Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Edvard Beneš a Slovenská republika (1939–1945)
Edvard Beneš a Slovenská republika (1939–1945) mají 31 věci společné (v Uniepedie): Švýcarsko, Češi, Československý odboj (1939–1945), Československo, Berlín, Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě, Druhá republika, Emil Hácha, Hlinkova slovenská ľudová strana, Itálie, Josif Vissarionovič Stalin, Jugoslávie, Košice, Komunistická strana Slovenska (1939), Ministr zahraničí, Mnichovská dohoda, Nacistické Německo, Německá okupace Čech, Moravy a Slezska, Polsko, Prozatímní státní zřízení, První republika, Rumunsko, Slované, Slováci, Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Spojenci (druhá světová válka), 21. červenec, 28. říjen, ..., 7. říjen. Rozbalte index (1 více) »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Švýcarsko a Edvard Beneš · Švýcarsko a Slovenská republika (1939–1945) ·
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Edvard Beneš a Češi · Slovenská republika (1939–1945) a Češi ·
Československý odboj (1939–1945)
Reinharda Heydricha Petschkova paláce, uctívající památku umučených obětí okupace Československý odboj (1939–1945), zvaný též druhý československý odboj, bylo odbojové hnutí, které se začalo formovat bezprostředně po německé okupaci Čech a Moravy a založení Slovenského státu v březnu 1939 a skončil s porážkou nacistického Německa a osvobozením posledních částí Československa v roce 1945.
Edvard Beneš a Československý odboj (1939–1945) · Slovenská republika (1939–1945) a Československý odboj (1939–1945) ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Edvard Beneš a Československo · Slovenská republika (1939–1945) a Československo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Edvard Beneš · Berlín a Slovenská republika (1939–1945) ·
Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě
Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě (dále UKB) představuje samostatnou sbírku digitalizovaných knižních dokumentů a digitalizované periodik, starých tisků, rukopisů, hudebnin či monografií.
Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě a Edvard Beneš · Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě a Slovenská republika (1939–1945) ·
Druhá republika
Druhá republika je označení pro politický systém Československa v období od 1. října 1938 do 15. března 1939, tedy v období od mnichovské dohody do německé okupace Čech a Moravy.
Druhá republika a Edvard Beneš · Druhá republika a Slovenská republika (1939–1945) ·
Emil Hácha
Emil Dominik Josef Hácha (12. července 1872 Trhové Sviny – 27. června 1945 Praha) byl český právník, úředník a politik.
Edvard Beneš a Emil Hácha · Emil Hácha a Slovenská republika (1939–1945) ·
Hlinkova slovenská ľudová strana
Hlinkova slovenská ľudová strana (česky Hlinkova slovenská lidová strana, HSLS) byla slovenská pravicová politická strana působící na Slovensku v první polovině 20. století.
Edvard Beneš a Hlinkova slovenská ľudová strana · Hlinkova slovenská ľudová strana a Slovenská republika (1939–1945) ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Edvard Beneš a Itálie · Itálie a Slovenská republika (1939–1945) ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Edvard Beneš a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Slovenská republika (1939–1945) ·
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Edvard Beneš a Jugoslávie · Jugoslávie a Slovenská republika (1939–1945) ·
Košice
Hlavní ulice od divadla k severu Košice jsou druhé nejlidnatější město Slovenska a přirozená metropole východoslovenského regionu.
Edvard Beneš a Košice · Košice a Slovenská republika (1939–1945) ·
Komunistická strana Slovenska (1939)
Komunistická strana Slovenska (zkratka KSS) byla komunistická strana na Slovensku, existující v letech 1939–1948.
Edvard Beneš a Komunistická strana Slovenska (1939) · Komunistická strana Slovenska (1939) a Slovenská republika (1939–1945) ·
Ministr zahraničí
Ministr zahraničí je člen vlády, který stojí v čele ministerstva zahraničí.
Edvard Beneš a Ministr zahraničí · Ministr zahraničí a Slovenská republika (1939–1945) ·
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Edvard Beneš a Mnichovská dohoda · Mnichovská dohoda a Slovenská republika (1939–1945) ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Edvard Beneš a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Slovenská republika (1939–1945) ·
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj.
Edvard Beneš a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Slovenská republika (1939–1945) ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Edvard Beneš a Polsko · Polsko a Slovenská republika (1939–1945) ·
Prozatímní státní zřízení
Prozatímní státní zřízení (slovensky Dočasné štátne zriadenie) byl oficiální název československé exilové vlády v Londýně v období existence protektorátu Čechy a Morava a první Slovenské republiky během druhé světové války.
Edvard Beneš a Prozatímní státní zřízení · Prozatímní státní zřízení a Slovenská republika (1939–1945) ·
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Edvard Beneš a První republika · První republika a Slovenská republika (1939–1945) ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Edvard Beneš a Rumunsko · Rumunsko a Slovenská republika (1939–1945) ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Edvard Beneš a Slované · Slované a Slovenská republika (1939–1945) ·
Slováci
Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.
Edvard Beneš a Slováci · Slováci a Slovenská republika (1939–1945) ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Edvard Beneš a Sovětský svaz · Slovenská republika (1939–1945) a Sovětský svaz ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Edvard Beneš a Spojené království · Slovenská republika (1939–1945) a Spojené království ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Edvard Beneš a Spojené státy americké · Slovenská republika (1939–1945) a Spojené státy americké ·
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
Edvard Beneš a Spojenci (druhá světová válka) · Slovenská republika (1939–1945) a Spojenci (druhá světová válka) ·
21. červenec
21.
21. červenec a Edvard Beneš · 21. červenec a Slovenská republika (1939–1945) ·
28. říjen
28.
28. říjen a Edvard Beneš · 28. říjen a Slovenská republika (1939–1945) ·
7. říjen
7.
7. říjen a Edvard Beneš · 7. říjen a Slovenská republika (1939–1945) ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Edvard Beneš a Slovenská republika (1939–1945)
- To, co mají společné Edvard Beneš a Slovenská republika (1939–1945)
- Podobnosti mezi Edvard Beneš a Slovenská republika (1939–1945)
Srovnání mezi Edvard Beneš a Slovenská republika (1939–1945)
Edvard Beneš má 254 vztahy, zatímco Slovenská republika (1939–1945) má 347. Jak oni mají společné 31, index Jaccard je 5.16% = 31 / (254 + 347).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Edvard Beneš a Slovenská republika (1939–1945). Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
