra (29. září 1547 Alcalá de Henares – 22. dubna 1616, Madrid) byl španělský voják, prozaik, dramatik a spisovatel.

Nový!!: Dějiny Španělska a Miguel de Cervantes y Saavedra · Vidět víc »

Miguel Primo de Rivera

Miguel Primo de Rivera y Orbaneja, známý též pouze jako Primo de Rivera, (8. ledna 1870 Jerez de la Frontera – 16. března 1930 Paříž) byl španělský generál, který v letech 1923 až 1930 vládl Španělsku jako diktátor.

Nový!!: Dějiny Španělska a Miguel Primo de Rivera · Vidět víc »

Mississippi (řeka)

Mississippi (v jazyce místních indiánů „Velká řeka“) je nejdelší řeka Severní Ameriky a jedna z nejdelších řek na světě, která protéká Spojenými státy americkými od severu k jihu a ústí do Mexického zálivu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Mississippi (řeka) · Vidět víc »

Moriskové

Dénie Jako moriskové (šp. morisco, maurský) se označovali Maurové na španělských územích dobytých křesťany v reconquistě, kteří zůstali a přijali křest.

Nový!!: Dějiny Španělska a Moriskové · Vidět víc »

Muslim

Muslimská populace ve světě (v %) Modlící se muslimové v Káhiře, 1865, Jean-Léon Gérôme Muslimští Chuejové Muslim je vyznavač islámu, monoteistického abrahámovského náboženství.

Nový!!: Dějiny Španělska a Muslim · Vidět víc »

Nacionalismus

Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.

Nový!!: Dějiny Španělska a Nacionalismus · Vidět víc »

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

Nový!!: Dějiny Španělska a Nacismus · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Nový!!: Dějiny Španělska a Nacistické Německo · Vidět víc »

Napoleon Bonaparte

80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.

Nový!!: Dějiny Španělska a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Navarra

Navarra je historická země, provincie a současně jedno ze 17 autonomních společenství rozkládající se na severu Španělska.

Nový!!: Dějiny Španělska a Navarra · Vidět víc »

Národní konvent

Národní konvent (francouzsky Convention nationale) byl nejvyšším zákonodárným i výkonným orgánem ve Francii od 21. září 1792 do 26. října 1795.

Nový!!: Dějiny Španělska a Národní konvent · Vidět víc »

Neapolské království

Neapolské království (latinsky Regnum Neapolitanum, italsky Regno di Napoli), oficiálně Království sicilské (před majákem), bylo historickým státním útvarem na jihu Apeninského poloostrova s hlavním městem Neapolí v letech 1282–1816.

Nový!!: Dějiny Španělska a Neapolské království · Vidět víc »

Neolit

Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.

Nový!!: Dějiny Španělska a Neolit · Vidět víc »

New York

New York, oficiálně City of New York, v běžném užívání i New York City, je nejlidnatější město Spojených států amerických.

Nový!!: Dějiny Španělska a New York · Vidět víc »

Nový svět

Guillauma Delisla z roku 1774 Nový svět je označením pro Ameriku používané v některých historických kontextech od 16. století jako opak pojmu Starý svět, kterým se ve stejných kontextech označuje Eurafrasie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Nový svět · Vidět víc »

Obležení Alcázaru

Bitva o Alcázar, pevnost v Toledu, bráněnou frankistickými povstalci proti jednotkám republikánské vlády představuje jednu z bitev Španělské občanské války, která se navzdory svému nevelkému rozsahu velice promítla do průběhu celého konfliktu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Obležení Alcázaru · Vidět víc »

Odbory

Dům odborových svazů v Praze, dříve Ústřední rada odborů Odbory jsou právnickou osobou ve formě sdružení - především zaměstnanců, založené s cílem prosazovat pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy svých členů.

Nový!!: Dějiny Španělska a Odbory · Vidět víc »

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

Jeden z několika plakátů Správy ekonomické spolupráce (Economic Cooperation Administration – ECA) popularizující Marshallův plán v Evropě. Nápis praví: „Za jakékoholi počasí, prosperity dosáhneme pouze společně.“ Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD z angl. Organisation for Economic Co-operation and Development) je mezivládní organizace 38 ekonomicky velmi rozvinutých států světa, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky.

Nový!!: Dějiny Španělska a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj · Vidět víc »

Organizace spojených národů

Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.

Nový!!: Dějiny Španělska a Organizace spojených národů · Vidět víc »

Osa Berlín-Řím-Tokio

#PŘESMĚRUJ Osa Berlín–Řím–Tokio Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.

Nový!!: Dějiny Španělska a Osa Berlín-Řím-Tokio · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Nový!!: Dějiny Španělska a Osmanská říše · Vidět víc »

Osmdesátiletá válka

Osmdesátiletá válka neboli Nizozemská válka za nezávislost jsou označení období nizozemských povstání a bojů za nezávislost proti španělské nadvládě s pomocí Anglie a Francie mezi roky 1568 a 1648.

Nový!!: Dějiny Španělska a Osmdesátiletá válka · Vidět víc »

Osvícenství

d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.

Nový!!: Dějiny Španělska a Osvícenství · Vidět víc »

Paleolit

Paleolit (z řeckého πάλαιος palaios – „starý“ a λίθος lithos – kámen) neboli starší doba kamenná je označení nejstaršího a nejdelšího (99 %) období lidských dějin.

Nový!!: Dějiny Španělska a Paleolit · Vidět víc »

Papež

František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.

Nový!!: Dějiny Španělska a Papež · Vidět víc »

Partido Socialista Obrero Español

#PŘESMĚRUJ Španělská socialistická dělnická strana.

Nový!!: Dějiny Španělska a Partido Socialista Obrero Español · Vidět víc »

Partyzánská válka

poloostrovní války od portugalského malíře Roque Gameira. Termín „guerrilla“ vznikl během tohoto konfliktu, který probíhal na počátku 19. století. Francouzský partyzán Partyzánský boj (někdy zvaný též jako guerrilla (šp.), drobná válka či záškodnická válka) je forma vedení ozbrojeného konfliktu, která se vyhýbá velkým a rozhodujícím bitvám a soustředí se na drobné dílčí přepadové akce.

Nový!!: Dějiny Španělska a Partyzánská válka · Vidět víc »

Paternalismus

Paternalismus označuje vztah mezi dvěma subjekty (osobami, ale i státy, oblastmi či ekonomickými subjekty), z nichž jeden přistupuje ke druhému z nadřazené, ale současně otcovské a chránící pozice.

Nový!!: Dějiny Španělska a Paternalismus · Vidět víc »

Pedro Sánchez

Pedro Sánchez Pérez-Castejón (* 29. února 1972 Madrid) je španělský politik a ekonom, od června 2018 předseda vlády Španělského království.

Nový!!: Dějiny Španělska a Pedro Sánchez · Vidět víc »

Pelayo

Pelayo, latinsky Pelagius (pravděpodobně 685–737) byl vizigótský šlechtic, zakladatel Asturského království, jemuž kraloval od roku 718 až do své smrti roku 737.

Nový!!: Dějiny Španělska a Pelayo · Vidět víc »

Peru

Peru, plným názvem Peruánská republika, je stát nacházející se na severozápadě Jižní Ameriky.

Nový!!: Dějiny Španělska a Peru · Vidět víc »

Platón

Platón (řecky, latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n. l. – 347 př. n. l., též Platon) byl řecký filozof, pedagog a matematik.

Nový!!: Dějiny Španělska a Platón · Vidět víc »

Pohanství

Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).

Nový!!: Dějiny Španělska a Pohanství · Vidět víc »

Portoriko

Portoriko (španělsky Puerto Rico – bohatý přístav) je nezačleněné území Spojených států amerických, ležící v Karibském moři mezi ostrovy Hispaniola a souostrovím Malých Antil.

Nový!!: Dějiny Španělska a Portoriko · Vidět víc »

Portugalsko

Portugalsko, plným názvem Portugalská republika (portugalsky), je stát ležící na Pyrenejském poloostrově v jihozápadní Evropě, jehož území zahrnuje také makaronéská souostroví Azory a Madeira.

Nový!!: Dějiny Španělska a Portugalsko · Vidět víc »

Prezident Spojených států amerických

Prezident Spojených států amerických je hlavou Spojených států amerických.

Nový!!: Dějiny Španělska a Prezident Spojených států amerických · Vidět víc »

Protestantismus

95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.

Nový!!: Dějiny Španělska a Protestantismus · Vidět víc »

Protireformace

kostele Panny Marie Vítězné Protireformace, známá též jako katolická reformace, je termín obecně používaný pro reakci katolické církve na protestantskou reformaci, především potom na učení Martina Luthera.

Nový!!: Dějiny Španělska a Protireformace · Vidět víc »

První punská válka

První punská válka (264 až 241 př. n. l.) byla první z celkem tří punských válek vybojovaných mezi Kartágem a Římskou republikou.

Nový!!: Dějiny Španělska a První punská válka · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Dějiny Španělska a První světová válka · Vidět víc »

První tichomořská válka

Tichomořské války představovaly dva ozbrojené konflikty některých zemí Latinské Ameriky v 19. století, které měly teritoriální vztah k Tichému oceánu a Jižní Americe.

Nový!!: Dějiny Španělska a První tichomořská válka · Vidět víc »

Pyreneje

Mapa Ledovec pod Pico de Aneto Pyreneje (Pyrénées), evropské pohoří oddělující od zbytku Evropy Pyrenejský poloostrov, tvoří přirozenou hranici mezi Španělskem a Francií; v jednom z horských údolí se nalézá stát Andorra.

Nový!!: Dějiny Španělska a Pyreneje · Vidět víc »

Pyrenejský mír

bažantím ostrově'' Geopolitické důsledky pyrenejského míru (1659) Pyrenejským mírem byla uzavřena válka mezi Francií a Španělskem probíhající v letech 1635–1659, která byla původně součástí širšího konfliktu, třicetileté války.

Nový!!: Dějiny Španělska a Pyrenejský mír · Vidět víc »

Pyrenejský poloostrov

Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.

Nový!!: Dějiny Španělska a Pyrenejský poloostrov · Vidět víc »

Pythagoras

Pythagoras ze Sámu (přesněji Pýthagorás, řec. Πυθαγόρας ο Σάμιος, okolo 570 př. n. l. ostrov Samos – po 510 př. n. l. Krotón v jižní Itálii) byl řecký filozof, matematik, astronom i kněz.

Nový!!: Dějiny Španělska a Pythagoras · Vidět víc »

Rafael del Riego

Rafael del Riego y Flórez (9. dubna 1784 – 7. listopadu 1823) byl španělským generálem a liberálním politikem.

Nový!!: Dějiny Španělska a Rafael del Riego · Vidět víc »

Rakouští Habsburkové

Ferdinand I. Habsburský Maxmilián II. Rudolf II. Matyáš Habsburský Ferdinand II. Štýrský Ferdinand III. Ferdinand IV. Leopold I. Josef I. Karel VI. Marie Terezie Rakouští Habsburkové byli členové Habsburské dynastie vládnoucí v rakouském arcivévodství, římsko-německém císařství, Zemích Koruny české, v Uhrách, Chorvatsku a na území k nim náležejícím.

Nový!!: Dějiny Španělska a Rakouští Habsburkové · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Nový!!: Dějiny Španělska a Rakousko · Vidět víc »

Ríf

Ríf (berbersky) je pohoří a oblast v severním Maroku.

Nový!!: Dějiny Španělska a Ríf · Vidět víc »

Rífové

Poloha pohoří Ríf Rífové (Rífenové) je název skupiny berberských kmenů obývajících pohoří Ríf v severním Maroku; roku 1995 jejich početnost byla odhadnuta na zhruba 2 mln osob.

Nový!!: Dějiny Španělska a Rífové · Vidět víc »

Rýn

Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.

Nový!!: Dějiny Španělska a Rýn · Vidět víc »

Reconquista

Pojmem reconquista („znovudobytí“) v dějinách Pyrenejského poloostrova označuje období od jeho ovládnutí muslimy v 8.

Nový!!: Dějiny Španělska a Reconquista · Vidět víc »

Referendum

Referendum (z latinského referendus, které znamená „věc, o níž má být podána zpráva“), někdy též plebiscit, česky také všelidové hlasování, je rozhodnutí všech občanů nebo i všech obyvatel v otázkách zákonodárných nebo výkonných.

Nový!!: Dějiny Španělska a Referendum · Vidět víc »

Regent

době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.

Nový!!: Dějiny Španělska a Regent · Vidět víc »

Rekkared I.

Rekkared I. také Reccared I. (Reccaredus) (559–601 Toledo) byl vizigótským králem v Hispánii a Septimánii od roku 586 do roku 601.

Nový!!: Dějiny Španělska a Rekkared I. · Vidět víc »

Renesance

Brunelleschiho kopule je jednou z prvních a zároveň nejznámějších renesančních staveb, byla postavena v letech 1420–1434 Michelangelův David, vytesaný v letech 1501–1504, je jedním z proslulých děl renesančního sochařství Renesance (též renezance) je evropský umělecký sloh, který se rozšířil z Itálie a trval přibližně od 14. do 16. století.

Nový!!: Dějiny Španělska a Renesance · Vidět víc »

Republika

Portoriku roku 1937 Republika (z latinského res publica, věc veřejná) je forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce.

Nový!!: Dějiny Španělska a Republika · Vidět víc »

Roderich

Roderich (španělsky Rodrigo, arabsky ‏لذريق, Ludharíq, latinsky Rodericus či Rudericus) (7. století – 711) byl poslední král Vizogótské říše, vládnoucí krátkou dobu v letech 710–711.

Nový!!: Dějiny Španělska a Roderich · Vidět víc »

Romanizace (kultura)

Státy s romanskými jazyky Římská říše za vlády Trajána v roce 117 Romanizace byl proces postupného převládání římského vlivu v západní polovině Evropy, především na území podmaněném samotnými Římany, na němž zakládali římské provincie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Romanizace (kultura) · Vidět víc »

Rovníková Guinea

Rovníková Guinea, plným názvem Republika Rovníková Guinea, je přímořský stát ve Střední Africe.

Nový!!: Dějiny Španělska a Rovníková Guinea · Vidět víc »

Rusko

Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Nový!!: Dějiny Španělska a Rusko · Vidět víc »

Saguntum

#PŘESMĚRUJ Sagunto.

Nový!!: Dějiny Španělska a Saguntum · Vidět víc »

Sancho III. Navarrský

Sancho III.

Nový!!: Dějiny Španělska a Sancho III. Navarrský · Vidět víc »

Santiago de Compostela

Santiago de Compostela je město ve Španělsku, od roku 1982 hlavní město autonomního společenství Galicie a provincie A Coruña.

Nový!!: Dějiny Španělska a Santiago de Compostela · Vidět víc »

Sardinie

Sardinie je po Sicílii druhý největší ostrov ve Středozemním moři a jeden z 20 regionů Itálie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Sardinie · Vidět víc »

Scipio Africanus

Publius Cornelius Scipio Africanus (236 př. n. l. – 183 př. n. l.), případně také Scipio Africanus starší, byl římským politikem a vojevůdcem v době druhé punské války, v níž dosáhl nesmrtelné slávy jako vítěz nad Hannibalem.

Nový!!: Dějiny Španělska a Scipio Africanus · Vidět víc »

Sedmiletá válka

Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století – Velkou Británií, Pruskem, Portugalskem a některými německými státy jako předně Hannoverskem na straně jedné, Francií, Svatou říší římskou (Rakouskem a Saskem), Ruskem, Švédskem a Španělskem na straně druhé.

Nový!!: Dějiny Španělska a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Sefardové

#PŘESMĚRUJ Sefardští Židé.

Nový!!: Dějiny Španělska a Sefardové · Vidět víc »

Segovia

Segovia je město ve středním Španělsku severně od Madridu, středisko provincie Segovia v autonomním společenství Kastilie a León.

Nový!!: Dějiny Španělska a Segovia · Vidět víc »

Seneca

Seneca (bronz, ''Museo Archeologico, Neapol'') Lucius Annaeus Seneca (4 př. n. l. Cordóba, Španělsko – 65 Řím, Itálie) byl římský stoický filosof, dramatik, básník a politik, syn Senecy staršího a vychovatel císaře Nerona.

Nový!!: Dějiny Španělska a Seneca · Vidět víc »

Separatismus

Separatismus (výraz pochází z latinského základu sēparātiō – odloučení, oddělení, odtržení či rozdělení apod.; někdy se používá i pojem secesionismus) je snaha nebo tendence k oddělení (separaci, secesi) a osamostatnění; nejčastěji určitého státního území, může se ale definovat např.

Nový!!: Dějiny Španělska a Separatismus · Vidět víc »

Severní Afrika

Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Severní Afrika · Vidět víc »

Severoatlantická aliance

Severoatlantická aliance nebo též Atlantická aliance, Severoatlantický pakthttps://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo.

Nový!!: Dějiny Španělska a Severoatlantická aliance · Vidět víc »

Sevilla

Sevilla je město ležící na jihu Španělska.

Nový!!: Dějiny Španělska a Sevilla · Vidět víc »

Seznam španělských vládců

Seznam španělských vládců obsahuje chronologicky řazené krále a prezidenty Španělska, počínaje prvním králem Karlem I. a konče vládnoucím Filipem VI. Karel I. byl nejstarším synem kastilské a leónské královny Jany I. a vnukem aragonského krále Ferdinanda II. Po jejich smrti sjednotil Aragonské, Kastilské a Leóské království s Barcelonským hrabstvím a ostrovem Mallorka a stal se králem španělským.

Nový!!: Dějiny Španělska a Seznam španělských vládců · Vidět víc »

Sicílie

Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.

Nový!!: Dějiny Španělska a Sicílie · Vidět víc »

Siglo de Oro

El Greco: ''Pohřeb hraběte Orgaze'' (detail) Siglo de Oro (ve španělštině doslova Století zlata, Zlaté století) je označení pro období, kdy Španělsko za vlády Habsburků zažívalo největší kulturní a politický rozmach ve svých dějinách: tedy v pozdní renesanci, resp.

Nový!!: Dějiny Španělska a Siglo de Oro · Vidět víc »

Simón Bolívar

Simón José Antonio de la Santísima Trinidad Bolívar y Palacios Ponte Blanco (24. července 1783 San Mateo u Caracasu, Nová Granada, dnes Venezuela – 17. prosince 1830 Santa Marta, Kolumbie) byl venezuelský generál a politik, jeden z hlavních představitelů jihoamerického boje za nezávislost na Španělsku.

Nový!!: Dějiny Španělska a Simón Bolívar · Vidět víc »

Slavná revoluce (Španělsko)

Manifestace 29. září 1868 Slavná revoluce (španělsky: la Gloriosa nebo la Septembrina) byla politickým převratem, který proběhl ve Španělsku v roce 1868.

Nový!!: Dějiny Španělska a Slavná revoluce (Španělsko) · Vidět víc »

Socialismus

Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.

Nový!!: Dějiny Španělska a Socialismus · Vidět víc »

Sofie Řecká

Sofie Řecká (rozená Sofia Margarita Viktoria Frideriki Glyksburgk, řecky:, * 2. listopadu 1938, Atény), je bývalá královna Španělska, kterou byla v letech 1975–2014, po dobu vlády svého manžela Jana Karla I. Sofe se v roce 1962 provdala za tehdejšího španělského infanta Juana Carlose a po nástupu svého manžela na trůn v roce 1975 se stala španělskou královnou.

Nový!!: Dějiny Španělska a Sofie Řecká · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Nový!!: Dějiny Španělska a Sovětský svaz · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

Nový!!: Dějiny Španělska a Spojené království · Vidět víc »

Spojené provincie nizozemské

Spojené provincie nizozemské, oficiálně zvané Republika spojených nizozemských provincií (či Republika sedmi spojených provincií, nizozemsky: Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden), také označovaná jako Republika sedmi Nizozemských provincií, byly historickým státním útvarem na území dnešního Nizozemska, vzniklým dne 26. července 1581 a existujícím do 18. ledna 1795, kdy byla vyhlášena na Francii závislá Batávská republika.

Nový!!: Dějiny Španělska a Spojené provincie nizozemské · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Nový!!: Dějiny Španělska a Spojené státy americké · Vidět víc »

Starověké Řecko

Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.

Nový!!: Dějiny Španělska a Starověké Řecko · Vidět víc »

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.

Nový!!: Dějiny Španělska a Starověký Řím · Vidět víc »

Státní převrat

Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état, je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě.

Nový!!: Dějiny Španělska a Státní převrat · Vidět víc »

Státní převrat ve Španělsku (1981)

Státní převrat ve Španělsku 23.

Nový!!: Dějiny Španělska a Státní převrat ve Španělsku (1981) · Vidět víc »

Střední Amerika

7 států běžně započítávaných do Střední Ameriky Střední Amerika je pomyslná část amerického kontinentu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Střední Amerika · Vidět víc »

Středomoří

Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.

Nový!!: Dějiny Španělska a Středomoří · Vidět víc »

Středověk

Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.

Nový!!: Dějiny Španělska a Středověk · Vidět víc »

Studená válka

Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.

Nový!!: Dějiny Španělska a Studená válka · Vidět víc »

Svatá říše římská

Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.

Nový!!: Dějiny Španělska a Svatá říše římská · Vidět víc »

Svébové

Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace. Svébové (též Suebové, Svévové, Švábové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.

Nový!!: Dějiny Španělska a Svébové · Vidět víc »

Světové obchodní centrum

Světové obchodní centrum (World Trade Center, zkráceně WTC) byl komplex sedmi kancelářských budov, který se stal dominantou čtvrti Manhattan, v New Yorku ve Spojených státech.

Nový!!: Dějiny Španělska a Světové obchodní centrum · Vidět víc »

Taifas

#PŘESMĚRUJ Taifská království.

Nový!!: Dějiny Španělska a Taifas · Vidět víc »

Tárik ibn Zijád

Tárik ibn Zijád (? – 720?) (arabsky طارق بن زياد), známý ve španělské historii a legendách jako Taric el Tuerto (Tárik jednooký), byl propuštěncem a vojenským velitelem, který vstoupil do služeb Músy ibn Nusajra, dobyvatele severozápadní Afriky (dnes nazývané jako Maghreb) v letech 708–711.

Nový!!: Dějiny Španělska a Tárik ibn Zijád · Vidět víc »

Třicetiletá válka

Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.

Nový!!: Dějiny Španělska a Třicetiletá válka · Vidět víc »

Terorismus

Světového obchodního centra Bombový útok na hotel Marriott v Islamabádu. Okolo 35 000 Pákistánců zemřelo v posledních letech na následky terorismu"http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-13318673 Pakistan: A failed state or a clever gambler?". BBC News. May 7, 2011. útoku v roce 2011 Terorismus je užití násilí nebo hrozby násilím za účelem zastrašit protivníka a dosáhnout politických (případně politicko-náboženských) cílů.

Nový!!: Dějiny Španělska a Terorismus · Vidět víc »

Teroristické útoky 11. září 2001

Sochu Svobody Útoky z 11.

Nový!!: Dějiny Španělska a Teroristické útoky 11. září 2001 · Vidět víc »

Tizian

Tizian (také Titian, plným jménem Tiziano Vecellio či Vecelli 1477/80, pravděpodobněji 1488/90Ricketts M. Tizian. In: Renesance. Mistři světového malířství. Vydalo REBO Productions CZ, 2005. Str. 373. Pieve di Cadore (Benátsko) – 27. srpen 1576 Benátky) byl benátský pozdně renesanční malíř, přední zástupce italské malby své doby.

Nový!!: Dějiny Španělska a Tizian · Vidět víc »

Toledo

Toledo je město v Kastilii ve středním Španělsku, 70 km jihozápadně od Madridu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Toledo · Vidět víc »

Tordesillaská smlouva

Rozdělení světa mezi Španělsko a Portugalsko podle Tordesillaské smlouvy (plná fialová čára) Tordesillaská smlouva či též smlouva z Tordesillas byla smlouvou o rozdělení světa mezi Španělsko a Portugalsko.

Nový!!: Dějiny Španělska a Tordesillaská smlouva · Vidět víc »

Toulouse

Toulouse je město v jihozápadní Francii na řece Garonně, 580 km jižně od Paříže.

Nový!!: Dějiny Španělska a Toulouse · Vidět víc »

Tours

Katedrála, západní průčelí (1426–1547) Interiér, chór (13. stol.) Kostel St. Julien Věž Karla Velikého Tourský groš (1270) ulička ve starém městě Tours je historické město v západní Francii, hlavní město departementu Indre-et-Loire.

Nový!!: Dějiny Španělska a Tours · Vidět víc »

Tovaryšstvo Ježíšovo

Tovaryšstvo Ježíšovo (Societas Iesu, ve zkratce SI, případně její mutaci pro užívaný jazyk, v češtině SJ, dříve TJ, hovorově jezuitský řád nebo jezuité) je jeden z největších a nejvýznamnějších řeholních řádů římskokatolické církve.

Nový!!: Dějiny Španělska a Tovaryšstvo Ježíšovo · Vidět víc »

Tribut

Tribut (tributum) je platba (finanční nebo naturální) placená vládcem jiným panovníkům.

Nový!!: Dějiny Španělska a Tribut · Vidět víc »

Trinidad

Trinidad je ostrov v Karibském moři.

Nový!!: Dějiny Španělska a Trinidad · Vidět víc »

Umajjovci

Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750.

Nový!!: Dějiny Španělska a Umajjovci · Vidět víc »

Univerzita

Univerzita (z lat. universitas.

Nový!!: Dějiny Španělska a Univerzita · Vidět víc »

Univerzita v Salamance

Univerzita v Salamance (španělsky: Universidad de Salamanca; latinsky:Universitas Studii Salamanticensis) je nejstarší univerzitou Španělska a čtvrtou nejstarší v Evropě.

Nový!!: Dějiny Španělska a Univerzita v Salamance · Vidět víc »

Utrechtský mír

První vydání smlouvy vytisknuté vlevo roku 1713 ve španělštině, vpravo výtisk z roku 1714 v latině a angličtině Utrechtský mír je označení pro mírovou smlouvu uzavřenou 11. dubna 1713 v nizozemském městě Utrecht mezi Francií a Španělskem na jedné straně a Velkou Británií, Nizozemím, Portugalskem, Savojskem a Pruskem na straně druhé.

Nový!!: Dějiny Španělska a Utrechtský mír · Vidět víc »

Valencie

Jedním ze dvou mostů přes bývalé koryto Turie v Městě umění. https://zemesveta.cz/valencie-pod-ochranou-netopyra/ zemesveta.cz Valencie (valencijsky València) je město, ležící na Costa del Azahar (volný český překlad Pobřeží pomerančového květu), což je průmyslová oblast při Valencijském zálivu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Valencie · Vidět víc »

Vandalové

Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.

Nový!!: Dějiny Španělska a Vandalové · Vidět víc »

Vatikán

Vatikán, plným názvem Městský stát Vatikán, je vnitrozemský městský stát tvořící enklávu uvnitř Říma, hlavního města Itálie.

Nový!!: Dějiny Španělska a Vatikán · Vidět víc »

Válka o španělské dědictví

Válka o španělské dědictví (1701–1714) představovala největší ozbrojený konflikt první poloviny 18. století.

Nový!!: Dějiny Španělska a Válka o španělské dědictví · Vidět víc »

Velká francouzská revoluce

Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.

Nový!!: Dějiny Španělska a Velká francouzská revoluce · Vidět víc »

Velká hospodářská krize

Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.

Nový!!: Dějiny Španělska a Velká hospodářská krize · Vidět víc »

Vespasianus

Titus Flavius Vespasianus (17. listopadu 9, Falacrinae – 23. června 79, Aquae Cutiliae), běžně známý jako Vespasianus (česky Vespasián), byl římský císař od roku 69 až do své smrti.

Nový!!: Dějiny Španělska a Vespasianus · Vidět víc »

Vestfálský mír

Vestfálský mír, uzavřený 24. října 1648, byl soubor dvou smluv, Münsterské a Osnabrücké, ukončující třicetiletou a osmdesátiletou válku.

Nový!!: Dějiny Španělska a Vestfálský mír · Vidět víc »

Viktor Emanuel II.

Alessandro Duroni: Viktor Emanuel II. (před 1870) Viktor Emanuel II., ital. Vittorio Emanuele II Carignano nebo Vittorio Emanuele di Savoia, (14. března 1820, Turín – 9. ledna 1878, Řím) byl v letech 1849 až 1861 král Sardinie a od roku 1861 první král sjednocené Itálie s čestným titulem „Otec vlasti“.

Nový!!: Dějiny Španělska a Viktor Emanuel II. · Vidět víc »

Viriathus

Viriathus (okolo 180 př. n. l. – 139 př. n. l., portugalsky Viriato) byl prý původně prostým pastýřem, nakonec se však stal vůdcem významného povstání keltiberského kmene Lusitánů proti Římanům.

Nový!!: Dějiny Španělska a Viriathus · Vidět víc »

Vizigótská říše

Vizigótská říše nebo Království Vizigótů (latinsky Regnum Visigothorum, gótsky Gutþiuda Þiudinassus) je označení pro raně středověké barbarské království germánských Vizigótů, které existovalo v jihozápadní Evropě přibližně v letech 418–720.

Nový!!: Dějiny Španělska a Vizigótská říše · Vidět víc »

Volební právo

Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020, volební místnost v Olomouci. Volební právo znamená právo občanů účastnit se voleb do státních a samosprávných orgánů a funkcí.

Nový!!: Dějiny Španělska a Volební právo · Vidět víc »

Zaragoza

Palác Aljafería (11.–16. stol.) Palác Aljafería, Patio sv. Isabely Katedrála S. Maria del Pilar Katedrála, jižní průčelí Most třetího tisíciletí (2008) Zaragoza je hlavním městem autonomního společenství Aragonie a provincie Zaragoza.

Nový!!: Dějiny Španělska a Zaragoza · Vidět víc »

Západní Indie

Malé Antily Západní Indie je historické souhrnné pojmenování pro antilské ostrovy a bahamské souostroví, v širším pojetí pak celého amerického kontinentu.

Nový!!: Dějiny Španělska a Západní Indie · Vidět víc »

Západní Sahara

Západní Sahara (arabsky, berbersky Taneẓṛuft Tutrimt, španělsky Sáhara Occidental, anglicky Western Sahara) je sporné území v severozápadní Africe u atlantského pobřeží.

Nový!!: Dějiny Španělska a Západní Sahara · Vidět víc »

Západořímská říše

Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.

Nový!!: Dějiny Španělska a Západořímská říše · Vidět víc »

1. století

1.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1. století · Vidět víc »

10. říjen

10.

Nový!!: Dějiny Španělska a 10. říjen · Vidět víc »

10. století

10.

Nový!!: Dějiny Španělska a 10. století · Vidět víc »

1000

1000 (M) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře začal v pondělí.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1000 · Vidět víc »

1000 př. n. l.

#PŘESMĚRUJ 10. století př. n. l.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1000 př. n. l. · Vidět víc »

1028

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1028 · Vidět víc »

1085

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1085 · Vidět víc »

11. březen

11.

Nový!!: Dějiny Španělska a 11. březen · Vidět víc »

11. století př. n. l.

1069 př.

Nový!!: Dějiny Španělska a 11. století př. n. l. · Vidět víc »

12. říjen

12.

Nový!!: Dějiny Španělska a 12. říjen · Vidět víc »

12. století

Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.

Nový!!: Dějiny Španělska a 12. století · Vidět víc »

1212

Rok 1212 (MCCXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1212 · Vidět víc »

1230

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1230 · Vidět víc »

1238

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1238 · Vidět víc »

13. červenec

13.

Nový!!: Dějiny Španělska a 13. červenec · Vidět víc »

13. století

Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.

Nový!!: Dějiny Španělska a 13. století · Vidět víc »

14. duben

14.

Nový!!: Dějiny Španělska a 14. duben · Vidět víc »

14. století

Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 14. století · Vidět víc »

1442

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1442 · Vidět víc »

1469

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1469 · Vidět víc »

1480

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1480 · Vidět víc »

1492

Země Koruny české.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1492 · Vidět víc »

1494

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1494 · Vidět víc »

1499

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1499 · Vidět víc »

1504

Rok 1504 (MDIV) byl přestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v pondělí.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1504 · Vidět víc »

1506

Rok 1506 (MDVI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal ve čtvrtek.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1506 · Vidět víc »

1516

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1516 · Vidět víc »

1519

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1519 · Vidět víc »

1520

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1520 · Vidět víc »

1521

Rok 1521 (MDXXI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v úterý.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1521 · Vidět víc »

1522

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1522 · Vidět víc »

1533

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1533 · Vidět víc »

1548

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1548 · Vidět víc »

1556

Česko.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1556 · Vidět víc »

1559

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1559 · Vidět víc »

1568

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1568 · Vidět víc »

1571

1571 (MDLXXI) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1571 · Vidět víc »

1581

1581 (MDLXXXI) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1581 · Vidět víc »

1588

1588 (MDLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1588 · Vidět víc »

1598

1598 (MDXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1598 · Vidět víc »

16. století

Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 16. století · Vidět víc »

1621

1621 (MDCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1621 · Vidět víc »

1640

1640 (MDCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1640 · Vidět víc »

1648

1648 (MDCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1648 · Vidět víc »

1659

1659 (MDCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1659 · Vidět víc »

1665

1665 (MDCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1665 · Vidět víc »

17. červenec

17.

Nový!!: Dějiny Španělska a 17. červenec · Vidět víc »

1700

1700 (MDCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1700 · Vidět víc »

1704

1704 (MDCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1704 · Vidět víc »

1709

1709 (MDCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1709 · Vidět víc »

1746

1746 (MDCCXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1746 · Vidět víc »

1759

1759 (MDCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1759 · Vidět víc »

1767

1767 (MDCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1767 · Vidět víc »

1788

1788 (MDCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1788 · Vidět víc »

1793

1793 (MDCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1793 · Vidět víc »

1795

1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1795 · Vidět víc »

1796

1796 (MDCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1796 · Vidět víc »

1802

1802 (MDCCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1802 · Vidět víc »

1805

1805 (MDCCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1805 · Vidět víc »

1807

1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1807 · Vidět víc »

1808

1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1808 · Vidět víc »

1810

1810 (MDCCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1810 · Vidět víc »

1812

1812 (MDCCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1812 · Vidět víc »

1813

1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1813 · Vidět víc »

1814

1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1814 · Vidět víc »

1820

1820 (MDCCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1820 · Vidět víc »

1823

1823 (MDCCCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1823 · Vidět víc »

1824

1824 (MDCCCXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1824 · Vidět víc »

1833

1833 (MDCCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1833 · Vidět víc »

1834

1834 (MDCCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1834 · Vidět víc »

1843

1843 (MDCCCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1843 · Vidět víc »

1856

1856 (MDCCCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1856 · Vidět víc »

1868

1868 (MDCCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1868 · Vidět víc »

1870

1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1870 · Vidět víc »

1873

1873 (MDCCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1873 · Vidět víc »

1874

1874 (MDCCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1874 · Vidět víc »

1876

1876 (MDCCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1876 · Vidět víc »

1885

1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1885 · Vidět víc »

1886

1886 (MDCCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1886 · Vidět víc »

1895

1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1895 · Vidět víc »

19 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 19 př. n. l. · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

Nový!!: Dějiny Španělska a 19. století · Vidět víc »

1902

1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1902 · Vidět víc »

1909

1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1909 · Vidět víc »

1910

1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1910 · Vidět víc »

1917

1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1917 · Vidět víc »

1921

1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1921 · Vidět víc »

1923

1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1923 · Vidět víc »

1930

1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1930 · Vidět víc »

1931

1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1931 · Vidět víc »

1932

1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1932 · Vidět víc »

1933

1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1933 · Vidět víc »

1934

1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1934 · Vidět víc »

1936

1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1936 · Vidět víc »

1938

1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1938 · Vidět víc »

1939

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1939 · Vidět víc »

1943

1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1943 · Vidět víc »

1945

1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1945 · Vidět víc »

1946

1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1946 · Vidět víc »

1947

1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1947 · Vidět víc »

1948

1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1948 · Vidět víc »

1953

1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1953 · Vidět víc »

1955

1955 (MCMLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1955 · Vidět víc »

1956

1956 (MCMLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1956 · Vidět víc »

1969

1969 (MCMLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1969 · Vidět víc »

1975

1975 (MCMLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1975 · Vidět víc »

1976

1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1976 · Vidět víc »

1977

1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1977 · Vidět víc »

1978

1978 (MCMLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1978 · Vidět víc »

1981

1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1981 · Vidět víc »

1982

1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1982 · Vidět víc »

1986

1986 (MCMLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1986 · Vidět víc »

1992

1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1992 · Vidět víc »

1996

1996 (MCMXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Španělska a 1996 · Vidět víc »

2. duben

2.

Nový!!: Dějiny Španělska a 2. duben · Vidět víc »

2. leden

2.

Nový!!: Dějiny Španělska a 2. leden · Vidět víc »

2. století př. n. l.

2.

Nový!!: Dějiny Španělska a 2. století př. n. l. · Vidět víc »

20. listopad

20.

Nový!!: Dějiny Španělska a 20. listopad · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

Nový!!: Dějiny Španělska a 20. století · Vidět víc »

2004

Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.

Nový!!: Dějiny Španělska a 2004 · Vidět víc »

2008

Rok 2008 (MMVIII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.

Nový!!: Dějiny Španělska a 2008 · Vidět víc »

201 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 201 př. n. l. · Vidět víc »

205 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 205 př. n. l. · Vidět víc »

209 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 209 př. n. l. · Vidět víc »

21. říjen

21.

Nový!!: Dějiny Španělska a 21. říjen · Vidět víc »

218 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 218 př. n. l. · Vidět víc »

219 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 219 př. n. l. · Vidět víc »

23. únor

23.

Nový!!: Dějiny Španělska a 23. únor · Vidět víc »

237 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 237 př. n. l. · Vidět víc »

24. březen

24.

Nový!!: Dějiny Španělska a 24. březen · Vidět víc »

241 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 241 př. n. l. · Vidět víc »

264 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 264 př. n. l. · Vidět víc »

28. březen

28.

Nový!!: Dějiny Španělska a 28. březen · Vidět víc »

3. listopad

3.

Nový!!: Dějiny Španělska a 3. listopad · Vidět víc »

3. století

3.

Nový!!: Dějiny Španělska a 3. století · Vidět víc »

3. tisíciletí př. n. l.

3.

Nový!!: Dějiny Španělska a 3. tisíciletí př. n. l. · Vidět víc »

406

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 406 · Vidět víc »

418

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 418 · Vidět víc »

5. století

5.

Nový!!: Dějiny Španělska a 5. století · Vidět víc »

507

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 507 · Vidět víc »

560

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 560 · Vidět víc »

6. století

6.

Nový!!: Dějiny Španělska a 6. století · Vidět víc »

7. století př. n. l.

Sedmé století před naším letopočtem začalo v roce 700 př. n. l. a skončilo v roce 601 př. n. l. Bylo to období, kdy na Apeninském poloostrově vzkvétala civilizace Etrusků.

Nový!!: Dějiny Španělska a 7. století př. n. l. · Vidět víc »

711

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 711 · Vidět víc »

718

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 718 · Vidět víc »

722

Rok 722 (DCCXXII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Španělska a 722 · Vidět víc »

732

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 732 · Vidět víc »

737

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 737 · Vidět víc »

778

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Španělska a 778 · Vidět víc »

8. století

8.

Nový!!: Dějiny Španělska a 8. století · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Dějiny Španělska v pravěku a starověku, Španělské dějiny.

Uniepedie je mapa koncept nebo sémantické sítě organizovány jako encyklopedie nebo slovníku. To dává stručný definici každého pojmu a jeho vztahů.

Toto je obrovská on-line mentální mapa, která slouží jako základ pro koncepčních diagramů. Je to zdarma k použití a každý článek nebo dokument lze stáhnout. Je to nástroj, zdroj nebo odkaz na studium, výzkum, vzdělání, učení, nebo učení, které mohou být použity učiteli, pedagogy, žáky a studenty; pro akademický svět: pro školní, základním, středním, střední školy, střední, vysoké školy, technické vzdělání, vysoké školy, univerzity, vysokoškolák, mistři nebo doktorandském studiu; po dokladech, zprávy, projekty, nápady, dokumentace, průzkumy, souhrny, nebo práce. Zde je definice, vysvětlení, popis, nebo význam každá významná, na které budete potřebovat informace, a seznam jejich přidružené pojmů jako slovníčku. K dispozici v čeština, angličtina, španělština, portugalština, japonština, čínština, francouzština, němčina, italština, polština, nizozemština, ruština, arabština, hindština, švédština, ukrajinština, maďarština, katalánština, hebrejština, dánština, finština, indonéština, norština, rumunština, turečtina, vietnamština, korejština, thajština, řecký, bulharský, chorvatský, slovák, lithuanian, filipínský, lotyšský, estonština a slovinský. Více jazyků brzy.

Všechny informace se extrahuje z Wikipedie, a je k dispozici pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported.

Uniepedie není podporována ani spojena s nadací Wikimedia Foundation.

Google Play, Android a logo Google Play jsou ochranné známky společnosti Google Inc.

Zásady ochrany osobních údajů

OdchozíPřicházející