Rychlejší přístup než prohlížeči!
124 vztahy: Absolutní nula, Albert Einstein, Alfa-helix, Atom, Atomová hmotnostní konstanta, Avogadrova konstanta, Bílý trpaslík, Bílkovina, Bokovy globule, Boltzmannova konstanta, Brownův pohyb, Chemická vazba, Difuze, Dusík, Elektron, Energie, Fázový prostor, Fluor, Fonon, Fotoelektrický jev, Gravitační konstanta, Gravitace, Hamiltonova funkce, Harmonický oscilátor, Helium, Hlavní posloupnost, Hmotnost, Hustota, Hvězda, Hybnost, Ideální plyn, Izotop, James Clerk Maxwell, Jeansova délka, John William Strutt, 3. baron Rayleigh, Joule, Kalorie, Kartézská soustava souřadnic, Kelvin, Kilogram, Kilometr, Kinetická energie, Kinetická teorie látek, Klasická fyzika, Klasická mechanika, Kmitání, Kovy, Krevní plazma, Kroneckerovo delta, Krystal, ..., Kvantová fyzika, Kvantová mechanika, Kyslík, Kyvadlo, Látkové množství, Led, Ludwig Boltzmann, Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení, Maxwellovy rovnice, Měrná tepelná kapacita, Metr, Mlhovina, Mlhovinová hypotéza, Mol (jednotka), Molární hmotnost, Molární plynová konstanta, Molární tepelná kapacita, Molekula, Molekulární mračno, Neutronová hvězda, Objem, Obohacování uranu, Oxid uhelnatý, Parciální derivace, Peptid, Pivo, Planckův vyzařovací zákon, Planetární soustava, Potenciální energie, Projekt Manhattan, Proton, Pružina, Pythagorova věta o energii, Rezonanční obvod, Rotace, Rozptyl, Rychlost světla, Sedimentace, Sinus, Skotsko, Slunce, Speciální teorie relativity, Standardní teplota a tlak, Střední hodnota, Střední kvadratická rychlost, Stupeň Celsia, Stupeň volnosti, Symetrie, Tíhové zrychlení, Třetí termodynamický zákon, Tepelná kapacita, Tepelný šum, Termodynamická rovnováha, Termodynamická teplota, Termodynamika, Termonukleární fúze, Tuhost pružiny, Uhlík, Umocňování, Uran (prvek), Vnitřní energie, Vodík, Vodič, Vzácné plyny, Vztlak, William Thomson, Zkumavka, Zlato, Zobecněná hybnost, Zobecněná souřadnice, 1843, 1875, 19. století, 1906. Rozbalte index (74 více) »
Absolutní nula
Absolutní nula je hypotetický stav látky, ve kterém se zastaví veškerý tepelný pohyb částic.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Absolutní nula · Vidět víc »
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Albert Einstein · Vidět víc »
Alfa-helix
Schéma alfa-helixu (francouzsky) Alfa-helix („alfa-šroubovice“) je jeden ze dvou základních typů prostorového uspořádání bílkovin (konkrétně jejich sekundární struktury).
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Alfa-helix · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Atom · Vidět víc »
Atomová hmotnostní konstanta
Atomová hmotnostní konstanta je rovna ¹⁄₁₂ klidové hmotnosti atomu C (uhlíku-12, tj. izotopu s 6 protony a 6 neutrony v jádře) v základním stavu a nevázaného chemickými vazbami.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Atomová hmotnostní konstanta · Vidět víc »
Avogadrova konstanta
Avogadrova konstanta vyjadřuje počet částic v jednotkovém látkovém množství (v 1 molu).
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Avogadrova konstanta · Vidět víc »
Bílý trpaslík
Bílí trpaslíci Bílý trpaslík je astronomický objekt vznikající zhroucením hvězdy o průměrné nebo podprůměrné hmotnosti.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Bílý trpaslík · Vidět víc »
Bílkovina
Trojrozměrná struktura proteinu Bílkoviny, odborně proteiny (z řeckého próteios „prvotní, primární, hlavní“), patří mezi biopolymery.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Bílkovina · Vidět víc »
Bokovy globule
Hubbleova vesmírného dalekohledu Bokovy globule jsou hustá oblaka kosmického prachu a plynu, ve kterých se někdy formují hvězdy.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Bokovy globule · Vidět víc »
Boltzmannova konstanta
Definice entropie pomocí Boltzmannovy konstanty coby epitaf na hrobě Ludwiga Boltzmanna Boltzmannova konstanta vyjadřuje vztah mezi termodynamickou teplotou a vnitřní energií plynu.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Boltzmannova konstanta · Vidět víc »
Brownův pohyb
Znázornění Brownova pohybu na záznamu polohy nahodile se pohybující částice. Zobrazení téhož pohybu nezávisle v 32, 256 a 2048 krocích je znázorněno postupně světlejšími barvami Brownův pohyb je náhodný pohyb mikroskopických částic v kapalném nebo plynném médiu.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Brownův pohyb · Vidět víc »
Chemická vazba
Chemická vazba je silová interakce poutající navzájem sloučené atomy, která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku molekuly.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Chemická vazba · Vidět víc »
Difuze
Difuze je proces samovolného rozptylování částic v prostoru.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Difuze · Vidět víc »
Dusík
Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Dusík · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Elektron · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Energie · Vidět víc »
Fázový prostor
Jako fázový prostor se ve fyzice nazývá prostor proměnných q^i (tedy zobecněných souřadnic) a p_i (tedy zobecněných hybností).
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Fázový prostor · Vidět víc »
Fluor
Fluor (chemická značka F, fluorum) je nekovový prvek, značně toxický, zelenožlutý plyn, chemicky mimořádně reaktivní.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Fluor · Vidět víc »
Fonon
longitudiální akustické fonony v 1D krystalové mřížce Fonon je tzv.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Fonon · Vidět víc »
Fotoelektrický jev
Schéma fotoefektu Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony uvolňovány z obalu atomu a následně mohou být emitovány (vyzařovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpce elektromagnetického záření (např. rentgenové záření nebo viditelného světla) látkou.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Fotoelektrický jev · Vidět víc »
Gravitační konstanta
Gravitační konstanta (též Newtonova gravitační konstanta) je v Newtonově gravitačním zákoně konstanta úměrnosti mezi gravitační silou a součinem hmotností interagujících těles děleným kvadrátem jejich vzdálenosti.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Gravitační konstanta · Vidět víc »
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Gravitace · Vidět víc »
Hamiltonova funkce
Hamiltonova funkce (též označovaná jako hamiltonián - pod tímto pojmem však bývá obvykle myšlen Hamiltonův operátor) označuje ve fyzice funkci vyjadřující energii fyzikálního systému v zobecněných souřadnicích a hybnostech.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Hamiltonova funkce · Vidět víc »
Harmonický oscilátor
Příkladem harmonického oscilátoru je (idealizované) závaží houpající se na pružině Harmonický oscilátor je v klasické fyzice model systému, který disponuje určitou energií, nachází se v blízkosti svého rovnovážného stavu a působí na něj síla, která se ho snaží vrátit do rovnovážného stavu a jejíž velikost je tím větší, čím více se systém rovnovážnému stavu vzdálí.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Harmonický oscilátor · Vidět víc »
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Helium · Vidět víc »
Hlavní posloupnost
Hertzsprungův–Russellův diagram Hlavní posloupnost Hertzsprungova–Russellova diagramu je křivka, kolem které se nachází většina hvězd.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Hlavní posloupnost · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Hmotnost · Vidět víc »
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Hustota · Vidět víc »
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Hvězda · Vidět víc »
Hybnost
Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Hybnost · Vidět víc »
Ideální plyn
molekuly jsou barevně odlišeny pro snadnější sledování pohybu. Ideální (dokonalý) plyn je plyn, který má na rozdíl od skutečného plynu tyto ideální vlastnosti: je dokonale stlačitelný a bez vnitřního tření.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Ideální plyn · Vidět víc »
Izotop
Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Izotop · Vidět víc »
James Clerk Maxwell
''Stužka'', první barevná fotografie, 1861 James Clerk Maxwell (13. června 1831 Edinburgh – 5. listopadu 1879 Cambridge) byl skotský všestranný fyzik.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a James Clerk Maxwell · Vidět víc »
Jeansova délka
Jeansova délka je kritický poloměr oblaku (obvykle mezihvězdného prachu), ve kterém je tepelná energie způsobující expanzi oblaku překonána gravitací, která tak zahájí smršťování oblaku do nové hvězdy.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Jeansova délka · Vidět víc »
John William Strutt, 3. baron Rayleigh
John William Strutt, 3.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a John William Strutt, 3. baron Rayleigh · Vidět víc »
Joule
Joule (v češtině nejčastěji či nebo ačkoli jméno fyzika, podle kterého je jednotka pojmenovaná, se vyslovuje) je jednotka práce a energie, jeho značka je J. V soustavě SI patří joule mezi odvozené jednotky, ze základních jednotek SI je odvozen vztahem: což lze také zapsat jako kde kg je kilogram, m je metr, s je sekunda, N je newton.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Joule · Vidět víc »
Kalorie
Velké Británie Kalorie (značka cal) je jednotka energie, dnes již většinou nahrazená joulem.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Kalorie · Vidět víc »
Kartézská soustava souřadnic
Body v rovinné kartézské soustavě souřadnic Kartézská soustava souřadnic je taková soustava souřadnic, u které jsou souřadnicové osy vzájemně kolmé přímky, které se protínají v jednom bodě – počátku soustavy souřadnic.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Kartézská soustava souřadnic · Vidět víc »
Kelvin
stupnicí ve stupních Celsia a kelvinech Kelvin je jednotkou termodynamické teploty a také vhodnou jednotkou teplotního rozdílu, stejně velkou, jako je stupeň Celsia.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Kelvin · Vidět víc »
Kilogram
Přibližná podoba bývalého mezinárodního prototypu kilogramu Kilogram (hovorově kilo) je základní jednotka hmotnosti, značka je kg.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Kilogram · Vidět víc »
Kilometr
Kilometr (označení km) je jednotka délky v metrické soustavě, která se rovná tisíc metrů.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Kilometr · Vidět víc »
Kinetická energie
energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Kinetická energie · Vidět víc »
Kinetická teorie látek
Kinetická teorie látek je teorie, která spojuje makroskopicky pozorovaný stav látky s mikroskopickým pohybem částic, z nichž je daná látka složena.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Kinetická teorie látek · Vidět víc »
Klasická fyzika
Klasická fyzika je označení pro starší fyzikální teorie, zejména ty popsané mezi koncem 17.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Klasická fyzika · Vidět víc »
Klasická mechanika
Klasická mechanika je mechanika, zabývající se mechanickými jevy makroskopických těles, která se pohybují rychlostí zanedbatelnou vzhledem k rychlosti světla.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Klasická mechanika · Vidět víc »
Kmitání
pružině Kmitání (též oscilace nebo kmitavý děj) je změna, typicky v čase, nějaké veličiny vykazující opakování nebo tendenci k němu.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Kmitání · Vidět víc »
Kovy
Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Kovy · Vidět víc »
Krevní plazma
Krevní plazma je tekutá složka krve, její nejobjemnější část.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Krevní plazma · Vidět víc »
Kroneckerovo delta
Kroneckerovo delta je matematická funkce dvou proměnných, obvykle celých čísel.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Kroneckerovo delta · Vidět víc »
Krystal
Krystaly křemene Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měřítkům).
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Krystal · Vidět víc »
Kvantová fyzika
Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Kvantová fyzika · Vidět víc »
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Kvantová mechanika · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Kyslík · Vidět víc »
Kyvadlo
Animace kyvadla Kyvadlo je těleso volně otočné kolem pevné vodorovné osy neprocházející jeho těžištěm.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Kyvadlo · Vidět víc »
Látkové množství
Látkové množství je fyzikální veličina vyjadřující počet entit (elementárních jedinců), kterými jsou zpravidla částice nějaké látky (atomy, ionty, molekuly), fotony záření, ale mohou jimi být např.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Látkové množství · Vidět víc »
Led
Led (chemický vzorec H2O) je pevné skupenství vody.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Led · Vidět víc »
Ludwig Boltzmann
Klemenčič, Hausmanninger Náhrobní kámen na Vídeňském Centrálním hřbitově Ludwig Boltzmann (20. února 1844, Vídeň – 5. září 1906, Duino) byl rakouský fyzik, zakladatel statistické fyziky.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Ludwig Boltzmann · Vidět víc »
Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení
Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z klasických rozlišitelných částic, tedy systémy, u kterých není nutno uvažovat kvantování fázového prostoru a spinovou závislost statistiky.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení · Vidět víc »
Maxwellovy rovnice
James Clerk Maxwell Maxwellovy rovnice jsou základní zákony elektromagnetického pole, které James Clerk Maxwell představil v roce 1864 a poté v roce 1865 publikoval.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Maxwellovy rovnice · Vidět víc »
Měrná tepelná kapacita
Měrná tepelná kapacita (ve starší literatuře též měrné teplo nebo specifické teplo) je množství tepla potřebného k ohřátí 1 kilogramu látky o 1 teplotní stupeň (1 kelvin nebo 1 stupeň Celsia), respektive představuje množství tepla \mathrmQ vyvolávající u m kilogramů hmotnosti látky změnu teploty \mathrmT: c.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Měrná tepelná kapacita · Vidět víc »
Metr
iridiová tyč – etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku).
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Metr · Vidět víc »
Mlhovina
galaxie M33, 2,7 miliónů světelných let od Země. Tato mlhovina je oblastí vzniku nových hvězd. Mlhovina je mezihvězdné mračno prachových částic a plynů.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Mlhovina · Vidět víc »
Mlhovinová hypotéza
Hubbleova vesmírného dalekohledu Mlhovinová hypotéza (též nebulární hypotéza) je v současné době nejrozšířenější astronomickou hypotézou vysvětlující vznik sluneční soustavy.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Mlhovinová hypotéza · Vidět víc »
Mol (jednotka)
Mol (značka mol) je základní fyzikální jednotka látkového množství.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Mol (jednotka) · Vidět víc »
Molární hmotnost
Molární hmotnost je fyzikální veličina, která udává hmotnost jednotkového látkového množství dané látky (tedy hmotnost 1 molu).
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Molární hmotnost · Vidět víc »
Molární plynová konstanta
Molární plynová konstanta (též univerzální plynová konstanta) je fyzikální konstanta používaná ve stavové rovnici, kde uvádí do souvislosti různé stavové veličiny.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Molární plynová konstanta · Vidět víc »
Molární tepelná kapacita
Molární tepelná kapacita (zastarale molární teplo) je tepelná kapacita vztažená na jednotku látkového množství.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Molární tepelná kapacita · Vidět víc »
Molekula
Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Molekula · Vidět víc »
Molekulární mračno
vydavatel.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Molekulární mračno · Vidět víc »
Neutronová hvězda
Umělecká představa neutronové hvězdy (magnetaru) Neutronová hvězda je astronomické těleso tvořené převážně neutrony udržovanými pohromadě gravitační silou.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Neutronová hvězda · Vidět víc »
Objem
Objem je fyzikální veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Objem · Vidět víc »
Obohacování uranu
#PŘESMĚRUJ Obohacený uran#Výroba.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Obohacování uranu · Vidět víc »
Oxid uhelnatý
Oxid uhelnatý (starší terminologií kysličník uhelnatý) je bezbarvý jedovatý plyn bez chuti a zápachu, nedráždivý.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Oxid uhelnatý · Vidět víc »
Parciální derivace
Parciální derivace funkce více proměnných je její derivace vzhledem k jedné z těchto proměnných, přičemž ostatní proměnné jsou při derivování považovány za parametry a pracuje se s nimi jako s konstantami.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Parciální derivace · Vidět víc »
Peptid
Peptid (řecky πεπτικις peptikos „stravitelný“ nebo πεπτις peptos „vařený“) je chemická sloučenina organického původu, která vzniká spojením několika aminokyselin peptidovou vazbou.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Peptid · Vidět víc »
Pivo
Pivo je kvašený alkoholický nápoj hořké chuti vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a (nikoli nezbytně, ale většinou) chmele pomocí pivovarských kvasinek (eventuálně divokých kvasinek), který se těší značné oblibě v Česku i v zahraničí.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Pivo · Vidět víc »
Planckův vyzařovací zákon
Závislost intenzity záření ''I'' absolutně černého tělesa o frekvenci ''ω'' na frekvenci ''ω''. Planckův vyzařovací zákon vyjadřuje závislost spektrální hustoty intenzity záření absolutně černého tělesa na (úhlové) frekvenci ω.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Planckův vyzařovací zákon · Vidět víc »
Planetární soustava
Umělecká představa možné planetární soustavy Planetární soustava je soustava různých vesmírných těles obíhajících hvězdu, sestávající například z planet, trpasličích planet, měsíců, planetek, meteoroidů, komet a kosmického prachu.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Planetární soustava · Vidět víc »
Potenciální energie
tíhovou silou, která vozíky urychluje resp. zpomaluje. Potenciální energie (též polohová energie) je druh energie, kterou má každé těleso nacházející se v potenciálovém poli určité síly.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Potenciální energie · Vidět víc »
Projekt Manhattan
První testovací jaderný výbuch ''Trinity'' v roce 1945 Projekt Manhattan je pozdější hovorová zkratka pro Manhattan Engineering District (MED), tedy krycí název pro utajený americký vývoj atomové bomby za 2. světové války.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Projekt Manhattan · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Proton · Vidět víc »
Pružina
Šroubovitá tažná pružina Charakteristiky dvou pružin. Modrá přímka představuje pružinu s větší tuhostí, která při stejném roztažení klade vyšší odpor. Pružina (lidově nazývaná též pero nebo péro) je strojní součást, která umožňuje v jednom nebo i více směrech elastickou deformaci: působením síly se deformuje, ale když síla přestane působit, vrací se do původního tvaru.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Pružina · Vidět víc »
Pythagorova věta o energii
Pythagorovu větu pro trojúhelník o stranách E,E_0 a pc. Ve fyzice je Pythagorova věta o energii vztah mezi energií a hybností částice, který vyplývá ze speciální teorie relativity: E značí celkovou energii částice, E_0 je její klidová energie, p je velikost hybnosti a c je rychlost světla ve vakuu.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Pythagorova věta o energii · Vidět víc »
Rezonanční obvod
sériový rezonanční obvod Rezonanční obvod je oscilační elektrický obvod tvořený zdrojem střídavého elektrického napětí budícího střídavý elektrický proud procházející sériovým zapojením odporu, indukčnosti a kapacity.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Rezonanční obvod · Vidět víc »
Rotace
Rotace znamená především otočení (pootočení) nebo otáčení.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Rotace · Vidět víc »
Rozptyl
Slovo rozptyl má více významů.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Rozptyl · Vidět víc »
Rychlost světla
Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“ bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Rychlost světla · Vidět víc »
Sedimentace
Sedimentace železných kalů v kalové laguně Sedimentace je proces usazování těžších, nerozpustných součástí (např. erytrocyty) v kapalné nebo plynné směsi.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Sedimentace · Vidět víc »
Sinus
Graf funkce sinus – sinusoida Sinus v pravoúhlém trojúhelníku Sinus je goniometrická funkce nějakého úhlu.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Sinus · Vidět víc »
Skotsko
Skotsko (skotsky a anglicky Scotland, skotskou gaelštinou Alba) je jednou ze čtyř zemí konstituční monarchie Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, která se nachází v severní části ostrova Velká Británie.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Skotsko · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Slunce · Vidět víc »
Speciální teorie relativity
Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Speciální teorie relativity · Vidět víc »
Standardní teplota a tlak
Jako standardní teplota a tlak (často anglicky zkracováno na STP) se označují standardizované referenční podmínky, pro které platí údaje uváděné ve fyzikálních a chemických tabulkách.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Standardní teplota a tlak · Vidět víc »
Střední hodnota
Střední hodnota je nejznámější míra polohy ve statistice.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Střední hodnota · Vidět víc »
Střední kvadratická rychlost
Střední kvadratická rychlost je rychlost, jakou by musely mít všechny částice ideálního plynu, aby jejich celková kinetická energie byla taková, jaká je ve skutečnosti, tj.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Střední kvadratická rychlost · Vidět víc »
Stupeň Celsia
Stupeň Celsia nebo Celsiův stupeň (značený °C) je jednotka teploty, kterou v roce 1742 vytvořil švédský astronom Anders Celsius.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Stupeň Celsia · Vidět víc »
Stupeň volnosti
Jako stupně volnosti se ve fyzice nebo statistice označují vzájemně nezávislé veličiny (parametry, vnitřní proměnné), které určují stav systému.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Stupeň volnosti · Vidět víc »
Symetrie
Symetrie je jeden z ústředních pojmů vědy, zejména pak teoretické fyziky, matematiky a geometrie 20.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Symetrie · Vidět víc »
Tíhové zrychlení
Tíhové zrychlení je zrychlení volného pádu těles zanedbatelných rozměrů (hmotných bodů) v dané vztažné soustavě a představuje superpozici gravitačních a setrvačných zrychlení působících na tělesa v této soustavě.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Tíhové zrychlení · Vidět víc »
Třetí termodynamický zákon
Třetí termodynamický zákon (též třetí hlavní věta termodynamická nebo třetí termodynamický princip) popisuje chování látek v blízkosti absolutní nulové teploty.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Třetí termodynamický zákon · Vidět víc »
Tepelná kapacita
Tepelná kapacita je fyzikální veličina, která vyjadřuje množství tepla, kterým se těleso ohřeje o jednotkový teplotní rozdíl (v SI 1 kelvin).
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Tepelná kapacita · Vidět víc »
Tepelný šum
#PŘESMĚRUJ Elektronický šum#Tepelný šum.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Tepelný šum · Vidět víc »
Termodynamická rovnováha
Stav termodynamické rovnováhy je nejobecnější stav rovnováhy, v němž jsou při daných podmínkách fyzikální makrosystémy ustálené, a to nejen z hlediska tepelného kontaktu, ale i fyzikálního a chemického složení (daného fázemi a složkami), silových působení a emitovaného a absorbovaného záření - zahrnuje tedy v sobě i rovnováhu chemickou, mechanickou i vyzařovací.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Termodynamická rovnováha · Vidět víc »
Termodynamická teplota
Termodynamická teplota (též absolutní teplota nebo zkráceně teplota) je fyzikální stavová veličina dobře definovatelná pro termodynamické systémy ve stavu termodynamické rovnováhy, rostoucí s růstem vnitřní energie systému.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Termodynamická teplota · Vidět víc »
Termodynamika
Sadiho Carnota o termodynamice s titulem: ''Réflexions sur la puissance motrice du feu, et sur les machines propres à developper cette puissance'' Termodynamika je obor fyziky, který se zabývá procesy a vlastnostmi látek a polí spojených s teplem a tepelnými jevy; je součástí termiky.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Termodynamika · Vidět víc »
Termonukleární fúze
deuteria Termonukleární reakce či termojaderná fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení atomových jader (jaderné fúzi) za pomoci vysoké teploty a tlaku.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Termonukleární fúze · Vidět víc »
Tuhost pružiny
#PŘESMĚRUJ Tuhost.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Tuhost pružiny · Vidět víc »
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Uhlík · Vidět víc »
Umocňování
Umocňování je matematická operace, která vyjadřuje opakované násobení.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Umocňování · Vidět víc »
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Uran (prvek) · Vidět víc »
Vnitřní energie
Vnitřní energie (též termodynamická energie) tělesa (termodynamického systému) je extenzivní veličina představující v makroskopickém popisu souhrn energií všech částic, z nichž se těleso skládá.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Vnitřní energie · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Vodík · Vidět víc »
Vodič
Vodič je slovo, které se užívá ve více významech.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Vodič · Vidět víc »
Vzácné plyny
Vzácné plyny jsou členy 18.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Vzácné plyny · Vidět víc »
Vztlak
Mrtvého moře Vztlaková síla (vztlak) je síla, která nadlehčuje těleso v kapalině či plynu.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Vztlak · Vidět víc »
William Thomson
Thomas Annan: Sir William Thomson, uhlotisk William Thomson, OM, GCVO, PC (26. června 1824, Belfast – 17. prosince 1907, Netherhall u Largsu, Skotsko), známý spíše pod svým šlechtickým jménem lord Kelvin z Largsu, byl britský matematik, matematický fyzik, inženýr a vynálezce.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a William Thomson · Vidět víc »
Zkumavka
Zkumavky Zkumavka je častá součást laboratorního vybavení.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Zkumavka · Vidět víc »
Zlato
Zlato (chemická značka Au, aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Zlato · Vidět víc »
Zobecněná hybnost
Jako zobecněná hybnost (nebo obecná hybnost, popř. zobecněný nebo obecný impulz) se ve fyzice označuje parciální derivace funkce kinetické energie podle zobecněných rychlostí, tzn.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Zobecněná hybnost · Vidět víc »
Zobecněná souřadnice
Jako zobecněné souřadnice (někdy též obecné souřadnice) se označuje skupina souřadnic použitých k popisu fyzikálního systému.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a Zobecněná souřadnice · Vidět víc »
1843
1843 (MDCCCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a 1843 · Vidět víc »
1875
1875 (MDCCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a 1875 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a 19. století · Vidět víc »
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ekvipartiční teorém a 1906 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Ekvipartičnost, Ekvipartiční, Ekvipartiční princip.
