Podobnosti mezi Edvard Beneš a Protektorát Čechy a Morava
Edvard Beneš a Protektorát Čechy a Morava mají 28 věci společné (v Uniepedie): Češi, České Budějovice, Československý odboj (1939–1945), Československo, Berlín, Brno, Druhá republika, Emil Hácha, Francie, Itálie, Josif Vissarionovič Stalin, Mnichovská dohoda, Nacistické Německo, Německá okupace Čech, Moravy a Slezska, Oběti nacistického Německa v Československu, Polsko, Praha, Prozatímní státní zřízení, První světová válka, Rumunsko, Rusko, Slovenská republika (1939–1945), Sovětský svaz, Spojenci (druhá světová válka), Univerzita Karlova, Vojenská okupace, 19. červen, 28. říjen.
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Edvard Beneš a Češi · Protektorát Čechy a Morava a Češi ·
České Budějovice
České Budějovice (v místním nářečí Budějce;, popřípadě) jsou statutární město v okrese České Budějovice a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje.
Edvard Beneš a České Budějovice · Protektorát Čechy a Morava a České Budějovice ·
Československý odboj (1939–1945)
Reinharda Heydricha Petschkova paláce, uctívající památku umučených obětí okupace Československý odboj (1939–1945), zvaný též druhý československý odboj, bylo odbojové hnutí, které se začalo formovat bezprostředně po německé okupaci Čech a Moravy a založení Slovenského státu v březnu 1939 a skončil s porážkou nacistického Německa a osvobozením posledních částí Československa v roce 1945.
Edvard Beneš a Československý odboj (1939–1945) · Protektorát Čechy a Morava a Československý odboj (1939–1945) ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Edvard Beneš a Československo · Protektorát Čechy a Morava a Československo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Edvard Beneš · Berlín a Protektorát Čechy a Morava ·
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Brno a Edvard Beneš · Brno a Protektorát Čechy a Morava ·
Druhá republika
Druhá republika je označení pro politický systém Československa v období od 1. října 1938 do 15. března 1939, tedy v období od mnichovské dohody do německé okupace Čech a Moravy.
Druhá republika a Edvard Beneš · Druhá republika a Protektorát Čechy a Morava ·
Emil Hácha
Emil Dominik Josef Hácha (12. července 1872 Trhové Sviny – 27. června 1945 Praha) byl český právník, úředník a politik.
Edvard Beneš a Emil Hácha · Emil Hácha a Protektorát Čechy a Morava ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Edvard Beneš a Francie · Francie a Protektorát Čechy a Morava ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Edvard Beneš a Itálie · Itálie a Protektorát Čechy a Morava ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Edvard Beneš a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Protektorát Čechy a Morava ·
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Edvard Beneš a Mnichovská dohoda · Mnichovská dohoda a Protektorát Čechy a Morava ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Edvard Beneš a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Protektorát Čechy a Morava ·
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj.
Edvard Beneš a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Protektorát Čechy a Morava ·
Oběti nacistického Německa v Československu
Německá vyhláška o popravených Češích Mezi oběti nacistického Německa z Československa patří osoby, které zahynuly v bezprostředním důsledku nacistické okupace.
Edvard Beneš a Oběti nacistického Německa v Československu · Oběti nacistického Německa v Československu a Protektorát Čechy a Morava ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Edvard Beneš a Polsko · Polsko a Protektorát Čechy a Morava ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Edvard Beneš a Praha · Praha a Protektorát Čechy a Morava ·
Prozatímní státní zřízení
Prozatímní státní zřízení (slovensky Dočasné štátne zriadenie) byl oficiální název československé exilové vlády v Londýně v období existence protektorátu Čechy a Morava a první Slovenské republiky během druhé světové války.
Edvard Beneš a Prozatímní státní zřízení · Protektorát Čechy a Morava a Prozatímní státní zřízení ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Edvard Beneš a První světová válka · Protektorát Čechy a Morava a První světová válka ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Edvard Beneš a Rumunsko · Protektorát Čechy a Morava a Rumunsko ·
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Edvard Beneš a Rusko · Protektorát Čechy a Morava a Rusko ·
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945.
Edvard Beneš a Slovenská republika (1939–1945) · Protektorát Čechy a Morava a Slovenská republika (1939–1945) ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Edvard Beneš a Sovětský svaz · Protektorát Čechy a Morava a Sovětský svaz ·
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
Edvard Beneš a Spojenci (druhá světová válka) · Protektorát Čechy a Morava a Spojenci (druhá světová válka) ·
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.
Edvard Beneš a Univerzita Karlova · Protektorát Čechy a Morava a Univerzita Karlova ·
Vojenská okupace
Polsku (Brest-Litovsk, 20. září 1939) Vojenská okupace je dočasná kontrola nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.
Edvard Beneš a Vojenská okupace · Protektorát Čechy a Morava a Vojenská okupace ·
19. červen
19.
19. červen a Edvard Beneš · 19. červen a Protektorát Čechy a Morava ·
28. říjen
28.
28. říjen a Edvard Beneš · 28. říjen a Protektorát Čechy a Morava ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Edvard Beneš a Protektorát Čechy a Morava
- To, co mají společné Edvard Beneš a Protektorát Čechy a Morava
- Podobnosti mezi Edvard Beneš a Protektorát Čechy a Morava
Srovnání mezi Edvard Beneš a Protektorát Čechy a Morava
Edvard Beneš má 254 vztahy, zatímco Protektorát Čechy a Morava má 272. Jak oni mají společné 28, index Jaccard je 5.32% = 28 / (254 + 272).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Edvard Beneš a Protektorát Čechy a Morava. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: