Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

Elektron

Index Elektron

Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.

Obsah

  1. 83 vztahy: Amplituda pravděpodobnosti, Antičástice, Atom, Atomové jádro, Atomový orbital, Částice, Bohrův magneton, Bohrův model atomu, Chemická vazba, Chemie, Coulomb, Diracova rovnice, Elektrické pole, Elektrický dipólový moment, Elektrický náboj, Elektrický proud, Elektromagnetismus, Elektronová konfigurace, Elektronový obal, Elementární částice, Elementární náboj, Energie, Erwin Schrödinger, Fermiho–Diracovo rozdělení, Fermion, Foton, Generace (částice), George Johnstone Stoney, Hlavní kvantové číslo, Hmota, Hmotnost, Ion, Jantar, Joseph John Thomson, Joule, Katodová trubice, Katodové záření, Kilogram, Klidová hmotnost, Kvantová fyzika, Kvantová mechanika, Kvantové číslo, Len, Lepton, Leptonové číslo, Magnetické kvantové číslo, Magnetické pole, Magnetický moment, Max Born, Metr, ... Rozbalte index (33 více) »

  2. Elementární částice

Amplituda pravděpodobnosti

Amplituda pravděpodobnosti je v kvantové mechanice komplexní číslo přiřazené neurčitému nebo neznámému procesu nebo veličině.

Vidět Elektron a Amplituda pravděpodobnosti

Antičástice

V částicové fyzice pro každou částici látkySoučasný standardní model nevztahuje pojem antičástice na částice interakcí.

Vidět Elektron a Antičástice

Atom

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např.

Vidět Elektron a Atom

Atomové jádro

helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.

Vidět Elektron a Atomové jádro

Atomový orbital

Atomové a molekulové orbitaly Atomový orbital (též pouze atomový orbit) je funkce popisující prostorové rozložení možného výskytu elektronu daného kvantového stavu v elektronovém obalu atomu.

Vidět Elektron a Atomový orbital

Částice

Částice je velmi malá část hmoty, která se projevuje svými charakteristickými vlastnostmi (energií, hmotností, elektrickým nábojem, spinem, chemickou reaktivností, dobou života, aj.). Studiem částic ve fyzice se zabývá především fyzika částic, která se zaměřuje především na studium elementárních částic a dále částic, které vzniknou v důsledku vazby mezi elementárními částicemi (takové částice bývají také označovány jako složené).

Vidět Elektron a Částice

Bohrův magneton

Bohrův magneton (symbol \mu_) je konstanta z fyziky částic.

Vidět Elektron a Bohrův magneton

Bohrův model atomu

Bohrův model atomu je model atomu, který vytvořil v roce 1913 dánský fyzik Niels Bohr.

Vidět Elektron a Bohrův model atomu

Chemická vazba

Chemická vazba je silová interakce poutající navzájem sloučené atomy, která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku molekuly.

Vidět Elektron a Chemická vazba

Chemie

Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.

Vidět Elektron a Chemie

Coulomb

Coulomb je odvozená jednotka SI veličiny elektrický náboj.

Vidět Elektron a Coulomb

Diracova rovnice

Diracova rovnice je kvantová relativistická rovnice, popisující chování hmotných částic se spinem ½.

Vidět Elektron a Diracova rovnice

Elektrické pole

Elektrické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je elektricky nabité těleso nebo časově proměnné magnetické pole projevují se působením elektrické síly na nabité částice.

Vidět Elektron a Elektrické pole

Elektrický dipólový moment

#PŘESMĚRUJ Elektrické pole#Elektrický dipólový moment.

Vidět Elektron a Elektrický dipólový moment

Elektrický náboj

Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.

Vidět Elektron a Elektrický náboj

Elektrický proud

Elektrický proud je uspořádaný pohyb nosičů elektrického náboje prošlého za jednotku času daným průřezem elektrického vodiče.

Vidět Elektron a Elektrický proud

Elektromagnetismus

Elektromagnetismem se rozumí soubor jevů, ve kterém se projevuje vzájemná souvislost elektřiny a magnetismu.

Vidět Elektron a Elektromagnetismus

Elektronová konfigurace

Atomové a molekulové orbitaly Elektronová konfigurace popisuje uspořádání elektronů uvnitř elektronového obalu.

Vidět Elektron a Elektronová konfigurace

Elektronový obal

Atom vodíku obsahuje pouze jeden proton a jeden elektron. Pravděpodobný výskyt elektronu je schematicky naznačená šedá oblast kolem atomového jádra. Elektronový obal je systém elektronů vázaných k jádru atomu, které obklopuje a zaujímá většinu prostoru atomu.

Vidět Elektron a Elektronový obal

Elementární částice

Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je ve fyzice částice hmoty, jejíž vnitřní struktura je neznámá, a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.

Vidět Elektron a Elementární částice

Elementární náboj

Elementární náboj je nejmenší možný elektrický náboj jedné volné částice, obvykle značený e. Elementární (elektrický) náboj je roven velikosti elektrického náboje protonu (resp.

Vidět Elektron a Elementární náboj

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Vidět Elektron a Energie

Erwin Schrödinger

Busta Schrödingera – univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.

Vidět Elektron a Erwin Schrödinger

Fermiho–Diracovo rozdělení

Porovnání průběhu funkcí odpovídajících Boseho–Einsteinovu resp. Fermi–Diracovu rozdělení Fermiho–Diracovo rozdělenív závislosti na teplotě Fermiovo–Diracovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z fermionů, tedy částic s antisymetrickou vlnovou funkcí a poločíselným spinem.

Vidět Elektron a Fermiho–Diracovo rozdělení

Fermion

Fermiony jsou částice pojmenované podle italského fyzika Enrica Fermiho (proto bývají někdy také označovány jako Fermiho částice), které mají poločíselný spin (1/2, 3/2, 5/2, …, v jednotkách Planckovy konstanty vydělené 2π).

Vidět Elektron a Fermion

Foton

V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.

Vidět Elektron a Foton

Generace (částice)

Generace (též rodina) je oddíl elementárních částic látky, obsahující po jedné částici každého typu z hlediska elektrického náboje.

Vidět Elektron a Generace (částice)

George Johnstone Stoney

George Johnstone Stoney (15. února 1826 Hrabství Offaly – 5. července 1911 Londýn) byl irský fyzik.

Vidět Elektron a George Johnstone Stoney

Hlavní kvantové číslo

Hlavní kvantové číslo (značené n) je v kvantové mechanice jedno ze čtyř kvantových čísel přiřazených každému elektronu v atomu k popisu stavu elektronu.

Vidět Elektron a Hlavní kvantové číslo

Hmota

Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.

Vidět Elektron a Hmota

Hmotnost

Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

Vidět Elektron a Hmotnost

Ion

Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.

Vidět Elektron a Ion

Jantar

Surový jantar na žule Jantar je lehká a křehká látka, zvláštní forma uhlíkaté nerostné látky, někdy řazená mezi minerály.

Vidět Elektron a Jantar

Joseph John Thomson

Sir Joseph John Thomson (18. prosince 1856 – 30. srpna, 1940) byl anglický experimentální fyzik, který objevil elektron v roce 1897 při studiu elektrické vodivosti plynů, přesněji vlastností katodového záření.

Vidět Elektron a Joseph John Thomson

Joule

Joule (v češtině nejčastěji či nebo ačkoli jméno fyzika, podle kterého je jednotka pojmenovaná, se vyslovuje) je jednotka práce a energie, jeho značka je J. V soustavě SI patří joule mezi odvozené jednotky, ze základních jednotek SI je odvozen vztahem: což lze také zapsat jako kde kg je kilogram, m je metr, s je sekunda, N je newton.

Vidět Elektron a Joule

Katodová trubice

Katodová trubice je obvykle skleněná, více či méně vakuovaná či zředěným plynem plněná baňka či trubice, osazená minimálně dvěma elektrodami (anodou a studenou či žhavenou katodou), mezi nimiž po připojení k elektrickému napětí prochází v prostředí trubice elektrický proud.

Vidět Elektron a Katodová trubice

Katodové záření

Provozní Crookesova trubice Katodové záření je proud elektronů vycházející z katody katodové trubice, který vytváří elektrický proud, k čemuž dojde, pokud se tlak v uzavřeném tělese sníží na hodnotu 1 Pa.

Vidět Elektron a Katodové záření

Kilogram

Přibližná podoba bývalého mezinárodního prototypu kilogramu Kilogram (hovorově kilo) je základní jednotka hmotnosti, značka je kg.

Vidět Elektron a Kilogram

Klidová hmotnost

Klidová hmotnost tělesa je velikost hmotnosti tohoto tělesa, kterou naměří pozorovatel, vůči němuž je těleso v klidu.

Vidět Elektron a Klidová hmotnost

Kvantová fyzika

Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.

Vidět Elektron a Kvantová fyzika

Kvantová mechanika

akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.

Vidět Elektron a Kvantová mechanika

Kvantové číslo

Orbitaly ve vodíkovém atomu: svisle roste hlavní kvantové číslo, zleva doprava roste vedlejší kvantové číslo Kvantová čísla jsou čísla, kterými se v kvantové mechanice popisují vlastnosti určitých částic v systému; každé číslo odpovídá jedné zachovávané veličině.

Vidět Elektron a Kvantové číslo

Len

Lněné pole v květu (s vlčími máky v popředí) Lněné textilní vlákno se získává ze stonku lnu setého (lat.: Linum usitatissimum L.). V surovém lnu tvoří jednotlivá 20–50 milimetrů dlouhá vlákna svazek o délce 50–90 centimetrů.

Vidět Elektron a Len

Lepton

Ve fyzice je lepton částice, na kterou nepůsobí silná jaderná síla (silná interakce).

Vidět Elektron a Lepton

Leptonové číslo

Leptonové číslo je fyzikální veličina charakterizující leptony a antileptony.

Vidět Elektron a Leptonové číslo

Magnetické kvantové číslo

Magnetické kvantové číslo značené m, je v atomové fyzice třetí ze sady čtyř kvantových čísel (hlavní kvantové číslo, vedlejší kvantové číslo, magnetické a spinové kvantové číslo), které popisují jedinečný kvantový stav elektronu.

Vidět Elektron a Magnetické kvantové číslo

Magnetické pole

Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.

Vidět Elektron a Magnetické pole

Magnetický moment

Magnetický moment je vektorová fyzikální veličina charakterizující magnetické vlastnosti zdrojů magnetického pole dipólového charakteru – elementárních částic, atomů, zmagnetovaných těles, ale i soustav vodičů tvořících smyčku protékanou elektrickým proudem.

Vidět Elektron a Magnetický moment

Max Born

Max Born (11. prosince 1882, Vratislav – 5. ledna 1970, Göttingen) byl německo-britský matematik a fyzik židovského původu.

Vidět Elektron a Max Born

Metr

iridiová tyč – etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku).

Vidět Elektron a Metr

Moment hybnosti

Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje dynamicky rotační pohyb tělesa.

Vidět Elektron a Moment hybnosti

Neutrino

Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.

Vidět Elektron a Neutrino

Neutron

Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.

Vidět Elektron a Neutron

Niels Bohr

Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň – 18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky.

Vidět Elektron a Niels Bohr

Paul Dirac

Paul Adrien Maurice Dirac (čti) (8. srpna 1902 – 20. října 1984) byl britský vědec, matematik a teoretický fyzik, který se zabýval kvantovou teorií, obecnou teorií relativity a kosmologií.

Vidět Elektron a Paul Dirac

Pauliho vylučovací princip

Pauliho vylučovací princip je princip kvantové mechaniky, který říká, že žádné dva nerozlišitelné fermiony nemohou být ve stejném kvantovém stavu.

Vidět Elektron a Pauliho vylučovací princip

Planeta

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).

Vidět Elektron a Planeta

Polovodič

Polovodičová součástka – atomové hodiny v čipovém provedení Polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit.

Vidět Elektron a Polovodič

Pozitron

Pozitron (neboli antielektron) je subatomární částice – antičástice elektronu.

Vidět Elektron a Pozitron

Pravděpodobnost

Hazardní hry jsou založené na pravděpodobnosti Pravděpodobnost náhodného jevu je číslo vyjadřující očekávatelnost určitého jevu, obvykle výsledku náhodného pokusu.

Vidět Elektron a Pravděpodobnost

Proton

Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.

Vidět Elektron a Proton

Richard Laming

Richard Laming (1798–3. května 1879) byl britský chirurg, přírodní filozof, vynálezce, chemik a průmyslník.

Vidět Elektron a Richard Laming

Rok

Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.

Vidět Elektron a Rok

Silná interakce

Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.

Vidět Elektron a Silná interakce

Slabá interakce

Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.

Vidět Elektron a Slabá interakce

Slunce

Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.

Vidět Elektron a Slunce

Speciální teorie relativity

Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.

Vidět Elektron a Speciální teorie relativity

Spin

Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, jejíž ekvivalent klasická fyzika nezná.

Vidět Elektron a Spin

Střední doba života

Střední doba života (obvykle značená řeckým písmenem ''τ'') je fyzikální veličina charakterizující čas setrvání dané entity v nestabilním stavu.

Vidět Elektron a Střední doba života

Subatomární částice

kvarku d, což jsou elementární částice. Subatomární částice je dříve používané označení skupiny částic menších než atom.

Vidět Elektron a Subatomární částice

Supersymetrie

V částicové fyzice označuje supersymetrie symetrii mezi bosony (částice s celočíselným spinem zprostředkovávající interakce, např. gluon, foton či graviton) a fermiony (částice s poločíselným spinem tvořících hmotu, např.

Vidět Elektron a Supersymetrie

Termoemise

Termoemise (tepelná emise) je fyzikální jev, při kterém je emitován tok nosičů náboje z povrchu materiálu při zahřátí.

Vidět Elektron a Termoemise

Tesla (jednotka)

Tesla je jednotka magnetické indukce v soustavě SI, její značka je T. Jedná se o odvozenou jednotku SI; její vyjádření v základních jednotkách je T.

Vidět Elektron a Tesla (jednotka)

Thalés z Milétu

Thalés z Milétu, řecky, (okolo 624 př. n. l. Milétos – okolo 548 př. n. l.) byl předsókratovský filosof, geometr a astronom, jeden ze „sedmi mudrců“.

Vidět Elektron a Thalés z Milétu

Valenční pás

Valenční pás je poslední pás v elektronovém obalu, ve kterém se vyskytují ještě elektrony v základním stavu.

Vidět Elektron a Valenční pás

Vedlejší kvantové číslo

Vedlejší kvantové číslo (označováno písmenem l) je závislé na hlavním kvantovém čísle (n) a jeho maximální hodnotu lze vypočítat jako l.

Vidět Elektron a Vedlejší kvantové číslo

Vodík

280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.

Vidět Elektron a Vodík

William Gilbert

William Gilbert (24. května 1544, Colchester – 30. listopadu 1603, Londýn), byl anglický lékař a vědec.

Vidět Elektron a William Gilbert

1897

1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Elektron a 1897

1911

1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Elektron a 1911

1913

1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Elektron a 1913

1915

1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Elektron a 1915

1926

1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Elektron a 1926

Viz také

Elementární částice

Také známý jako Elektrony, Negatron.

, Moment hybnosti, Neutrino, Neutron, Niels Bohr, Paul Dirac, Pauliho vylučovací princip, Planeta, Polovodič, Pozitron, Pravděpodobnost, Proton, Richard Laming, Rok, Silná interakce, Slabá interakce, Slunce, Speciální teorie relativity, Spin, Střední doba života, Subatomární částice, Supersymetrie, Termoemise, Tesla (jednotka), Thalés z Milétu, Valenční pás, Vedlejší kvantové číslo, Vodík, William Gilbert, 1897, 1911, 1913, 1915, 1926.