Obsah
83 vztahy: Amplituda pravděpodobnosti, Antičástice, Atom, Atomové jádro, Atomový orbital, Částice, Bohrův magneton, Bohrův model atomu, Chemická vazba, Chemie, Coulomb, Diracova rovnice, Elektrické pole, Elektrický dipólový moment, Elektrický náboj, Elektrický proud, Elektromagnetismus, Elektronová konfigurace, Elektronový obal, Elementární částice, Elementární náboj, Energie, Erwin Schrödinger, Fermiho–Diracovo rozdělení, Fermion, Foton, Generace (částice), George Johnstone Stoney, Hlavní kvantové číslo, Hmota, Hmotnost, Ion, Jantar, Joseph John Thomson, Joule, Katodová trubice, Katodové záření, Kilogram, Klidová hmotnost, Kvantová fyzika, Kvantová mechanika, Kvantové číslo, Len, Lepton, Leptonové číslo, Magnetické kvantové číslo, Magnetické pole, Magnetický moment, Max Born, Metr, ... Rozbalte index (33 více) »
- Elementární částice
Amplituda pravděpodobnosti
Amplituda pravděpodobnosti je v kvantové mechanice komplexní číslo přiřazené neurčitému nebo neznámému procesu nebo veličině.
Vidět Elektron a Amplituda pravděpodobnosti
Antičástice
V částicové fyzice pro každou částici látkySoučasný standardní model nevztahuje pojem antičástice na částice interakcí.
Vidět Elektron a Antičástice
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např.
Vidět Elektron a Atom
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Vidět Elektron a Atomové jádro
Atomový orbital
Atomové a molekulové orbitaly Atomový orbital (též pouze atomový orbit) je funkce popisující prostorové rozložení možného výskytu elektronu daného kvantového stavu v elektronovém obalu atomu.
Vidět Elektron a Atomový orbital
Částice
Částice je velmi malá část hmoty, která se projevuje svými charakteristickými vlastnostmi (energií, hmotností, elektrickým nábojem, spinem, chemickou reaktivností, dobou života, aj.). Studiem částic ve fyzice se zabývá především fyzika částic, která se zaměřuje především na studium elementárních částic a dále částic, které vzniknou v důsledku vazby mezi elementárními částicemi (takové částice bývají také označovány jako složené).
Vidět Elektron a Částice
Bohrův magneton
Bohrův magneton (symbol \mu_) je konstanta z fyziky částic.
Vidět Elektron a Bohrův magneton
Bohrův model atomu
Bohrův model atomu je model atomu, který vytvořil v roce 1913 dánský fyzik Niels Bohr.
Vidět Elektron a Bohrův model atomu
Chemická vazba
Chemická vazba je silová interakce poutající navzájem sloučené atomy, která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku molekuly.
Vidět Elektron a Chemická vazba
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Vidět Elektron a Chemie
Coulomb
Coulomb je odvozená jednotka SI veličiny elektrický náboj.
Vidět Elektron a Coulomb
Diracova rovnice
Diracova rovnice je kvantová relativistická rovnice, popisující chování hmotných částic se spinem ½.
Vidět Elektron a Diracova rovnice
Elektrické pole
Elektrické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je elektricky nabité těleso nebo časově proměnné magnetické pole projevují se působením elektrické síly na nabité částice.
Vidět Elektron a Elektrické pole
Elektrický dipólový moment
#PŘESMĚRUJ Elektrické pole#Elektrický dipólový moment.
Vidět Elektron a Elektrický dipólový moment
Elektrický náboj
Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.
Vidět Elektron a Elektrický náboj
Elektrický proud
Elektrický proud je uspořádaný pohyb nosičů elektrického náboje prošlého za jednotku času daným průřezem elektrického vodiče.
Vidět Elektron a Elektrický proud
Elektromagnetismus
Elektromagnetismem se rozumí soubor jevů, ve kterém se projevuje vzájemná souvislost elektřiny a magnetismu.
Vidět Elektron a Elektromagnetismus
Elektronová konfigurace
Atomové a molekulové orbitaly Elektronová konfigurace popisuje uspořádání elektronů uvnitř elektronového obalu.
Vidět Elektron a Elektronová konfigurace
Elektronový obal
Atom vodíku obsahuje pouze jeden proton a jeden elektron. Pravděpodobný výskyt elektronu je schematicky naznačená šedá oblast kolem atomového jádra. Elektronový obal je systém elektronů vázaných k jádru atomu, které obklopuje a zaujímá většinu prostoru atomu.
Vidět Elektron a Elektronový obal
Elementární částice
Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je ve fyzice částice hmoty, jejíž vnitřní struktura je neznámá, a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.
Vidět Elektron a Elementární částice
Elementární náboj
Elementární náboj je nejmenší možný elektrický náboj jedné volné částice, obvykle značený e. Elementární (elektrický) náboj je roven velikosti elektrického náboje protonu (resp.
Vidět Elektron a Elementární náboj
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Vidět Elektron a Energie
Erwin Schrödinger
Busta Schrödingera – univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.
Vidět Elektron a Erwin Schrödinger
Fermiho–Diracovo rozdělení
Porovnání průběhu funkcí odpovídajících Boseho–Einsteinovu resp. Fermi–Diracovu rozdělení Fermiho–Diracovo rozdělenív závislosti na teplotě Fermiovo–Diracovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z fermionů, tedy částic s antisymetrickou vlnovou funkcí a poločíselným spinem.
Vidět Elektron a Fermiho–Diracovo rozdělení
Fermion
Fermiony jsou částice pojmenované podle italského fyzika Enrica Fermiho (proto bývají někdy také označovány jako Fermiho částice), které mají poločíselný spin (1/2, 3/2, 5/2, …, v jednotkách Planckovy konstanty vydělené 2π).
Vidět Elektron a Fermion
Foton
V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.
Vidět Elektron a Foton
Generace (částice)
Generace (též rodina) je oddíl elementárních částic látky, obsahující po jedné částici každého typu z hlediska elektrického náboje.
Vidět Elektron a Generace (částice)
George Johnstone Stoney
George Johnstone Stoney (15. února 1826 Hrabství Offaly – 5. července 1911 Londýn) byl irský fyzik.
Vidět Elektron a George Johnstone Stoney
Hlavní kvantové číslo
Hlavní kvantové číslo (značené n) je v kvantové mechanice jedno ze čtyř kvantových čísel přiřazených každému elektronu v atomu k popisu stavu elektronu.
Vidět Elektron a Hlavní kvantové číslo
Hmota
Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.
Vidět Elektron a Hmota
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Vidět Elektron a Hmotnost
Ion
Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.
Vidět Elektron a Ion
Jantar
Surový jantar na žule Jantar je lehká a křehká látka, zvláštní forma uhlíkaté nerostné látky, někdy řazená mezi minerály.
Vidět Elektron a Jantar
Joseph John Thomson
Sir Joseph John Thomson (18. prosince 1856 – 30. srpna, 1940) byl anglický experimentální fyzik, který objevil elektron v roce 1897 při studiu elektrické vodivosti plynů, přesněji vlastností katodového záření.
Vidět Elektron a Joseph John Thomson
Joule
Joule (v češtině nejčastěji či nebo ačkoli jméno fyzika, podle kterého je jednotka pojmenovaná, se vyslovuje) je jednotka práce a energie, jeho značka je J. V soustavě SI patří joule mezi odvozené jednotky, ze základních jednotek SI je odvozen vztahem: což lze také zapsat jako kde kg je kilogram, m je metr, s je sekunda, N je newton.
Vidět Elektron a Joule
Katodová trubice
Katodová trubice je obvykle skleněná, více či méně vakuovaná či zředěným plynem plněná baňka či trubice, osazená minimálně dvěma elektrodami (anodou a studenou či žhavenou katodou), mezi nimiž po připojení k elektrickému napětí prochází v prostředí trubice elektrický proud.
Vidět Elektron a Katodová trubice
Katodové záření
Provozní Crookesova trubice Katodové záření je proud elektronů vycházející z katody katodové trubice, který vytváří elektrický proud, k čemuž dojde, pokud se tlak v uzavřeném tělese sníží na hodnotu 1 Pa.
Vidět Elektron a Katodové záření
Kilogram
Přibližná podoba bývalého mezinárodního prototypu kilogramu Kilogram (hovorově kilo) je základní jednotka hmotnosti, značka je kg.
Vidět Elektron a Kilogram
Klidová hmotnost
Klidová hmotnost tělesa je velikost hmotnosti tohoto tělesa, kterou naměří pozorovatel, vůči němuž je těleso v klidu.
Vidět Elektron a Klidová hmotnost
Kvantová fyzika
Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.
Vidět Elektron a Kvantová fyzika
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Vidět Elektron a Kvantová mechanika
Kvantové číslo
Orbitaly ve vodíkovém atomu: svisle roste hlavní kvantové číslo, zleva doprava roste vedlejší kvantové číslo Kvantová čísla jsou čísla, kterými se v kvantové mechanice popisují vlastnosti určitých částic v systému; každé číslo odpovídá jedné zachovávané veličině.
Vidět Elektron a Kvantové číslo
Len
Lněné pole v květu (s vlčími máky v popředí) Lněné textilní vlákno se získává ze stonku lnu setého (lat.: Linum usitatissimum L.). V surovém lnu tvoří jednotlivá 20–50 milimetrů dlouhá vlákna svazek o délce 50–90 centimetrů.
Vidět Elektron a Len
Lepton
Ve fyzice je lepton částice, na kterou nepůsobí silná jaderná síla (silná interakce).
Vidět Elektron a Lepton
Leptonové číslo
Leptonové číslo je fyzikální veličina charakterizující leptony a antileptony.
Vidět Elektron a Leptonové číslo
Magnetické kvantové číslo
Magnetické kvantové číslo značené m, je v atomové fyzice třetí ze sady čtyř kvantových čísel (hlavní kvantové číslo, vedlejší kvantové číslo, magnetické a spinové kvantové číslo), které popisují jedinečný kvantový stav elektronu.
Vidět Elektron a Magnetické kvantové číslo
Magnetické pole
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.
Vidět Elektron a Magnetické pole
Magnetický moment
Magnetický moment je vektorová fyzikální veličina charakterizující magnetické vlastnosti zdrojů magnetického pole dipólového charakteru – elementárních částic, atomů, zmagnetovaných těles, ale i soustav vodičů tvořících smyčku protékanou elektrickým proudem.
Vidět Elektron a Magnetický moment
Max Born
Max Born (11. prosince 1882, Vratislav – 5. ledna 1970, Göttingen) byl německo-britský matematik a fyzik židovského původu.
Vidět Elektron a Max Born
Metr
iridiová tyč – etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku).
Vidět Elektron a Metr
Moment hybnosti
Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje dynamicky rotační pohyb tělesa.
Vidět Elektron a Moment hybnosti
Neutrino
Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.
Vidět Elektron a Neutrino
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Vidět Elektron a Neutron
Niels Bohr
Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň – 18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky.
Vidět Elektron a Niels Bohr
Paul Dirac
Paul Adrien Maurice Dirac (čti) (8. srpna 1902 – 20. října 1984) byl britský vědec, matematik a teoretický fyzik, který se zabýval kvantovou teorií, obecnou teorií relativity a kosmologií.
Vidět Elektron a Paul Dirac
Pauliho vylučovací princip
Pauliho vylučovací princip je princip kvantové mechaniky, který říká, že žádné dva nerozlišitelné fermiony nemohou být ve stejném kvantovém stavu.
Vidět Elektron a Pauliho vylučovací princip
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Vidět Elektron a Planeta
Polovodič
Polovodičová součástka – atomové hodiny v čipovém provedení Polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit.
Vidět Elektron a Polovodič
Pozitron
Pozitron (neboli antielektron) je subatomární částice – antičástice elektronu.
Vidět Elektron a Pozitron
Pravděpodobnost
Hazardní hry jsou založené na pravděpodobnosti Pravděpodobnost náhodného jevu je číslo vyjadřující očekávatelnost určitého jevu, obvykle výsledku náhodného pokusu.
Vidět Elektron a Pravděpodobnost
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Vidět Elektron a Proton
Richard Laming
Richard Laming (1798–3. května 1879) byl britský chirurg, přírodní filozof, vynálezce, chemik a průmyslník.
Vidět Elektron a Richard Laming
Rok
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.
Vidět Elektron a Rok
Silná interakce
Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.
Vidět Elektron a Silná interakce
Slabá interakce
Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.
Vidět Elektron a Slabá interakce
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Vidět Elektron a Slunce
Speciální teorie relativity
Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.
Vidět Elektron a Speciální teorie relativity
Spin
Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, jejíž ekvivalent klasická fyzika nezná.
Vidět Elektron a Spin
Střední doba života
Střední doba života (obvykle značená řeckým písmenem ''τ'') je fyzikální veličina charakterizující čas setrvání dané entity v nestabilním stavu.
Vidět Elektron a Střední doba života
Subatomární částice
kvarku d, což jsou elementární částice. Subatomární částice je dříve používané označení skupiny částic menších než atom.
Vidět Elektron a Subatomární částice
Supersymetrie
V částicové fyzice označuje supersymetrie symetrii mezi bosony (částice s celočíselným spinem zprostředkovávající interakce, např. gluon, foton či graviton) a fermiony (částice s poločíselným spinem tvořících hmotu, např.
Vidět Elektron a Supersymetrie
Termoemise
Termoemise (tepelná emise) je fyzikální jev, při kterém je emitován tok nosičů náboje z povrchu materiálu při zahřátí.
Vidět Elektron a Termoemise
Tesla (jednotka)
Tesla je jednotka magnetické indukce v soustavě SI, její značka je T. Jedná se o odvozenou jednotku SI; její vyjádření v základních jednotkách je T.
Vidět Elektron a Tesla (jednotka)
Thalés z Milétu
Thalés z Milétu, řecky, (okolo 624 př. n. l. Milétos – okolo 548 př. n. l.) byl předsókratovský filosof, geometr a astronom, jeden ze „sedmi mudrců“.
Vidět Elektron a Thalés z Milétu
Valenční pás
Valenční pás je poslední pás v elektronovém obalu, ve kterém se vyskytují ještě elektrony v základním stavu.
Vidět Elektron a Valenční pás
Vedlejší kvantové číslo
Vedlejší kvantové číslo (označováno písmenem l) je závislé na hlavním kvantovém čísle (n) a jeho maximální hodnotu lze vypočítat jako l.
Vidět Elektron a Vedlejší kvantové číslo
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Vidět Elektron a Vodík
William Gilbert
William Gilbert (24. května 1544, Colchester – 30. listopadu 1603, Londýn), byl anglický lékař a vědec.
Vidět Elektron a William Gilbert
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Elektron a 1897
1911
1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Elektron a 1911
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Elektron a 1913
1915
1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Elektron a 1915
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Elektron a 1926
Viz také
Elementární částice
- Boson W a Z
- Elektron
- Elementární částice
- Foton
- Gluon
- Higgsův boson
- Kvark
- Kvark b
- Kvark c
- Kvark d
- Kvark s
- Kvark t
- Kvark u
- Lepton
- Neutrino
- Pozitron
- Tauon
Také známý jako Elektrony, Negatron.